Články
Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších vědeckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
- Kdo je bohatší, Praha nebo Ostrava?
- Iridium, rhodium, palladium a platina. Znáte je? Platinové kovy, které jsou dnes používány zejména v chemickém a automobilovém průmyslu stejně jako v medicíně nebo šperkařství jsou v horninovém prostředí zastoupeny ve velmi nízkých koncentracích. Díky lidské aktivitě však množství těchto prvků v prostředí stoupá a to především v okolí silnic a dálnic, kde uvolněné výfukové plyny z katalyzátorů obsahují mimo jiné i tyto prvky. Další zasaženou oblastí bývají skládky, kde kumulace odpadu nejrůznějšího charakteru může obohacovat okolní půdy prostřednictvím vodních výluhů a splachů.
- Motolice obrovská Fascioloides magna pod proteomickým drobnohledem
- Slyšeli jste už o motolici obrovské? Jde o parazita zejména volně žijících přežvýkavců (jelen, daněk, srnec), ale i domácích zvířat, jako je skot, ovce, koza, prase nebo kůň. Oproti své známější příbuzné, motolici jaterní (Fasciola hepatica), se nevyskytuje ve žlučovodech ani ve žlučovém měchýři hostitele, ale téměř výhradně v jaterním parenchymu. A liší se také svou velikostí - dospělý parazit dosahuje délky až 8 centimetrů!
- Hormony v životním prostředí? Houby si s nimi dokážou poradit
- Hormonální antikoncepce v současnosti představuje problém pro životní prostředí, neboť značná část zastoupených hormonů je vylučována v moči a dostává se do odpadních vod. Čistírny pak mnohdy nejsou schopny si s nimi poradit do takové míry, aby se do toků potom nedostávala koncentrace hormonů sice nízká, ale přesto nebezpečná. Vědci mj. z Přírodovědecké fakulty UK naštěstí přispěli ke způsobům, jak je z přírody co nejúčinněji eliminovat.
- Zavlečené druhy na Špicberkách: Riziko, nebo neškodný fenomén?
- O invazních druzích slyšíme dnes a denně – a většinou v ne právě pozitivním kontextu. Jak je to ale s oblastmi méně exponovanými lidské civilizaci, například s ostrovy v Arktidě? Zanesli jsme nové druhy i tam, a pokud ano, představují vážné nebezpečí pro tamní ekosystém? Mezinárodní tým vědců včetně docenta Ladislava Mika, zastupujícího PřF UK, se podíval na půdní bezobratlé na Špicberkách a zjistil, že ani těmto vzdáleným ostrovům se zavlečení nepůvodních druhů nevyhnulo.
- Prostředí a kvalita vody – je zde souvislost?
- Vědci z České geologické služby a Přírodovědecké fakulty UK se věnovali v letech 2007-2010 výzkumu zaměřujícímu se na vztah mezi chemickým složením vody v tocích a charakteristikou povodí. Otázka kvality vody a jejího aktivního ovlivňování je v popředí zájmu již delší dobu, protože její složení ovlivňuje většinu biologických procesů na Zemi.
- Vynalézaví prvoci Leishmania si poradí i bez obvyklých přenašečů – ale naštěstí ne u nás!
- Leishmanie způsobují v tropech, subtropech i okolí Středozemního moře závažná kožní, slizniční i viscerální onemocnění člověka i hospodářských a divokých zvířat. Prvoci, kteří jsou za ně zodpovědní, jsou rozšiřováni malými hmyzími přenašeči, krevsajícími flebotomy – což činí snahy o potlačení onemocnění v endemických oblastech ještě obtížnější. Stále častěji jsou však nalézáni i jiní krevsající členovci, například tiplíci (Ceratopogonidae), u kterých jsou leishmanie prokazovány pomocí metody PCR. Veronika Šeblová a další vědci z parazitologického týmu profesora Petra Volfa jako první zjišťovali, zda jsou leishmanie schopny se vyvíjet kromě flebotomů i v evropském druhu tiplíků!
- Hříšní lidé města pražského z geografického pohledu
- Geografie zločinu – tato formulace rozhodně nepatří mezi zažitá slovní spojení. Kriminalistika je však téma stále aktuální, zasahující široké spektrum oborů, včetně urbánních studií. Zločin a dokonce i pouhá obava ze zločinu dokáže řádně ovlivnit život obyvatel každého města. Prostorová analýza problémů kriminality na příkladu dvou pražských čtvrtí skrze dotazníkové šetření a rozhovory s klíčovými aktéry přináší jedinečný pohled do jejich nitra.
- Nahradí cédéčka na Madagaskaru cikády?
- Tématem ubývání přírody, rozpínáním technosféry a vztahem (nejen) Malgašů k životnímu prostředí se zabývala přednáška biologa a filozofa prof. Stanislava Komárka. Tuto svoji “neveselou meditaci” s názvem Cikády a cédéčka přednesl 16. ledna 2013 na Přírodovědecké fakultě, v rámci dlouholetého cyklu populárně-vědeckých a cestovatelských přednášek Madagaskar, laboratoř bohů. Inspirací mu byla jeho vlastní nedávná návštěva tohoto ostrova.
- Co vidíte Praotče Čechu? Lesy či pastviny?
- Botanici Jaroslav Vojta a Lucie Drhovská se vydali Doupovskými horami po stopách historického vývoje zdejší vegetace. Lesní společenstva na různém stupni vývoje společně s bývalými pastvinami a háji představují vhodné podmínky pro růst nejrůznějších rostlinných druhů. Na své si tak přijdou nejen dřeviny, ale i byliny a to jak stínomilné, tak heliofilní. Jednotlivé remízky, hájky a pastviny mohou vypadat na první pohled stejně, avšak jejich současná podoba může být důsledkem kombinací mnoha faktorů, z nichž jedním z nejpodstatnějších je lidských zásah. Jak se tedy liší spektrum druhů na opuštěných zarůstajících pastvinách v porovnání s prastarými lesy? Které faktory patří mezi ty hlavní, určující druhovou diverzitu? Mohou být pastevní lesy refugiem pro lesní druhy?
- Proč zkoumali čeští vědci batolit Wallowa v Oregonu, USA?
- Batolity (z řečtiny bathos, hluboký, lithos kámen) jsou obrovská, až několik set kilometrů dlouhá a desítky kilometrů široká tělesa vznikající postupným tuhnutím magmatu pod povrchem Země. Ve většině případů se magma k povrchu vůbec nedostane, zastaví se nehluboko pod ním, kde začne vlivem ztráty tepla do okolí pozvolna krystalizovat. Je to právě vznik a umístění batolitů pod zemským povrchem, které znesnadňuje geologům výzkum. Proto vědci vyhledávají oblasti, kde je možnost batolity pozorovat obnažené přímo na zemském povrchu například vlivem eroze. Jedním z takovýchto míst je pohoří Wallowa Mountains na severovýchodě amerického státu Oregon.
- Jak z chudé mořské vody získávat železo? Mikrořasy na to mají fintu, a ne jednu.
- Protože mořský fytoplankton je velmi významnou součástí koloběhu uhlíku a primární produkce kyslíku na Zemi, stoupá zájem i o mechanismy, které mu v na živiny chudé vodě pomáhají získávat potřebné látky. Železo je jedním z prvků důležitých pro fotosyntézu a respiraci, protože je součástí systému pro přenos elektronů. Jak je ale možné přežít v podmínkách s extrémně nízkými koncentracemi této živiny? Pro tuto potřebu si mikrořasy evidentně musely vyvinout speciální mechanismy, které nám byly dosud neznámé. Díky výzkumu Roberta Šuťáka z katedry parazitologie a jeho zahraničních kolegů je tato záhadná opona již poodhrnutá.
- Řekni mi, jak žiješ a já ti povím, co dýcháš
- Život v příznivém prostředí je podle Listiny základních práv a svobod právem každého z nás. Podobné ustanovení vyplývá přímo nebo nepřímo ze zákonů všech demokratických států světa. Ne vždy ale skutečnost odpovídá znění paragrafů. Už v 70. letech minulého století sociologové v USA zjistili, že všechny skupiny občanů nežijí ve stejných podmínkách. Následující výzkumy ukázaly, že komunity v nichž je vysoká míra nezaměstnanosti, nízký stupeň vzdělání, nízké příjmy a obvykle i příslušnost k etnické menšině, jsou vystaveny vyšší míře zdravotního rizika plynoucího ze znečištěného prostředí. Nejen že takoví lidé nesdílí výhody ekonomického vývoje, ale také musí nést i větší environmentální zátěž, i když k produkci znečištění nepřispívají tolik jako populace žijící ve standardních podmínkách.
- Důvěřuj, ale prověřuj: Aspergillus – jeden příklad za všechny
- Houbový rod Aspergillus (kropidlák) sekce Nigri (černé aspergily) zahrnuje biotechnologicky, ekonomicky a lékařsky významné organismy. Ty produkují některé organické kyseliny (např. citronová), a enzymy, ale také mohou způsobovat plesnivění potravin nebo lidské infekce. V současnosti je akceptováno kolem 26 druhů této skupiny. Hlavním problémem je, že ne všechny druhy lze od sebe rozeznat pouhými morfologickými charakteristikami. Proto je potřeba vzít k ruce molekulární a jiné doplňující metody. Rizikem pro molekulární taxonomii jsou tzv. paralogní geny (vznikly genovou duplikaci a liší se ve své sekvenci, případně i funkci), jejichž zaměňování může ústit, a podle výsledků V. Hubky a M. Kolaříka také ústí, v nesprávné fylogenetické stromy. Což ve výsledku znamená i nesprávné zařazení organismů do druhu. Problém paralogů se snaží studie řešit užitím několika nezávislých metod pro identifikaci druhů. Kombinace vícera přístupů má mimo jiné tu výhodu, že s určitou šancí eliminuje případný vliv paralogů na výsledné taxonomické závěry.
- Jak vyzrát na bakterie? Zkuste diamanty!
- Díky spolupráci vědců z Přírodovědecké fakulty UK a Fyzikálního ústavu AV ČR se dozvídáme, že k inhibici růstu bakterií lze využít překvapivě také diamanty. Ovšem pozor - pouze v jejich nano podobě!
- Kvalita či nekvalita? Jak jsou na tom naše povrvhové vody?
- Polabí patří mezi oblasti Čech, které je již od středověku přetvářeno lidskou činností. Region byl poznamenán jak nástupem zemědělství spojeným s masivním odlesněním, tak postupnou industrializací. Na začátku 20. století bylo koryto řeky Labe upraveno a tok napřímen. Staré meandry posléze vytvořily četná fluviální jezírka více či méně propojena se samotnou řekou. Dnes jsou tyto jezera nesmírně cenná a to nejen z pohledu biodiversitního výskytem vzácných druhů, ale také pro výzkum vývoje říčních procesů, jako přirozená ochrana proti povodním nebo zvyšováním estetické hodnoty krajiny.Není tedy divu, že již řadu let je právě tento region cílovou destinací mnoha českých hydrobiologů, botaniků a zoologů. V poslední dekádě se zdejší výzkum ubírá čistě hydrologickým směrem, kdy centrem pozornosti jsou odhady kvality vod a výzkum říčních/náplavových sedimentů.
- Lze zabránit rakovinným buňkám pronikat do zdravých částí těla?
- Rakovina je závažné onemocnění, při kterém se naše buňky vymknou kontrole a začnou se opakovaně dělit a tvořit nádor. Hlavní příčinou úmrtí jsou pak tzv. metastáze, kdy se postižené buňky rozšíří do zdravých částí těla a začnou vytvářet druhotné nádory. Vědci z přírodovědecké fakulty v Praze zjistili, že protein NG2 podporuje invazivitu rakovinných buněk a hraje tak roli v procesu tvorby metastází.
- Jak proniknout někomu do mozku (když jsem inhibitor)
- Čeští vědci ve spolupráci s Američany a Jihokorejci zaznamenali nedávno úspěch ve svém dlouhodobém experimentu, jehož cílem je připravit molekulu, která by mohla při troše štěstí dát vzniknout novému léku.
- Evoluce lidského chromozomu X
- Chromosom X je jedním ze dvou pohlavních chromosomů savců a nachází se na něm především geny určující vývoj pohlaví a mozku. O evoluční konzervovanosti lidského chromozomu X a o jeho postupném vývoji na evoluční ose obojživelníci-ptáci-savci, zastoupené modelovými organismy žába drápatka (Xenopus tropicalis), kuře (Gallus Gallus) a vačice (Monodelphis domestica), pojednává studie Dr. Máchy a jeho kolegů z Laboratoře vývojové biologie.
- Perly princezny Wu a neutrální evoluce
- Takto se přezdívá střevlíkům rodu Carabus v knize Jaroslava Mareše a Vlastimila Lapáčka Nejkrásnější brouci tropů. Tito nápadní živočichové se pyšní závratným množstvím 1177 poddruhů rozšířených po celé Palearktické oblasti. Ne zcela náhodou tito brouci získali pozornost Karla Kleisnera a jeho kolegů. Mohou zato zejména různé struktury a vzory tvarující se na povrchu jejich krovek. Dosud totiž není jasná příčina jejich vzniku, ani procesy, které vedly k tak výraznému rozrůznění. Mohl to být vliv sexuálního výběru, adaptace k životnímu prostředí nebo třeba výsledek zřídka uvažované neutrální evoluce fenotypových znaků?
- Bič na padělky
- Široká škála modrých barviv a pigmentů je již od dávných dob používána v uměleckých dílech. Právě jejich analýzou je možné určit stáří uměleckých předmětů a tím i jejich případnou (ne)pravost. Většina anorganických pigmentů může být běžně rozpoznána například pomocí skenovací elektronové mikroskopie (SEM/EDX), která odhaluje prvkové složení látky. Tento postup ale nemůže být použit v případě organických barviv a pigmentů, které ve své podstatě mají složení velmi podobné – všechny obsahují uhlík, vodík a kyslík.
- Algologická mořská exkurze na Hiddensee aneb romantika v kulichu a šále
- Tento rok v září se konala historicky první algologická mořská exkurze k Baltskému moři. Konkrétně na ostrov Hiddensee, který leží západním směrem nedaleko poměrně známější Rujány (německy Rügen). Dopravu zajišťují trajekty vyjíždějící z města Stralsund, případně i z Rujány. Naše základna se nacházela na západním pobřeží ostrova, kde již od 30. let 20. století funguje biologická stanice příslušející univerzitě v Greifswaldu.
- Jak zachránit hořeček mnohotvarý před vyhynutím?
- Změna obhospodařování krajiny v 2. polovině 20. století a současná změna klimatu znamená pro mnoho organizmů posun k horšímu. Zejména druhy vázané na extenzivně obhospodařované louky a pastviny jsou ohroženy ztrátou stanovišť a jejich fragmentací. To platí jak pro živočichy (např. sysel, http://www.natur.cuni.cz/fakulta/veda-a-vyzkum/popularizace/clanky/na-pomoc-syslum), tak pro rostliny. Pokud chceme tyto druhy chránit, je potřeba cíleně pečovat o poslední zbytky vhodných stanovišť. Zde nastává malý problém: původní managament často není možné použít (např. pastva) vzhledem k malé rozloze a poloze stanovišť. Je proto nutné najít náhradní řešení.
- Na pomoc syslům
- Přestože jsou reintrodukce užívaným a často i nezbytným nástrojem v ochranářské biologii a managementu divoké přírody, jejich průměrná úspěšnost je pouze okolo 25%. Dosud je totiž jen velmi málo známo o jejich správné metodice
- Bromované zpomalovače hoření - pomocníci, či nepřátelé?
- Bromované zpomalovače hoření jsou uměle vyráběné organické sloučeniny, které se přidávají do mnoha moderních výrobků určených především pro domácnost za účelem snížení rizika jejich vznícení. Lze je najít běžně v různých plastech, elektronice a textiliích. Výhodou těchto látek je, že přispívají k požární bezpečnosti, ale je otázkou, za jakou cenu - bývají totiž toxické.
- Dýcháme ...a naše buňky se mění
- Zkoumat vliv škodlivin obsažených ve vzduchu na lidské zdraví je poměrně obtížné. Chemická analýza znečištěného vzduchu je velmi náročná, protože se musí analyzovat stovky organických a anorganických složek, jejichž identifikace nezřídka vyžaduje odlišné přístupy. Účinky jednotlivých složek se mohou navzájem ovlivňovat, takže pokud je zkoumáme jednotlivě nebo v uměle vytvořených kombinacích, můžeme pozorovat zcela jiný efekt.
- Jak se vážou ? aneb 14-3-3 a RGS3 pod drobnohledem
- Protein s názvem 14-3-3 se na kdeco váže a kdeco působí. Jeho navázání může změnit strukturu cílového proteinu, ovlivnit jeho funkci, přinutit ho, aby vycestoval z jedné části buňky do druhé atd. (viz. článek Tajemství skrývající se pod kódem 14-3-3 v této rubrice). Známých interakcí a funkcí je habaděj, ale jen málo z nich je prozkoumáno opravdu do hloubky. Často víme pouze na jaký protein se 14-3-3 váže a jaké následky jeho vazba má, ale kdyby se nás někdo zeptal proč nebo jak k tomu dochází, jsme s rozumem v koncích.
- K čemu je dobré studovat hladové řasy?
- Značné množství makro- i mikrořas nezávisle na jejich taxonomické pozici obsahuje polynenasycené mastné kyseliny (PUFAs), které jsou mimo jiné nezastupitelnou složkou lidské potravy. Lidé tyto kyseliny (především EPA, tj. kyselinu eikosapentaenovou) získávají hlavně z rybího tuku. Čím více ale vzrůstá znečištění vod a tím i možnost kumulace škodlivých látek v rybách, tím vzrůstá zájem o získávání PUFAs přímo z řas. Kyselina eikosapentaenová byla objevena již v několika řasách – příkladem mohou být ruducha Porphyridium cruentum nebo řasa z třídy Eustigmatophyceae Nanochloropsis oculata.
- Zrychlená morfologická evoluce protist na příkladu rodu Micrasterias
- Jelikož se v rodu Micrasterias (řasa z linie krásivek) nacházejí opravdu krásní zástupci, je mu ze strany algologů věnována již po dlouhou dobu značná pozornost. S rodem Micrasterias se v této rubrice nesetkáváme poprvé. Naposledy byla řeč o nově rozlišených druzích, dnes to bude o fylogenetické příbuznosti mezi jednotlivými morfologickými druhy. Zkoušce ji podrobili členové algologické skupiny Katedry botaniky na PřF UK.
- Hledání života na Marsu
- Vesmírný výzkum dosáhl v poslední době značného pokroku, avšak navzdory tomu zůstává stále jedna otázka nezodpovězena - jsme ve vesmíru sami? Nemohly by se kromě Země nacházet nějaké formy života také na jiných planetách? A pokud by tomu tak bylo a alespoň někde se živé organismy vyvinuly – v minulosti či v současnosti, jak se to dá zjistit? Základním předpokladem je objevit jejich pozůstatky či stopy po jejich životech a jednoznačně je identifikovat.
- Sjednocování českých zemí před stovkami milionů let
- Ani během válek, cizích nadvlád nebo povstání nebylo území dnes označované jako Čechy rozdrobenější tak, jako před 400 miliony let v geologickém období zvaném devon. A to doslova. Severní, západní, jižní a střední Čechy byly tehdy pravděpodobně několika mikrokontinenty, tedy samostatnými bloky kontinentální zemské kůry, jenž byly od sebe vzdáleny a odděleny úzkým mořem. Rozkládaly se při severním pobřeží tehdejšího superkontinentu Gondwana, který zahrnoval všechny dnešní kontinenty jižní polokoule. Díky pohybům tektonických desek se celá Gondwana posouvala k severu, kde se měla brzy střetnout s jiným superkontinentem – Laurusií, zahrnující dnešní kontinenty na severní polokouli.
- Za vším hledej metabolizmus aneb u koho se nefropatie vyvolaná čínskými bylinami změní v rakovinu a u koho ne?
- Kyselina aristolochová (AA) je obsažena v rostlinách z čeledi podražcovitých (Aristolochiaceae). Způsobuje onemocnění dříve označované jako „nefropatie vyvolaná čínskými bylinami“, dnes se nazývá „nefropatie vyvolaná kyselinou aristolochovou“. Toto onemocnění bylo poprvé pozorováno v roce 1993 u pacientek užívajících léky za účelem redukce tělesné hmotnosti obsahující výtažek z Aristolochnia fangchi. Nemoc se projevuje jako progresivní fibróza ledvin, která postupně rezultuje v ledvinnou nedostatečnost a následně vede ke vzniku nádorů ledvin nebo močových cest. A to i za předpokladu, že příjem AA v potravě dávno skončil. Ve vyšetřovaných tkáních lze detekovat adukty AA s DNA potvrzující jejich dřívější expozici této látce. V roce 2009 byla AA klasifikována Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny jako lidský karcinogen první třídy.
- Parazit se převléká, aby unikl imunitnímu systému
- Objevit nový druh červa nezní jako moc velké terno. Je-li jím ale parazit napadající mnoho druhů živočichů včetně člověka a působí-li zdravotní problémy i v ČR, pak už za pozornost jistě stojí. Parazitologům z PřF UK se to podařilo před 14 lety, kdy v jižních Čechách popsali nový druh motolice z čeledi Schistosomatidae.
- Racionálně za lepšími inhibitory glutamát karboxypeptidasy II
- Čeští vědci z PřF UK, ÚOCHB a BTÚ AVČR ve spolupráci se zahraničními pracovišti využili znalosti struktury lidské glutamát karboxypeptidasy II pro návrh nových lipofilnějších inhibitorů, které ukazují možnou cestu k účinnějším léčivům. Své výsledky zvěřejnili v časopise Journal of Medical Chemistry.
- Jak člověk vnímá krásu a půvab zvířat
- Osobitý vkus a smysl pro krásu - mohlo by se zdát, že se jedná o ryze individuální cítění každého člověka, ale minimálně při posuzování vzhledu zvířat tomu tak není. Vnímání zvířecí krásy lidmi je částečně zděděno po dávných předcích ještě z dob, než se lidé rozšířili napříč kontinenty, a tak si toto dědictví v sobě neseme všichni stejně, bez ohledu na národnost či kulturní prostředí.
- Když dva dělají totéž, není to totéž
- Čeští vědci popsali úspěšnou přípravu enzymu α-N-acetylgalaktosaminidasy z Aspergilla niger v Saccharomyces cerevisiae. Kvasinky přitom ze stejného genu vyrábí tento protein trochu jinak než plíseň a není to vůbec na škodu.
- Nanovlákna nesoucí imunosupresiva a jejich využití při transplantacích
- Transplantace tkání, orgánů či nověji kmenových buněk představují v současnosti již dostupnou léčebnou možnost mnohých onemocnění. Hlavní limitace spočívají v omezeném zdroji transplantátů a v případě transplantací od geneticky odlišného jedince (většina transplantací) nutnosti modulace imunitního systému. Imunitu je třeba utlumit, aby organismus geneticky odlišné buňky toleroval, ale zároveň šetřit s ohledem na její nezastupitelnou roli především v protiinfekční obraně. Jak ukazují naši vědci, slibným se jeví využití nanovláken.
- Hra na schovávanou: Kde najde houba svého fotobionta?
- Jak to s těmi lišejníky je? Je to řasa, která si hledá svojí symbiotickou houbu ve všemožných podmínkách nebo je to naopak?
- Když houba leze (nejen) za nehty
- Plíseň na nehtech dokáže pořádně potrápit. A to obzvlášť, když běžná léčba nepomáhá. A co třeba zánět zevního zvukovodu, když se vlastně ani neví, že jde o houbovou infekci? Původce takovýchto patálií se rozhodli prověřit Vít Hubka z katedry botaniky PřF UK s kolegy z Pardubic (Pardubická krajská nemocnice) a Prahy (Mykologická laboratoř dermatovenerologické kliniky VFN a 1.LF FVL, Zdravotní ústav se sídlem v Praze).
- Legionářská nemoc přestavuje naše buňky
- Přes dvě stovky lidí nakažených neznámou nemocí, 34 z nich zemřelo. Taková byla bilance setkání amerických válečných veteránů v červenci roku 1976 ve Philadelphii. Jako původce infekce byla později identifikována bakterie šířící se klimatizací. Choroba dostala jméno „legionářská nemoc” a bakterie Legionella.
- Co je potřeba k životu bez kyslíku?
- V sedmdesátých letech se naši parazitologové podíleli na objevu nové buněčné organely. Do dneška, po více než tři desetiletí, se stále věnují jejímu výzkumu a nyní předkládají dosud nejúplnější popis proteinů, které obsahuje. Tou organelou je hydrogenozom, příbuzný „buněčných elektráren“ mitochondrií.
- Proč toxoplazma snižuje imunitu a zvyšuje pravděpodobnost narození chlapce?
- Toxoplasma gondii je celosvětově rozšířený parazit, jehož konečným hostitelem jsou kočkovité šelmy. Mezihostitelem se může stát většina teplokrevných živočichů včetně člověka. V infikované kočkovité šelmě se parazit pohlavně množí a ta vylučuje jeho oocysty po dobu jednoho až tří týdnů, poté se většinou stává vůči reinfekci doživotně imunní. Člověk a další mezihostitelé se mohou nakazit potravou kontaminovanou oocystami nebo infikovaným masem.
- Nové poznatky o sestřihu pre-mRNA
- Už dlouho se ví, že buňka může produkovat mnohem více proteinů, než má genů. Je to díky existenci tzv. alternativního sestřihu pre-mRNA: geny se přepíší do pre-mRNA, která je poté nastříhána na kousky. Teprve spojením vybraných kousků vzniká vlastní předloha (mRNA) pro budoucí protein. Klíčovou podmínkou pro vznik funkčních předloh je přesné rozpoznání sekvencí (tzv. intronů), které musí být z pre-mRNA odstraněny. Jak sestřihový aparát nachází konce intronů (sestřihová místa) není dosud uspokojivě vysvětleno.
- Jak ozon škodí rostlinám v Jizerských horách
- Pokud se někdo z Vás, mí vážení čtenáři, někdy zabýval ozonem, dozajista už ví, že je ozon v něčem prospěšný, ale může i škodit. Ozon člověku (a snad všemu živému) prospěšný se nachází ve stratosféře, tedy ve svrchní vrstvě atmosféry (10 – 50 km nad zemí) a tam zachycuje škodlivé UV-B záření. Stejný ozon se ale tvoří také v troposféře, to je vrstva atmosféry těsně nad Zemí (do výšky 9 – 18 km). Tento troposférický ozon ovlivňuje nejen zdraví lidí a zvířat, ale také zdravotní stav rostlin. A právě na to si posvítila skupina vědců z Univerzity Karlovy. Jejich cílem byly tentokrát Jizerské hory.
- Tajemství skrývající se pod kódem 14-3-3
- Rodina regulačních proteinů označovaných jako 14-3-3 je již dlouhou řadu let usilovně rozkrývaným tajemstvím našich buněk. V jedné ze svých posledních publikací shrnuje docent Tomáš Obšil (PřF UK) a doktorka Veronika Obšilová (FGÚ AVČR) dosavadní poznatky z pohledu strukturní biologie.
- Co nám stará dobrá vojenská mapa řekne o krajině
- Staré mapy, určené pro vojenský výzkum, jsou vzhledem ke svému rozsahu a kvalitě zpracování vhodné pro určování změn v krajině. Umožňují zkoumání proměn krajiny v dlouhém časovém horizontu (už od 18. století) a pokrývají skoro celou Republiku, tudíž poskytují základ pro zkoumání prakticky jakékoli oblasti. Takovéto tři mapy spolu se současnou ortofotomapou (geodeticky zpracované letecké snímky území do podoby mapy) České republiky byly použity pro zhodnocení změn určitého území ve středních Čechách během posledních více jako 250 let.
- Ze života mury
- Mura (blokovobahenní proud) je svahovým procesem, který se vyznačuje rychlým pohybem nekonsolidovaného zvodnělého materiálu nejrůznějších zrnitostních frakcí (od jílů až po balvany). Vyvolaný je nestabilitou, nejčastěji po nasycení zvětraliny nebo sedimentů vodou.
- Za co všechno může jeden tyrosin
- Zdaleka ne každá aminokyselina se může pochlubit takovým vlivem jako tyrosin 12 (Y12) v SH3 doméně proteinu CAS (Crk–associated substrate).
- Rozhovor s ředitelem Ústavu životního prostředí Janem Frouzem
- Akademický rok 2011/2012 je v plném proudu. Jak ho prožíváme? Obohacuje náš život studium na fakultě? Mnohým z nás možná nepřínáší nic nového, pro některé může být tento rok zlomový. Nejen o tom, kde hledat motivaci ke studiu či ztracenou sebedůvěru jsem si povídala s Doc. Ing. Mgr. Janem Frouzem CSc., který tento rok nastoupil do svého druhého funkčního období jako ředitel Ústavu životního prostředí.
- Zbav se svých parazitů! Dobudeš svět!
- Jak se stát úspěšným invazním druhem? Vědci už vědí! Zbavte se nezvaných příživníků a rozlétněte se po kraji! Alespoň jste-li vrabec.
- Ježci bdící, rekolonizující
- Ježek západní (Erinaceus europaeus), rozeznáván laiky jako uhlazený intelektuál s brýlemi (rozuměj s černou maskou) a jeho rozčepýřený východní soukmenovec (E. roumanicus) se setkali na území České republiky na své cestě z původních domovin. Odkud se tu ježci vzali, kam jdou a co s sebou nesou? Na takové otázky hledali odpovědi Barbora Bolfíková a Pavel Hulva z PřFUK.
- Metabolismus protinádorového léčiva ellipticinu: dnes v hlavní roli cytochrom b5
- Mnoho vědeckých skupin si marně lámalo hlavu nad problémem, proč jim pokusy s ellipticinem (cytostaticky působící látkou) in vivo na laboratorních zvířatech vycházejí jinak než analogické pokusy in vitro, tedy ve zkumavce. Nyní problém dostal pro mnohé z nich vysvětlení: některé modely pro „zkumavkové pokusy“ postrádají cytochrom b5, dosud neznámého „hráče“ v metabolismu ellipticinu.
- O krůček blíž k poznání procesu vzniku rakoviny díky myšímu polyomaviru
- Čeleď Polyomaviridae získala svůj název podle viru myšího polyomu, objeveného v roce 1953, který u novorozených myšat vyvolává mnohočetné nádory. Polyomaviry by jistě nelákaly naši pozornost tolik, kdyby v současnosti nebylo objeveno, kromě dvou známých, dalších sedm lidských polyomavirů. Z myšího polyomaviru se stal modelový virus, díky němuž byla objevena řada buněčných regulačních proteinů, klíčových v procesu vzniku rakoviny.
- „Kam se 'hrabem' na středověké kameníky?“ aneb Problémy novodobých oprav Karlova mostu
- Klenuté kamenné mosty lidstvo stavělo už od druhého tisíciletí před naším letopočtem pokaždé podle stejného principu – obklad z opracovaných kamenných kvádrů na jádru tvořeném litým zdivem. Obkladový kámen, který nejvíc podléhá zvětrávacím procesům, zde plní statickou funkci. Během oprav je lepší poškozený kamenný kvádr vyměnit než ho složitě konzervovat. Upřednostňují se tradiční materiály a techniky, které ovšem nejsou vždy k dispozici. Vlastnosti nových materiálů by měly být kompatibilní s původními materiály, aby nedošlo k degradaci stavu památky. Jak působí moderní opravy kamenných památek, není doposud příliš známo, proto vznikla ve spolupráci s odborníky z Přírodovědecké fakulty UK studie, ukazující negativní důsledky moderních oprav na jednom z oblouků Karlova mostu.
- Jak se archivuje olovo
- Olovo se řadí mezi toxické kovy, a je proto velmi užitečné vědět, odkud se tento prvek v životním prostředí bere, kam se ukládá a jak se třeba v různých materiálech chová. Pro vědce jsou velice zajímavé takzvané geochemické archivy, které obsahují kvalitní záznam o historii ukládání olova pocházejícího z různých zdrojů. Takovým geochemickým archivem mohou být například rašeliniště či dřevní letokruhy, a právě ty jsou předmětem současných vědeckých studií.
- Kdo druhému nemoc nosí, sám jinou chřadne aneb gregariny jako hyperparazité
- Flebotomové (Diptera), stejně jako jim příbuzní komáři, jsou významní přenašeči mnohých tropických onemocnění. Z nich pro nás největší hrozbu představuje leishmanióza způsobovaná parazitickými prvoky rodu Leishmania (Euglenozoa), která má na svědomí kolem 60 000 úmrtí každý rok. Pro účinný boj s leishmaniózou je zcela zásadní pochopit, jakým způsobem paraziti interagují se svým přenašečem, flebotomem, a tak není divu, že se výzkumu této smrtonosné dvojice věnují týmy po celém světě, včetně parazitologů z naší fakulty.
- Ohrožená Austrálie
- Kolik evropských druhů rostlin se v dnešní době nachází v Austrálii? V jakých obdobích k introdukcím docházelo? Jsou nějaké životní formy či taxony rostlin zavlékány častěji? Jsou již tyto rostliny v Austrálii zdomácnělé? Takové otázky si kladla skupina vědců z australského a několika evropských pracovišť.
- Jak je na tom naše DNA
- Neustálému poškozování DNA se v běžném životě nevyhneme, většinou se jím však nemusíme nijak zvlášť trápit – naše buňky jsou totiž přirozeně nadány schopností vznikající poškození opravovat. Je však tato schopnost vyvinuta u všech jedinců stejně? Nepozbýváme jí aspoň částečně konzumací alkoholu či kouřením? A existuje zde nějaká souvislost se vznikem rakoviny?
- Exkurze za krásami slovinského podmořského rostlinstva, aneb Kurz mořské algologie
- Kurz mořské algologie je jednou z mnoha zajímavých exkurzí, které se studenti během svého studia biologie na Přírodovědecké fakultě mohou účastnit. Ty jsou velmi příjemným zpestřením a účastníci si sami mohou najít a na vlastní oči prohlédnout o čem se to vlastně učili. Praktické zkušenosti, to není jenom sterilní laboratoř.
- Proměnlivé paleoklima peruánských And
- Metod zkoumajících paleoklima jsou desítky a proč tedy vyvíjet další, mohl by se ptát zvídavý čtenář, který narazí na níže zmíněný článek? Potíž je v tom, že v každém přístupu je nějaký háček, který může odstranit pouze metoda alternativní. V případě Peruánských And tkví problém v tom, že je nedostatek proxy dat (zakonzervované informace o klimatu v nejrůznějších prostředích – ledovec, sedimenty, korály, letokruhy atd.), která by s dostatečným rozlišením byla schopna podchytit nejbližší minulost, tedy Holocén.
- Kdy se naposledy mohl člověk schovat do lesního stínu v Polabí?
- Polabí patří ke starosídelním oblastem České kotliny. Už od neolitu je oblast člověkem poměrně intenzivně hospodářsky využívána. Z toho důvodu se věřilo, že úplný rozvoj lesa po skončení Viselského glaciálu nebyl v tomto kraji umožněn. Pro hustěji zalidněnou oblast západního Polabí potvrdil tuto hypotézu Vojen Ložek pomocí studia fosilních plžů již před několika desetiletími. Určité nejistoty však panovaly o tom, co se dělo na východě. Nejde pouze o otázku, kterou se zaobírá pár akademiků. Kromě toho, že paměť krajiny je zajímavá sama o sobě, je důležité zmínit, že případná existence rozmanitých ekosystémů mohla fungovat jako biogeografické pojítko mezi karpatskými a západními druhy.
- Není řasa jako řasa
- Skupina algologů v čele s Jiřím Neustupou zkoumala dva již dlouho známé druhy (popsány v r. 1848) zelené sladkovodní řasy rodu Micrasterias. Rodu, který se vyskytuje v rašeliništích nejen v České republice, ale i po celém světě.
- Naděje na nová léčiva proti parazitickým krevničkám
- Schistosoma mansoni neboli krevnička střevní je hlavním původcem závažného parazitárního onemocnění zvaného schistosomóza (dříve také bilharzióza), kterým je infikováno okolo 200 milionů lidí v tropech a subtropech. Dospělí jedinci této motolice žijí v cévách hostitele a živí se jeho krví. V současnosti je k dispozici pouze jeden účinný lék a hrozba vzniku rezistence nutí vědce hledat nové látky, které by se daly využít v boji proti schistosomóze.
- Zase trochu blíže pravdě (nejen) o zánětech
- Enzym s krkolomným názvem 11β-hydroxysteroid dehydrogenáza, zkráceně 11HSD, se v těle nachází ve dvou formách – 11HSD1 a 11HSD2. Obě formy jsou nerozlučně spjaty s činností glukokortikoidních hormonů: 11HSD1 je dokáže aktivovat, zatímco 11HSD2 je inaktivuje. A glukokortikoidy nejsou jen tak ledajaké hormony!
- Není jeskyně jako jeskyně
- Člověk je odedávna tvor zvídavý a rád objevuje vše nové a neznámé. Tato vlastnost ho zavedla jak hluboko pod hladinu oceánů, tak i daleko do vesmíru, jen aby mohl poodhalit tajemství, která se zde ukrývají. Avšak přímo na zemi nebo jen kousek pod ní se dají stále najít krásná a dosud nepříliš probádaná místa. Příkladem může být íránské pohoří Zagros, což je mimo jiné oblast pyšnící se největším solným krasem na světě. Tamní solné pně a jeskyně si získaly pozornost našich vědců, kteří se zabývali jejich studiem opravdu detailně a během dvanáctiletého výzkumu navštívili více jak 30 krasových jeskyní. Některá vybraná místa se stala cílem výprav i opakovaně, aby mohly být zdokumentovány změny, ke kterým zde v průběhu času došlo.
- Alternativní přepis genů aneb může být molekulární biologie ještě složitější, než jsme se učili?
- Přepis genů (transkripce) je děj, jehož mechanismus se vysvětluje stále s mnoha otazníky. Kromě výkonné RNA polymerázy se ho účastní mnoho regulačních molekul zvaných „transkripční faktory“. V posledních letech se však ukazuje, že existuje zřejmě více mechanismů přepisu genů, konkrétně genů přepisovaných buňkou s poškozenou DNA.
- Uniformita měst Evropy: Je plzák španělský opravdu všude?
- Představíme-li si klasické desetitisícové městečko v Čechách, vybaví se nám pravděpodobně historické centrum spojené s radnicí, tři hypermarkety, dvě benzinové pumpy, park, kino a nespočet hospod. Když pak v létě přemýšlíme, kam pojedeme na výlet, zjistíme, že všechna ta města si jsou podobná a jediné, čím se liší jsou kulturní památky z dob minulých. V podstatě ve stejné situaci se nachází česká a dá se říci, že i evropská krajina, příroda. Druhová bohatost je značná, avšak základ tvoří stále se opakující druhy rostlin a živočichů. Proč tomu tak je? Často zmiňovaný je zánik vhodných stanovišť spojený s urbanizací, intenzivním zemědělstvím, výsadbou lesních monokultur nebo také klimatickými změnami. Otázkou vlivu klimatu a stanovištních podmínek na diverzitu cévnatých rostlin a plžů ve městech se zabýval tým českých vědců se zástupci z PřF UK.
- Prvok svědkem evolučních dramat
- Mitochondrie, životně důležité „buněčné elektrárny“, byly kdysi samostatnými organizmy příbuznými dnešním alfa-proteobakteriím. Jejich vstup do buňky našich dávných předků, tehdy těžko rozlišitelných od bakterií, je mnohými považován za největší biologickou revoluci od samotného vzniku života až do dneška.
- Myši mění složení moči podle toho, v jaké jsou společnosti
- Myší moč obsahuje skupinu proteinů označovaných jako MUPs (Major Urinary Proteins – hlavní močové proteiny). Tyto proteiny fungují jako přenašeče feromonů, slouží tedy k vzájemné komunikaci a v neposlední řadě také k uplatnění jistého vlivu na své okolí. Samec ubytovaný se samicí dokáže například pomocí vylučovaných MUPs a feromonů urychlit nástup jejího estru.
- Netopýři parkoví a jejich prapodivné párování
- Problematika rozmnožovacích projevů netopýrů je aktuálním tématem už přes dvacet let. A jak se zdá, ještě je stále co objevovat. Vědci z katedry zoologie si tentokrát posvítil na Třeboňsku na drobného netopýra parkového (Pipistrellus nathusii). Ti byli v Česku dlouho považován za vzácné, ale v posledních letech se jejich počty výrazně zvýšily.
- Sliny, leishmanie a imunita
- V momentě, kdy drobný komárek rodu Phlebotomus nesoucí ve svém střevě nálož leishmanií, bodne svého hostitele, aby nasál jeho krev, rozehrává se složitá hra buněk a molekul. Parazitologové z laboratoře prof. Volfa získali unikátní a cenné informace o úvodním dějství této hry, když se zaměřili na vliv opakovaného sání flebotomů na vývoj leishmaniové infekce.
- Když se obnova střevních buněk vymkne kontrole
- Během vývoje, ale i v dospělosti se některé buňky živočichů včetně lidí přirozeně dělí a dávají vznik buňkám novým, zatímco jiné buňky zanikají – typickým příkladem jsou buňky střevní sliznice. Oba děje jsou přísně řízené. Buňky vysílají a přijímají signály, a to v podobě různých chemických molekul, které aktivují signalizační dráhy a dávají tak příkazy, co mají buňky dělat: proliferovat (dělit se), migrovat, diferencovat (zrát). Někdy se však stává, že se na nějaké dráze něco pokazí s fatálními důsledky v podobě vývojových vad neslučitelných se životem, ale i zhoubných nádorů.
- Kouří stará, kouří starej, kouří dcera, kouří syn... aneb Charakteristika českých kuřáků
- Některé zdravotní potíže na nás přijdou neočekávaně a těžko je můžeme ovlivnit. Na jiných se ale výrazně podílíme vlastním chováním. Příkladem takového chování je kouření. Co ovlivňuje, zdali člověk kouří, nebo ne? Roli mohou hrát různé faktory od dědičnosti po ekonomické vlivy. Trojice vědců z Přírodovědecké fakulty UK a University College London se ve svém výzkumu zaměřila na možný dopad různých demografických a sociálních charakteristik u obyvatel ČR. Kromě vlivu těchto ukazatelů testovali i vliv oblasti, kde jedinec žije.
- Co se děje v lese na jehličí
- Jste-li měňavka a celé vaše tělo tvoří jediný beztvarý váček výživné cytoplazmy, chránit se pomocí pevné schránky zní jako moc dobrý nápad. A skutečně, podobnou obrannou strategii si zvolily nejrůznější zcela nepříbuzné skupiny měňavek mnohokrát nezávisle na sobě. Ty, jejichž schránky jsou oválné s jediným otvorem, se nazývají krytenky a tvoří podstatnou součást půdních společenstev na celém světě.
- Mohou příbuzné domácí druhy zpomalit rostlinné invaze?
- Jedním z možných vysvětlení rozdílů v invazní úspěšnosti nepůvodních druhů rostlin je naturalizační hypotéza, kterou formuloval Charles Darwin již v roce 1859. Podle ní budou v oblasti invaze úspěšnější nepůvodní druhy, které zde postrádají blízce příbuzné taxony. Nepříbuzné druhy se totiž méně překrývají ve využívání zdrojů a také sdílejí menší spektrum specializovaných škůdců.
- Jak nástroj pro testování tvrdosti betonu pomáhá geomorfologům?
- Schmidt hammer (SH) je nástroj určený původně především pro stavebnictví. Na základě intenzity zpětného odrazu vystřelené pružiny proti prověřovanému materiálu je zjišťována pevnost materiálu v tlaku. Nástroj však už několik desetiletí používají i geomorfologové, kteří s jeho pomocí získávají informace o historii zvětrávání. Jedno z nejčastějších použití SH v geomorfologii je relativní datování povrchů.
- O sedmnácti potkanech a jednom zlém robotovi
- Hipokampus je mozková struktura tvarem připomínající mořského koníka, od něhož také pochází její název. Roli této části mozku lze vidět například na známém případu pacienta H. M. Tomu byl hipokampus chirurgicky odstraněn z obou polovin mozku z důvodu jinak neléčitelné epilepsie. Po této operaci nebyl H. M. schopen vytvářet nové vzpomínky, což poprvé výrazně ukázalo na význam hipokampu v deklarativní paměti, tedy paměti na fakta nebo události.
- Víte, co pijete?
- Každý den jí požijeme několik litrů. Každé léto se v ní koupeme. Kolikrát ale pomyslíme na její čistotu? Řeč je o pitné a povrchové vodě. Z pochopitelných důvodů je nutné dbát na její nezávadnost a tak i rozvíjet metody, jimiž se případné nežádoucí látky detekují.
- Oční měňavka vs. dezinfekční roztok, 1:0
- Každý uživatel kontaktních čoček jistě zná přísná hygienická pravidla pro práci s roztokem, ve kterém se uchovávají. Měňavky rodu Acanthamoeba nám dávají dobrý důvod, proč se jimi řídit. Tito prvoci běžně žijí ve slané i sladké vodě, v půdě či na rostlinách. Když se ale dostanou do oka, což se děje nejčastěji prostřednictvím kontaktních čoček, stávají se parazity. Způsobují pak vzácné, ale závažné záněty, občas vedoucí až k nutnosti transplantace rohovky, v nejtěžších případech ke ztrátě oka, vždy však ke zhoršení vidění.
- Způsob života nejstarších trilobitů v Čechách
- Dnes, kdy stále jestě nenalézáme úplné kosterní pozůstatky předků člověka, existují na Zemi jedinečná místa, kde kromě dokonale zachovaných fosílií živočichů, včetně otisků měkkých tkání, nalézáme i doklady o jejich životě a okolním prostředí. Takovým místům, přesneji řečeno lokalitám, se v paleontologii říká „tafonomická okna“ (tafonomie – věda zkoumající vznik fosílií a způsob jejich zachování).
- Plodné samičky a ramenatí bojovníci
- Pohlavní dimorfismus odjakživa přitahoval lidskou pozornost a sekundární pohlavní znaky našeho vlastního druhu byly po staletí múzou mnohých umění. Není divu - ne všichni savci byli obdařeni nápadnými rozdíly mezi samci a samicemi. U mnohých se rozdíly omezují na tělesnou velikost a u řady druhů se samec od samice na první pohled nedá odlišit vůbec. Patříme tedy mezi ty šťastnější a náležitě si to užíváme. Nejinak tomu je také u řady ještěrů. Pro příklad nemusíme chodit daleko. I u naší ještěrky obecné jsou samci nápadní jasně zelenými boky, zatímco samice jsou celé nenápadně hnědé. Při troše pozornosti si u samců všimneme také mohutnější hlavy, která svým nositelům skýtá výhody při soubojích o družky. Při troše praxe pohlaví poznáme na první pohled. U varanů, na které se zaměřil tým výzkumníků z katedry zoologie s kolegy z pražské ZOO, je tomu však poněkud jinak.
- Rozhovor s Petrem Sklenářem
- V rámci Popularizace vědecké práce a dění na naší Přírodovědecké fakultě jsem se vydala udělat rozhovor s čerstvě habilitovaným docentem Petrem Sklenářem z katedry botaniky.
- Nejen lidmi živ je komár
- Člověk není jediným tvorem, kterého obtěžuje bodavý hmyz. Mnozí komáři, tiplíci i muchničky nejsou v jídle vůbec vybíraví a kromě krve člověka a jiných savců nepohrdnou ani tou ptačí. Takoví promiskuitní trapiči jsou nám potenciálně nebezpeční. Mohou totiž na nás, či naše domácí zvířectvo, přenést ptačí choroby, se kterým bychom se jinak neměli jak setkat.
- Semena budoucích invazí byla zaseta
- Tak lze vlastními slovy autorů shrnout poselství publikované v prestižním periodiku PNAS. Invazní druhy totiž na své uchycení a rozšíření v novém areálu potřebují i několik desítek let a dnešní globalizace obchodu a turistiky tak patrně právě teď rozsévá nové invaze, které naplno pocítí až příští generace.
- Ochrana přírody ve městech: Jsou stejné principy uplatnitelné pro různé taxony?
- Stále častěji používáme v běžné řeči slovní spojení "živoucí město" nebo "tady to žije". Co tím myslíme? Jednoduše řečeno, hodnotíme rozvoj města a celkovou spokojenost lidí, kteří v něm žijí. Ke spokojenosti zdejších obyvatel nemalým dílem přispívá také městská zeleň. Vždyť každé pořádné město má také svůj park, na který jsou tamnější obyvatelé náležitě pyšní. A co teprve přírodní památky, které se jen tak někde nevidí! Střežíme je jako oko v hlavě. Neřešíme otázku, zda tyto přírodní krásy budeme chránit nebo ne, ale jak je ochránit co nejúčiněji a zajistit, aby to naše město opravdu žilo.
- Proč jsou ženy náchylnější k migrénám?
- S migrénou se alespoň jednou v životě setká 17% světové populace, přičemž asi 13% tvoří ženy a pouhá 4% muži. Příčinu tohoto nepoměru se vědci snaží odhalit už mnoho let a po zveřejnění článku docenta MUDr. S. Adámka, CSc., z 1. lékařské fakulty a prof. RNDr. F. Vyskočila, DrSc., z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy to vypadá, že jsme zase o krůček blíže k cíli.
- Oslava 80. narozenin Doc. RNDr. Vladimíra Hanáka, CSc.
- Pění kurů v úterý 12. dubna poslouchalo na katedře zoologie nebývalé množství lidí, jejichž mysle i těla byla zaměstnána společným úkolem. Nebyl jím však základní výzkum, neoblíbená grantová úředničina ba ani výuka. Potenciál zúčastněných byl napřen na přípravu důstojné oslavy osmdesátých narozenin jednoho ze zakladatelů oboru zoologie na PřFUK a moderní chiropterologie v evropském měřítku, autora více než 300 vědeckých a takřka 500 vědecko-populárních článků, předsedy rady Národního parku Podyjí Vladimíra Hanáka.
- Rozhovor s Janou Roithovou, nositelkou juniorského grantu Evropské výzkumné rady
- Granty Evropské výzkumné rady jsou určeny špičkovým výzkumníkům, kteří přicházejí s novou revoluční myšlenkou, jež není pouhým pokračováním jejich předchozích úspěchů a může výrazně ovlivnit daný obor, posunout jeho hranice či otevřít nové výzkumné perspektivy.
- Letokruhy - záznam historie v šifrách
- Podle počtu letokruhů lze určit stáří stromu, to je všeobecně známo. Co když je ale možné dozvědět se z letokruhů ještě něco dalšího? Strom do sebe během svého života ukládá nejrůznější látky, a kmen tak představuje soubor informací, které jsou navíc díky letokruhům opatřeny poměrně přesnými časovými souřadnicemi. Takovéto zašifrované zprávy se dají souhrnně nazvat jako dendrochemický záznam. Ten může být na první pohled nečitelný, ale to jen do chvíle, než si dá někdo tu práci s jeho rozluštěním.
- Oškliví papoušci? Děkujeme, nemáme zájem…
- V nedávné době se vědci z Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci s vědci z německé University of Duisburg-Essen pokusili zjistit, nakolik potřeba ochrany druhů mezi papoušky v zoologických zahradách ustupuje jejich půvabu.
- Spermie odhalují nevěru
- Zajímalo by vás, jak často si nějaký ptačí druh užívá záletnictví? Jeho spermie vám to prozradí.
- Vědci z PřF pomáhají proti povodním z ledovcových jezer v Kyrgyzstánu
- Již téměř 10 let se výzkumná skupina kolem doc. Bohumíra Janského zabývá rizikem povodní z vysokohorských jezer v pohoří Ťan – Šan v severním Kyrgyzstánu. V současnosti většina horských ledovců po celém světě odtává a ani pohoří Ťan – Šan není výjimkou. Tavná voda se tak velmi často akumuluje převážně v morénou hrazených jezerech před ledovcovým čelem. Přesně to je i příklad největšího a nejnebezpečnějšího zkoumaného jezera, Petrova.
- Není slepý jako rypoš
- Pod zemí i v podzemí bývá tma. Úplná. Jakkoli se to zdá být vizuálně se orientujícímu člověku velkou nevýhodou, pod našima nohama úspěšně přebývá více než 250 druhů savců, ať už příležitostně či celoživotně. A nedá se říci, že by tím nějak strádali. Ba naopak, těší se tam relativnímu bezpečí (kdo by lovil ve tmě?) a příjemnému chládku (když je na přiloženém zemském povrchu čtyřicet stupňů). Díky tomu, že není kdo by ocenil jejich nyvý zrak, včetně jich samých, došlo v průběhu evoluce k významné redukci zrakového systému. Lidová říkadla nevznikají nadarmo.
- Odolní bičíkovci u Máchova jezera
- Zlativky, odborným názvem chrysofytní řasy či Synurales, jsou malá skupina sladkovodních bičíkovců. Jejich buňky jsou obaleny atraktivními křemičitými šupinkami, uspořádanými podobně jako tašky na střeše. Podle jejich vzhledu se tyto organismy dají zařadit až do druhu bez použití jakýchkoliv molekulárních metod, často používaných v moderní taxonomii řas. Proč ale tyto organismy využívají množství křemíku na stavbu šupinek není zatím známo. Jedním z důvodů může být odolnost vůči predátorům.
- Nová antibiotika izolovaná ze včelího jedu
- S tím, jak stoupá počet nově objevených druhů patogenních bakterií, stoupá také poptávka po nových, účinnějších typech antibiotik. Při jejich hledání vycházejí vědci často z látek běžně se vyskytujících v přírodě.
- Co mají společného bradavice a rakovina?
- Na první pohled se spojitost mezi nepříjemným virovým onemocněním a zhoubným nádorovým bujením hledá asi těžko. Při bližším přezkoumání však najdeme jedno pojítko z rostlinné říše. Je jím vlaštovičník větší (Chelidonium majus), bylina, se kterou se u nás můžete setkat prakticky kdekoliv. Na okrajích cest, na rumištích nebo třeba u lesa. Kvete od května do září a je celkem dobře rozpoznatelný podle jasně žlutých květů a chlupaté lodyhy.
- Bičenka poševní, parazit s rodokmenem
- V oné houštině podivností, které nabízí diverzita jednobuněčných prvoků, narazíme na jednu malou, ale významnou skupinu organismů. Nazývají se Parabasalia, všichni se obejdou bez kyslíku a až na vzácné výjimky je nenajdeme žít volně, ale vždy v těle nějakého živočicha. Někteří svým hostitelům škodí, jiní pomáhají. Patří sem například bičenka poševní, drobný příživník způsobující nebezpečné pohlavně přenosné záněty.
- Od mihulí ke vzniku čelistí
- Otázka evoluce čelistí je jedním z klíčových problémů zoologie obratlovců. Jejich vznik umožnil obratlovcům přejít z konzumování planktonu k lovu větší kořisti a postupně tak ovládnout mořské i pevninské potravní řetězce. Dnes tak známe okolo 58000 druhů čelistnatců, bezčelistných mihulí a sliznatek je naproti tomu pouhá stovka. Skupina autorů v čele s Robertem Černým z katedry zoologie PřF UK se pokusila vzniku čelistí přijít na kloub a pomocí metody in situ hybridizace nahlédnout do poměrů, které panují mezi geny, podílejícími se na vzniku chrupavčitých výztuh hltanu u mihulí, které se podobné vymoženosti nedočkaly. Výsledky byly před nedávnem publikovány v prestižním časopise PNAS (Proceedings of the National Academy of Sciences).
- Jurský park v srdci Evropy?
- Zkuste si představit tropický ostrov s bujnou vegetací, písečnými plážemi, omývaný vlnami teplé a mělké laguny. Na pláži leží schránky různých mlžů a velkých ústřic. Další vlna náhle přikryje pískem kost velkého živočicha, se kterou si ještě před chvílí hráli žraloci.
- Oči, okno do duše
- Oči nám mohou o člověku mnoho prozradit. Pohled nám může například odhalit, čemu věnuje pozornost. Z očí lze také vyčíst některé emoce. Změna velikosti zorničky může být projevem soustředění. A barva očí, jak ukazuje nedávný výzkum, může u mužů vypovídat o dominanci. Tým vědců vedený Karlem Kleisnerem z Přírodovědecké fakulty nechal lidi ve zmíněném výzkumu hodnotit tváře studentů s modrýma nebo hnědýma očima. Tváře byly zobrazené na fotografiích a jejich hodnocení se týkalo atraktivity a dominance.
- O myších, lidech a parazitu-manipulátorovi
- Mezi největší jednobuněčné hvězdy naší fakulty právem patří parazitický prvok Toxoplasma gondii. V některých zemích západní Evropy se s ní během života setká více než polovina obyvatel, u nás je momentálně nakažena asi třetina populace. To znamená, že zhruba každý třetí čtenář tohoto textu má tu pochybnou čest toxoplazmu hostit ve svém těle, často v mozkové tkáni.
Akce dokumentů