Ze života mury

U nás se vyskytují poměrně vzácně. Vznikají totiž na strmých svazích v důsledku intenzivních dešťových srážek či soustředěného odtoku tavné vody ze sněhové pokrývky či ledovců. Prudkých svahů u nás ve světovém měřítku není přebytek. A to hlavně z důvodu vysokého stáří našich pohoří, která už mají doby své největší slávy miliony let za sebou. Nacházíme se zároveň i daleko od zaledněných oblastí,  poslední ledovce nám roztály zhruba před deseti tisíci lety. Takže jediné, co zbývá, jsou intenzivní srážky, které jsou u nás nejčastějším důvodem sesuvů. Takhle jednoznačné to ale na většině míst zdaleka není, což platí zejména pro velehorské oblasti. Velmi málo se přitom ví o tom, jaká intenzita srážek může mury vůbec vyvolat.

Na to se pokusili odpovědět vědci z katedry fyzické geografie a geoekologie PřF UK, kteří na základě terénního měření a rozboru dat z blízkých meteorologických stanic analyzovali podmínky, které vedly ke vzniku mur v peruánských Andách.

Sesuvu předcházely dlouhotrvající vydatné deště, které dosáhly hodnot okolo 270 mm srážek během šesti týdnů (tedy 60 % toho, co obdrží Klementinum za celý rok). Několik dní před událostí se intenzita deště snížila, aby den před sesuvem opět nabyla na síle. Průměrná intenzita srážek před spuštěním mury tak dosahovala 0,44 mm/hod. Výše uvedené skutečnosti pak byly zodpovědné za sesuv části údolního svahu o objemu 104 000 m³, který vytvořil proud 520 m dlouhý, 60 m široký a až 12 m mocný. Tato masa vyplnila úzký prostor mezi úpatním údolního svahu a boční morénou, která tvoří hráz ledovcového jezera (na obrázku). Tím došlo k přehrazení údolí a ke vzniku nového jezera. Část zadržené vody prosakovala morénou do ledovcového jezera a v kombinaci s dalšími intenzivními dešti vyvolala o několik měsíců později na vnitřním svahu morény nový sesuv o objemu 534 000 m³.

Výše zmíněné události v peruánských Andách dokumentují vysokou dynamiku horského prostředí, kdy jedna událost spustí řetězec dalších. Jak autoři podotýkají, detailní znalost podmínek tohoto sesuvu může být prvním vodítkem pro stanovení dolní prahové hodnoty intenzity srážek (v tomto případě 0,44 mm /hod.), které vedou v místních podmínkách ke vzniku mur. Včasné varování, tak prodlouží čas na případná protiopatření.

Mura a její okolí: odlučná zóna (a); horní část akumulační zóny ve tvaru kužele (b); boční val v místě kontaktu s morénou (c); dolní lalokovitá část akumulační zóny (d); nově vytvořené jezero (e); a druhotný sesuv (f). Foto: Z. Engel.

Z anglického originálu: Engel Z, Česák J, Escobar RV (2011): Rainfall-related debris flows in Carhuacocha Valley, Cordillera Huayhuash, Peru. Landslides 8 (3), 269-278.

Zpracoval: Jiří Lehejček