Když houba leze (nejen) za nehty
Plíseň na nehtech dokáže pořádně potrápit. A to obzvlášť, když běžná léčba nepomáhá. A co třeba zánět zevního zvukovodu, když se vlastně ani neví, že jde o houbovou infekci? Původce takovýchto patálií se rozhodli prověřit Vít Hubka z katedry botaniky PřF UK s kolegy z Pardubic (Pardubická krajská nemocnice) a Prahy (Mykologická laboratoř dermatovenerologické kliniky VFN a 1.LF FVL, Zdravotní ústav se sídlem v Praze).
Autorská skupina řešila dva případy. 61-letá pacientka byla v minulosti opakovaně léčená na ORL oddělení kvůli zánětům zevního zvukovodu, později i jednostranné ztrátě sluchu. Léčba domnělé bakteriální infekce byla neúspěšná. Pak ale byly v histologickém odběru tkáně objeveny houbové útvary a jejich původce byl opakovaně kultivován z odběrů. Kromě velmi neobvyklého původce otomykózy (houbová infekce uší), kterým se ukázal být zástupce rodu Chaetomium, byl odhalen i neoperovatelný zhoubný nádor. Vzhledem k pokročilému nádorovému onemocnění nebyla pacientka antimykotiky léčena. Jako původce byl později na základě morfologie i molekulární analýzy identifikován druh C. brasiliense - vůbec první popsaná infekce způsobená tímto druhem.
V dalším případě byl jiný druh rodu Chaetomium, C. globosum, zachycen jako původce onychomykózy (plísňové onemocnění nehtů), která se rozvinula u 48-letého muže asi rok po poranění nehtu způsobeném během sportu. Nehet se hnědě zabarvil, došlo k jeho ztluštění, drolení a celkové deformaci. Nákazu se podařilo vyléčit denními dávkami terbinafinu. Případ byl teprve druhým zdokumentovaným v Evropě. Pár dalších bylo v minulosti popsáno v několika tropických zemích, Japonsku a USA.
Rod Chaetominum (asi 100 druhů) patří mezi vřeckovýtrusé houby a je velmi zřídka zaznamenáván jako primární původce infekcí u jinak zdravých jedinců. Mnoho druhů produkuje významné bioaktivní toxiny, které se mohou podílet na rozvoji onemocnění. Čím jsou ale oba zmíněné druhy zvláště zajímavé je skutečnost, že není známé jejich stádium anamorfy produkující konidie, což je v lékařské mykologii velmi vzácné. Druhy se šíří výhradně askosporami (pohlavním procesem vzniklými sporami).
Nejběžnějším způsobem nákazy je přímý přenos mechanickým poraněním z kontaminovaného rostlinného nebo půdního materiálu. Náchylní jsou hlavně lidé s oslabenou imunitou, starší jedinci a diabetici. Symptomy infekce se objevují zvolna a mezi vlastní nákazou a návštěvou lékaře většinou uplyne několik let. Podobně zdlouhavé může být i léčení. V minulosti léčba většiny případů infekcí způsobených rodem Chaetomium selhala, jen ve třech případech se nad nákazou podařilo zvítězit. Druhy Chaetomium mají charakteristický profil citlivostí k antimykotikům, ačkoliv se dají vysledovat dílčí mezidruhové a vnitrodruhové rozdíly, které mohou být významné při volbě terapie.
Hubka, V.; Mencl, K.; Skorepova, M.; Lyskova, P.; Zalabska, E., 2011: Phaeohyphomycosis and onychomycosis due to Chaetomium spp., including the first report of Chaetomium brasiliense; Medical Mycology 49, issue 7, 724-733.
Radka Nováková
Akce dokumentů