E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Doporučení absolventů

Přečtěte si, co o svém studiu na naší fakultě říkají absolventi

.Martin Kolouch

(finanční ředitel - Raiffeisen penzijní společnost a.s. - Demografie - Ekonomie)

Přírodní vědy nejsou jen o chemii, geologii a biologii, jak si mnozí mylně myslí.. Doporučil bych studium i studentům, které to táhne spíše humanitním směrem a Přírodovědecká fakulta se vůbec neobjevuje v jejich úvahách. Obory spojené s geografií a demografií poskytují studentům velké možnosti exkurzu do dalších zajímavých společenských oborů, jako je např ekonomie, sociologie, regionální rozvoj. Současně však získávají velmi silné základy v matematice a statistice, které jsou potřebné téměř ve všech profesních oborech. Vhodným zvolením dvouoborového studia dává studium na fakultě možnost získat velmi širokou základnu, z které se může student následně vydat do různých oborů činnosti, zejména ve financích, službách a obchodě. Dobře si pamatuji, že kamarádi z jiných fakult či vysokých škol nám záviděli rozmanitost našeho studia.

Měl jsem štěstí studovat na fakultě na začátku devadesátých let, kdy se nově budovala nová podoba studia a otevírali se před námi velké možnosti uplatnění. Já osobně jsem se díky práci na diplomové práci v oblasti regionálního rozvoje dostal do oblasti kapitálového trhu a bankovnictví, kde se dodnes profesně pohybuji. Současně si velmi dobře pamatuji, že jsem si brzo uvědomil, že mne studium dobře připravilo na řešení problémů a úkolů, které jsem musel řešit a to zejména díky své šíři a přístupu přednášejících. Žádné memorování, ale snaha vést nás k pochopení problému a jeho řešení. A nedávno, při budování penzijního fondu, jsem se dokonce dostal k uplatnění svých znalostí z demografie, což jsem již ani u tak specifického oboru nečekal.


.Michal Kučera

(mikropaleontolog zabývající se záznamem klimatických změn, institut MARUM při Univerzitě v Brémách - Geologie - Biologie)

Přírodní vědy jsou klíčem k porozumění budoucnosti naší planety. Jejich poznatky se prolínají naším každodenním životem – od přístupu k nerostným surovinám, jejich zpracovaní až po vliv lidské činnosti na životní prostředí. Studium přírodních věd je poznáváním světa, nabízejícím každodenní dobrodružství, objevy, překvapení a nečekané setkání na cestách, pod mikroskopem a v jedinečném světě atomů a molekul. Na absolventy přírodovědeckých oborů čekají mnohostranná uplatnění ve světě vědy i v průmyslu. Jejich úkolem je řešit klíčové otázky společnosti - přístup k energii, čisté vodě, rozmanitosti živé přírody. Tato výzva je mým doporučením všem zájemcům o studium – pokud chcete pohnout světem, porozumět mu a zažít něco jedinečného, jste tady správně.

Studium přírodních věd v Praze, v mém případě geologie, mi umožnilo získat široký mezioborový přehled, o který se opírá moje vědecká i pedagogická činnost. Velkým přínosem pro moji kariéru v zahraničí byla možnost kombinovat studium geologie s biologií, navazující na pevný základ v základních vědeckých disciplínách. Na moje studentská léta vzpomínám s radostí i s respektem. Byla to léta studia v historické atmosféře Albertova, v kontaktu se studenty nejrůznějších oborů a s přístupem k vědecké práci na mezinárodní úrovni. Moje vzpomínky spojuji s vděčností vůči jedinečným pedagogům, kteří mi tehdy přiblížili svět a svou integritou, zápalem a znalostmi inspirovali moji vědeckou dráhu.


František Tureček

(přední odborník na hmotnostní spektrometrii působící na University of Washington, Seattle, USA - Chemie)

Je nepochybné, že moderní doba a ekonomie si vyžaduje vzdělání. Na rozdíl od humanitních směrů, které podléhají trendům a ideologiím, mají přírodovědné směry a vzdělání v nich trvalou hodnotu. Je to tedy přinejmenším dobrá životní investice.

Druhým kladem, který také považuji za velmi důležitý, je to, že je na přírodovědně vzdělaných lidech, aby čelili všelijakým pokusům šarlatánů o diskreditaci vědeckého a společenského pokroku. Vzdělaní lidé mají lepší základy k vyvracení pověr a měli by využívat toho, že jsou vyškoleni v rigorózním myšlení, aby odhalovali podvodníky, kteří se snaží obalamutit veřejnost všelijakými “alternatívními” nesmysly.

Kromě toho je stadium přírodních věd velkým dobrodružstvím za poznáním, zvláště když se spojí s vědeckým výzkumem, ať už v biologii, chemii, či geologii nebo geografii.

Přírodovědecká fakulta UK v Praze je špičková česká vzdělávací instituce, kde nejde o to produkovat stovky inženýrů ročně, ale o to dát studentům důkladné a hluboké základy vědění v jejich oborech a připravit je na akademickou dráhu.

Samozřejmě bych nemohl být vědcem a vysokoškolským pedagogem bez studia přírodních věd. Věda je pro mne náplní života a koníčkem, ve kterém se člověk musí průběžně vzdělávat a zdokonalovat.  Je ale také dobře, když má člověk nějakou protiváhu činností jako je sport, hudba a podobně.


.Zdenek Johan

(objevitel 3 desítek nových minerálů, v závěru svého aktivního věku působil jako vědecký ředitel Bureau de Recherches Geologiques et Minieres, tedy Francouzské geologické služby - Geologie)

Bylo mi deset let, když jsem se začal zajímat o minerály a sbírat je. Chodil jsem s otcem po Českém ráji a později na gymnáziu v Semilech jsem nalezl podporu ředitele Mazánka, který udělal vše, abych se mohl odborně rozvinout. Nebyl jsem sám; můj kamarád a spolužák Josef Paldus, který vystudoval chemii, se stal jedním z největších specialistů theoretické chemie (Waterloo University, Canada). Byli jsme, podle mého názoru, v prostředí, kde vědecká práce byla nejen tolerována, ale i podporována. Nástupce ředitele Mazánka, prof. Metelka (budoucí docent na universitě v Liberci) znásobil tuto atmosféru.

Již jako gymnaziální student jsem měl písemné styky s prof. F. Slavíkem. Mineralogie se stala předmětem mého života. Věděl jsem tedy, od mé dospělosti, že budu studovat mineralogii. Nebyla to povinnost, bylo to poslání. Zhostil jsem se ho jak jsem mohl, ale snad ne příliš špatně. Chci v této souvislosti připomenout, že moje matka plakala, když jsem jí oznámil, že budu studovat mineralogii. Myslela si, že se neuživím. Ale uživil jsem se .

Přírodovědné obory nelze studovat jen pro titul na vizitce. Vyžadují plné zapojení osobnosti každého, kdo se na tuto dráhu vydá. Z tohoto důvodu je podchycení zájmu v mladém věku, o kterém jsem se zmínil výše, důležitým faktorem.

Myslím si, že nikdo nemůže upřít přírodovědným oborům a vědeckému výzkumu s nimi spojeného, podstatný přínos pro rozvoj moderní společnosti. Jsou často křižovatkami, okolo kterých se rozvíjí multidisciplinární přístupy k řešení komplexních problémů, např. životního prostředí, ekologie, surovinových základen, teoretické a  aplikované chemie, atd. Dodnes lituji toho, že se za komunistického režimu od přirodovědecké falkulty odtrhla matematika, fyzika, astronomie, geofyzika a jiné obory, které se staly součástí matematicko-fyzikální fakulty. Bohužel, tento stav přetrvává dodnes a je výjimkou mezi vyspělými státy.

Na Vaši otázku, zdali doporučuji studium na Přírodovědecké fakultě musím odpovědět kladně. Česká republika potřebuje přírodovědce pro svůj rozvoj. Když nebudeme vědět v jakém prostředí žijeme, jak ho máme chránit a co z něho můžeme vytěžit, staneme se druhořadým státním společenstvím bez perspektivy.

Po studiích na Přírodovědecké fakultě (tehdy geologicko-geografické) jsem se rozhodl pro vědecký výzkum. Nebylo to pro mne, jako člověka politicky poznamenaného, jednoduché rozhodnutí. Dveře mi nebyly otevřeny. Uvědomil jsem si, že věda je světová, a že nelze výzkum omezovat na území, byť i geologicky zajímavého a pestrého, tehdejšího Československa. To podnítilo moji emigraci do Francie, kde jsem měl okamžitě možnost uplatnit mé schopnosti v perfektně vybavených laboratořích a v rozměrech naší planety. Zdá se mi, až neuvěřitelné, jak komunistická vláda zapomněla na světové poslání vědy.

Studium na Přirodovědecké fakultě mi dalo dobré základy vědeckých disciplin, ale vybavení laboratoří nebylo na úrovni. V době, kdy ve Francii prof. R. Castaing vyvinul elektronovou mikrosondu, která doslova způsobila revoluci v geologických vědách a hlavně v mineralogii, se na Albertově dmuchalo na dřevěném uhlí. Když jsem přijel do Francie, musel jsem se mnohému naučit. Byly to pro mne druhé univerzitní studie, které jsem absolvoval s radostí a zájmem.

„Stará profesorská garda“ z předválečné generace, kterou jsem poznal, mi vštípila úctu k vědecké práci, ke skromnosti a hlavně k vědecké etice. Řídil jsem se a řídím se těmito zásadami dodnes.

Závěrem bych chtěl zdůraznit, že univerzitní studium je začátkem profesionální kariéry, ale nikdy jejím koncem. Ti, kteří jsou ve vědeckém výzkumu a ne v rutinní práci, nemohou nikdy opustit cestu, kterou se vydali.

Akce dokumentů