E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Projekty GA ČR

 

Úloha funkčních vlastností listů rostlin při akumaulaci půdní organické hmoty během primární sukcese

GA ČR: GAP504/12/1288

Doba trvání: 2012-2016

Řešitel: Prof. Ing. Mgr. Jan Frouz, CSc.

Funkční vlastností listů rostlin patří k nejvýznamnějším faktorům pomocí, kterých rostliny ovlivňují biogeochemii svých stanovišť. Narozdíl od vztahu těchto vlastností a rychlosti dekomposice, který byl studován poměrně často, existuje jen málo údajů o jejich vlivu na akumulaci půdní organické hmoty.To bude sledováno v tomto projektu pomocí laboratorních pokusů, terénních manipulací, stopovacích experimentů, moderních mikrobiologických technik a vyhodnocením dlouhodobých časových řad. Komplexní interakce, ovlivňující stabilizaci půdní organické hmoty, které budou sledovány zahrnují negativní korelaci mezi obsahem dusíku a rychlostí dekomposice v pozdních stádiích rozkladu, vliv vlastností listů na bioturbaci a herbivorii. korelace mezi kvalitou listů a množstvím a kvalitou ostatních částí opadu, a dlouhodobé ovlivnění půdy a dekomposiční sítě přísunem opadu. Bude také sledován vliv působení kořenů na tyto interakce.

Dynamika společenstev mykorhizních hub v průběhu sukcese na výsypkách ve vztahu ke změnám vegetace a vývoji půdy

GA ČR: GA13-10377S

Doba trvání: 2013 - 2017

Spoluřešitel: Prof. Ing. Mgr. Jan Frouz, CSc.

Dlouhodobá primární sukcese mykorhizních hub, zejména interakce mezi jednotlivými typy mykorhiz, je nedostatečně prostudována i přes zásadní význam pro vývoj vegetace. Projekt se zaměřuje na interakce ektomykorhizních a arbuskulárních mykorhizních hub ve vztahu k vývoji vegetace, půdy a půdní bioty během sukcese na hnědouhelných výsypkách u Sokolova v časové řadě 5 až 50 let starých ploch. Moderní molekulární nástroje pro popis mikrobiální diverzity budou kombinovány s manipulačními experimenty, které umožní sledovat posuny mykorhizních společenstev ve vztahu k vegetaci, formám humusu, složení mikrobiálních společenstev a půdní fauně. Předpokládáme, že typ humusu mor, vysoký poměr hub k bakteriím a absence makrofauny bude podporovat ektomykorhizní houby, kdežto typ humusu mul, prevalence bakterií a vysoká aktivita žížal bude podporovat arbuskulární mykorhizní houby. Získané informace mohou mít potenciální praktické důsledky pro management těžbou zasažených území.

Rozlišení vlivů změn v chemismu prostředí a klimatu na biogeochemické procesy a biodiversitu přírodních půd a vod alpinského pásma.

GA ČR: GA13-10377S

Doba trvání: 2014 - 2016

Spoluřešitel: Prof. RNDr. Evžen Stuchlík, CSc.

Ve Vysokých Tatrách v současnosti probíhá svým rozsahem světově ojedinělé zotavování vodních a terestrických ekosystémů alpinské zóny z acidifikace díky unikátnímu poklesu depozice S (>60%) i N (40%) od roku 1989. Související změny biogeochemických procesů a biodiversity jsou však propleteny se souběžným vlivem výrazně rostoucí teploty. Rozlišení významnosti těchto vlivů je nezbytné pro předvídání dalšího vývoje přírodních ekosystémů vlivem očekávaných trendů znečišťování atmosféry a klimatu. Na základě dlouhodobého výzkumu této lokality navrhujeme integrovaný, multidisciplinární výzkum vlivu chemických a klimatických změn v přírodních alpinských ekosystémech, zahrnující jejich dopad na (i) rychlost zvětrávání, půdní chemismus, a odnosy živin (P, N a C), bazických kationtů a toxických forem Al do vod, (ii) procesy zodpovědné za imobilizaci P v jezerní vodě a sedimentech, (iii) biologické zotavování (fytoplankton, zooplankton a bentos) v jezerech a (vi) biodiversitu půd (mikrobiální složení a bezobratlí) podél gradientů půdního pH a nadmořské výšky (vegetačních zón a teploty).

Centrum studií toxických vlastností nanočástic

GA ČR: GBP503/12/G147

Doba trvání: 2012 - 2018

Spoluřešitel: RNDr. Jan Hovorka, PhD

Rychlý rozvoj produkce nanomateriálů a jejich použití v řadě průmyslových odvětví s sebou nesou zvýšenou potřebu hlubšího porozumnění mechanismům jejich interakce s živými organismy. Tato potřeba je především dána unikátními vlastnostmi nanočástic plynoucími z jejich rozměrů a tím schopností pronikat v organismu do tkání i buněk. Nanočástice vznikají též v důsledku antropogenní činnosti (průmysl, doprava, lokální topeniště). Navrhované interdisciplinární centrum základního výzkumu toxicity nanočástic bude sdružovat pracoviště schopná provádět komplexní studie mechanismů toxicity průmyslově důležitých a hojně rozšířených nanomateriálů a také antropogenně produkovaných částic v životním prostředí, se zvláštním zřetelem na oblasti se silně znečištěným ovzduším v ČR. Studie budou prováděny na dobře charakterizovaných nanočásticích (včetně monitorování během experimentálních expozic) tak, aby získané výsledky v oblasti biologického působení a toxicity těchto částic byly kvalitní a porovnatelné a mohly tak sloužit pro vývoj metod studia toxicity nanočástic.

Centrum pro tropickou biologii 

GA ČR: GB14-36098G

Doba trvání: 2014 - 2018

Spoluřešitel: prof. RNDR. Pavel Kindlmann, CSc.

Centrum tropické biologie integruje tropický ekologický a evolučně-biologický výzkum v České republice. Přestože je česká tropická biologie světově proslulá, doposud byl tropický výzkum značně fragmentován a věnovalo se mu nezávisle několik týmů a institucí, i když všechny studovaly velmi podobné otázky vzniku rozdílů v biologické diverzitě v prostoru a čase. Projekt umožní koordinované studium gradientů diverzity replikovaných v hlavních biogeografických oblastech světa, jehož cílem bude odhalit mechanismy vzniku a udržování biologické rozmanitosti. Gradienty diverzity budou studovány multidisciplinárně, s využitím vzájemně komplementárních přístupů makroekologických,
fylogenetických a fylogeografických, kombinovaných s přístupy ekologie společenstev a ekofyziologie. Tento přístup povede k synergiím ve výzkumu a výchově studentů pro čtyři zúčastněné týmy. Metodicky mnohovrstevný přístup je rovněž nezbytný pro pochopení procesů formujícím biologickou rozmanitost Země, a tedy i pro porozumění jejího osudu v současném neustále se měnícím a propojeném světě.

Faktory determinující naturalizaci invazivního druhu slunéčka Harmonia axyridis a důsledky jeho rozšíření v novém areálu

GA ČR: GA14-26561S

Doba trvání: 2014-2016

Spoluřešitel: prof. RNDR. Pavel Kindlmann, CSc.

Invazivní druhy mohou v oblastech své expanze ohrozit tamní domácí druhy. Příkladem je Harmonia axyridis (Coleoptera: Coccinellidae), afidofágní slunéčko východoasijského původu, které se v současnosti šíří celosvětově. Z důvodu této hrozby je nutno udělat spolehlivé vyhodnocení a prognózu vlivu tohoto slunéčka na domácí společenstva slunéčkovitých a abundanci jednotlivých druhů. K tomu je nutná existence časové řady pozorování abundance slunéčkovitých před a po invazi H. axyridis (2008). Projekt prodlouží řadu pozorování (od r. 2002) o 3 roky a umožní spolehlivě hodnotit vliv invazního druhu. Srovnatelná časová řada pozorování ve světe neexistuje. Další pokusy a simulace poskytnou data umožnující určit relativní důležitost vybraných faktorů determinujících vliv H. axyridis na dlouhodobé trendy abundance jednotlivých druhů (rozdílnost prostorových a časových nik, schopnost disperze, adaptivní  polymorfismus, podobnost společenstev slunéčkovitých).

Vliv invazních rostlin na ptačí společenstva: studium mechanismů jejich působení pomocí vybraných druhů dřevin zavlečených do České republiky

GA ČR: GA14-21715S

Doba trvání: 2014 - 2019

Řešitel: Doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D.

Po celém světě jsou biotopy invadovány nepůvodními druhy rostlin. Jejich vliv na místní společenstva tak patří k nejvýznamnějším faktorům ohrožujícím současnou biodiverzitu. Invazní rostliny mění mezidruhové vztahy a snižují druhové bohatství, čímž ovlivňují i fungování postižených ekosystémů. Zatímco jejich dopady na společenstva původních rostlin a bezobratlých jsou poměrně dobře prozkoumány, téměř nic se neví o jejich vlivu na ptáky. Ptáci přitom hrají v přírodě klíčovou úlohu jako vrcholoví predátoři a roznašeči semen. Pokud nebudeme vědět, jak ptáci na rozšíření invazních rostlin reagují, nikdy nebudeme schopni plně porozumět dopadu rostlinných invazí na původní biotu. Toto nedostatečné poznání pak může brzdit i vývoj efektivních nástrojů pro zmírňování dopadů rostlinných invazí. Náš projekt si klade za cíl zaplnit tuto mezeru v současném ekologickém výzkumu, kdy bude zkoumat vliv invazních rostlin na ptačí společenstva v České republice pomocí tří modelových druhů stromů, které mají různé ekologické vlastnosti a zároveň jsou na našem území dostatečně rozšířeny.

Další informace o aktuálních projektech naleznete na webu Oddělení vědy.

 


Akce dokumentů