E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Přírodověda populárně

Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
Zkrocení cirkulace atmosféry
Atmosféra tvoří jeden provázaný celek. Její všeobecná celoplanetární cirkulace spoluutváří klima Země a projevuje se i lokálně. V době před počítačovým modelováním atmosféry byla klíčová znalost cirkulace atmosféry a její typizace nástrojem pro předpověď počasí. Nyní nám pomáhá výpočetní technika. Jak se liší snaha o pochopení dějů v atmosféře včera a dnes? To se snažili ve svém článku shrnout Jan Stryhal a Radan Huth z Katedry fyzické geografie a geoekologie.
Jak se sýkorky novou kořist lovit naučily
Evropské druhy sýkor bývají různě konzervativní, co se výběru potravy týče. Většinu jejich jídelníčku tvoří malí členovci příležitostně doplnění o semínka a bobule. Potká-li sýkora novou, podezřele zbarvenou kořist, podle druhové příslušnosti projeví různý stupeň počáteční nedůvěry a opatrnosti, než se případně rozhodne ji sezobnout. Vědci z naší Katedry zoologie se rozhodli zjistit, jak se v této činnosti liší tři druhy u nás žijících sýkor, sýkora koňadra (Parus major), sýkora modřinka (Cyanistes caeruleus) a sýkora uhelníček (Periparus ater), a zdali se jejich opatrnost dá snížit po předchozích zkušenostech s chutnou kořistí.
Aktivní uhlí, pomocník při úpravě pitné vody
V důsledku metabolických pochodů sinic vznikají ve vodě aminokyseliny fenylalanin, arginin a kyselina asparagová. Tyto aminokyseliny mohou vážně narušit celý proces úpravy vody, jelikož nepodléhají účinné koagulaci. Vědci z Ústavu pro životní prostředí proto zkoumají jejich možné odstranění jinou metodou, a to pomocí adsorpce na aktivním uhlí.
Co určuje vegetaci na složištích spalin elektráren nebo po rudní těžbě?
Na skladbě vegetace, která postupně kolonizuje průmyslové deponie „vložené do krajiny“, se podílejí abiotické faktory prostředí i část ze zásoby druhů rostlin v oblasti. Jaký je však podíl každého z těchto vlivů a jak se projevuje na architektuře vegetačního pokryvu? K jakému typu výsledných porostů směrují vegetační sukcesi selekční tlaky a které vlastnosti druhů se přitom nejlépe uplatní? Na tyto otázky nyní odpovídá tým z Katedry botaniky.
První případ přenašeče parazita
Flebotomové, drobní zástupci hmyzu z čeledi Psychodidae, jsou přenašeči několika infekčních patogenů včetně prvoků rodu Leishmania způsobujících leishmaniózu. V Evropě bychom je většinou našli v zemích okolo Středozemního moře, ale některé druhy se vydávají mnohem dál na sever, než bychom od nich čekali. Přítomnost přenašečů je významný rizikový faktor pro přenos leishmanií a šíření leishmaniózy, proto je důležité zjistit, kam až se flebotomové dostali a jestli je náhodou nemůžeme potkat i u nás.
Výsledná podoba kampusu Albertov
Na svatého Valentýna proběhla ve Velké geologické posluchárně prezentace vítězného návrhu kampusu Albertov od jeho autorů Znamení čtyř – architekti. V sále se sešla řada představitelů Akademického senátu, Univerzity Karlovy obecně, ale také zástupci Prahy 2 a samozřejmě i „obyčejní“ studenti a zaměstnanci fakulty. Již po prvních pár slovech si člověk uvědomil, o jak velké dílo – významem i rozměry – se jedná. Jednání o podobě kampusu probíhala téměř deset let, samotná soutěž dva roky a zadání, které každý tým architektů obdržel, čítalo zhruba 150 stran požadavků.
Jak vytvořit houževnatý materiál? Mikrovlnami!
Speciální polymery jsou materiály užitečné tam, kde je potřeba vysoká odolnost vůči okolním podmínkám - například v motorech. Překážkou v jejich rozšíření byla tradičně náročnost výroby. Napodobováním procesů probíhajících v hlubokých vrstvách Země se podařilo tuto výrobu značně zjednodušit. Stačí k tomu voda a zařízení ze všeho nejvíce připomínající mikrovlnný tlakový hrnec.
Modelové organismy, aneb co se můžeme naučit od prasete
V biologickém vědeckém výzkumu často hrají klíčovou roli modelové organismy. Díky nim máme dnes detailní informace o buněčných a molekulárních mechanismech fyziologických, ale i patologických procesů, jako jsou například oplodnění vajíčka a následný vývoj embrya, replikace a transkripce DNA, rozvoj onemocnění či působení léčiv. Různé modely jsou ale vhodné pro různé účely – a jako stále slibnější se v mnoha ohledech spojených s aplikací v humánní medicíně jeví prase domácí. Buněční biologové z naší fakulty se nyní podíleli na důležité studii prasete jako modelu závažné a zatím neléčitelné Huntingtonovy choroby.
Předpoklady k obezitě se u českých předškolních dětí za posledních 50 let zvýšily
V současné době trpí v Evropě podle WHO (World Health Organization) více než polovina lidí nadváhou či obezitou, přičemž Česká republika patří mezi země s nejvyšším body mass indexem (BMI). Předpoklady k obezitě přitom vznikají již v dětství, kdy však nemusí být navenek patrné.
Jsou letní sucha ovlivněna nedostatkem sněhu v zimě?
Vědci předpokládají, že zvyšující se globální teplota pravděpodobně povede k nižším sněhovým srážkám. Michala Jeníčka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy s kolegy ze Švýcarska a Švédska zajímalo, jak se tato změna v množství napadaného sněhu v zimě projeví v období letních nízkých průtoků. Nastanou pak větší letní sucha? A jsou některé nadmořské výšky ohroženy více než jiné? Vědci dlouhodobě sledovali několik povodí ve švýcarských Alpách a v jejich předhůří.

Akce dokumentů