E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Přírodověda populárně

Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
Ferromanganové kůry: geologické archivy na mořském dně
Kůry na mořském dně jsou minerální útvary, které se formují dlouhodobými geologickými procesy a tvoří unikátní záznam o historii Země. Günther Kletetschka z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy spolu s kolegy studují tyto kůry, aby odhalili jejich skryté vlastnosti a získali nové poznatky o geologické a environmentální minulosti naší planety.
Mikroorganismy pomáhající ve zmírnění změny klimatu?
Tání ledovců je jedním z důsledků globální změny klimatu. V souvislosti s ním dochází i k dalším jevům, jako je například uvolňování produktů mikrobiální aktivity pod ledovcem, včetně metanu, vysoce účinného skleníkového plynu, který by mohl klimatickou změnu dále zrychlit. Mezinárodní tým odborníků na kryosférickou ekologii v čele s Matějem Znamínkem z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se proto vydal do Grónska, kde zjistil zajímavé informace o tamních mikroorganismech.
Odhalení síly chladu: Jak krátkodobé působení přiměřeného chladu ovlivňuje zdraví srdce
Může nás vystavení přiměřenému chladu ochránit před problémy se srdcem? Působení chladu má na lidské tělo řadu pozitivních účinků. Známé jsou jeho schopnosti zlepšovat krevní oběh, tlumit bolest či redukovat zánětlivé procesy. Méně známý, ale stejně zajímavý je jeho vliv na ochranu srdce. Tým vědců ze skupiny Fyziologie svalů a signalizace chladové aklimace pod vedením doc. RNDr. Jitky Žurmanové PhD. působící na Přírodovědecké fakultě se zaměřil ve svém výzkumu na otázky optimální teploty a doby expozice chladu a porozumění konkrétních účinků, které tato praxe může mít.
Neodvratný hněv bohů aneb rozhovor s Bohumírem Janským nejen o projektu PERUN
Velicí jsou bohové, avšak mocný je PERUN? Podle mytologie je Perun slovanský bůh bouře, hromu a blesku. PERUN (zkrácením anglického Prediction, Evaluation and Research for Understanding National sensitivity and impacts of drought and climate change for Czechia) je ale také jeden z největších projektů Ministerstva zemědělství posledních let, který má za úkol výzkum klimatických extrémů, sucha a důsledků jeho prohlubování v České republice. Tento projekt má celkovou délku trvání 6,5 roku s velkou pravděpodobností dalšího pokračování a spojuje nejvýznamnější české instituce, mezi které patří také Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy. Nejen o tomto projektu jsme si povídali s hlavním řešitelem pro PřFUK profesorem Bohumírem Janským.
Strašák cholesterol: Jaký je jeho vliv na Alzheimerovu chorobu?
Babička se ptá pana doktora: „Pane doktore, jakže se to jmenuje ten Němec, co mi pořád doma schovává věci?" Pan doktor odpovídá: „Alzheimer, babičko, Alzheimer…"
Kdo (ne)chodí k volbám: Slovenské parlamentní volby 2020
Volby. Pro někoho až posvátný pilíř demokracie, pro jiného prostá nutnost a pro dalšího pouze nezáživná soutěž mocichtivých. Přístup k volbám se člověk od člověka liší, a tak se nabízí prostá otázka – proč? Na jakých faktorech závisí naše rozhodnutí, zda se jich zúčastníme? To nám na příkladu slovenských parlamentních voleb, které proběhly v roce 2020, osvětlili Dominik Kevický z Geografického ústavu Masarykovy Univerzity a Jonáš Suchánek z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Freudova mýlka
Ztráta čichu jako jeden z příznaků onemocnění COVID-19 mnohým z nás ukázala, jak je pro nás tento smysl důležitý. Spousta vědců znehodnocovala význam čichu u lidí po několik století. Sigmund Freud čich dokonce spojoval se zvířecí stránkou lidské psychiky. Dnes už ale víme, jak velká mýlka to byla, a jak důležitý je tento smysl v naší komunikaci. Cestu, kterou si výzkum chemické signalizace prošel, popsala studie, které se zúčastnil Jan Havlíček z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Dvojití agenti: opylovač nebo zloděj?
Když včela nasbírá nektar z květu, začne tím dlouhý proces výroby medu. Nektar představuje sladkou odměnu pro hmyz, který rostlinu opyluje. Tato interakce je považovaná za typický příklad mutualismu. Není to ale tak jednoduché, protože odměna nabízená rostlinami láká i zloděje, kteří vysají nektar, ale rostlinu neopylují. Kdo jsou nejčastější zloději a jaký vliv na krádeže nektaru má nadmořská výška, roční období a tvar květu zkoumal na Kamerunské hoře výzkumný tým z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, v čele se Sailee P. Sakhalkar, Štěpánem Janečkem a Robertem Tropkem.
Pražské ptactvo: Příběh hrdiny, jehož dílo přetrvává
V úterý 23. dubna ve večerních hodinách byla na půdě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy oficiálně představena kniha Pražské ptactvo 1800–2020: Ptáci, město, příběh hrdiny. Tento titul vydaný koncem roku 2023 nakladatelstvím revolver Revue je aktualizovanou a upravenou verzí stejnojmenné knihy Veleslava Wahla z roku 1944. Večerem provázeli proděkan pro biologickou sekci, Petr Horák, Petr Voříšek z České společnosti ornitologické a Ondřej Sedláček z katedry ekologie.
Inovace v bezpečnosti potravin
Potravinové alergie trápí mnoho lidí. Jedním z nejčastějších alergenů jsou mandle. Alergie na tyto ořechy typicky přetrvává po celý život nebo má nízkou míru vyléčení v dětství. V současné době je vyhýbání se konzumaci alergenu nejúčinnějším způsobem, jak předejít alergickým reakcím. Přítomnost skrytých alergenů v důsledku náhodné kontaminace během výroby potravin nicméně představuje vážné zdravotní riziko pro alergické spotřebitele. Proto je nutné vyvíjet moderní analytické metody pro stanovení stop alergenů obsažených v mandlích. Na tomto vývoji se podílí i prof. Jiří Barek z UNESCO Laboratoře elektrochemie životního prostředí na katedře analytické chemie Přírodovědecké fakulty UK ve spolupráci s Dr. Sofií Tvorynskou z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR

Akce dokumentů