E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Přírodověda populárně

Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
Jak zařadit porosty krkonošské tundry?
Změny krajiny a s tím související úbytek vhodných stanovišť pro organismy je jednou z hrozeb pro biodiverzitu. Tundra je díky měnícímu se hospodaření člověka a růstu teploty jedním z ohrožených biotopů a její vegetační pokryv se značně proměňuje. Využití snímků z dálkového průzkumu země je ideální metodou pro analýzu těchto změn. A na to se zaměřili naši kartografové společně s biology a odborníky z Polska a Krkonošského národního parku.
Světlo jako hybatel tvarové rozmanitosti smrkových jehlic
Jak smrkové jehlice svým tvarem reagují na intenzitu dopadajícího světla? Je v rámci smrkových větviček rozdíl v míře ozáření jednotlivých jehlic? Je velikost jehlic a tvar příčného řezu jehlicemi závislá na jejich orientaci na výhonu? Má ozáření větší vliv na tvar jehlic než koncentrace CO2? Tyto otázky se pokusila, pod vedením prof. Jany Albrechtové, zodpovědět doktorská studentka Zuzana Kubínová z Katedry experimentální biologie rostlin PřF UK ve spolupráci s kolegy z Fyziologického ústavu, Ústavu výzkumu globální změny a Botanického ústavu AV ČR.
KDE SÍDLÍ ALTERNATIVA?
Cílem článku Michaely Pixové bylo objasnit, jak společenské změny při transformaci ze socialismu ke kapitalismu podmiňovaly prostorové preference a rozmístění prostor využívaných alternativní kulturou v Praze.
Není povodeň jako povodeň
Povodně patří mezi přírodní katastrofy, které bychom mohli díky nevyzpytatelným změnám klimatu očekávat stále častěji. Abychom těmto procesům porozuměli, je nutné se podívat, čím jsou způsobeny a jak se mezi sebou liší. Blanka Gvoždíková a Miloslav Müller z Katedry fyzické geografie a geoekologie proto zhodnotili povodně v západní a střední Evropě z posledních 60 let.
Tající smrt
Není na Zemi místo, které by nebylo dotčené lidskou činností. I téměř neobydlené oblasti naší planety byly a jsou pod neustálým tlakem lidské společnosti. Již více než sto padesát let dochází ke kontaminaci Arktidy toxickými látkami z průmyslových oblastí, jejichž přenos je umožněn atmosférickou cirkulací na velké vzdálenosti. Jaká úskalí představuje změna klimatu a zvýšené tání ledovců a jakým způsobem tyto procesy ovlivňují mikrobiální život na Grónském ledovcovém štítě? Výzkumu mikrobiálních procesů na ledovcích se s týmem vědců věnuje i Marek Stibal z Katedry ekologie PřF UK.
Komunitní zahradničení v Praze
V Severní Americe a západní Evropě se ve městech již více než sto let vyvíjí fenomén městských a komunitních zahrad. Zatímco zahrádkové osady byly typické i pro mnohá města východní Evropy, trend komunitních zahrad se zde začíná objevovat až v poslední době. Jana Spilková z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje ukazuje na příkladu Prahy, jaké jsou podobnosti a rozdíly se zmíněnými kolébkami daného fenoménu.
Kam se podělo agrolesnictví?
Spojení pěstování dřevin spolu se zemědělskou výrobou, jak rostlinnou, tak živočišnou, má již historickou tradici. Za hlavní výhody se považují především zvýšený obsah půdních živin, změna mikroklimatu a ochrana půdy. Jaké bylo agrolesnictví na území Česka v minulosti a jak je na tom dnes? Na to se blíže podívali Jana Krčmářová z Etnologického ústavu AV ČR a Leoš Jeleček z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje.
Práce antropologů v komerční archeologii
Při práci na odkrývání lidských pozůstatků v rámci komerční archeologie jsou antropologové často omezeni jak finančními, tak časovými možnostmi, a sběr plnohodnotných informací je tím pádem značně obtížný. Proto je třeba zrychlit, zlevnit a zjednodušit technologie a pracovní postupy, a zároveň zvýšit spolupráci mezi antropology, archeology a developery tak, aby se dosáhlo co nejefektivnějších výsledků. Na tyto postupy a jejich účinnost se spolu s kolegy zaměřila Erika Průchová z naší fakulty při nedávném odkrývání tří hřbitovů v pražském Karlíně.
Jak vzdorujeme povodním? Vliv má i výška přízemí
Právě si připomínáme dvacet let od velkých povodní na Moravě. Velká voda pak zasáhla území Česka ještě několikrát a vždy znamenala velké nebezpečí a přinesla ztráty na životech i majetku. S nevyzpytatelnými dopady změn klimatu se dá předpokládat, že extrémních událostí, jako jsou povodně může přibývat. Robert Stojanov s dalšími kolegy z českých univerzit a University London College se zajímali o to, jak obyvatelé žijící podél toku řeky Bečvy vzdorují povodním.
Napomáhá železo nádorovým „superbuňkám“ uniknout léčbě?
Jedná se o druhý nejrozšířenější kov na zemi a o podstatný biogenní prvek. Průměrný dospělý člověk jej v těle nosí cca 3-4 gramy. Železo je pro člověka užitečné nejen ve formě trubky či kladiva, nepostradatelné je také pro správnou funkci buněk, ve kterých se účastní řady metabolických procesů. Možnou úlohou železa při rozvoji rakoviny se zabývá článek, publikovaný ve spolupráci Akademie věd ČR a Katedrou genetiky a mikrobiologie PřF UK v časopise Oncotarget.

Akce dokumentů