Přírodověda populárně
Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
|
 Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko . |
 |
Nejnovější články
- Jak moc ovlivňují města ptačí životy?
- To, že v přírodě ubývá hmyzu, jste již pravděpodobně zaznamenali, buďto prostřednictvím médií nebo dokonce z vlastní zkušenosti. Mezinárodní evropská vědecká skupina se nyní zaměřila na to, jak mizející hmyz může ovlivnit ptačí populace. Za Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy se na výzkumu podílel i profesor Jiří Reif, a to zejména při plánování projektu. Insektivorní, tedy hmyzožraví ptáci, by podle autorů totiž mohli být negativně ovlivněni právě ochuzením hmyzích společenstev.
- Odkud pochází herbářové položky?
- Již více než dvacet let probíhá vášnivá debata o úzkém vztahu muzejnictví a kolonialismu. Nová studie v prestižním časopise Nature Human Behaviour zkoumá herbářové sbírky celého světa, jejich koloniální odkaz a míru digitalizace herbářových dat. Jedním ze spoluautorů studie je Patrik Mráz, vedoucí Herbářových sbírek Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
- Má zvýšené znechucení v těhotenství za úkol ochránit plod?
- Behaviorální imunitní systém (dále jen BIS) je vedle tělesného imunitního systému velice důležitou součástí lidského obranného mechanismu proti vnějším patogenům. Funguje zejména na principu znechucení (též odpor, anglicky “disgust“), které nás varuje před potencionálními infekčními agens. Míra znechucení se liší nejen mezi lidmi, ale také se může měnit u jedince v průběhu života. Nejčastěji bývají tyto změny odrazem zvýšeného rizika patogenní nákazy (např. důsledkem imunitních a hormonálních změn či vlivem vyšší koncentrace patogenů v prostředí). Může se u žen v období těhotenství důsledkem inteligentní reakce imunitního systému zvyšovat míra znechucení za účelem chránit matku i plod před potenciálními patogeny?
- Stop migraci - nová cesta terapie rakoviny?
- Migrace buněk je zásadní pro vznik metastáz – ložisek rakovinných buněk vzdálených od primárního nádoru. A jsou to právě metastázy, kvůli kterým rakovina zabíjí nejvíce. Zabránit jejich vzniku by tak mohlo představovat nadějný přístup k léčbě tohoto obávaného onemocnění. Na aktuální možnosti i vyhlídky do budoucna se v novém souhrnném článku podíval tým, jehož součástí byli i Jan Brábek a Daniel Rosel z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
- Jak moc přízemní je přízemní ozon?
- Přízemní ozon je jedním ze závažných znečišťujících látek v ovzduší. Jeho výskyt je silně nežádoucí, jelikož je toxický pro živé organismy a na lesních porostech páchá mnoho škod. Sledování výskytu přízemního ozonu je tak velmi důležité. Jak se však chová v jednotlivých výškových hladinách blízko nad zemským povrchem v oblasti s relativně čistým ovzduším? Tato otázka nebyla zatím zodpovězena, a proto se do jejího objasnění pustil tým odborníků v čele s Ivou Hůnovou z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy spolu s Markem Brabcem a Markem Malým z Akademie Věd České republiky.
- Tam kde dřímá dřípatka
- U rostlinných i živočišných druhů může docházet v průběhu času k rozličnému křížení, které vede k přenosu genů na potomky a někdy až vzniku nových druhů. Pomocí nových metod výzkumu rostlinného genomu je možné zachytit tyto cesty do historie, které často skýtají nevšední objevy a pomáhají nám lépe pochopit evoluční procesy. Jednou ze zajímavých rostlin, jejíž cesty vývoje křížení nebyly zatím zcela objasněny, je rod dřípatky (Soldanella, Primulaceae). Marek Slovák z Katedry Botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy spolu s mezinárodním týmem napříč Evropou rozpletl dosud neznámý osud dřípatky.
- Když ledy tají a voda mizí
- Klimatická změna spolu s nárůstem teploty vzduchu má v mnoha podobách také zásadní vliv na množství a dostupnost vody. V důsledku toho dochází k ekologickým dopadům na celý ekosystém. Jedním z míst, které bylo silně zasaženo klimatickou změnou a v současné době také čelí kontroverznímu využívání velkého množství vody k těžbě nejméně kvalitního zdroje ropy (bitumenu), je i povodí řeky Athabasca v Kanadě. Na konkrétní dopady se detailně zaměřily Milada Matoušková a Kateřina Fraindová z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
- Výzkumná zákoutí fakulty odhalována v nových rozhovorech!
- Jak probíhá výzkum nanočástic? Jak se Petr Jan Juračka stal fakultním fotografem? Jakou spojitost má úplněk a Alzheimerova choroba? A co dalšího se dá zkoumat u nás na fakultě? Na to vše odpovídáme v novém podcastu!
- Nové barvy světa
- Svět se mění. A s tím narůstá i potřeba nových klasifikací jednotlivých systémů, které by pomohly ke zjištění stavu, způsobu a rychlosti změn v jednotlivých oblastech. Většina globálních systémů však zahrnuje pouze přírodní podmínky. Ale co takové abiotické faktory, biodiverzita či vliv člověka? Toto všechno, a ještě mnohem více využili ve své cestě za novou klasifikací světových systémů Aleš Hrdina a Dušan Romportl z Katedry fyzické geografie a geoekologie Univerzity Karlovy.
- Mitochondrie na cestách
- „Mitochondrie jsou elektrárnou buňky.“ Známá věta zjednodušující roli, jakou plní tyto organely v eukaryotické buňce. Výroba značného množství energie je pro buňku klíčová, mitochondrie však mají i řadu dalších důležitých funkcí. Tak důležitých, že se buňkám vyplatí si mitochondrie navzájem vyměňovat či „krást“. Medicínský význam přenosu mitochondrií mezi buňkami nyní shrnuli v časopise Journal of Cell Biology autoři, mezi něž patří i prof. Ing. Jiří Neužil, CSc. (Griffith University, BTÚ AV ČR a Katedra fyziologie PřF UK).
Akce dokumentů