Přírodověda populárně
Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
|
 Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko . |
 |
Nejnovější články
- Když červi lezou myším na mozek
- Mít červy v mozku určitě nezní jako něco, o co byste stáli. Na jejich pomoci však staví celé odvětví experimentální léčby zvané helmintoterapie. Jak to s nimi tedy vůbec je? A jaká je jejich budoucnost při léčbě třeba roztroušené sklerózy?
- Na Albertově se představily studentské spolky
- Ve středu 26. 10. v podvečerních hodinách proběhla již tradiční studentská akce Přírodovědci sobě, kde se představily studentské spolky Přírodovědecké fakulty. Letos poprvé se akce nekonala v albertovské meze, nýbrž v prvním patře budovy Albertov 6 a v Mineralogické posluchárně.
- Proč jsou umělci a atleti žádanými partnery?
- Slouží nám umění jen k potěšení a obohacení duše nebo je i důležitým signálem pro osoby v našem okolí? Co o nás říkají naše umělecké či atletické vlohy ostatním mužům a ženám? V psychologickém časopise Frontiers in Psychology nedávno vyšla studie, která tyto vlohy zkoumala v kontextu pohlavního výběru. Jednou z autorek studie je i Zuzana Štěrbová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
- Polymerní nanočástice jako dopravní prostředky pro léčiva
- Léčiva je v organismu třeba přenést do místa, ve kterém mají působit. Jako přenašeče mohou fungovat správně vybrané polymerní nanočástice. Pokud jsou tyto nanočástice vhodně značeny, je možné je použít jak pro terapii, tak pro diagnostiku pomocí zobrazovacích metod. A právě výzkumu takových kopolymerních nanočástic, skládajících se ze dvou odlišných bloků a značených pomocí 19F, je věnován článek, na kterém se podíleli absolventi a studenti Přírodovědecké fakulty UK. Článek vznikal na pracovištích Přírodovědecké fakulty UK (charakterizace materiálu) a 1. lékařské fakulty UK (biologické testování, histopatologická vyšetření, zobrazování) ve spolupráci s Ústavem Makromolekulární chemie AVČR (syntéza, charakterizace materiálů, koncept práce, organizace) a Ústavem Organické chemie a biochemie AVČR (charakterizace materiálů).
- Naděje v kapce krve
- Tak zní český název vítězného soutěžního vystoupení Elišky Jandové na pátečním národním finále FameLab. Letos poprvé se soutěž v popularizaci vědy konala pod záštitou Univerzity Karlovy, která po 11 letech přebrala pomyslné organizátorské žezlo od British Council. Finálový večer tak uvedla svým proslovem rektorka Univerzity Karlovy prof. Milena Králíčková a následně se svým atributem, kterým byla korunka, zasedla jako čestná předsedkyně odborné poroty.
- Pozor podlý podražec
- Bylinky využíváme v kuchyni ale i v medicíně. Koneckonců, trochou bylinek se nedá nic zkazit. Anebo ano? Aristolochové kyseliny jsou skupina látek produkovaných čeledí podražcovitých (Aristolochiaceae). Jedná se o sloučeniny velmi nebezpečné lidskému zdraví, které jsou dokonce klasifikovány jako karcinogeny první třídy. Takové bychom v léčivých přípravcích neočekávali, že? A přesto jsou stále součástí mnoha tradičních bylinných léčivých receptur, které jsou nekontrolovaně distribuovány po světě. Jak přesně aristolochové kyseliny škodí a jak by se dalo předejít ničivým důsledkům na lidské zdraví? Na to se zaměřil nový souhrnný článek, který v prestižním vědeckém časopise Nature Reviews Cancer publikovala skupina Dr. Jiřího Zavadila z Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny ve francouzském Lyonu. Spoluautorkou článku je i Shefali Thakur, absolventka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
- Mladí analytici v Praze
- Ve dnech 15. a 16. září 2022 se na Chemickém ústavu Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy uskutečnil již 18. ročník mezinárodní studentské konference s názvem „Modern Analytical Chemistry“. V rámci dvoudenního programu naplněného zajímavými přednáškami vystoupilo celkem 39 mladých chemiků reprezentujících 9 univerzit z 6 zemí. Konferenci zorganizovala Katedra analytické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, hlavním organizátorem byl doc. Karel Nesměrák.
- Jak nám kopytníci pomohou chránit své predátory?
- Můžeme díky pochopení ekologických nároků kořisti lépe chránit jejího predátora? Přesně tuto otázku si položil mezinárodní tým autorů, v jejichž řadách najdeme i Soňu Vařachovou a profesora Pavla Kindlmanna z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty. Autoři nově publikované studie se zaměřili na monitoring muntžaka červeného v nepálských horách a modelování jeho ekologických požadavků. Přestože se výzkum zaměřoval na jeden konkrétní druh kopytníka, cílem výzkumu je vlastně ochrana levharta.
- (Ne)jedinečnost květen
- Obecně platným pravidlem je, že čím jsou regiony dál od sebe, tím méně jsou si jejich květeny podobné. To ale již přestává platit od doby, kdy lidé začali přesouvat rostlinné a živočišné druhy mezi oblastmi. Tento proces začal před stovkami let, kdy lidé začali cestovat nejen v rámci zemí, ale i mezi kontinenty. Biogeografické bariéry tehdy přestaly plnit svou funkci v takové míře jako dřív. Rostliny, které se do té doby nemohly šířit mimo oblast svého původního rozšíření, se najednou objevily v nových oblastech, kde některé z nich zdomácněly. Důsledky šíření nepůvodních rostlin na celosvětovou homogenizaci flóry byly studovány týmem vědců z více než deseti zemí světa. Mezi nimi byl i profesor Petr Pyšek z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
- Nanočástice: budoucnost nebo dávná minulost?
- Nanomateriály jsou díky svým unikátním vlastnostem velmi aktuálním tématem pro mnohé výzkumné týmy po celém světě. Zájem o ně jistě v blízké budoucnosti nebude utichat. Je však možné, že tu s námi jsou podstatně déle, než jsme si mysleli? Že je vyvinula sama příroda? Kvantové tečky jsou typ nanočástic, které jsou běžně považovány za umělé polovodiče se zajímavými vlastnostmi a aplikacemi. Vědecký tým Dr. Martina Feruse, jehož součástí jsou i studenti Přírodovědecké fakulty UK, spojil síly se skupinou Dr. Lukáše Nejdla z Mendelovy univerzity v Brně, aby prozkoumali roli kvantových teček v chemii vzniku života na Zemi.
Akce dokumentů