P. Kalenda, V. Procházka: Uchování a přeměny sluneční energie v zemské kůře

Datum konání 6.4.2018

Měření deformací pod zemí ukázala, že i když se teplotní změny na povrchu projevují jen do hloubek prvních desítek metrů (pro roční cyklus), mechanické napětí vyvolané střídáním teplot zasahuje do mnohem větších hloubek, podle matematických modelů jistě přes 10 km. Díky ne zcela vratným deformacím se tak může sluneční energie akumulovat v celé kontinentální kůře, což vysvětluje opožděnou reakci klimatu na změny sluneční aktivity (ale také přispívá k objasnění dalších otázek, jako je prokázaný vliv klimatických cyklů vztahy na „vnitřní“ geologické pochody). Sluneční aktivita vysvětluje změny teplot za posledních více než 1000 let z 85 %. Na základě modelů vývoje budoucí sluneční aktivity je tak možno odhadnout i vývoj klimatu do roku 2100.

Publikováno 27.3.2018

Prof. Bohumír Janský v pořadu Fokus Václava Moravce

Kdy se lidstvo ocitne na suchu? Čekají svět boje o vodu? Jak s vodou zacházíme a jak si jí vážíme? Přímý přenos ze Staré čistírny odpadních vod v Praze – Bubenči. Pozvání přijali mimo jiné hydrolog Bohumír Janský, dálková plavkyně Yvetta Hlaváčová Tulip, oceánolog Zdeněk Kukal, klimatolog Alexander Ač nebo egyptolog Miroslav Bárta.

Publikováno 15.3.2018

J. Kadlec: Vybrané metody datování kvartérních materiálů – možnosti a rizika

Datum konání 23.3.2018

Kvartérní procesy lze časově zařadit pomocí celého spetra datovacích metod. Kromě datování na základě paleontologického nebo archeologického obsahu, jsou u nás nejčastěji využívány radiometrické metody, dendrochronologie a datování stratigrafických markrů. S každou metodou jsou spojeny její limity a možné komplikace, s nimiž je nutné počítat. V přednášce budou stručně vysvětleny principy a uvedeny příklady metod, s jejichž použitím má autor zkušenosti (14C, 230Th/234U, 10Be, 26Al, 210Pb, 137Cs, OSL, dendrochronologie, paleomagnetizmus, tefrochronologie).

Publikováno 13.3.2018

Martin Margold: Ústup západního okraje Laurentinského ledovcového štítu

Datum konání 12.4.2018

V rámci semináře katedry vystoupí Martin Margold s příspěvkem na téma: Ústup západního okraje Laurentinského ledovcového štítu. Seminář katedry se uskuteční 12.4 od 14:50 v posluchárně Věž.

Publikováno 4.3.2018

Radan Huth: Metody určování statistické významnosti klimatických trendů v ploše

Datum konání 15.3.2018

V rámci semináře katedry vystoupí Radan Huth s příspěvkem na téma: Metody určování statistické významnosti klimatických trendů v ploše. Seminář katedry se uskuteční 15.3 od 14:50 v posluchárně Věž.

Publikováno 4.3.2018

Roman Křivánek: Důsledky orby a eroze ve výsledcích geofyzikálních měření

Datum konání 29.3.2018

V rámci semináře katedry vystoupí Roman Křivánek (Archeologický ústav AV ČR) s příspěvkem na téma: Důsledky orby a eroze ve výsledcích geofyzikálních měření. Seminář katedry se uskuteční 29.3 od 14:50 v posluchárně Věž.

Publikováno 4.3.2018

V. Cílek: Žulové krajiny a jejich pravidla

Datum konání 9.3.2018

Větší část plochy ČR tvoří „žuly, ruly a migmatity“. Vytvářejí nenápadné, zdánlivě chudé, ale často harmonické krajiny tradičně tvořené výhony, úhory, drahami, průhony, kamennými stády a možná i inselbergy, tafoni a tory. Povídat si budeme o tom, zda žuly vytvářejí základ určitého krajinného fenoménu, a co je pro něj typické. Bude se jednat o chválu průměrné krajiny.

Publikováno 2.3.2018

Nabídka exkurze - Mořská a suchozemská fauna Středomoří

Nabídka unikátní studentské odborné exkurzi Mořská a suchozemská fauna Středomoří, kterou pořádá 1-15.6 na poloostrově Pelješac prof. Petrusek z katedry Ekologie. Exkurze nabízí atraktivní odborný obsah spojený s aktivním potápěním/šnorchlováním při poznávání mořské fauny. Přihlášky na exkurzi do 14.3 - bližší informace na přiloženém letáčku.

Publikováno 1.3.2018

V. Ložek: Lužická katastrofa

Datum konání 23.2.2018

Počátky objevu tajemství pískovcových převisů s bohatou faunou měkkýšů klimatického optima holocénu spadají do doby před téměř sedmdesáti lety. Po čtyřiceti letech započal výzkum pískovcových převisů nanovo, aby vyvrcholil v současnosti. Co skrývá toto unikátní fosiliferní prostředí? O historických souvislostech i současných interpretacích promluví jediný žijící pamětník celé pískovcové kauzy, někdy nazývané lužická katastrofa.

Publikováno 16.2.2018