Nové barvy světa
Svět se mění. A s tím narůstá i potřeba nových klasifikací jednotlivých systémů, které by pomohly ke zjištění stavu, způsobu a rychlosti změn v jednotlivých oblastech. Většina globálních systémů však zahrnuje pouze přírodní podmínky. Ale co takové abiotické faktory, biodiverzita či vliv člověka? Toto všechno, a ještě mnohem více využili ve své cestě za novou klasifikací světových systémů Aleš Hrdina a Dušan Romportl z Katedry fyzické geografie a geoekologie Univerzity Karlovy.
V současném světě dochází k mnoha změnám, které je třeba registrovat, popsat a zároveň sledovat i jejich vývoj. K lepší orientaci v této problematice jsou však důležité konkrétní vědomosti a přesný a důkladný přístup v definování prostorových jednotek. K tomu dopomáhají i současné technologie a množství dat o území ve vysokém rozlišení. Mnozí se již snažili popsat nové globální systémy, ale často s vynecháním antropogenního vlivu, biodiverzity, či biotických i abiotických faktorů.
Aleš Hrdina a Dušan Romportl podrobně zmapovali podstatné faktory ovlivňující jednotlivé oblasti pro vytvoření zcela nové inovativní klasifikace, k čemuž využili informace právě o těchto opomíjených faktorech. Přistoupili tak k analýze ekologických a environmentálních procesů v různých zemích světa.
Jako první se vědci pustili do abiotických dat, která zahrnovala zejména různé informace o klimatu a terénní charakteristiky. Biotické faktory byly reprezentovány zastoupením suchozemských obratlovců a rozmanitostí rostlin, což odráželo jak přírodní podmínky, tak dlouhodobé působení člověka. Jako poslední do analýz vstupoval antropogenní faktor, který zahrnoval hustotu obyvatel, množství hospodářských zvířat na plochu, průměrnou časovou dostupnost k přístupu ke zdrojům, službám a příležitostem (které jsou soustředěny zejména ve městech), a informace o krajinném pokryvu. Z těchto dat výzkumníci vytvořili nejprve 3 mapy vyobrazující jednotlivé třídy charakterizující abiotické, biotické a antropogenní faktory.
Dalším dominantním antropogenním faktorem v dnešní krajině jsou domy – příklad Amsterdam, Nizozemí (vpravo). Foto: Magda Křelinová.
Podstatným výstupem této práce se stala podrobná inovativní mapa světa v podrobném rozlišení 1x1 km, která zahrnuje celkem 169 porovnatelných tříd. Tyto třídy jsou kombinací jednotlivých hodnot přírodních – abiotických i biotických, a antropogenních faktorů. Velkou výhodou této mapy je možnost jejího použití jak v globálním, tak regionálním měřítku. Kromě možnosti multidisciplinárního upotřebení této mapy vědci zároveň vyzdvihují její možné použití v analýze dopadů klimatické změny, kvantifikování změn v krajinné pokrývce nebo sledování biologické rozmanitosti.
Kateřina Fraindová
Zdroj: Autoři původního článku.
Publikováno:
Středa 31.05.2023 08:15
Akce dokumentů