E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Články

Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších vědeckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
Kam se podělo agrolesnictví?
Spojení pěstování dřevin spolu se zemědělskou výrobou, jak rostlinnou, tak živočišnou, má již historickou tradici. Za hlavní výhody se považují především zvýšený obsah půdních živin, změna mikroklimatu a ochrana půdy. Jaké bylo agrolesnictví na území Česka v minulosti a jak je na tom dnes? Na to se blíže podívali Jana Krčmářová z Etnologického ústavu AV ČR a Leoš Jeleček z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje.
Práce antropologů v komerční archeologii
Při práci na odkrývání lidských pozůstatků v rámci komerční archeologie jsou antropologové často omezeni jak finančními, tak časovými možnostmi, a sběr plnohodnotných informací je tím pádem značně obtížný. Proto je třeba zrychlit, zlevnit a zjednodušit technologie a pracovní postupy, a zároveň zvýšit spolupráci mezi antropology, archeology a developery tak, aby se dosáhlo co nejefektivnějších výsledků. Na tyto postupy a jejich účinnost se spolu s kolegy zaměřila Erika Průchová z naší fakulty při nedávném odkrývání tří hřbitovů v pražském Karlíně.
Jak vzdorujeme povodním? Vliv má i výška přízemí
Právě si připomínáme dvacet let od velkých povodní na Moravě. Velká voda pak zasáhla území Česka ještě několikrát a vždy znamenala velké nebezpečí a přinesla ztráty na životech i majetku. S nevyzpytatelnými dopady změn klimatu se dá předpokládat, že extrémních událostí, jako jsou povodně může přibývat. Robert Stojanov s dalšími kolegy z českých univerzit a University London College se zajímali o to, jak obyvatelé žijící podél toku řeky Bečvy vzdorují povodním.
Napomáhá železo nádorovým „superbuňkám“ uniknout léčbě?
Jedná se o druhý nejrozšířenější kov na zemi a o podstatný biogenní prvek. Průměrný dospělý člověk jej v těle nosí cca 3-4 gramy. Železo je pro člověka užitečné nejen ve formě trubky či kladiva, nepostradatelné je také pro správnou funkci buněk, ve kterých se účastní řady metabolických procesů. Možnou úlohou železa při rozvoji rakoviny se zabývá článek, publikovaný ve spolupráci Akademie věd ČR a Katedrou genetiky a mikrobiologie PřF UK v časopise Oncotarget.
Vydry versus rybáři: Loví ryby stejných druhů a velikosti?
Vypouštění ryb z líhnišť do vodních toků je běžnou metodou v rybářském průmyslu, díky které se rozšíří přirozená populace ryb a rekreační rybáři tak mají co chytat. Nachází-li se ale na daném toku vydra říční, jeden z nejvýznamnějších predátorů sladkovodních ryb v Evropě, dochází mezi rybáři a ekology ke sporům. Rybářům se nezamlouvá, že vydry loví jejich cíleně vysazené ryby a pro ně jich tím pádem zbývá méně. Je tomu ale opravdu tak?
Příběhy ukrajinských migrantů
Jsou největší skupinou cizinců v Česku. Známe však jejich osudy? Rodina či vztah se svou domovinou jsou faktory, které formují finanční chování migrantů. To na základě rozhovorů analyzovala Eva Janská s kolegyněmi z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje naší fakulty a univerzitního Centra pro teoretická studia.
Co nechrání les, to odnese voda
V důsledku klimatických změn a nepříznivých vlivů na lesní ekosystémy došlo v posledních desetiletích k nárůstu ploch lesů zasažených kůrovcem, a to jak v Severní Americe a Asii, tak také v Evropě. Jedním z těchto lesů byla také Šumava. Má stav lesa vliv na odtok a na koncentraci rozpuštěných iontů v průběhu jednotlivých srážko-odtokových epizod? Podrobným výzkumem ve čtyřech lesních povodích s různým stupněm poškození lesních porostů se ve spolupráci se Stockholmskou univerzitou zabývala studentka Ye Su a profesor Jakub Langhammer z Katedry fyzické geografie a geoekologie.
Věda a spolehlivý odhad pohlaví podle lidské pánve v bioarcheologii a forenzních vědách
Když se naleznou lidské kosterní pozůstatky, je potřeba nejprve zjistit, o jak starý nález se jedná. Pokud je nález mladší než 20 let, musí se podle zákona pátrat po totožnosti jedince. Zjišťujeme proto parametry biologického profilu, mezi které patří nejen pohlaví, ale i věk, výška a populační příslušnost. Odhad pohlaví je zásadní, protože pomáhá při zjišťování ostatních osteobiografických parametrů.
Pořád holdujeme marihuaně?
To, že se najde mezi mladými lidmi hodně uživatelů návykových látek včetně marihuany, je všeobecně známo. Jaký je ale vývoj tohoto neblahého jevu a jak jsme na tom ve srovnání s Evropou? Na to odpovídá studie, jejímž autorem je Ladislav Kážmér z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje naší fakulty.
Odkud kam vedou naše cesty?
Lidské aktivity se vyznačují nerovnoměrným rozmístěním v prostoru. Pokud něco potřebujeme, musíme za tím cestovat. Vznikají tak regiony spjaté vztahy, cestami lidí. Regiony v podobě jádra a zázemí jsou pak nejčastější prostorovou formou těchto vztahů. Takové funkční regiony v Česku se snažily vymezit Miroslav Marada z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje naší fakulty společně se Stanislavem Kraftem z Jihočeské univerzity.
Vojenské újezdy, ptačí útočiště?
V posledních několika desetiletích došlo na evropském kontinentě k zásadním změnám ve využití půdy - k masivní zástavbě, intenzifikaci zemědělské produkce, výsadbě monokultur a k celkovému poklesu různorodosti krajiny. V důsledku těchto aktivit začalo docházet ke snižování biodiverzity, přičemž její stav se často odvozuje z výzkumu ptačích populací. Ondřej Bušek a Jiří Reif z Ústavu pro životní prostředí proto zkoumali, zda vojenské újezdy, které představují relativně "nezasaženou" krajinu, skýtají útočiště pro ohroženou biodiverzitu.
Účinná politika rozvoje venkova?
V posledních desetiletích se mění pozice a pojímání venkova v celém světě. Oblasti tradičně spjaté se zemědělstvím jsou nyní zasaženy procesy suburbanizace nebo vývojem informačních technologií. Na tyto výzvy a socioekonomický vývoj se snaží reagovat i politika rozvoje venkova Evropské unie. Reaguje však dostatečně? Na to se zaměřil Viktor Květoň z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje společně s kolegy z Vysoké školy ekonomické.
Krása a nebezpečí jezera Iskanderkul v pohoří Tien Shan
Vysokohorská jezera utvářejí často velmi malebné scenérie s křišťálově čistou vodou lemovanou vysokohorskými kulisami, vyznačují se však také poměrně krátkou „životností“ a vysokou dynamikou vývoje, který je často svázán s rizikovými procesy, např. s průvalovými povodněmi. Příkladem vysokohorského jezera se zajímavou historií je jezero Iskanderkul v pohoří Tien Shan, tedy v "Horách duchů". Jaká byla historie vzniku tohoto jezera, které nese jméno Alexandra Velikého, a jaký bude jeho další možný vývoj s ohledem na probíhající globální změny? Těmito otázkami se zabývali geomorfologové Adam Emmer a Jan Kalvoda z Katedry fyzické geografie a geoekologie.
Tajemné cesty vody
V souvislosti s častějšími hydrologickými extrémy, mezi které patří sucho a povodně, je v současné době stále aktuálnějším tématem hydrologický cyklus a proces odtoku a retence vody ve všech částech naší krajiny. Mezi ně patří i rašeliniště, která jsou hojně zastoupena v pramenných oblastech a mají zásadní vliv na odtokový proces, přičemž jejich funkce v odtoku nebyla zatím zcela jednoznačně vysvětlena. Proto se Lukáš Vlček a Kristýna Falátková z Katedry fyzické geografie a geoekologie ve spolupráci s Univerzitou v Curychu rozhodli pomocí pokusů část těchto procesů objasnit.
Chalupář, kam se podíváš
S druhým bydlením, rekreací na chatách a chalupách má zkušenost téměř každý Čech. Tradice znásobená za normalizace žije dále svým životem a Češi stále vyrážejí do zhruba půl milionu svých druhých domovů za rekreací a odpočinkem. Jak ale rekreanti ovlivňují sociální prostředí v obcích a komunitách, do kterých vyrážejí? Na to se zaměřily odbornice z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Tereza Kůsová, Dana Fialová a Marta Hučínová.
Kdo voní českým teenagerům
Určitě jste si všimli, že někteří lidé nám voní víc a někteří zas tak úplně ne. Mezi ty, kteří nám tolik nevoní, by podle předchozích výzkumů mohli, nebo snad přímo měli, patřit příbuzní jedinci opačného pohlaví. Dřívější studie navrhují, že v průběhu puberty, kdy dochází k sexuálnímu dospívání, se u člověka objevuje změna ve vnímání tělesných vůní příbuzných opačného pohlaví a ti nám přestávají příjemně vonět. Averze k jejich tělesnému pachu by tak měla zabránit potenciálnímu křížení mezi blízce příbuznými jedinci. K jakým změnám v preferencích vůní ostatních tedy dochází u českých dětí v průběhu puberty?
Nová dimenze archeologie
Když se řekne archeologický průzkum, pak si zřejmě většina lidí představí buď vědce sedícího na okraji jámy se štětečkem odmetávajíc písek z egyptských pokladů nebo dloubajícího dlátkem do země. Nicméně archeologický průzkum může zahrnovat i použití hrubé síly typu krumpáč, ale třeba také mikrobiologický průzkum půdních bakterií a hub. Už dlouhou dobu archeologové zkoumali běžné aspekty půdní chemie jako pH nebo mikročástice, ale v posledních letech se zajímají i o půdní mikrobiologická společenstva, která se vlivem člověka mění.
Kde se u nás vzdělávají děti imigrantů?
Do České republiky přichází stále více imigrantů a jejich počet od pádu komunismu a zejména od vstupu do Evropské unie rok od roku roste. Řada z nich se u nás plánuje dlouhodobě usadit a založit rodinu. A právě děti cizinců je nesmírně důležité úspěšně začlenit do společnosti a poskytnout jim kvalitní vzdělání na českých školách. Jiří Hasman z naší fakulty se ve spolupráci s kolegy z Pedagogické fakulty UK zaměřil na rozložení žáků z imigrantských rodin v jednotlivých regionech republiky a na jejich případnou koncentraci v konkrétních školách v dané oblasti.
Nekróza jasanu aneb Tudy vede cesta
Nekróza jasanu je vážnou nemocí některých druhů jasanů (především evropských druhů Fraxinus exelsior a F. angustifolia), kterou způsobuje vřeckovýtrusná houba druhu Hymenoscyphus fraxineus. Mezi její projevy patří předčasné vadnutí listů, které pokračuje odumíráním výhonů a větví až celého stromu. Typickým příznakem jsou hnědé až černé nekrotické léze na listech a řapících. Ačkoli se tato nemoc šíří Evropou již od 90. let minulého století a bylo jí věnováno poměrně dost vědecké pozornosti, stále nebylo jasně potvrzené, zda infekce listového řapíku pokračuje dále do výhonu, nebo je-li výhon infikován samostatně. Skupina vědců z Katedry botaniky PřF UK a Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví proto přišla s promyšleným designem odběru, díky němuž bylo možné pochybnosti o způsobu infikování stromu objasnit.
Vrátí se původní život do tatranských jezer?
V druhé polovině 20. století docházelo k neuváženému znečišťování ovzduší, které následně způsobilo mimo jiné okyselení povrchových vod. Vzhledem k přesunu srážek na velké vzdálenosti došlo k největšímu snížení pH právě v oblastech daleko od průmyslových oblastí, a to na horách, kde jsou vody chudé na minerály i organické látky. Výzkum acidifikace jezer je proto stále aktuálním tématem, jelikož nám částečně ukazuje, jak na tom je a bylo naše ovzduší. Kromě pH a chemického složení je možné složení vod zkoumat i pomocí nepřímých (tzv. proxy) ukazatelů. Tým vědců ze Slovenska a naší fakulty se proto zaměřil na jeden z nich: složení planktonu v 50 tatranských jezerech.
Beton na okrajích měst
Výstavba nových domů, silnic a dalších lidských výtvorů na zemském povrchu patří mezi těžko zvratitelné procesy měnící tvář krajiny. Nárůst rozlohy takových ploch je znatelný po celém světě a střední Evropa nepředstavuje žádnou výjimku. Nejdominantnější je takový proces v blízkosti velkých měst, a proto se autoři – Přemek Štych a Lukáš Holman z Katedry aplikované geoinformatiky a kartografie naší fakulty společně se slovenskými kolegy – zaměřili na změny probíhající v okolí Prahy a Bratislavy.
O stavu lesních ekosystémů s Filipem Oulehle
Mgr. Filip Oulehle, Ph.D. je absolventem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a zároveň jedním z předních odborníků na problematiku biogeochemie přírodě blízkých ekosystémů. V současné době pracuje v České geologické službě, částečně v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a jako externí pracovník PřF UK, přičemž se zaměřuje na koloběhy ekologicky významných prvků (zejména C, N, P, S, bazické kationty), jejichž změna je narušena jak lidskou činností, tak změnou klimatu. Podílí se na českých i mezinárodních projektech, jedním z nich je i projekt GEOMON (=GEOchemický MONitoring), který byl založen v roce 1994 a stále probíhá. Hlavní náplní tohoto projektu je komplexní hodnocení časových změn ve složení jednotlivých složek ekosystému - srážky, půda a odtok v síti malých lesních povodí, která reprezentují hydrologický režim různých oblastí. V souvislosti s 9. mezinárodní konferencí BIOGEOMON, která proběhla koncem srpna 2017 v Litomyšli, nám Mgr. Filip Oulehle, Ph.D. odpověděl na otázky týkající se zákonitostí acidifikace, prováděných opatření a v současné době probíhajícího výzkumu.
Rašeliniště: nádrž, nebo houba?
Poslední dobou jsme svědky rostoucího počtu hydrologických extrémů včetně povodní. Pro jejich hodnocení je nutné se zaměřit na místa, kde odtok vzniká – na pramenné oblasti. Katedra fyzické geografie a geoekologie již několik let rozvíjí pod vedením prof. Janského svůj projekt na Šumavě, kde se zaměřuje na srážkové a odtokové poměry. V jednom z nejnovějších výzkumů se pak kolegové Lukáš Vlček, Jan Kocum, Bohumír Janský, Luděk Šefrna a Šárka Blažková zaměřili na vliv rašelinišť na odtok.
Naši biologové a mikroskopické houby v novém čísle časopisu Živa
Vědci z naší fakulty se podíleli na novém tematickém čísle přírodovědného časopisu Živa, tentokrát o mikroskopických houbách. Ty jsou nesmírně zajímavé pro evoluční biologii, medicínu, biotechnologie i bezpočet dalších oborů. Ostatně seznamte se s nimi sami!
Stěhování ježčích národů
Dnešní evropská fauna a flóra byla výrazně formována dobami ledovými a meziledovými, které se střídaly během čtvrtohor. Naprostá většina živočichů obývajících v současnosti střední Evropu přežila jednotlivé doby ledové v omezených územích s příznivějšími klimatickými podmínkami, než panovaly v okolí. Taková území se nazývají refugia. Příznivější podmínky obnášely nejenom vyšší teploty, ale především vyšší vlhkost. Z tohoto důvodu se některá refugia překvapivě nenacházela v jižních oblastech Evropy, ale ve střední Evropě, a to dokonce v horách, protože zde padalo více srážek.
Žížaly, vládci uhlíku?
Žížaly představují kromě bakterií a hub nepostradatelnou součást půdního komplexu a jsou klíčové pro rozklad hmoty. Svým působením zejména provzdušňují a fragmentují půdní hmotu, dále také zvyšují mikrobiální aktivitu v půdě a přispívají k tvorbě humusu. Díky jejich aktivitě dochází k přeměně složitých organických sloučenin na jednoduché, které jsou dostupné pro rostliny. Vzhledem k jejich důležitosti i mimo jiné v oblasti zemědělských aktivit člověka, je tento poměrně jednoduchý organismus v hledáčku společnosti již po dlouhou dobu. Předešlé studie naznačovaly, že by mohla činnost žížal souviset i se snížením ztráty uhlíku z půdy. Mění žížaly chemické složení půdní organické hmoty? Vědecký tým pod vedením Šárky Angst složený mimo jiné z odborníků působících na Univerzitě Karlově v Praze, Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích a Technické univerzitě Mnichov se zaměřil na otázku změn ve kvalitě půdní organické hmoty v důsledku aktivity žížal.
Nové senzory odhalí poškození DNA
Nový model pro in vitro klasifikaci potencionálně genotoxických chemikálií, tedy látek poškozujících genetickou informaci ukrytou v DNA, to je práce docenta Vlastimila Vyskočila a jeho týmu z Katedry analytické chemie. Jejich výzkum znatelně usnadní rozpoznávání poškození DNA a jeho původců.
Těžba uranu bude ještě dlouho ovlivňovat proudění podzemní vody
Dřívější těžba uranu ve Stráži pod Ralskem bude mít ještě za třicet let výrazný vliv na životní prostředí, ať už jde o chemickou kontaminaci či odčerpávání zásob vody. Tomáš Lipanský z Přírodovědecké fakulty se zabýval vlivem těžby na hladinu a proudění podzemní vody, který bude možné pozorovat i za několik desítek let. Jedná se tak o největší zásah do režimu podzemních vod na území Česka v historii.
Zelená míle
Fragmentace krajiny, neboli její rozdělení na menší plošky, má zásadní vliv na život a rozšíření nejen jednotlivých druhů živočichů, ale i rostlin. V důsledku zemědělství a výstavby liniových prvků v krajině – jako cest a silnic – dochází k omezení jejich šíření i na místech, která jsou pro ně optimální. Jaký vliv má na rozšíření jednotlivých druhů rostlin typ obhospodařování, izolace a vlhkost stanoviště? Podrobným výzkumem jednotlivých lučních společenstev ve fragmentované krajině se zabýval vědecký tým botaniků a ekologů vedený Petrou Janečkovou z Jihočeské univerzity a Štěpánem Janečkem z naší fakulty.
Sníh ochraňující půdu
Antarktický poloostrov patří mezi oblasti s nejrychlejším vzrůstem teplot vzduchu za posledních padesát let. Ten vede k tání tamních ledovců. Zatímco dopady oteplování na ledovce jsou zřejmé, v případě permafrostu zůstávají z velké části nepoznané. Podle výpočtů se předpokládá, že právě tání věčně zmrzlé půdy, permafrostu, bude jedním z největších producentů skleníkových plynů oxidu uhličitého (C02) a metanu (CH4) v 21. století. Proto se Zbyněk Engel z Katedry fyzické geografie a geoekologie rozhodl společně s brněnskými kolegy prozkoumat souvislosti mezi meteorologickými podmínkami, sněhovou pokrývkou a aktivní vrstvou rozmrzající půdy.
Poklad hledejte v Antarktidě pod dvěma metry ledu
Antarktická jezera lákají pozornost přírodovědců díky svým jedinečným vlastnostem. Jejich extrémní chemické a fyzikální podmínky a jednoduché potravní sítě společně nabádají k využití jako přírodní laboratoře. Hlavními primárními producenty biomasy jsou sinice a převážně bičíkaté řasy. Při jedné z antarktických expedic, které se účastnila i Linda Nedbalová, vědce zaujala čtyři hluboká jezera pokrytá silnou vrstvou ledu. Ukázalo se, že v těchto jezerech na ostrově Jamese Rosse dominantu planktonu tvoří miniaturní řasa bez bičíku. Touto řasou je Monoraphidium, o jehož zajímavých charakteristikách se dozvíte dále díky spolupráci vědců z Katedry ekologie PřF UK, Centra polární ekologie v Českých Budějovicích, MBÚ AV ČR v Praze a BÚ AV ČR v Třeboni.
Ovlivňuje křesťanství každodenní život žen?
Tráví věřící mladé ženy svůj volný čas výrazně jinak než ženy nevěřící? Jsou rozdíly mezi věřícími a nevěřícími ženami v názorech na interrupci, rozvod či užívání antikoncepce? Mají věřící ženy jinou představu o své ideální rodině? Těmito otázkami a také mnoha dalšími se zabývala ve svém výzkumu Kamila Klingorová z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Na vzhledu krunýře záleží
Želvy ambionské (Cuora amboinensis) patří mezi jeden z ohrožených (zranitelný podle IUCN) druhů želv na naší planetě a v současné době čelí nebezpečí vyhynutí. Nejen pro výzkum, ale i pro jejich záchranu je důležité jejich hlubšího poznání, odlišení jednotlivých poddruhů a jejich geografického původu. K tomu využili vědci z Katedry zoologie metodu geometrické morfometrie, díky níž studovali variabilitu tvaru hřbetní (karapax) a břišní (plastron) části krunýře, přičemž zároveň použili i genetickou analýzu.
Souvisí beta-HPV s patologií hlavy a krku?
Lidské papilomaviry (HPV) jsou celosvětově rozšířené. V současné době je identifikováno více než 200 různých typů, které se rozdělují do 5 rodů. Tyto rody se označují řeckými písmeny (alfa, beta, gama, mí a ný). Typy rodu alfa infikují především sliznice, kde vyvolávají vznik benigních i maligních lézí. Některé typy z tohoto rodu však infikují i kůži, kde vyvolávají vznik bradavic. Oproti tomu typy rodů beta a gama infikují hlavně kůži. Pro výše popsané infekce platí, že ve většině případů zůstávají bez příznaků, a jsou tak pro svého nositele skryté. Přitom mohou výrazně zvyšovat riziko vzniku rakoviny.
Lesní pastva – ztracená a znovunalezená paměť krajiny?
Vlivem člověka se mění krajina a její využití. Dříve relativně častý typ pastevní krajiny s rozvolněným porostem stromů v průběhu minulého století téměř vymizel. Tento významný biotop mnoha druhů živočichů a rostlin byl přeměněn v pastviny či pole nebo zarostl lesem. Dnes však znovu vznikají nové plochy lesních pastvin. Jak se jejich existence proměňovala od první poloviny 19. století, to zkoumali vědci z ČZU, Kodaně, Výzkumného ústavu pro krajinu a okrasné zahradnictví a také Jaroslav Vojta, botanik z Katedry botaniky naší fakulty.
Bariéry inovací – jaké za hlavní považují podnikatelé a jaké výzkumníci?
Soutěž v dnešní globální ekonomice je založená na znalostech a inovacích. Konkurenceschopní jsou jen ti, kteří dokáží držet krok s překotným vývojem, a to platí i na úrovni regionů. Pomáhají vznikající inovační strategie v méně vyspělých evropských regionech udržet vysoké tempo? To studovali Jiří Blažek z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje společně s kolegou Pavlem Csankem z Jihomoravského inovačního centra v Brně.
Nový druh netopýra z Arábie
Čeští vědci, mimo jiné z naší Katedry zoologie, objevili v jižní Arábii nový druh netopýra z rodu Pipistrellus, kterého pojmenovali Pipistrellus dhofarensis podle oblasti Dhofár, kde byl popsán. Jedná se o osmý druh pipistrelloidního netopýra z Arábie (tzn. ze skupiny drobných netopýrů rodů Pipistrellus, Neoromicia, Vansonia a Hypsugo) a o čtvrtý endemický druh netopýra dhofárského regionu, kteří byli shodou okolností všichni objeveni toutéž skupinou vědců.
Je předměstí bezpečné místo k životu?
Jak se obyvatelé suburbií cítí bezpečně ve svém domově? Liší se názory na bezpečí lokalit podle druhů kriminality a skupin populace? Tyto a mnohé další otázky si položili ve svém výzkumu Jana Temelová, Jakub Novák a Jana Jíchová z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Husa velká pod vlivem klimatických změn
Pravidelná migrace je fenomén, který využívá mnoho druhů ptáků k zajištění optimálních podmínek z hlediska teploty, dostupnosti potravy i nejpříznivějších hnízdních lokalit. V posledních desetiletích jsme však svědky klimatických změn, které mají zásadní vliv na chování a rozšíření jednotlivých druhů rostlin i živočichů. Jak je na tom z hlediska vývoje posledních cca 60 let husa velká (Anser anser), největší z rodu Anser? Otázkou migrace se zabýval vědecký tým pod vedením Michala Podhrázského ze ZOO Dvůr Králové a Katedry zoologie PřF UK.
Kdo s koho – jehličnany versus listnáče
Střední Evropa je zhruba z jedné třetiny pokryta lesy. V nižších polohách spíše lesy listnatými a ve vyšších jehličnatými. Celkově převažují lesy jehličnaté. Předpokládali jsme, že jejich vyšší podíl zastoupení je dán především lidskou činností v posledních několika málo stoletích. To vede k ochraně především „původních“ listnatých lesů. Je tomu ale skutečně tak? Jsou listnaté lesy opravdu těmi původními? Posuďte sami na základě článku botaniků z Botanického ústavu AV ČR a Katedry botaniky naší fakulty.
Parazitické organismy, které decimují včely, mají vliv i na jejich symbiotické bakterie
Výraz „mikrobiom“ se stává v biologii i lékařství stále větším trendem. Co to znamená? Jde o společenství mikroorganismů uvnitř těl jiných organismů i na jejich povrchu. Hodně se mluví o důležitosti lidského střevního, kožního a dalšího mikrobiomu pro správné fungování imunity, zažívání i dalších procesů. Mikrobiom ale samozřejmě nemají jen lidé! Mezinárodní tým pod vedením docenta Huberta z Katedry ekologie se podíval na to, jak se mění mikrobiom včel napadených patogeny. Jde o zásadní otázku, jelikož na opylování rostlin včelami silně závisí i naše společnost!
Kde padají v Krkonoších laviny?
Krkonoše jsou sice naše nejvyšší hory, mezi kategorie velikánů ale nepatří. Přesto ani zde nejsou nebezpečné sněhové laviny výjimkou a mají na svědomí lidské životy. Kudy laviny skutečně padají a kde hrozí, že padat začnou, zkoumali vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR a Pardubické univerzity. Výsledkem jejich práce je mimo jiné mapa, na jejímž zpracování se podíleli Lucie Červená a Jakub Lysák z Katedry aplikované geoinformatiky a kartografie naší fakulty.
Prastaré pohlavní chromosomy umožňují molekulárně určit pohlaví ohrožených želv
Způsob, jakým je v průběhu ontogenetického vývoje určeno pohlaví živočichů, je zásadní na úrovni jedince i populace. Pohlaví je buď určeno genotypem, nebo vlivy prostředí, nejčastěji teplotou během inkubace. U teplokrevných amniot (ptáci a savci) je pohlaví určeno genotypem: pohlavními chromosomy, které jsou neobyčejně evolučně stabilní. Oproti tomu u plazů se pohlavní chromosomy považovaly za nestabilní a poměrně časté je u nich určení pohlaví vlivy prostředí. Pohlavní chromosomy byly objeveny i u dvou druhů želví čeledi kožnatkovití (Trionychidae). Skupina vědců zahrnující dva badatele z Katedry ekologie se pokusila zmapovat vznik pohlavních chromosomů u této čeledi. Ukázali, že jejich pohlavní chromosomy jsou stabilní v čase minimálně stejně jako u ptáků. Zároveň přišli na spolehlivý způsob, jak molekulárně určit pohlaví jedince, což může pomoci při ochraně ohrožených želvích druhů.
Jaká byla strategie pravěkých zemědělců?
Obiloviny patří mezi základní zdroje výživy dnešního obyvatelstva. V průběhu několika tisíciletí však prošlo jejich pěstování změnami. Jaké plodiny byly preferovány v raných počátcích zemědělství na území dnešní České republiky a co mělo na jejich konkrétní výběr největší vliv? Nejen tím se zabývala archeoložka Dagmar Dreslerová spolu s Petrem Kočárem a Adélou Pokornou z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky a Tomášem Chumanem z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Aplikovaní geologové součástí mezinárodního vzdělávacího projektu
Aplikovaní geologové z naší fakulty již třetím rokem spolupracují na mezinárodním vzdělávacím projektu TESEUS, který je zaměřený na udržitelné a efektivní využití přírodních zdrojů. V rámci tohoto projektu se řeší optimální využití a zlepšování vlastností půdy, zvětralých hornin, vody, ale i recyklovatelných materiálů, které mohou nalézt využití jako stavební podloží nebo stavební materiál. V současnosti v rámci projektu proběhly dvě mezinárodní konference, ale také česko-německý hydrogeologický terénní kurz.
Pro boj s parazity je třeba znát jejich zbraně. Patří mezi ně i enzymy štěpící bílkoviny?
Schistosomóza je po malárii druhé nejvýznamnější parazitární onemocnění na světě. Jeho původcem jsou motolice rodu krevnička (Schistosoma), které se vyskytují zejména v tropickém podnebném pásu, v oblasti Afriky, Jižní Ameriky a jihovýchodní Asie. Statistiky uvádějí v současnosti 200 milionů nakažených a dalších asi 800 milionů v ohrožení nákazou. Znalost fungování enzymů parazita, včetně bílkoviny štěpících proteáz, snad může do budoucna pomoci v boji s touto nákazou.
Krajina měnící se před očima
Transformace z komunistického režimu s sebou kromě změn společenských, politických a ekonomických přinesla i významnou proměnu krajiny, na kterou právě zmíněné dílčí sektory působí. Lucie Kupková z Katedry aplikované geoinformatiky a kartografie a Ivan Bičík z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje naší fakulty demonstrují hlavní změny krajiny mezi lety 1990 a 2010. Jsou jimi zatravňování, zalesňování a urbanizace.
Jak se starat o horské lesy Šumavy
Národní park Šumava je relativně často k vidění na předních stranách denního tisku či na obrazovkách domácího televizního zpravodajství. Mnohé vědce, politiky, aktivní a místní obyvatele, pracovníky Správy Národního parku i těžařských firem zaměstnává otázka, jak Národní park dále spravovat. Doporučení k managementu unikátního území v poslední době zasaženého větrnými kalamitami a přemnožením lýkožrouta lze najít v představovaném článku z pera odborníků na Šumavu z naší fakulty, Zdeňky Křenové a Pavla Kindlmanna, a Vladimíra Zývala z ČZU.
Nová třetihorní šídla z Podkrušnohoří
Během třetihor v období oligocénu a miocénu, zhruba před třiceti čtyřmi až dvaceti miliony let, bychom dnešní mosteckou pánev těžko poznali. Místo zarůstajících výsypek zde v Českém středohoří a v Doupovských horách bouřily sopky. Bylo tu podstatně tepleji a biodiverzita byla podstatně vyšší. Někteří blízce příbuzní členové třetihorní podkrušnohorské fauny nás však naštěstí dodnes neopustili. Mezi ně patří například šídla.
Doba ledová: byly horské ledovce v Jizerských horách?
Území České republiky bylo během čtvrtohor součástí převážně nezaledněné oblasti mezi pevninským ledovcem na severu a rozsáhle zaledněnými Alpami na jihu. Nicméně se ukazuje, že zalednění Českého masívu mohlo mít větší rozsah, než se předpokládalo. Indicie o zalednění Jizerských hor přinášejí geomorfologové Katedry fyzické geografie a geoekologie PřF UK společně s polskými kolegy.
Jakou strukturu má globální systém mezinárodní migrace?
Globální systém mezinárodní migrace je značně složitý, neboť směřování jednotlivých migrantů a jejich skupin je ovlivněno velkým množstvím různorodých a v čase se proměňujících faktorů a motivací. Josef Novotný a Jiří Hasman z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje naší fakulty vytvořili na základě sledování prostorové příbuznosti migračních skupin síťový model, který umožňuje originálním způsobem analyzovat strukturu tohoto systému.
Může netopýr velký létat i za hibernace?
Jelikož je tělesná teplota úzce spjata s fyziologickými funkcemi, hibernující živočichové jsou během stavu strnulosti většinou neaktivní, nereagují na okolní podněty a zůstávají imobilní. Typickými představiteli tohoto chování jsou letouni čeledí Vespertilionidae a Rhinolophidae. U některých druhů savců včetně vačnatců, lenochodů, hlodavců a devíti druhů netopýrů však byly zaznamenány pohyby při tělesné teplotě mezi 10 a 14 °C. Je možné, aby se netopýři pohybovali během hibernace i bez zvýšení tělesné teploty?
Hlíva ústřičná na dekontaminaci půdy
K dekontaminaci znečištěných půd se čím dál častěji používají biologické metody. Nejen v případě ropné kontaminace může být velmi účinná hlíva ústřičná, známá spíše z kuchyně. Vědci z naší fakulty toto spolu s dalšími kolegy potvrdili, když porovnávali různé dekontaminační metody na zamořené jílovité půdě v ropné rafinerii v Itálii.
Mají lejsci tajnou zbraň pro úspěch při intimnostech?
Samečci lejsků bělokrkých (Ficedula albicollis) dávají své rodičovské a genetické kvality najevo pomocí svých sekundárních pohlavních znaků, jako je například zbarvení. Zároveň mezi sebou soupeří o nejlepší teritorium, aby mohli samičkám nabídnout více než ostatní. Samice pak zváží všechna pro a proti a vyberou si pro sebe toho nejlepšího partnera. To ale nutně neznamená, že se zrovna on stane biologickým otcem jejich potomků, a proto se u lejsků předpokládá soutěžení spermií mezi sebou. Mají tedy zbarvení, brzké obsazení teritoria a velikost spermií vliv na úspěch při páření?
Vaření s meteorologickými kuchařkami
V Evropě je možné sledovat probíhající klimatické změny. Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) se předpokládá zejména nárůst průměrných ročních teplot, nárůst množství zimních srážek a dlouhodobější a intenzivnější letní sucha. Není to ovšem tak jednoduché. Klima i místní počasí zásadně ovlivňují typy atmosférické cirkulace. Monika Cahynová spolu s Radanem Huthem z Katedry fyzické geografie a geoekologie zkoumali a popsali vztahy mezi současnými změnami atmosférické cirkulace v Evropě a lokálními klimatickými trendy.
Strdimilové – ptačí opylovači
Každý si jistě dokáže představit drobné ptáky kolibříky, jak třepotají křídly ve vzduchu a sají nektar z květu. Mezi kolibříky a květinami, které opylují, se vytváří pevné pouto. Zobáky kolibříků jsou protáhlé a úzké, aby co nejlépe zapadly do dlouhých trubicovitých květů bohatých na nektar. Květina umisťuje pyl či blizny na svých květech tak, aby při návštěvě kolibříka došlo k co nejefektivnějšímu opylení. Takováto situace, kdy se organismy společně vyvíjejí a upevňují vztah mezi sebou, se nazývá koevoluce. Vědci z Katedry ekologie zaznamenali obdobný způsob získávání potravy i u afrických strdimilů.
Osamělý lovec v srdci Evropy
Šakal obecný (Canis aureus) je šelma, která pochází z jižní Eurasie. V posledních desetiletích dochází k přesunům některých druhů na severozápad. To může být způsobeno jednak vlivem měnícího se klimatu, kdy dochází k přesunům a šíření i na území, která pro ně dříve byla k životu nevhodná. Další možnou příčinou je lidské přetváření krajiny a nedostatek přirozených predátorů, kterým je u šakala, kromě člověka, téměř výhradně vlk. Může šakal obecný přežít a zdomácnět i v České republice? To zkoumala studentka Klára Pyšková z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK.
Fenomén farmářských obchodů v Česku
Jaké jsou příčiny nedávné expanze farmářských obchodů v České republice? Je všechno zde prodávané zboží tuzemského původu? S jakými problémy a překážkami se potýkají majitelé tohoto typu obchodů? O těchto a mnoha dalších tématech týkajících se farmářských obchodů se můžeme dočíst v článku Marie Syrovátkové z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK.
Mikroskopičtí obyvatelé antarktických vod
Antarktida je bezesporu nejdivočejší a nejméně probádaný kontinent Země. V nepříznivých podmínkách, které panují především na antarktické pevnině, dokáže trvale přebývat jen málo organismů. Přestože na jižním pólu stojí již 60 let nepřetržitě obývaná stanice, stále se návštěvou Antarktidy může pochlubit jen málo lidí. Z Přírodovědecké fakulty ji však několik lidí navštívilo a mezi nimi i T. J. Kohler z Katedry ekologie. V jeho případě to bylo McMurdovo údolí a Rossův ostrov ve východní části Antarktidy (situované nejblíž k Novému Zélandu).
Krasavci a násilí v partnerských vztazích
Želvy mají často na těle pestrou kresbu, kterou uplatňují v komunikaci s příslušníky vlastního druhu, ale často i s živočichy druhů odlišných. Přestože jsou plešaté, mnohdy zaujmou svůj protějšek pestrobarevnou hlavou. A kdo ví, možná i jejím myšlenkovým obsahem. Ten je rozhodně složitější, než si lidé donedávna mysleli. Každopádně čím vyzývavější mají barevný ,,účes“, tím méně dochází k partnerskému násilí. Jak to souvisí s velikostí těla a konkrétními projevy chování?
Pražské banky v cizích rukou
Geografickému rozmístění a chování bank v prostoru se poslední dobou věnuje čím dál tím více autorů. To, kdo a odkud rozhoduje a vlastní ekonomickou moc, se poté zrcadlí i v širších souvislostech a rozvoji jednotlivých regionů. Většina dosavadních výstupů pojednává o nejvýznamnějších bankovních centrech. Jiří Blažek a Ilona Bečicová z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje proto analyzovali vývoj bankovního sektoru v Praze s důrazem na výhody a nevýhody spojené s převzetím většiny českých bank zahraničními bankami.
Větší varan útočí
Setkání varana s varanem se může zvrtnout v poměrně agresivní záležitost, chtějí-li si vyříkat, kdo má navrch. Nejenže bývá spor často nebezpečný, ale je i energeticky náročný. Nebylo by tedy špatné umět odhadnout protivníka a zvážit svoje šance předem. V první rituální fázi varaního konfliktu se samci předvádí jeden druhému. Dokážou na základě velikosti protivníka odhadnout, kdo s koho, a podle toho zvolit správnou strategii?
Kategorizováním na pomoc v boji proti invazivním rostlinám
Ze všech nepůvodních organismů v Evropě jsou druhově nejvíce zastoupenou taxonomickou skupinou rostliny. Mohou mít negativní dopad jak na původní evropskou flóru, tak na člověka. Pro účinné zvládání biologických invazí je důležité kategorizovat invazivní druhy rostlin podle jejich dopadu na prostředí. Právě to se rozhodli provést Zuzana Rumlerová a Petr Pyšek z Katedry ekologie a ve spolupráci s kolegy z dalších pracovišť zjišťovali environmentální a socioekonomický dopad 128 invazivních druhů rostlin v Evropě.
Vztah mezi umělou potratovostí a antikoncepcí v Česku a Slovensku
Je v Česku a Slovensku podobný trend vývoje umělé potratovosti? Jak moc je ovlivněn využíváním moderních antikoncepčních metod? Jak se liší tyto státy v postoji k provedení UPT (umělého přerušení těhotenství? Těmito a mnoha dalšími tématy se zabývala ve svém článku Jiřina Kocourková z Katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Kukaččí ruská ruleta
Kukačky jsou notoricky známí hnízdní parazité. Sotva hostitelský rodič na chvilku vytáhne paty z hnízda, už má doma kukačku. Ta nejenže do hostitelského hnízda naklade vlastní vejce, ale navíc ještě většinou vystrčí jedno původní. Podle čeho ale kukačka vybere, které hostitelské vejce odstranit, aby mělo její vlastní mládě největší šanci na přežití?
Všudypřítomné sinice a jak na ně
Dostupnost a kvalita vody jsou jedním z limitujících faktorů rozvoje lidské společnosti. Vzhledem k probíhající klimatické změně a neustálému znečišťování vodních zdrojů je třeba věnovat stále větší úsilí zajištění kvalitní pitné i užitkové vody. Řada doposud používaných procesů a technologií již v dnešní době nedostačuje a pro zajištění špičkové kvality pitné vody je třeba hledat postupy nové. Vědci z Ústavu pro životní prostředí proto stále pracují na zdokonalení metod úpravy vody, tentokrát v souvislosti s neustále rostoucím výskytem sinic a zvyšujícím se množství organických látek jimi produkovaných.
I včely si hlídají svá hnízda. Anebo ne?
Pokud se řekne včela, jako první se každému obvykle vybaví roj včel hnízdících v úlech. O těch zde ale mluvit nebudeme. Svá hnízda si totiž hlídají i samotářské včely rodu Ceratina, česky nazývané kyjorožky. Hnízda si budují ve stoncích s dřevěnou duší jako je bez, případně suché stonky šípkové růže či ostružiníku. Stejně jako včela medonosná, jsou dobří opylovači, oproti nim jsou ovšem tmavé bez proužků na zadečku a podstatně menší, pouze do osmi milimetrů. Právě na tyto včelky si posvítili naši entomologové.
Zdraví, vzdělání a zaměstnání: Jak to spolu souvisí?
Jsou vzdělání a zaměstnání určující pro vnímání zdraví? I tak lze zjednodušeně položit otázku, kterou se s mnoha dalšími evropskými vědci zabývala i Dagmar Dzúrová, vedoucí Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty. Tento velký výzkum vnáší do této problematiky široký záběr a zkušenosti obyvatel sedmnácti zemí Evropy.
Zkrocení cirkulace atmosféry
Atmosféra tvoří jeden provázaný celek. Její všeobecná celoplanetární cirkulace spoluutváří klima Země a projevuje se i lokálně. V době před počítačovým modelováním atmosféry byla klíčová znalost cirkulace atmosféry a její typizace nástrojem pro předpověď počasí. Nyní nám pomáhá výpočetní technika. Jak se liší snaha o pochopení dějů v atmosféře včera a dnes? To se snažili ve svém článku shrnout Jan Stryhal a Radan Huth z Katedry fyzické geografie a geoekologie.
Jak se sýkorky novou kořist lovit naučily
Evropské druhy sýkor bývají různě konzervativní, co se výběru potravy týče. Většinu jejich jídelníčku tvoří malí členovci příležitostně doplnění o semínka a bobule. Potká-li sýkora novou, podezřele zbarvenou kořist, podle druhové příslušnosti projeví různý stupeň počáteční nedůvěry a opatrnosti, než se případně rozhodne ji sezobnout. Vědci z naší Katedry zoologie se rozhodli zjistit, jak se v této činnosti liší tři druhy u nás žijících sýkor, sýkora koňadra (Parus major), sýkora modřinka (Cyanistes caeruleus) a sýkora uhelníček (Periparus ater), a zdali se jejich opatrnost dá snížit po předchozích zkušenostech s chutnou kořistí.
Aktivní uhlí, pomocník při úpravě pitné vody
V důsledku metabolických pochodů sinic vznikají ve vodě aminokyseliny fenylalanin, arginin a kyselina asparagová. Tyto aminokyseliny mohou vážně narušit celý proces úpravy vody, jelikož nepodléhají účinné koagulaci. Vědci z Ústavu pro životní prostředí proto zkoumají jejich možné odstranění jinou metodou, a to pomocí adsorpce na aktivním uhlí.
Co určuje vegetaci na složištích spalin elektráren nebo po rudní těžbě?
Na skladbě vegetace, která postupně kolonizuje průmyslové deponie „vložené do krajiny“, se podílejí abiotické faktory prostředí i část ze zásoby druhů rostlin v oblasti. Jaký je však podíl každého z těchto vlivů a jak se projevuje na architektuře vegetačního pokryvu? K jakému typu výsledných porostů směrují vegetační sukcesi selekční tlaky a které vlastnosti druhů se přitom nejlépe uplatní? Na tyto otázky nyní odpovídá tým z Katedry botaniky.
První případ přenašeče parazita
Flebotomové, drobní zástupci hmyzu z čeledi Psychodidae, jsou přenašeči několika infekčních patogenů včetně prvoků rodu Leishmania způsobujících leishmaniózu. V Evropě bychom je většinou našli v zemích okolo Středozemního moře, ale některé druhy se vydávají mnohem dál na sever, než bychom od nich čekali. Přítomnost přenašečů je významný rizikový faktor pro přenos leishmanií a šíření leishmaniózy, proto je důležité zjistit, kam až se flebotomové dostali a jestli je náhodou nemůžeme potkat i u nás.
Výsledná podoba kampusu Albertov
Na svatého Valentýna proběhla ve Velké geologické posluchárně prezentace vítězného návrhu kampusu Albertov od jeho autorů Znamení čtyř – architekti. V sále se sešla řada představitelů Akademického senátu, Univerzity Karlovy obecně, ale také zástupci Prahy 2 a samozřejmě i „obyčejní“ studenti a zaměstnanci fakulty. Již po prvních pár slovech si člověk uvědomil, o jak velké dílo – významem i rozměry – se jedná. Jednání o podobě kampusu probíhala téměř deset let, samotná soutěž dva roky a zadání, které každý tým architektů obdržel, čítalo zhruba 150 stran požadavků.
Jak vytvořit houževnatý materiál? Mikrovlnami!
Speciální polymery jsou materiály užitečné tam, kde je potřeba vysoká odolnost vůči okolním podmínkám - například v motorech. Překážkou v jejich rozšíření byla tradičně náročnost výroby. Napodobováním procesů probíhajících v hlubokých vrstvách Země se podařilo tuto výrobu značně zjednodušit. Stačí k tomu voda a zařízení ze všeho nejvíce připomínající mikrovlnný tlakový hrnec.
Modelové organismy, aneb co se můžeme naučit od prasete
V biologickém vědeckém výzkumu často hrají klíčovou roli modelové organismy. Díky nim máme dnes detailní informace o buněčných a molekulárních mechanismech fyziologických, ale i patologických procesů, jako jsou například oplodnění vajíčka a následný vývoj embrya, replikace a transkripce DNA, rozvoj onemocnění či působení léčiv. Různé modely jsou ale vhodné pro různé účely – a jako stále slibnější se v mnoha ohledech spojených s aplikací v humánní medicíně jeví prase domácí. Buněční biologové z naší fakulty se nyní podíleli na důležité studii prasete jako modelu závažné a zatím neléčitelné Huntingtonovy choroby.
Předpoklady k obezitě se u českých předškolních dětí za posledních 50 let zvýšily
V současné době trpí v Evropě podle WHO (World Health Organization) více než polovina lidí nadváhou či obezitou, přičemž Česká republika patří mezi země s nejvyšším body mass indexem (BMI). Předpoklady k obezitě přitom vznikají již v dětství, kdy však nemusí být navenek patrné.
Jsou letní sucha ovlivněna nedostatkem sněhu v zimě?
Vědci předpokládají, že zvyšující se globální teplota pravděpodobně povede k nižším sněhovým srážkám. Michala Jeníčka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy s kolegy ze Švýcarska a Švédska zajímalo, jak se tato změna v množství napadaného sněhu v zimě projeví v období letních nízkých průtoků. Nastanou pak větší letní sucha? A jsou některé nadmořské výšky ohroženy více než jiné? Vědci dlouhodobě sledovali několik povodí ve švýcarských Alpách a v jejich předhůří.
Osud kvasinek – jak ho ovlivní vnitrobuněčná signalizace?
Během svého života se eukaryotní buňky často setkávají s nepříznivými podmínkami, jako je například omezený přístup k živinám nebo i poškození některé z vnitrobuněčných metabolických drah. Aby buňka mohla takovou situaci přežít, musí ji umět včas rozpoznat a přizpůsobit se jí. Jedním mechanismem, který k tomu buňky využívají, je způsob signalizace zvaný mitochondriální retrográdní dráha. Právě na ni se ve své práci zaměřil tým profesorky Palkové z Přírodovědecké fakulty UK. Členové její laboratoře ve spolupráci s dalšími vědci popsali dosud neznámé signalizační dráhy, které se na ní podílí, a objevili skrytou rozmanitost kvasinkových kolonií!
Proč si zapínáme motor v uzavřené garáži?
V posledních týdnech se všichni více či méně potýkáme s nebezpečnou smogovou situací nad naším územím, která působí zdravotní komplikace, zejména akutní a chronická onemocnění plic, ale i zvýšený počet úmrtí. Inverzní vrstva vyplňuje kotliny, což vede ke zhoršení ventilačního indexu. Proto škodlivé látky zejména z výfukových plynů a topení nekvalitními palivy setrvávají v ovzduší a jejich koncentrace neustále roste. Jak funguje teplotní inverze a kdy se objevuje nejčastěji? Podrobné analýze se věnovali Jan Stryhal, Radan Huth a Ivan Sládek z Katedry fyzické geografie a geoekologie, kteří se zaměřili na denní a roční režim přízemní a výškové inverze v Praze-Libuši v období 1992–2012.
Nové progresivní cesty pro zmírnění negativních účinků chemoterapie na dosah
Mezi největší problémy při léčbě nádorů se řadí jejich obrovská rozmanitost a riziko poničení zdravé tkáně agresivní terapií. Řešením by mohly být nanomateriály umožňující léčivou látku zabalit a bezpečně doručit pouze k nádorovým buňkám. A právě vývojem jednoho takového léčiva se zabýval tým vědců složený z odborníků z několika pracovišť v Brně a Praze.
Arabský poloostrov jako genetická křižovatka anatomicky moderního člověka
Arabský poloostrov (Arábie) byl pravděpodobně první oblastí, kudy putoval anatomicky moderní člověk, když opustil Afriku a vydal se směrem do Eurasie. Tuto teorii dnes podporují jak genetické, tak paleoantropologické a archeologické výzkumy. Ovšem to, jaký význam měla Arábie v období po této první migraci až po současnost, není doposud zcela jasné. Mezinárodní tým, jehož členy byli i Viktor Černý a Martina Čížková z Katedry antropologie a genetiky člověka PřF UK, se proto rozhodl geneticky prozkoumat obyvatele Jemenu a přilehlých oblastí a zjistit tak jejich příbuzenské vztahy k populacím z nejbližších kontinentů, tedy Afriky a Eurasie.
Druhová bohatost savců od tropických lesů po arktické tundry
Vědci ze sedmi zemí a osmi různých institucí se podívali na zoubek tomu, co určuje dramatické rozdíly v druhové bohatosti savců, a to od tropických lesů přes vyprahlé pouště až po arktické oblasti. Výsledkem je pozoruhodná studie 5 363 druhů savců, a to včetně těch vymřelých. Jediní savci, které studie nevzala v úvahu, byli ti, kteří tráví celý život ve vodě. Za naši fakultu se na studii podílel dr. Antonín Macháč z Katedry ekologie.
Okrádání přírody se nevyplácí
S nástupem nového geologického období antropocénu dochází na planetě k dosud nevídané situaci, kdy si jeden živočišný druh přivlastňuje až třetinu veškeré primární produkce. Tato neuvěřitelná míra spotřeby se jednoduše musí podepsat na stavu přírodního bohatství Země, jenže stále zřejmě nechápeme jak. Hraje nejvýznamnější roli pokles biodiverzity, odebírání primární produkce či způsob jejího využívání?
Laboratoř srážek a odtoku v pramenné oblasti šumavské Blanice
Role krajinného pokryvu ve srážko-odtokových poměrech povodí je v hydrologii četně diskutovaná. Jaký vliv má zalesněná krajina nebo naopak luční prostředí na odtok z území, to se na dvou malých povodích pokoušeli zjistit hydrologové Václav Královec, Zdeněk Kliment a Milada Matoušková z Katedry fyzické geografie a geoekologie. Jak se například liší odezva odtoku po vysokých srážkách, která může hrát roli při záplavách?
Jak ovlivňují horka úmrtnost na kardiovaskulární nemoci v České republice?
Zajímavou otázkou vlivu vysokých teplot na kardiovaskulární úmrtnost se rozhodl zabývat mezinárodní tým, jehož součástí byl i Aleš Urban z Přírodovědecké fakulty UK. Vědci se zaměřili na vliv horka na kardiovaskulární úmrtnost při uvažování dalších fyzickogeografických a socioekonomických faktorů, které tyto vztahy ovlivňují.
Zelený parazit dvou tváří
Parazitická zelená řasa Phyllosiphon napadající áronovité rostliny byla popsána již v 19. století a nyní, o více než sto let později, se nám zřejmě konečně začne odkrývat skutečná diverzita i náznak životních strategií tohoto rodu. A to i díky Kateřině Procházkové a jejím kolegům z Katedry botaniky PřF UK.
Vitamin B2 a jeho role při úhynu netopýrů
Onemocnění zvané syndrom bílého nosu způsobuje výrazný úhyn severoamerických hmyzožravých netopýrů. Jeho mechanismy však nebyly až doposud známé. Výzkum týmu českých vědců, jehož členem je i profesor Jan Černý z Katedry buněčné biologie PřF UK, přinesl překvapivé výsledky.
O čem vypovídají obecní znaky?
S rozvojem regionu je neodmyslitelně spjata také regionální identita jeho obyvatel. Ti, pokud se ztotožní se svým „žitým prostorem“ a mají zájem na jeho rozvoji, svůj region spoluutvářejí a podílejí se i na jeho pozitivní prezentaci. Do jaké míry přispívají k procesu institucionalizace regionu i k formování regionální identity komunální grafické symboly, zjišťoval Miroslav Šifta, doktorand Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK.
Čich prozradí víc
Co takhle zhluboka se nadechnout? Možná právě stojíte v přeplněné tramvaji a cítíte odér hned několika cestujících stojících poblíž. Pravděpodobně vás nikdy nenapadlo se nad takovými pachy zamýšlet. To je ale chyba! Čich nás totiž může ovlivňovat na každém kroku, aniž bychom si to uvědomovali. Co všechno lze z takového tělesného odéru o daném člověku zjistit, zkoumal tým, jehož členem byl i docent Jan Havlíček z Katedry zoologie. Konkrétně se zaměřil na schopnost odhadovat některé osobností vlastnosti, jako je například neuroticismus, dominance a extraverze, na základě tělesného pachu. Zároveň výzkumníky zajímalo, jak takové hodnocení ovlivní používání parfémované kosmetiky.
Navštívila nás Jane Goodallová
Pokud jste v posledních pár týdnech navštívili Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, a to ať už fyzicky či skrz webové stránky, nejspíš jste si nemohli nevšimnout spousty letáčků oznamujících příjezd a přednášku primatoložky Jane Goodallová. Podle počtu posluchačů lze skutečně usuzovat na to, že přišla nejméně polovina celé biologické sekce, hosté z jiných fakult a univerzit i celá řada dalších posluchačů, kteří se o etologii neboli chování primátů zajímají. Největší přednáškový sál fakulty praskal ve švech a další dva sály, do kterých se přednáška živě přenášela, byly také na hraně svých kapacit. Celou organizaci obdivuhodně zvládly doktorky Eva Landová a Tereza Nekovářová.
Chytrý a nebojácný ťuhýk
Interakce kořisti a predátora je jedno z nejzajímavějších témat biologie. Obzvlášť zajímavá situace nastává, pokud nějaký organismus uplatňuje vůči různým predátorům různé strategie. Nejnovějším příspěvkem na toto téma je chování ťuhýka obecného, který vykazuje odlišné strategie vůči dvěma nepřátelským druhům – strace a sojce – které s oblibou napadají hnízda ťuhýků. Na zajímavosti tomu přidává i fakt, že mezi sojkou a strakou není z lidského pohledu velký rozdíl, co se jejich chování, ekologie a obecně biologie týče. Proč se vůči nim tedy ťuhýk chová jinak? Na těchto otázkách společně pracovali vědci z Přírodovědeckých fakult Jihočeské univerzity a Univerzity Karlovy.
Rozvoj a migrace za časů krize
Výzkumy v Česku týkající se migrace často opomíjí rozvoj zemí, ze kterých migranti pochází. A naopak politiky rozvojové pomoci dárcovských států často neberou v potaz hospodářský význam migrace. Soulad rozvojové a migrační politiky je nutný pro efektivní rozhodování a pro to, aby z procesů těžily oba státy – jak vysílající, tak přijímající. Nakolik jsou v (ne)souladu v naší republice? Tímto problémem se v období ekonomické krize 2008 – 2010 zabýval s kolegyní a kolegou i Robert Stojanov z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje.
Mletí zrna v pravěku
Z kosterních pozůstatků pravěkých žen a mužů lze vyčíst víc, než by nás běžně napadlo. Nejrůznější poškození nám můžou říct, jakými nemocemi či zraněními byl člověk sužován. Naopak zdravě vyvinuté silné kosti můžou naznačovat vysoký společenský status, který jedinci zajistil bohatou stravu. Z kostí lze samozřejmě odhadnout i věk, ve kterém jedinec zemřel, z toho pak maximální a průměrnou délku života v tehdejší společnosti. Tím to ale nekončí…
Jaké květiny se nám líbí nejvíce?
Kdo by neměl rád květiny? Lidé je mají rádi napříč mnoha kulturami, ostatně jsme si pro tuto zálibu vymysleli i krásné slovo – fytofilie neboli láska k rostlinám. Pěstujeme si je v nejrůznějších variacích a kombinacích doma i na zahrádkách, malujeme je na porcelán, šperky nebo obrazy a snad není tradičnějšího a oblíbenějšího daru než právě květiny. Co konkrétně ale ovlivní, po které květině sáhneme a kterou přejdeme bez povšimnutí?
Jak jsou na tom v užívání drog a alkoholu čeští teenageři ve srovnání s Evropou?
Tématem vnímání rizik kouření cigaret, užívání drog a konzumace alkoholu ve srovnání s rizikovým chováním samotným se věnovali Dagmar Dzúrová a Jana Spilková z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty a Martin Vraný z Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Čeští teenageři se v této studii neumístili zrovna nejlépe, v opatrnosti vůči rizikům a i provozování rizikového chování dosáhli na „první příčky“ v negativním směru.
Prof. RNDr. Jiří Zima, CSc., náš nově zvolený děkan o vědě, chemii a roli naší univerzity
Prof.RnDr. Jiří Zima, CSc. se chemii věnoval už od gymnasiálních let, na katedře analytické chemie Přf UK působí od roku 1985. Letos v říjnu byl zvolen na pozici děkana po prof. RNDr. Bohuslavu Gašovi, CSc., kterého by měl ve funkci nahradit od 1.3.2017.
Zbraně původců rostlinných chorob
Mohlo by se zdát, že rostliny jsou proti jakýmkoli chorobám a patogenům úplně bezbranné kvůli přisedlému způsobu života, ale opak je pravdou. Patogenním organismům jsou celé populace rostlin vystaveny neustále, ale pouze malá část z nich chorobě podlehne, protože rostliny se neustále aktivně brání napadení a vzniku choroby. Jak jejich obrana vypadá a nacházejí paraziti způsoby, jak ji obejít? Biochemici z naší fakulty si posvítili na případ řepky olejky a choroby, která ji hojně napadá napříč Evropou a Austrálií.
Netopýří riviéra z dob ledových
V Evropě žije téměř 750 milionů jedinců jistého velkého, velmi expanzivního kosmopolitně rozšířeného druhu primáta. Část evropské populace zmíněného primáta od druhé poloviny dvacátého století vykonává v letních měsících migraci do středomořské oblasti, mimo jiné na tři tamější velké poloostrovy. Zde se v typickém případě zdržuje po dobu několika dní až týdnů, potom se zase vrací do západní, střední a severní části evropského světadílu. Dovolená ve Středomoří ale není fenomén ojedinělý nebo snad omezený na člověka. Na mediteránní poloostrovy dokázaly nejrůznější evropské druhy cestovat již dávno, před statisíci a miliony let. Na dovolené se nemusely ohlížet na nějaké dny nebo týdny, klidně se v jižní Evropě rekreovaly tisíce a desetitisíce let. Řada druhů do Středomoří bez ohledu na chybějící aerolinie dokonce létala. A mezi leteckými cestujícími bylo i jisté množství savců.
Odhad pohlaví podle stehenní kosti včera a dnes
Odhad pohlaví při nálezu kosterních pozůstatků je jedním z prvních a nejdůležitějších kroků pro identifikaci ve forenzní antropologii a bioarcheologii. Stehenní kost je díky své velikosti a kompaktnosti dobře zachována i v horších podmínkách uložení a často se proto využívá ve forenzní praxi. Metody používané k určení pohlaví jsou většinou populačně specifické, ale bývají vypracovány podle kolekcí, které jsou i více než sto let staré. Záleží ale na tom?

Akce dokumentů