E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Články

Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších vědeckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
Nová chemická laboratoř na Přírodovědecké fakultě
Rafael Navrátil získal grant Junior Star od Grantové Agentury ČR a na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy díky němu zakládá novou laboratoř a výzkumnou skupinu. V rámci svého studia a vědecké kariéry si vyzkoušel různá chemická témata, působil v několika výzkumných skupinách a v roce 2020 vycestoval díky Nadaci Experientia na stáž do amerického San Diega.
Na stopě Alzheimerově chorobě
Alzheimerova choroba – zapomnětlivá nemoc. Toto zatím neléčitelné onemocnění, narušující správné fungování mozku, je v současnosti nejčastější příčinou demence. Čeští vědci se v nedávné studii snažili poodhalit možnou příčinu této choroby. Tomáš Macháček z Katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy také přispěl k pátrání po mechanismu vzniku tohoto onemocnění, a to zejména svými znalostmi v oboru infekční biologie a imunologie.
Hlasové projevy umožnily odhalit unikátní damany
Damani představují unikátní řád savců, který se však, na rozdíl od příbuzných slonů, obvykle těší jen velmi malé pozornosti. Zejména stromové druhy, které jsou aktivní hlavně v noci, nejsou vědecky dostatečně prozkoumané. Nelze se tedy divit přesvědčení některých odborníků, že tato skupina savců možná ještě skýtá mnohá překvapení. Jedno takové překvapení čekalo v ostravské zoologické zahradě, kde byl ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy, konkrétně Irenou Schneiderovou z katedry zoologie, odhalen dosud možná neznámý druh tohoto savce.
Důsledky rostlinných invazí závisí na konkrétním druhu
Invazní rostliny ovlivňují zásadním způsobem domácí rostlinná společenstva a mají negativní dopad na celkovou biodiverzitu. Jaký vliv na okolní prostředí mají dvě z nejúspěšnějších invazních rostlin, se podíval zblízka tým botaniků, pod taktovkou Margherity Gioria z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Na výzkumu se významně podílel i Petr Pyšek ze stejného pracoviště a z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Biochemická podstata evolučního úspěchu termitů
Pro termity živící se dřevem je klíčová symbióza s bakteriemi a prvoky, kteří jim umožňují trávit celulózu nebo fixovat vzdušný dusík. Ani symbionti však nedokážou pokrýt termití spotřebu některých esenciálních látek, na které je dřevo chudé. Tým autorů pod vedením Roberta Hanuse (skupina Chemie společenského hmyzu, ÚOCHB AV ČR), jehož součástí byli i vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, se proto zaměřil na evoluci biosyntézy esenciální kyseliny linolové u termitů a švábů a její souvislosti s ekologickým úspěchem termitů. Výsledky své práce publikovali v časopise Molecular Biology and Evolution.
Co nám mohou říct slzy?
Zrak je jedním z důležitějších smyslů a jeho poruchy, zejména glaukom, výrazně ovlivňují kvalitu života člověka. V lékařské praxi se využívají různé metody pro diagnostiku očních onemocnění. V současné době je vyšetření biomarkerů (molekul indikujících stav organismu) v slzách další potenciální diagnostickou a prognostickou metodou. Zkoumáním možností využití cytokinů ve slzách k těmto účelům se zabývaly Dominika Mravec Bencúrová a Pavlína Daňková z Laboratoře molekulární antropologie na Katedře antropologie a genetiky člověka z Přírodovědecké fakulty UK.
O obrněných hadech
Při zmínce o kostěných útvarech uložených v kůži v podobě šupin či plátů si nejspíše představíme obrněné pravěké dinosaury. V současné době se však ukazuje, že jsou tyto struktury běžné i u šupinatých plazů (Squamata), ale nikdy nebyly popsány u hadů. Jelikož je tato skupina velmi diverzifikovaná, rozhodl se na ni zaměřit tým odborníků pod vedením Petry Frýdlové a Daniela Frynty z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Umělá inteligence objevuje nové geny
Naše okolí je plné organismů nesoucích genetickou informaci, a její analýza je komplikovaná. Objev nových genů v mikroorganismech otevírá dveře k fascinujícímu světu genetické rozmanitosti. Tým vědců, včetně Martina Pospíška z Katedry genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, se podílel na vývoji algoritmu, který nám pomáhá lépe porozumět složitému světu kolem nás.
30 let české krajiny - 30 let změn
Krajina naší země se za dobu její samostatnosti výrazně změnila. Kde se kdysi pásly ovce, tam dnes najdeme pole. Kde kdysi bývala pole, tam dnes nacházíme lesy. Kde kdysi bývaly lesy, tam dnes třeba i bydlíme. Jak se změnila naše krajina od pádu komunismu? Jak způsoby, jakými ji využíváme, souvisí s vývojem naší společnosti a se změnami s ní spjatými? K jaké podobě vlastně směřuje česká krajina? Nejen tyto otázky se snažili zodpovědět Petra Grešlová z CENIA (CENIA – Czech Environmental Information Agency), Josef Laštovička a Přemysl Štych z Katedry aplikované geoinformatiky a kartografie z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Co všechno se můžeme dozvědět ze starých sbírek
Neustále zjišťujeme nové poznatky o tom, jak lidská společnost v minulosti fungovala. Na území Česka se toho ale o Magdalénienu ví málo – naleziště této kultury jsou často reprezentována pouhými kamennými nástroji a úlomky kostí. Některé nové poznatky přinesla česká studie, které se zúčastnila i Eliška Zazvonilová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Detektivka na Antarktidě
Která poušť je na světě největší? Antarktida – to je správná odpověď na tenhle chyták. Tento nehostinný, a také nejméně obydlený kontinent, ale býval zeleným rájem pro život. Dříve bychom na něm našli obratlovce i rostliny, což je doloženo velkým počtem jejich fosilií. Jak to ale bylo s hmyzem je otázka, protože jejich fosilií je na tomto kontinentě opravdu poskrovnu. To ale neznamená, že se na Antarktidě nemohli vyskytovat. Jak to tedy bylo, zkoumal Vít Sýkora z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Izotopy pomáhají sledovat migraci ptáků a chránit africkou faunu
Afrika je významným hotspotem biodiverzity. Tuto oblast obývají tisíce druhů rostlin a živočichů a během období zimy na severní polokouli přivítá také velké množství tažných ptáků. Africká prostředí ovšem procházejí významnými změnami vlivem rostoucího tlaku lidské činnosti a klimatických změn. V posledních desetiletích zaznamenáváme dramatické poklesy početností mnoha druhů živočichů. K nejvýraznějším změnám dochází u tažných ptáků, které studuje Vojtěch Brlík z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Naděje pro turecké chovy raků
Kolikrát jste již slyšeli, že za dřívějších dob bývaly řeky plné raků? A ať se díváte, jak se díváte, nikdy jste žádného raka neviděli? I dnes jsou místa v ČR, kde je raků spoustu, nejde ale bohužel jen o ty samé druhy, jako dříve. Původní rak říční (Astacus astacus) je dnes již kriticky ohroženým druhem. Mohou za to mimo jiné zavlečené druhy raků, které jsou odolné na jimi přenášený račí mor a zároveň mají vysoký rozmnožovací a odolnostní potenciál. Problematikou infekce raků račím morem se zabývala recentní studie, na které pracoval i Adam Petrusek a jeho kolegové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Výška postavy hraje roli
Když se snažíme minimalizovat svou viditelnost a hluk, často při pohybu ohýbáme kolena a nakláníme se vpřed. Tento způsob pohybu, známý jako přikrčená chůze, byl v minulosti využíván například při útěku z nebezpečných situací nebo při přibližování k lovné zvěři. Efektivita pohybu hrála významnou roli při osvojování bipedie (pohyb po dvou končetinách) lidskými předky. Postava člověka, konkrétně jeho výška, hraje významnou roli při určování energetické náročnosti tohoto pohybu. Podrobnosti o mechanismech přikrčené chůze zkoumali vědci Martin Hora, Michal Struška a Vladimír Sládek z Laboratoře antropologie kostní tkáně na Katedře antropologie a genetiky člověka z Přírodovědecké fakulty UK.
Ukončete prosím výstup a nástup, v příští stanici je lepší kvalita ovzduší
Jízda metrem je pro mnoho obyvatel každodenní záležitostí. Při dojíždění představuje časově nejefektivnější a zároveň environmentálně velmi příznivou variantu dopravy. Přemýšleli jste však někdy o tom, jaká je v metru kvalita vzduchu? Jan Bendl z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ve spolupráci s vědci z mnichovské Bundeswehr Univerzity se ponořili do hlubin metra, aby podrobně naměřili, jak na tom kvalita ovzduší je.
Kam se plazí budoucnost plazů a obojživelníků?
Možná jste se doslechli, že většina obojživelníků a všechny původní druhy plazů jsou v České republice chráněni. Dohromady je to něco málo přes 30 druhů, ale v celosvětovém měřítku je herpetofauna zastoupena přibližně 20 000 druhy! Většinu z nich bychom nalezli v zákonem chráněných oblastech, jejichž cílem je ochrana nejen biodiverzity, ale i přírodních zdrojů. Globální oteplování je hrozba, jejíž vliv na plazy a obojživelníky dosud nebyl příliš prozkoumán. To ale změnil tým, jehož součástí byl i Jiří Šmíd z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Čeká zlatavý mok hořká budoucnost?
Chmel je jednou z nedílných součástí piva, jež mu propůjčuje charakteristickou hořkost. Klimatická změna by však mohla zásadním způsobem ohrozit jeho pěstování i kvalitu. Tým odborníků kolem Martina Možného z ČHMÚ, ve kterém působil i Vojtěch Vlach z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, nechal nahlédnout na možnou budoucnost tohoto zlatavého moku prostřednictvím studie publikované v časopise Nature Communications.
Cesta do hlubin studia chemie
Během podzimních prázdnin, konkrétně 26. a 27. října se na Chemickém ústavu Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy uskutečnila každoroční akce pro středoškoláky a jejich učitele – tzv. Cesta do hlubin studia chemie. V rámci dvoudenního programu byly pro studenty i jejich učitele připraveny jak přednášky, tak praktická cvičení v laboratořích. Svým podílem přispěli k programu zástupci všech kateder a na účastníky tak čekalo široké spektrum aktivit.
Včely na mušce
Včely patří mezi jedny z nejdůležitějších a nejpilnějších hmyzích opylovačů naší přírody. Bez nich by jen těžko mohl fungovat dnešní ekosystém, a to včetně člověka a jeho zemědělské výroby. Jejich studium je proto nesmírně důležité. Jaká je biologická rozmanitost druhů včel napříč naší planetou a co ji ovlivňuje? Na to a mnohem více se podíval mezinárodní tým v čele s Nicolasem Vereeckenem a Nicolasem Leclercq z Université Libre de Bruxelles, jehož součástí byl i Daniel Benda a Jakub Straka z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Večer věnovaný fakultním spolkům
Ve čtvrtek večer se na Albertově konala akce Přírodovědci sobě, kde se již tradičně představily studentské spolky. Letos byla účast spolků i zájemců z řad studentů větší než loni, zahájení večera proto proběhlo ve Velké geologické posluchárně.
Popelka v české kotlině
Rozsvítit si pouhým zmáčknutím vypínače nebo zatopit v celém bytě pomocí jednoho tlačítka už je pro nás taková samozřejmost, že ani nepřemýšlíme, odkud se k nám elektřina dostává. Z pohledu výroby elektřiny jsou v České republice tepelné elektrárny, spolu s jadernými, těmi nejdůležitějšími. Popílek, který v tepelných elektrárnách zůstává po spálení uhlí, je zachytáván a ukládán na odkalištích. Kdo by si myslel, že v takovém prostředí nic nepřežije, tak by se mýlil. Biodiverzitu těchto sedimentačních nádrží studovaly výzkumné týmy Roberta Tropka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Biologického centra AV ČR a Davida Boukala z Jihočeské univerzity. Jejich objevy mění dosavadní pohled na ochranu biodiverzity.
Jak souvisí asymetrie obličeje s pohlavím a věkem?
Nikdo není dokonalý, každý z nás má alespoň trochu asymetrický obličej. Asymetrie vzniká při vývoji a s přibývající věkem se mění. Nejcitlivěji asymetrii vnímáme v oblasti očí. Je to totiž první místo, kam se lidé většinou dívají. Ve zbytku obličeje se nachází další asymetrická místa, které nám pomáhají nejen při hodnocení atraktivity, či zdraví jedince. Jak se mění obličejová symetrie v průběhu života? Existuje rozdíl v asymetrii obličeje mezi pohlavími? Na tyto otázky hledala odpověď Katarína Harnádková z Laboratoře 3D zobrazovacích a analytických metod na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
Co může prozradit malá ploška na pánevní kosti?
Kost pánevní toho může antropologům prozradit mnoho. Dá se z ní odhadnout například pohlaví u dospělých jedinců. Dokonce je možné odhadnout přibližný věk jedince v době smrti díky specifickým místům na pánevní kosti. Tradiční metody odhadu věku v době smrti se spoléhají na znalosti expertů. Jejich odhad může být subjektivně ovlivněn a nemusí být přesný. Významný pokrok v technologiích přinesl do antropologického výzkumu nové metody odhadu věku. S novou metodou pomocí 3D skenu povrchu kostí a následné počítačové analýzy přišli vědci, včetně Anežky Pilmann Kotěrové, z Laboratoře 3D zobrazovacích a analytických metod na Katedře antropologie a genetiky člověka z Přírodovědecké fakulty UK.
Nebojsové mezi ptáky
To, že člověk svou činností zásadně ovlivňuje ekosystémy kolem sebe už pravděpodobně každý někde slyšel. Ke změnám nedochází jen v tropických deštných pralesech, které jsou významným centrem biodiverzity pro živočichy i rostliny, ale i v dalších otevřených ekosystémech, jako jsou například savany. Zvířata také přichází výrazně častěji do styku s člověkem, než jak tomu bylo dříve. Druhy se ale liší v míře, ve které lidi tolerují a v tom, kolik stresu jim takové setkání způsobí. To, jak tropičtí ptáci tolerují lidi ve svém okolí zkoumal jakožto první autor Peter Mikula z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Mladí vědci odhalují tajemství vědy
Fotbalové utkání mezi viry a imunitou, filmování ve tmě, fuzzy logika nebo nová naděje pro „zprasená játra“. Co mají tato témata společného? Všechna byla představena na letošním finále soutěže FameLab, které se konalo v úterý večer na půdě Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.
Interagovat či neinteragovat: to je oč tu běží
Hybridní organicko-anorganické molekuly získávají v medicinální chemii čím dám větší popularitu. Aplikace nacházejí například v cílené léčbě rakoviny či dalších závažných onemocnění. Jedním z anorganických farmakoforů (aktivních součástí léčivé molekuly) je metalokarboran COSAN, který je využíván pro vylepšení funkce mnoha biologicky aktivních molekul cílících na DNA našich buněk. Jak je to ale s interakcí samotného COSANu a nositelky naší genetické informace? Na to odpovídá nová studie, která vznikla pod vedením Mariusze Uchmana z Katedry fyzikální a makromolekulární chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Imunitní geny – důležité, přesto neprozkoumané
Náš imunitní systém je velmi komplexní. Geny, které ho kódují tvoří přibližně 10 % genomu. Ačkoliv velkou část z nich má většina čelistnatých obratlovců společnou, existují mezi nimi významné rozdíly. Genomy se totiž díky mutacím neustále mění a geny imunity jsou jedněmi z nejvíce proměnných vůbec. Jejich sekvenční rozmanitost v rámci i napříč druhy z podstatné části odráží adaptace na patogeny, se kterými se v evoluci imunitní systém hostitele potkával. Bohužel je ale tato oblast infekční biologie prozkoumaná jen velmi povrchně. Tématu se nyní více věnoval Michal Vinkler z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Okno do budoucnosti léčby rakoviny
Nádor si většina z nás nejspíš představí jako kus tkáně, který vyrostl, kde neměl. Neskládá se ale jen z rakovinných buněk, ale i z mnoha dalších buněčných typů. Celé toto uskupení se nazývá nádorové mikroprostředí (TME z anglického tumor microenvironment) a je ovlivňováno léky, které cílí na metabolismus rakovinných buněk. Na ty se také zaměřuje většina výzkumu o vlivu léčiv na nádory. Efekt na celé TME bývá opomíjen, i když má také zásadní vliv na průběh nemoci. Na tuto mezeru se v nové přehledové studii zaměřil Mirko Milošević z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a s týmem shrnul dosavadní znalosti, jak různé typy léčby cílené na metabolismus ovlivňují nerakovinné buňky v TME.
Tak podobné a zároveň tak rozdílné – příběh Země a Venuše
Mount Everest a celé pohoří Himaláj každý z nás už někdy na fotografii nejspíše viděl, ale jak vypadají hory na naší nejbližší planetární sousedce Venuši? A jak je lze zkoumat pomocí právě našich vlastních pozemských pohoří? Těchto otázek využil vědecký tým pod vedením geofyzika Gunthera Kletetschky z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy pro srovnání geologických profilů těchto dvou planet na základě jejich gravitace. Výzkum byl publikován ve vědeckém časopise Scientific Reports, který je součástí časopisu Nature.
Globální změny klimatu pod mikroskopem
Na globální změny klimatuse můžeme dívat z různých úhlů. Co je způsobuje, jak jim zabránit nebo jaké mají a budou mít důsledky. Petr Kohout z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se podílel na výzkumu, který se zabývá dopady globálního oteplování na mikrobiom lesů a dostal se až na obálku prestižního časopisu Nature Reviews Microbiology.
Ochutnej (přírodo)vědu nově i na Spotify!
Ochutnejte přírodovědu nově i ve vaší oblíbené podcastové aplikaci! Náš podcast roste, a kromě živých vysílání na sociální síti X (Twitter), jak je znáte, přinášíme nově rozhovory i na Spotify, Google Podcastech, Amazon Music podcastech a v aplikaci Audible. Na všech platformách jsme jako Ochutnej (přírodo)vědu a už nyní si můžete poslechnout všechny naše díly. Pojďme si nyní díly připomenout a pak se můžete rovnou zaposlouchat!
Jak trypanosoma imunitě unikla
Trypanosoma spavičná (Trypanosoma brucei gambiense) má na svědomí přes 95 % případů spavé nemoci, která ohrožuje mnoho obyvatel Afriky. Jako každý parazit se i trypanosoma snaží uniknout lidské imunitě a navzdory nehostinnému prostředí cévního systému se jí daří. Důmyslné systémy proti adaptivní imunitě byly již popsány, jak ale tento prvok vyzrává nad imunitou v brzkých stádiích? Na to se zaměřila mezinárodní výzkumná skupina, jejíž součástí byl i Martin Zoltner z Katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Jak moc ovlivňují města ptačí životy?
To, že v přírodě ubývá hmyzu, jste již pravděpodobně zaznamenali, buďto prostřednictvím médií nebo dokonce z vlastní zkušenosti. Mezinárodní evropská vědecká skupina se nyní zaměřila na to, jak mizející hmyz může ovlivnit ptačí populace. Za Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy se na výzkumu podílel i profesor Jiří Reif, a to zejména při plánování projektu. Insektivorní, tedy hmyzožraví ptáci, by podle autorů totiž mohli být negativně ovlivněni právě ochuzením hmyzích společenstev.
Odkud pochází herbářové položky?
Již více než dvacet let probíhá vášnivá debata o úzkém vztahu muzejnictví a kolonialismu. Nová studie v prestižním časopise Nature Human Behaviour zkoumá herbářové sbírky celého světa, jejich koloniální odkaz a míru digitalizace herbářových dat. Jedním ze spoluautorů studie je Patrik Mráz, vedoucí Herbářových sbírek Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Má zvýšené znechucení v těhotenství za úkol ochránit plod?
Behaviorální imunitní systém (dále jen BIS) je vedle tělesného imunitního systému velice důležitou součástí lidského obranného mechanismu proti vnějším patogenům. Funguje zejména na principu znechucení (též odpor, anglicky “disgust“), které nás varuje před potencionálními infekčními agens. Míra znechucení se liší nejen mezi lidmi, ale také se může měnit u jedince v průběhu života. Nejčastěji bývají tyto změny odrazem zvýšeného rizika patogenní nákazy (např. důsledkem imunitních a hormonálních změn či vlivem vyšší koncentrace patogenů v prostředí). Může se u žen v období těhotenství důsledkem inteligentní reakce imunitního systému zvyšovat míra znechucení za účelem chránit matku i plod před potenciálními patogeny?
Stop migraci - nová cesta terapie rakoviny?
Migrace buněk je zásadní pro vznik metastáz – ložisek rakovinných buněk vzdálených od primárního nádoru. A jsou to právě metastázy, kvůli kterým rakovina zabíjí nejvíce. Zabránit jejich vzniku by tak mohlo představovat nadějný přístup k léčbě tohoto obávaného onemocnění. Na aktuální možnosti i vyhlídky do budoucna se v novém souhrnném článku podíval tým, jehož součástí byli i Jan Brábek a Daniel Rosel z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Jak moc přízemní je přízemní ozon?
Přízemní ozon je jedním ze závažných znečišťujících látek v ovzduší. Jeho výskyt je silně nežádoucí, jelikož je toxický pro živé organismy a na lesních porostech páchá mnoho škod. Sledování výskytu přízemního ozonu je tak velmi důležité. Jak se však chová v jednotlivých výškových hladinách blízko nad zemským povrchem v oblasti s relativně čistým ovzduším? Tato otázka nebyla zatím zodpovězena, a proto se do jejího objasnění pustil tým odborníků v čele s Ivou Hůnovou z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy spolu s Markem Brabcem a Markem Malým z Akademie Věd České republiky.
Tam kde dřímá dřípatka
U rostlinných i živočišných druhů může docházet v průběhu času k rozličnému křížení, které vede k přenosu genů na potomky a někdy až vzniku nových druhů. Pomocí nových metod výzkumu rostlinného genomu je možné zachytit tyto cesty do historie, které často skýtají nevšední objevy a pomáhají nám lépe pochopit evoluční procesy. Jednou ze zajímavých rostlin, jejíž cesty vývoje křížení nebyly zatím zcela objasněny, je rod dřípatky (Soldanella, Primulaceae). Marek Slovák z Katedry Botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy spolu s mezinárodním týmem napříč Evropou rozpletl dosud neznámý osud dřípatky.
Když ledy tají a voda mizí
Klimatická změna spolu s nárůstem teploty vzduchu má v mnoha podobách také zásadní vliv na množství a dostupnost vody. V důsledku toho dochází k ekologickým dopadům na celý ekosystém. Jedním z míst, které bylo silně zasaženo klimatickou změnou a v současné době také čelí kontroverznímu využívání velkého množství vody k těžbě nejméně kvalitního zdroje ropy (bitumenu), je i povodí řeky Athabasca v Kanadě. Na konkrétní dopady se detailně zaměřily Milada Matoušková a Kateřina Fraindová z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Výzkumná zákoutí fakulty odhalována v nových rozhovorech!
Jak probíhá výzkum nanočástic? Jak se Petr Jan Juračka stal fakultním fotografem? Jakou spojitost má úplněk a Alzheimerova choroba? A co dalšího se dá zkoumat u nás na fakultě? Na to vše odpovídáme v novém podcastu!
Nové barvy světa
Svět se mění. A s tím narůstá i potřeba nových klasifikací jednotlivých systémů, které by pomohly ke zjištění stavu, způsobu a rychlosti změn v jednotlivých oblastech. Většina globálních systémů však zahrnuje pouze přírodní podmínky. Ale co takové abiotické faktory, biodiverzita či vliv člověka? Toto všechno, a ještě mnohem více využili ve své cestě za novou klasifikací světových systémů Aleš Hrdina a Dušan Romportl z Katedry fyzické geografie a geoekologie Univerzity Karlovy.
Mitochondrie na cestách
„Mitochondrie jsou elektrárnou buňky.“ Známá věta zjednodušující roli, jakou plní tyto organely v eukaryotické buňce. Výroba značného množství energie je pro buňku klíčová, mitochondrie však mají i řadu dalších důležitých funkcí. Tak důležitých, že se buňkám vyplatí si mitochondrie navzájem vyměňovat či „krást“. Medicínský význam přenosu mitochondrií mezi buňkami nyní shrnuli v časopise Journal of Cell Biology autoři, mezi něž patří i prof. Ing. Jiří Neužil, CSc. (Griffith University, BTÚ AV ČR a Katedra fyziologie PřF UK).
Rybí stres posouvá hranice vědy
Když se člověk nachází ve stresu, produkuje jeho tělo celou řadu hormonů, které organismus připravují na stav útoč nebo uteč. Jeden z těchto stresových hormonů se dá pozorovat a měřit například i u ryb. A že ryby nemohou být z ničeho ve stresu? Výzkum, který Vám dnes představíme, nám přibližuje, jak tělo hostitele reaguje na napadení parazity. Výzkumný tým vědců pod vedením prof. Martina Reicharda měřil úroveň kortizolu v odebraných vzorcích plazmy ryby hořavky duhové v reakci na napadení parazity. Společně s Annou Janovskou z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy poté publikovali článek v časopise Environmental Biology of Fishes.
Paleoentomologické poklady z konkrecí
Paleoentomologie je zajímavou vědní disciplínou, která popisuje fosilní nálezy hmyzu z minulosti a dává je do souvislostí s recentní faunou, což umožňuje např. datování fylogenetických stromů. Vědci v ní mohou využít moderní přístupy k popisu morfologie jedinců a aplikovat je na fosilní zástupce. Tomáš Dvořák a Jakub Prokop z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy publikovali společně s kolegou z Polské Akademie věd článek v časopise Historical Biology. V něm popisují nálezy hmyzích křídel a dalších tělních struktur v konkrecích z období svrchního karbonu.
Ohlédnutí za covidem – jak vnímáme tehdejší nejpřísnější opatření?
“Být člověkem znamená mít a znát své místo.” Věta, kterou publikoval kanadský geograf Edward Relph roku 1976 a která říká, že pro lidi je důležité navštěvovat emočně důležitá místa. Lidský život je už odedávna spojen s přírodou a místy, na která máme významné vzpomínky. Vzdělávací plány v Česku i na Slovensku dokonce zahrnují pobyt dětí v přírodě, jakožto součást výuky. Nejen že s dobou digitálních technologií tráví děti i dospělí méně času venku, ale pandemie COVID-19 celé situaci také nepomohla. Obzvláště omezující byl v tomto březen roku 2021, kdy byla ta nejpřísnější opatření – zákaz opustit katastr obce za účelem rekreace. Dominik Rubáš s Tomášem Matějčkem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy byli součástí výzkumné skupiny, která zkoumala, jaké dopady na zdraví mladých lidí toto přísné omezení mělo.
Co předpověď počasí prozradí o kulíkovi říčním?
Globální změny, kterými si naše planeta nyní prochází, jsou často spojovány s populárními tématy jako jsou skleníkové plyny nebo tání ledovců, ale o vlivu, který mají na populace zvířat, se jen tak nedoslechnete. Vojtěch Brlík z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy byl součástí výzkumné skupiny, která se zaměřila na kulíka říčního. V průběhu celého roku sledovali vliv srážek a teploty na meziroční změny velikosti populace kulíků.
Feromony – více než tisíc slov
Termiti, stejně jako třeba včely nebo vosy, jsou společenským nebo též eusociálním hmyzem. Co to znamená? Jako hmyzí společenstvo mají stanovené kasty, které každému jedinci určují jeho roli v termitišti. Jak ale takový termit pozná, k jaké kastě patří? Má se raději starat o vajíčka nebo bránit hnízdo? Jak funguje komunikace mezi desítkami tisíc jedinců v jedné kolonii? To jsou klíčové otázky biologie společenského hmyzu, na něž badatelé hledají odpovědi. S důležitým zjištěním přišel tým vědců z výzkumné skupiny Chemie společenského hmyzu Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Společně s Klárou Dolejšovou a Natanem Horáčkem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a jejich francouzskou kolegyní Virginií Roy vydali studii, která vyšla v Communications Biology. Jejich výzkum přichází s unikátním objevem prvního královského feromonu u vyšších termitů, který hraje hlavní roli v řízení dělby práce ve společenstvu, konkrétně rozhoduje o tom, kdy se z nymf (jakýchsi princezen) stanou královny.
Co se skrývá v jádru problému?
V úterý večer ožilo Centrum pro přenos poznatků technologií UK myšlenkami nadšených a hloubavých studentů a živou diskuzí nad rozličnými problémy současnosti. Konal se zde druhý ročník soutěže Map the System, která ukazuje, jak se dá přemýšlet nad komplexními problémy a proč jsou důležité odlišné úhly pohledu a různé názory.
Co se skrývá za fosforem?
Každý z nás se neustále učí a jinak tomu není ani u vědců, kteří se vydávají do hlubin nepoznaného. Zatímco 1,1´-bis(difenylfosfino)ferrocen je velmi dobře známou a průmyslově využívanou molekulou, jeho antimonový analog zatím nikdo nepopsal. Co nám může tato zanedbaná sloučenina nabídnout? Tuto otázku si položil tým prof. Petra Štěpničky z Katedry anorganické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Výsledkem jejich práce byla příprava, popis a studie chování symetrického antimonového derivátu a článek v časopise Dalton Transactions, který se dostal i na obálku čísla.
I obři oceánů si zaslouží jemné zacházení
Velrybí populace se teprve nedávno začaly zotavovat z komerčního lovu velryb a už je začíná ohrožovat nový faktor: globální změna klimatu. A není to jen spekulace – vliv je znát na reprodukci a populační genetice. Na výzkumu jednoho z největších savců planety Země pracovali Petra Nevečeřalová a Pavel Hulva z Katedry zoologie Přírodovědecké Fakulty Univerzity Karlovy. Společně s mezinárodním týmem vědců se zabývají genetickým výzkumem využívající neinvazivní metody sběru vzorků pro analýzu DNA. Cílem projektu bylo popsat populační strukturu velryb jižních (Eubalaena australis) a populační změny jejich druhu v posledních dekádách.
CLIMOS – choroby přenášené flebotomy ve vašem mobilním telefonu
Chystáte se na dovolenou do Středomoří? Možná už brzy budete před cestou v mobilu kromě předpovědi počasí, cen ubytování a čistoty pláží hledat také míru rizika onemocnění leishmaniózou. Vědci z Katedry parazitologie PřF UK se podílí na novém výzkumném projektu CLIMOS, který má za cíl zkoumat vliv klimatické změny na rozšíření flebotomů a jimi přenášených patogenů v Evropě a okolních oblastech. A kromě rozšiřování vědeckého poznání připravuje i velmi praktické výstupy.
Ochranou zlatohlávků k potenciální ochraně bezlesí
Vlajkové či deštníkové druhy jsou takové, jejichž ochranou, a zejména ochranou prostředí, kde žijí, je možné chránit i další obyvatele těchto míst. Běžně používanými vlajkovými druhy jsou zlatohlávci vázaní na mrtvé dřevo. Vrtání se v trouchu však není jedinou životní strategií zlatohlávků. Dominik Vondráček, David Král a Petr Šípek z Katedry zoologie PřF UK se proto nyní v článku, který vyšel v časopise Insect Conservation and Diversity, zaměřili na zlatohlávky, jejichž vývoj probíhá v půdě ve specifických typech bezlesí. V článku potvrzují znovuobjevení populací, které byly považovány za vyhynulé, hodnotí jejich genetickou strukturu a diskutují možné využití v ochraně habitatů.
Kutikulární analýza- pomocník v paleontologickém výzkumu
Česká křídová pánev patří mezi nejdéle zkoumané pánve svého druhu v rámci Evropy i celého světa. I přes dlouhotrvající práci význačných vědců z minulosti v ní lze stále nalézt pozoruhodné a nové věci. Jana Čepičková z Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy publikovala spolu s Jiřím Kvačkem (Národní muzeum) článek popisující některé nálezy fosilních rostlin z období svrchní křídy (stupeň cenoman). Díky jejich intenzivní práci tak mohla být zpřesněna taxonomie těchto fosilií, a navíc byli výzkumníci schopni popsat zcela nový rod a druh zkamenělé rostliny.
Synchrotronový urychlovač částic umožňuje velké objevy, i v paleontologii
Valéria Vaškaninová z Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty UK zkoumá vznik čelistí a s ním spojenou přestavbu hlavy v evoluci obratlovců. Její mezinárodní vědecký tým využívá unikátní metodu zkoumání paleontologického materiálu – urychlovač částic synchrotron.
Kolik let ztratili neočkovaní lidé během pandemie COVID-19?
Během pandemie COVID-19 si mnozí z nás oddychli, když světlo světa spatřily první schválené vakcíny. Netrvalo ale dlouho a část populace se proti očkování začala vyhrazovat a preferovala být před virem bez ochrany. To, že vakcíny jsou účinným bojem proti nemocím, je již dávno prokázáno mnoha studiemi. I na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy jedna taková studie nedávno vznikla. Studiem dat se zabývala Dr. Klára Hulíková Tesárková a prof. Dagmar Dzúrová, která je mimo jiné i garantkou magisterského oboru Sociální epidemiologie, působící na Katedře sociální geografie a regionálního rozvoje podpořené projektem NPO-SYRI*. A jak tedy hovoří studie, která nově zanalyzovala data získaná z doby koronavirové?
Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2022/2023 – Ing. Mgr. Jan Novák
Jan Novák se zaměřuje především na výuku sportovních her, plavání a sportů v přírodě. Z hlediska sportovního zaměření je považován za „multifunkčního“ člena katedry. Do výuky zařadil netradiční sporty, například biatlon nebo orientační běh. Neodmyslitelnou součástí jeho činnosti na KTV je organizace řady soutěží, závodů a turnajů, které jsou vždy, díky své originalitě, velkým překvapením nejen pro studenty, ale i pro členy katedry.
Tak daleko a zároveň tak blízko
Invaze trápí ekosystém Země z různých důvodů. Jedním z nich je i jejich významný podíl na vymírání původních rostlin a živočichů. I když by se mohlo zdát, že zavlékání druhů mimo jejich původní areál je fenomén posledního století, není tomu tak. První invaze je možné datovat již do neolitu, avšak zásadní rozmach začal s prvním kolonialismem. Je možné i v současné době zachytit stopy introdukcí sahající až do 15.století? Odborníci na invaze pod vedením Bernda Lenznera z Vídeňské univerzity spolu s Petrem Pyškem a Janem Perglem z Botanického ústavu AV ČR a Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy podrobně zmapovali historické otisky rostlinných druhů v dříve koloniálních državách.
Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za akademický rok 2021/2022 – Geologie a ÚŽP
Laureátem ceny Studentský velemlok za akademický rok 2021/2022 v kategorii Geologie a Ústav pro životní prostředí, konkrétně za přednášku Migrace látek v životním prostředí, se stal RNDr. Jiří Bendl, CSc. Absolvoval obor geologie – geochemie, titul RNDr. získal v oboru geochemie, základní geologie a ložiska surovin na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Doktorské studium v oboru geochemie absolvoval na PřF UK a v Ústředním ústavu geologickém. ČSAV mu udělila vědeckou hodnost kandidáta geologických věd v oboru geochemie. Na přírodovědecké fakultě působí jako externista na Ústavu geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů, pod jehož záštitou přednáší oceněnou přednášku již od roku 1985. Na PřF UK rovněž přednášel „Geochronologii a izotopovou geochemii“ a dodnes přednáší i „Využití ICP MS v přírodních vědách“. Jako expert se zaměřením na ochranu před zdravotně rizikovými látkami a rizikovými emisemi zastupoval mnoho let ČR: ve výboru SEAC při Evropské chemické agentuře v Helsinkách; ve výboru a pracovní skupině ECE UN a WHO Panevropského programu pro dopravu, zdraví a životní prostředí v Ženevě; v pracovní skupině OECD Doprava a životní prostředí v Paříži; ve společné expertní skupině Evropské komise pro dopravu a životní prostředí při DG TREN a DG ENV v Bruselu a vyjednával v rámci Komise pro udržitelný rozvoj OSN v New Yorku. Inicioval vznik a zajišťoval jako jejich tajemník expertní Výbor pro udržitelnou energetiku a dopravu a Výbor pro krajinu, vodu a biodiverzitu při Radě vlády pro udržitelný rozvoj, jichž je nyní členem, s cílem propojit přírodovědecké poznatky s rozhodovací sférou. Stále si cení vítězství v krajském kole fyzikální olympiády a třetí místo chemické olympiády. Od začátku její existence je členem Společnosti pro trvale udržitelný život.
Copak to vykukuje mezi zadečkovými články vosíků?
Drobná stvoření, která najdeme na nečekaném místě: mezi zadečkovými články vos, včel a dalších zástupců hmyzu. To jsou řasníci, parazitická skupina hmyzu, která nese řadu bizarních adaptací a druhotných zjednodušení. Vzácnost i mnohdy obtížná určitelnost způsobila, že se řasníkům v porovnání s charismatickými skupinami, jako jsou brouci či motýli, věnuje výrazně méně pozornosti. Řasníci rodu Xenos parazitující v Novém světě na vosících rodu Mischocyttarus tak museli na popis dvou nových druhů čekat celé století. Na tomto popisu se velkou měrou podíleli Daniel Benda a Jakub Straka z Katedry zoologie PřF UK v článku, který nyní vyšel v Acta Entomologica Musei Nationalis Pragae.
Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za akademický rok 2021/2022 – Biologie
Laureátem ceny Studentský velemlok za akademický rok 2021/2022 v kategorii Biologie, konkrétně za přednášku Methods in Genomics (Genetické metody), se stal RNDr. Martin Převorovský, Ph.D. Na fakultě absolvoval celé studium; magisterské v oboru Buněčná biologie a doktorské v oboru Molekulární a buněčná biologie, genetika a virologie. Během studia získal mimo jiné Cenu děkana pro nejlepší mladé vědecké a pedagogické pracovníky. Po postdoktorandském pobytu ve Velké Británii University College London působí na naší fakultě na Katedře buněčné biologie, kde vede Laboratoř genomiky mikroorganismů.
Nové pohledy na stará dřeva z Islandu
Ač je ostrov Island od České republiky na hony vzdálený, překvapivě se obě území dají skrze paleontologii částečně propojit. Prvopočátky historie výzkumu fosilních dřev na tomto ostrově sahají již do druhé poloviny 19. století, především v návaznosti na uhlonosné horninové sledy. Tým výzkumníků v čele s Richardem Pokorným (Univerzita Jana Evangelisty Pukryně (UJEP) Ústí nad Labem) a jeho kolegou Vítem Kouteckým (Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy/UJEP Ústí nad Labem) publikoval v loňském roce konstruktivní článek v Review of Palaeobotany and Palynology popisující nejen nové, z tohoto arktického ostrova dosud neznámé fosilie stromů.
Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2021/2022 za chemii Bohuslavem Gašem
Cenu Studentského velemloka za akademický rok 2021/2022 získal prof. RNDr. Bohuslav Gaš, CSc. (*1951) za předmět Fyzikální chemie I (a). Vystudoval obor chemie na Přírodovědecké fakultě UK, je úspěšným vědcem, ale také byl děkanem Přírodovědecké fakulty, nebo prorektorem Univerzity Karlovy. Po mnoho let přednášel fyzikální chemii pro chemické a geologické obory a má na kontě mnoho vědeckých publikací.
Jak se dnes daří hmyzu? Napoví nám geny čmeláků
Připadá Vám, že v posledních letech vídáte méně hmyzu? A potkali jste letos v létě vůbec čmeláka? V budoucnu se může stát, že čmeláků v Evropě bude čím dál tím méně. Na vině je nešetrné zemědělství. Vliv zemědělského tlaku na dva druhy evropských čmeláků, proto zkoumal mezinárodní tým společně s Mgr. Jakubem Strakou, Ph.D. působícím na Katedře zoologie na Přírodovědecké Fakultě Univerzity Karlovy. Otázka zní – dokáže se hmyz adaptovat na stále se zvyšující intenzitu zemědělství?
Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2021/2022 za geografii Miloslavem Müllerem
RNDr. Miloslav Müller, Ph.D. působí na Katedře fyzické geografie a geoekologie, Přírodovědecké fakulty UK již od roku 2007, kdy zde dokončil doktorát z fyzické geografie se zaměřením na meteorologii. Kromě toho působí také na Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. I když jeho okruh výzkumu je široký a přednáší mnoho předmětů, jeho zaměření je především na extrémní meteorologické jevy, zejména výrazné srážkové události. Zabývá se také popularizačními aktivitami a působí jako katecheta v pražské farnosti Vršovice, kde je dlouholetým členem pastorační rady.
Co sejde na jméně? O trypanosomách, druzích a ekotypech
Spavá nemoc je jednou z chorob, které vešly do povědomí širší veřejnosti. Její původce, trypanosoma spavičná, je také jedním z mála prvoků (protist) běžně se vyskytujících v učebnicích pro základní školy. Pokud však literárních zdrojů projdete více, můžete si všimnout jistých rozdílů. Jednou je t. spavičná uváděna pod vědeckým názvem Trypanosoma brucei, podruhé jako T. gambiense, a potřetí jako poddruh(y) T. brucei. Pokud se do problematiky ponoříte ještě hlouběji, narazíte na další africké trypanosomy, nesoucí sice odlišná jména (např. T. evansi) a působící onemocnění u zvířat, ale považované za příslušníky stejného druhu. Jak to tedy s tímto tristním protistním gulášem je? Světlo do této chaotické situace pojetí druhů, resp. ekotypů trypanosom vnáší článek, který vyšel v časopise Trends in Parasitology a jehož spoluautorem je Jan Votýpka z Katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK).
Světlem proti bakteriím
Bakteriální rezistence k antibiotikům a snaha o čištění kontaminovaných prostředí aktuálně trápí prakticky celý svět a jejich vyřešením se tak zabývá mnoho výzkumných skupin. O slovo se přihlásili i doktorandští studenti Vojtěch Liška a Petra Křtěnová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kteří se pod vedením prof. Jiřího Mosingera zabývali ve spolupráci s RNDr. Pavlem Kubátem CSc. z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského vývojem nové světlem aktivované nanovlákenné polymerní membrány s antibakteriálním účinkem, kterou lze vzdáleně manipulovat pomocí magnetického pole.
Poznání parazitů jako cesta k zamezení nemocí
Cecilia Stahl Vieira je držitelkou prestižního postdoktorandského grantu Marie Sklodowska-Curie Actions Postdoctoral Fellowship. Přestože úspěšná laureátka pochází z Brazílie, na konci srpna se s rodinou přestěhuje do Prahy, kde bude pracovat na projektu společně s odborníky z týmu profesora Petera Volfa na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Tento projekt by mohl u písečných mušek zjistit molekulární mechanismy, které by přerušily vektorový přenos Leishmania infantum, původce jednoho z nejzávažnějších parazitárních onemocnění - viscerální leishmaniózy, známé také jako černá horečka.
Jeden velký networking, který umožňuje nasát co nejvíce informací a stvořit excelentního vědce
Magdalena Bohutínská je držitelkou prestižního postdoktorandského grantu Marie Sklodowska-Curie Actions Postdoctoral Fellowship. Na podzim roku 2022 se s manželem a dvěma malými syny přestěhovala do Bernu, kde působí na institutu ekologie a evoluce místní univerzity. Žije sice ve Švýcarsku, ale díky grantům a experimentům udržuje úzké spojení s Přírodovědeckou fakultou UK a týmem Filipa Koláře, kde vystudovala. Jako držitelka globálního Marie Curie grantu stráví dva roky ve Švýcarsku a poté se na jeden rok vrátí zpátky na naši fakultu.
Mohou houby ovlivňovat zemědělskou produkci?
Pojem mykorhiza možná neznáte, ale mnozí jste se s ním určitě setkali. Hřiby nebo křemenáče bychom bez jejich spřízněných dřevin v lese jen těžko hledali. Jak ale funguje mykorhiza na polích? A ovlivňují běžně neviditelná houbová vlákna zemědělský výnos? Funkcí těchto systémů se podrobněji zabývala výzkumná skupina spolu s Paulou A. Buil, doktorandkou pracující pro Katedru botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Komplexní výzkum mikrofosílií ukazuje možné scénáře vývoje oceánského systému
Doktor Filip Scheiner se na Přírodovědecké fakultě UK věnuje paleoceánografii a paleoceánografickým rekonstrukcím pomocí geochemických proxy. Kromě toho je čerstvým držitelem mezinárodního GAČR projektu, ve kterém bude spolupracovat s brazilskými vědci na projektu zkoumajícím proces ukládání uhlíku v oceánech v oblasti brazilského kontinentálního okraje. Spolu s grantovou agenturou ČR na projektu participuje také brazilská São Paulo Research Foundation (FAPESP).
Jsou plazí leishmanie nebezpečné pro člověka?
Leishmanióza je smrtelné onemocnění běžné v tropických a subtropických oblastech, kde způsobuje rozsáhlé epidemie. Jeho příčinou jsou prvoci rodu Leishmania, kteří jsou přenášeni krev sajícím hmyzem. Na druh Leishmania (Sauroleishmania) tarentolae se v rámci mezinárodního týmu zaměřili Lucie Tichá, Jan Votýpka a Petr Volf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Leishmania tarentolae byla dosud nalézána jen v plazech, a proto byl tento druh považován za nepatogenní pro savce a člověka. Ukazuje se ale, že i tímto druhem se mohou savci nakazit, a tak se začaly hledat odpovědi na otázky spojené s hostitelskou specifitou tohoto parazita.
Ničivé dědictví
Voda je esenciální složkou pro existenci života na Zemi. Nejde přitom jen o její množství, ale i o její kvalitu, a to zejména u vody pitné. Spolu s klimatickými změnami je v současné době pitná voda v některých oblastech Česka dokonce „nedostatkovým zbožím“. Jejími nadějnými potenciálními zdroji jsou dnes pramenné oblasti. Jak to je s jejich kvalitou v souvislosti s dlouhodobým vývojem i vlivem klimatických extrémů? Tým hydrologů pod vedením Kateřiny Fraindové z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy si vzal do hledáčku horní tok řeky Blanice.
Konopí místo antibiotik?
Po legalizaci konopí setého (Cannabis sativa) pro výzkumné a léčebné účely, je předmětem vědeckého zkoumání stále častěji. Zasloužené oblibě se už také těší u mnoha pacientů. Dnes jsou léčebné prostředky z konopí předepisovány na široké spektrum chorob, kožních onemocnění jako je psoriáza, lupus nebo akné nevyjímaje. Jeho účinky na kožní choroby způsobené mikroorganismy se staly předmětem výzkumu týmu vědců, společně s MUDr. Mgr. Vítem Hubkou, Ph.D., působícím na Katedře botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a v Mikrobiologickém ústavu Akademie Věd ČR.
Antropocén, nová geologická éra?
Ekosystém Země je v současném světě pod značným vlivem lidské populace, a to globálně. Působení člověka je tak značné, že je podle odborníků možné současné období naší planety označit za tzv. antropocén. Aleš Hrdina a Dušan Romportl z Katedry fyzické geografie a geoekologie Univerzity Karlovy se blíže podívali na globální klasifikace, které reflektují intenzitu vlivu lidstva na jednotlivé přírodní oblasti.
Rozhovor s laureátem hlavní ceny Česká hlava 2022 prof. RNDr. Petrem Pyškem, CSc.
Prof. Petr Pyšek vystudoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy (PřF UK) obor geobotanika. Zaměřuje se na studium biologických invazí a patří k nejcitovanějším vědcům na světě. Od roku 1996 působí v Botanickém ústavu Akademie věd ČR, kde v roce 2004 založil Oddělení ekologie invazí, které vede. Působí také na Přírodovědecké fakultě UK na katedře ekologie. Na svém kontě má stovky odborných článků, několik knih a mnoho ocenění.
Heme, heme, je tady kyslík?
Že mají aristokrati modrou krev? Ale kdepak, všichni máme krev pěkně červenou právě díky červenému krevnímu barvivu hemoglobinu, jehož součástí je neproteinová část, tvořená molekulou hemu. A právě hem v hemoglobinu přenáší v naší krvi kyslík od plic k buňkám jednotlivých orgánů. Úlohy hemu v různých proteinech i v různých organismech jsou však daleko rozmanitější, než „jen“ udržet lidi naživu pravidelnou dávkou kyslíku. Bakterie například hem využívají v kyslíkových senzorech, kterými se dokážou orientovat ve svém okolí. Právě na mechanismy funkce těchto proteinů se zaměřuje nové mini-review skupiny doc. Markéty Martínkové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Škola hrou aneb co všechno lze zažít v rámci doktorského studia
Doktorandka Tereza Matějková z katedry zoologie se v rámci studia zabývá chemickou komunikaci myšovitých hlodavců. Její studium na Přírodovědecké fakultě už se pomalu chýlí ke konci, zato se čím dál víc zapojuje do mnoha zajímavých projektů. Nedávno se stala tajemnicí Biologické olympiády, podílí se na odborném soustředění Běstvina a spolu s kamarády organizuje prodloužené biologicky zaměřené víkendy pro děti, takzvanou Jarní a Podzimní Běstvinku. Tereza Matějková také ráda cestuje a nebojí se žádné nové výzvy. Díky tomu se letos vypravila s neziskovou organizací Brontosauři v Himalájích do školy v Mulbekhu, kde mohla místním dětem předat část svých znalostí biologie.
I nejedovatý had může ohrozit naše zdraví
Spousta z nás určitě doma chová plazy jako domácí mazlíčky. Může být ale takové mazlení s ještěrkami pro nás nebezpečné? A jsou plazi, a to nejen ti chovaní v domácnostech, zdrojem lidských infekčních onemocnění? Plazi jsou významným rezervoárem různých, pro člověka patogenních organismů, a to včetně parazitických prvoků. Jak velké riziko pro lidi nebo například hospodářská zvířata tito parazité představují, zkoumal mezinárodní tým vědců, společně s Janem Votýpkou z Katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty UK.
Otevře levnější záznamník dveře studiím s nižším rozpočtem?
Akustické záznamníky jsou efektivní a neinvazivní prostředek ve studiu hlasových projevů. Původně byly používány pro studium v mořském prostředí, ale v poslední době nacházejí využití i ve výzkumu suchozemských ekosystémů, a to obzvláště ve studiu biodiverzity, chování zvířat a dalších aspektů přírody. Mimo jiné mohou také pomocí zvuků lokalizovat i pytláky nebo ilegální těžbu dřeva. Vědci pro výzkumy používají moderní a drahé akustické záznamníky, takzvané SMs (Wildlife Acoustics Song meter), ale Loretta Schindler z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy byla součástí týmu, který tento záznamník porovnal s nově vyvinutým levnějším záznamníkem (CARACAL). Pokud by vyplynulo, že rozdíly mezi těmito přístroji jsou zanedbatelné, hlavně co se týče přesnosti, otevřelo by to akustickým výzkumům mnoho nových příležitostí.
Jak by vypadal svět bez žížal?
Život půdních živočichů je nám běžně skrytý. Mnozí si ani nedokážeme představit, jak rozmanitá a početná fauna žije pod našima nohama. Víte třeba, co je hlavní zásluhou žížal, termitů, mnohonožek a jim podobných? Správně, jsou to totiž rozkladači (saprofágové). A že by bez půdních bezobratlých byl povrch Země zřejmě z velké části stále pokrytý opadem? I to je možné. Ukazují to zcela nové poznatky, jež vyneslo na světlo rozsáhlé review, na kterém se v rámci rozsáhlého mezinárodního týmu podílela řada autorů z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké Fakulty Univerzity Karlovy (Dr. Petr Heděnec, Dr. Jabbar Moradi, prof. Jan Frouz a prof. Pavel Kindlmann). Článek, který vyšel v časopise Scientific Reports a je vůbec první studií, která takto kvantifikuje vliv různých skupin bezobratlých na zpracování opadu v globálním měřítku.
Jen zelená to může být
I když je město mnohdy vnímáno jako „betonová džungle“, neodmyslitelně k němu patří také zeleň. V současné době klimatických změn přitom její význam neustále roste. Zelené plochy uvnitř města mají pozitivní dopad nejen na zdraví obyvatel a celý ekosystém, ale i na ekonomiku. Jana Šiftová z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se ze širšího úhlu pohledu podívala na méně probádané a někdy možná i neprávem opomíjené domácí zahrady.
Zapomínáme, že svobodu a lidská práva je třeba bránit
Ve večerních hodinách 16. listopadu se na fakultě konalo diskuzní setkání Zapomínáme!. Kvůli nepřízni počasí bylo přesunuto z venkovního amfiteátru do Velké zoologické posluchárny, kde byl k dispozici již tradiční svařák a sice vážná a těžká, ale nezapomenutelná atmosféra. Hlavními tématy setkání Zapomínáme! jsou boj za svobodu a lidská práva a kdysi vzniklo jako připomínka 17. listopadu 1989. V současné době vyhrocených mezinárodních konfliktů i tíživých sociálně politických podmínek v řadě zemí se však setkání Zapomínáme! začalo zaměřovat i na aktuální situaci v zahraničí. Loni bylo věnováno situaci v Bělorusku, letos se soustředilo na válku na Ukrajině.
Jak se líbí ptákům v českých lesích?
Člověk přetváří lesy již odnepaměti. Těží dřevo a vysazuje nové stromy. Jaký to vše má ale dopad na ptačí populace v České republice? Dochází k jejich poklesu, nebo se s tím ptáci zatím dokážou vyrovnat? Studiem ptačích populací v průběhu let 1982-2019 se proto zabýval tým odborníků včele s prof. Mgr. Jiřím Reifem, PhD., z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Růstový spurt v pubertě? U gekonů ne!
Puberta je u lidí spojena s překotným růstem známým též jako růstový spurt, který se kromě tělesné výšky odráží i v mutaci hlasu a dalších jevech běžně asociovaných právě s dospíváním. U obratlovců však obecně neplatí, že by růst a dospívání byly vždy tak pevně spjaté. Dalo by se namítnout, že to je poměrně samozřejmé, protože třeba plazi přece rostou celý život a není tedy možné, aby podobně jako člověk dosáhli maximální tělesné velikosti v době, kdy se stanou pohlavně zralými. Myšlenku plazího neukončeného růstu však vyvrátil výzkum vědců z naší fakulty již před několika lety. Nyní na studium záhad plazího růstu navázali Brandon Meter a Zuzana Starostová z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK) společně s Lukášem Kratochvílem a Lukášem Kubičkou z katedry ekologie PřF UK. Výsledky jejich analýzy příčin velikostních rozdílů mezi pohlavími gekona madagaskarského (Paroedura picta) vyšly v srpnu ve fyziologickém časopise Frontiers in Physiology.
Když červi lezou myším na mozek
Mít červy v mozku určitě nezní jako něco, o co byste stáli. Na jejich pomoci však staví celé odvětví experimentální léčby zvané helmintoterapie. Jak to s nimi tedy vůbec je? A jaká je jejich budoucnost při léčbě třeba roztroušené sklerózy?
Na Albertově se představily studentské spolky
Ve středu 26. 10. v podvečerních hodinách proběhla již tradiční studentská akce Přírodovědci sobě, kde se představily studentské spolky Přírodovědecké fakulty. Letos poprvé se akce nekonala v albertovské meze, nýbrž v prvním patře budovy Albertov 6 a v Mineralogické posluchárně.
Proč jsou umělci a atleti žádanými partnery?
Slouží nám umění jen k potěšení a obohacení duše nebo je i důležitým signálem pro osoby v našem okolí? Co o nás říkají naše umělecké či atletické vlohy ostatním mužům a ženám? V psychologickém časopise Frontiers in Psychology nedávno vyšla studie, která tyto vlohy zkoumala v kontextu pohlavního výběru. Jednou z autorek studie je i Zuzana Štěrbová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Polymerní nanočástice jako dopravní prostředky pro léčiva
Léčiva je v organismu třeba přenést do místa, ve kterém mají působit. Jako přenašeče mohou fungovat správně vybrané polymerní nanočástice. Pokud jsou tyto nanočástice vhodně značeny, je možné je použít jak pro terapii, tak pro diagnostiku pomocí zobrazovacích metod. A právě výzkumu takových kopolymerních nanočástic, skládajících se ze dvou odlišných bloků a značených pomocí 19F, je věnován článek, na kterém se podíleli absolventi a studenti Přírodovědecké fakulty UK. Článek vznikal na pracovištích Přírodovědecké fakulty UK (charakterizace materiálu) a 1. lékařské fakulty UK (biologické testování, histopatologická vyšetření, zobrazování) ve spolupráci s Ústavem Makromolekulární chemie AVČR (syntéza, charakterizace materiálů, koncept práce, organizace) a Ústavem Organické chemie a biochemie AVČR (charakterizace materiálů).
Naděje v kapce krve
Tak zní český název vítězného soutěžního vystoupení Elišky Jandové na pátečním národním finále FameLab. Letos poprvé se soutěž v popularizaci vědy konala pod záštitou Univerzity Karlovy, která po 11 letech přebrala pomyslné organizátorské žezlo od British Council. Finálový večer tak uvedla svým proslovem rektorka Univerzity Karlovy prof. Milena Králíčková a následně se svým atributem, kterým byla korunka, zasedla jako čestná předsedkyně odborné poroty.
Pozor podlý podražec
Bylinky využíváme v kuchyni ale i v medicíně. Koneckonců, trochou bylinek se nedá nic zkazit. Anebo ano? Aristolochové kyseliny jsou skupina látek produkovaných čeledí podražcovitých (Aristolochiaceae). Jedná se o sloučeniny velmi nebezpečné lidskému zdraví, které jsou dokonce klasifikovány jako karcinogeny první třídy. Takové bychom v léčivých přípravcích neočekávali, že? A přesto jsou stále součástí mnoha tradičních bylinných léčivých receptur, které jsou nekontrolovaně distribuovány po světě. Jak přesně aristolochové kyseliny škodí a jak by se dalo předejít ničivým důsledkům na lidské zdraví? Na to se zaměřil nový souhrnný článek, který v prestižním vědeckém časopise Nature Reviews Cancer publikovala skupina Dr. Jiřího Zavadila z Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny ve francouzském Lyonu. Spoluautorkou článku je i Shefali Thakur, absolventka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Mladí analytici v Praze
Ve dnech 15. a 16. září 2022 se na Chemickém ústavu Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy uskutečnil již 18. ročník mezinárodní studentské konference s názvem „Modern Analytical Chemistry“. V rámci dvoudenního programu naplněného zajímavými přednáškami vystoupilo celkem 39 mladých chemiků reprezentujících 9 univerzit z 6 zemí. Konferenci zorganizovala Katedra analytické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, hlavním organizátorem byl doc. Karel Nesměrák.
Jak nám kopytníci pomohou chránit své predátory?
Můžeme díky pochopení ekologických nároků kořisti lépe chránit jejího predátora? Přesně tuto otázku si položil mezinárodní tým autorů, v jejichž řadách najdeme i Soňu Vařachovou a profesora Pavla Kindlmanna z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty. Autoři nově publikované studie se zaměřili na monitoring muntžaka červeného v nepálských horách a modelování jeho ekologických požadavků. Přestože se výzkum zaměřoval na jeden konkrétní druh kopytníka, cílem výzkumu je vlastně ochrana levharta.
(Ne)jedinečnost květen
Obecně platným pravidlem je, že čím jsou regiony dál od sebe, tím méně jsou si jejich květeny podobné. To ale již přestává platit od doby, kdy lidé začali přesouvat rostlinné a živočišné druhy mezi oblastmi. Tento proces začal před stovkami let, kdy lidé začali cestovat nejen v rámci zemí, ale i mezi kontinenty. Biogeografické bariéry tehdy přestaly plnit svou funkci v takové míře jako dřív. Rostliny, které se do té doby nemohly šířit mimo oblast svého původního rozšíření, se najednou objevily v nových oblastech, kde některé z nich zdomácněly. Důsledky šíření nepůvodních rostlin na celosvětovou homogenizaci flóry byly studovány týmem vědců z více než deseti zemí světa. Mezi nimi byl i profesor Petr Pyšek z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Nanočástice: budoucnost nebo dávná minulost?
Nanomateriály jsou díky svým unikátním vlastnostem velmi aktuálním tématem pro mnohé výzkumné týmy po celém světě. Zájem o ně jistě v blízké budoucnosti nebude utichat. Je však možné, že tu s námi jsou podstatně déle, než jsme si mysleli? Že je vyvinula sama příroda? Kvantové tečky jsou typ nanočástic, které jsou běžně považovány za umělé polovodiče se zajímavými vlastnostmi a aplikacemi. Vědecký tým Dr. Martina Feruse, jehož součástí jsou i studenti Přírodovědecké fakulty UK, spojil síly se skupinou Dr. Lukáše Nejdla z Mendelovy univerzity v Brně, aby prozkoumali roli kvantových teček v chemii vzniku života na Zemi.
Když stromy nerostou
Náhlá extrémní zpomalení růstu stromů je možné sledovat na letokruzích, díky nimž jsou vědci schopni studovat nejen všemožné trendy v růstu dřevin, ale i dělat odhady do budoucnosti. Tato zpomalení mohou mít řadu důvodů, od klimatických jevů, přes škůdce až po jiné disturbance. Během těchto extrémních událostí klesá ukládání uhlíku do kmenů stromů na hodnoty kolem 20-40 % běžného stavu. Zároveň je extrémní snížení růstu často hlavním impulsem k následné vlně mortality lesních porostů. Borovice lesní (Pinus sylvestris) a smrk ztepilý (Picea abies), jsou dva druhy jehličnanů vyskytujících se ve střední Evropě a Václav Treml z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy na nich, spolu s dalšími kolegy studoval extrémní zpomalení růstu a jejich trendy. V dlouhodobém horizontu se zaměřili na lesy ve vyšších a nižších polohách a sledovali opakování zpomalení růstu a jejich propojenost s klimatickými jevy. Právě dlouhý časový úsek, z něhož byla sbírána data, je zde výjimečný, protože je dosud z hlediska extrémů málo probádaný.
Ukáže nám měď metastáze v kostech?
Rakovina je onemocněním postihujícím stále větší množství lidí, přetrvávajícím problémem v její léčbě je nejen její pozdní zachycení ale často i absence vhodné léčby. Výzkum v oblasti diagnostiky i terapie rakoviny je tedy stále velice důležitý a je mu věnováno mnoho studií. Mezi jedny z hlavních zobrazovacích technik pro mapování metastází v kostech pomocí radioaktivně značených sloučenin patří pozitronová emisní tomografie (PET) či jedno-fotonová emisní počítačová tomografie (SPECT). Pro využití těchto zobrazovacích technik je nutné zavést do organismu vhodný radionuklid. Mezi dnes standardně využívané radionuklidy, jimiž se značí podávané sloučeniny, se řadí radioaktivní izotop fluoru pro PET či izotop technecia pro SPECT. Stále zkoumaným a velmi populárním tématem je využití kovových radionuklidů jako zářičů. Ty musí být vázány do vhodných nosičů, a tedy komplexovány do ligandů. Právě syntéze ligandu selektivně komplexujícího izotopy mědi a cílícího na kostní tkáně je věnován článek, který vznikl z výzkumu Mgr. Lucie Pazderové pod vedením doc. Vojtěcha Kubíčka z katedry anorganické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Studie vznikla ve spolupráci s Technickou univerzitou v Drážďanech.
Cukrovka? Staré buňky musí pryč!
Cukrovka neboli diabetes mellitus představuje jeden z nejzásadnějších zdravotních problémů současné populace vyspělého světa. Každý z nás pravděpodobně zná někoho, kdo jí trpí. Jen diabetes mellitus druhého typu aktuálně trápí více než 420 milionů lidí po celém světě. Takové množství lidí žije v celé Jižní Americe. A právě výzkumem léčby druhého typu tohoto onemocnění se zabýval tým českých vědců pod vedením prof. Jiřího Neužila, jehož součástí byla i Mgr. Eliška Vacurová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ta je i jednou z hlavních autorek článku, který vyšel v časopise Nature Communications.
Chemie múzou francouzských spisovatelů
Chemie a literatura ─ dva obory velmi odlišné, avšak oba krásné a snadno propojitelné. Ve svých románech se chemií inspiroval i jeden z nejslavnějších autorů 20. století Marcel Proust. Na jeho román Hledání ztraceného času doslova přísahá většina dnešních intelektuálů, i když ho řada z nich nikdy nečetla. Ve světě prodchnutém chemofobií je proto důležité si uvědomit, že za mimořádný čtenářský zážitek toto dílo vděčí také bezpočtu chemických přirovnání, metafor a iluzí. A právě chemickým motivům v Proustově vrcholném díle se věnují v článku pro Chemické listy doc. Karel Nesměrák a Mgr. Radek Chalupa z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Řekni to molekulou!
Čárový kód na obalu zmrzliny nebo bezkontaktní karta použitá k jejímu zaplacení nám dnes připadají jako samozřejmost. Čím dál víc předmětů je dnes značeno nějakým typem digitální značky. Možná se nám může digitální kódování informací zdát jako vymoženost posledních pár desítek let, ale na předávání digitálních informací spoléhá naše existence od nepaměti. Doslova. Nebýt našich genů kódovaných pořadím bází v molekule DNA, nečetli byste nyní tento článek. Není tudíž třeba zdůrazňovat, že informační kapacita molekul je obrovská. Jak molekulární kódování využít pro technologické účely zaujalo skupinu Dr. Miloslava Poláška z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie Věd ČR, v níž působí i Ph.D. student Jan Kretschmer z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Čeští paleontologové zdokonalují vědomosti o mikrofosilních chitinozoích
Již po několik desetiletí zůstávají prvohorní mikrofosilie skupiny chitinovců (Chitinozoa) záhadou. Jejich původ se pokouší vysvětlit dvě protichůdné hypotézy. První je pokládá za pozůstatky individuálních organismů skupiny Protista a druhá za vajíčka zatím neznámých mnohobuněčných živočichů. Nové důkazy podporující druhou jmenovanou hypotézu přinesl mezinárodní tým vědců s Jakubem Vodičkou a Oldřichem Fatkou z Ústavu geologie a paleontologie a Václavem Špillarem z Ústavu petrologie a strukturní geologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Akce dokumentů