I obři oceánů si zaslouží jemné zacházení

Během éry lovu velryb bylo zabito více než 150 tisíc těchto zástupců oceánské megafauny. Intenzivní vybíjení dovedlo některé druhy až téměř na pokraj jejich vyhubení. Od doby zákazu lovu velryb v roce 1971 byla obnova populací kytovců vcelku úspěšná. S přibližným ročním přírůstkem 7 % (u cca poloviny ze všech druhů kytovců) se populace velryb pomalu vracejí  na své původní počty. S novou érou, často označovanou jako Antropocén, pro níž jsou charakteristické změny ovlivňující planetu způsobené člověkem, přichází i hrozba pro živé organismy. Ani velrybám se vliv globální změny klimatu nevyhne – ukazuje se, že velryby na globální změny klimatu reagují citlivě.

Mládě velryby jižní trénuje výskoky blízko afrického břehu
foto: Petra Nevečeřalová

Odběr genetických vzorků kytovců obvykle zahrnuje odběr biopsií kůže, který je prováděn na dálku za pomocí kuše, což je považováno za mini-invazivní techniku (podléhající schválení etickou komisí). Pro tento výzkum však vědci použili k získání vzorků především šetrné, neinvazivní (tedy nezasahující) metody. Pro izolaci DNA byla primárně použita přirozeně se odlupující kůže (epidermis) z velryb. Velryby jižní tráví mnoho času na hladině vody a často se opálí – a tudíž se jim přirozeně začne odlupovat svrchní část kůže, úplně stejně jako lidem. K odlupování také přispívá změna v teplotě a salinitě vody při migraci ze studených vod kolem Antarktidy k teplejším pobřežním vodám afrického kontinentu. Vědci spolupracovali s místními společnostmi zabývajícími se pozorováním velryb (whale watching), z jejichž lodí probíhal sběr vzorků a tím bylo zajištěno co nejmenší rušení zvířat. Marginální počet vzorků byl tak odebrán při cestách komerční výletní lodí během zimy na jižní polokouli v letech 2016-2018 především v oblasti Gansbaai, Walker Bay v Jihoafrické republice. Kousky kůže byly z vody sebrány pomocí sběrné síťky a následně přeneseny sterilní pinzetou do zkumavky s 96% ethanolem. Tak byly bezpečně uchovány a nedošlo k jejich kontaminaci před analýzou.

Získané vzorky kůže uchovávané v mrazáku
foto: Petra Nevečeřalová

Současné odhady uvádějí, že v jižní Africe je vůbec největší populace velryby jižní, čítající zhruba přes 6100 jedinců. Nicméně recentní studie uvádí, že navzdory populačnímu boomu v 90. letech minulého století se kolem roku 2010 nárůst počtu jedinců opět začal snižovat a v současné době stagnuje. Po genetické analýze získaných vzorků došli vědci například k závěru, že dochází těměř k dvojnásobnému nárůstu inbreedingu – tedy příbuzenského křížení, při kterém se snižuje variabilita populace. Příčinou může být například změna potravní ekologie. Naši vědci také vůbec jako první popsali genetické vzorky jedinců z Namibie, kde byla populace zcela vyhubená.

Petra Nevečeřalová řídíci výkumnou loď Lwazi (v jazyce Xhosa to znamená "Znalosti"). Z této lodi byly velrybám odebírány biopsie
foto: Dickie Chivell

Hlavním odkazem studie je ukázat, že sledování populací kytovců, nezbytné pro jejich ochranu, je možné pomocí neinvazivního odběru vzorků v rámci nevědeckých platforem, jako například komerční whale watching. Vědci nabádají k užívání stejných nebo podobných neinvazivních metod v budoucích studiích, které minimálně zasahují do života studovaných zvířat. Dále také zdůrazňují důležitost budoucího výzkumu velrybích populací. Pozorované populační změny se bohužel shodují se změnami potravní ekologie a poklesem reprodukce jihoafrické populace velryb, což pravděpodobně odráží rozsáhlou restrukturalizaci potravní ekologie. S Antropocénem totiž přicházejí i změny v dostupnosti zooplanktonu, což se také odráží na změně migrace, a to pravděpodobně nejen u mořských savců.

Petra Neveceralova, Emma L. Carroll, Debbie Steel, Els Vermeulen, Simon Elwen, Jakub Zidek, Jason K. Stafford, Wilfred Chivell, Pavel Hulva (2022) Population changes in a whale breeding ground revealed by citizen science noninvasive genetics, Global Ecology

Tereza Žirovnická