Kolik let ztratili neočkovaní lidé během pandemie COVID-19?
Během pandemie COVID-19 si mnozí z nás oddychli, když světlo světa spatřily první schválené vakcíny. Netrvalo ale dlouho a část populace se proti očkování začala vyhrazovat a preferovala být před virem bez ochrany. To, že vakcíny jsou účinným bojem proti nemocím, je již dávno prokázáno mnoha studiemi. I na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy jedna taková studie nedávno vznikla. Studiem dat se zabývala Dr. Klára Hulíková Tesárková a prof. Dagmar Dzúrová, která je mimo jiné i garantkou magisterského oboru Sociální epidemiologie, působící na Katedře sociální geografie a regionálního rozvoje podpořené projektem NPO-SYRI*. A jak tedy hovoří studie, která nově zanalyzovala data získaná z doby koronavirové?
Během pandemických let se Česko zařadilo v počtu úmrtí v souvislosti s COVID-19 (v současnosti 41 tisíc) na obyvatele (10,5 milionu) mezi nejhorší země světa. Ve srovnání se sousední, populačně podobnou zemí – Rakouskem, je to závratně vysoké číslo. Zemřelých v souvislosti s COVID-19 tam zaznamenávají sotva polovinu. Za klíčový faktor tak vysokého počtu obětí pandemie v Česku jsou považovány dezinformace a váhavost v očkování, které navádějí k odmítnutí vakcíny nebo vedou k opožděnému očkování. Do centra pozornosti veřejnosti se často dostává i počet pacientů, kteří zemřeli při dokončeném očkování. To se samozřejmě stává s ohledem na podíl proočkovaných. Vakcína nikdy nezaručovala 100% ochranu před nákazou. Výsledky nové studie nám ale pomohou pochopit, jak velký má očkování podíl na záchraně životů.
Vědkyně ve studii pracovaly s běžně užívanou demografickou metodou, která zohledňuje i předčasnost úmrtí, jako jsou roky ztraceného života (YLL) a naopak roky zachráněného života (YLS) díky očkování. Pro závěr studie byl důležitý zejména pozorovaný rozdíl YLL a YLS mezi oběťmi COVID-19 s dokončeným očkováním nebo bez něj. V analýze byly použity individuální údaje z databáze o všech úmrtích v souvislosti s COVID-19 v Česku od 12. roku života. Při hodnocení účinnosti vakcín patří mezi hodnocené výsledky i snížení rizika hospitalizace a úmrtí.
Níže následuje ukázka oficiálních dat, se kterými se ve studii pracovalo. V analyzovaném období bylo v Česku hlášeno na 5797 úmrtí, z toho 3441 úmrtí v populaci bez kompletního očkování (59,4 % z celkového počtu). Z hlediska věku bylo nejvíce úmrtí ve věku 65-84 let (3570), následovala nejstarší věková skupina 85 a více let (1481). Z hlediska očkování bylo rozložení úmrtí odlišné. Nejvyšší podíl úmrtí bez dokončeného očkování byl v nejnižší věkové kategorii (86,9 % z registrovaných 61 úmrtí ve věku 12-44 let). Ve věkové skupině 45-64 let zemřelo 549 osob (80,1 %) bez dokončeného očkování a 136 osob (19,9 %) s dokončeným očkováním.
K 1. říjnu 2021 bylo očkováno přibližně 64 % české populace ve věku 12 let a více. Nejvyšší pokrytí dokončeným očkováním bylo u nejstarších věkových skupin – přibližně 83,5 % ve věku 85+ a přibližně 85,0 % ve věku 65-84 let. Pouze 70,1 % populace ve věku 45-64 let mělo dokončené očkování a 49,5 % v nejmladší věkové skupině (12-44 let). Populace s dokončeným očkováním tedy měla výrazně nižší míru úmrtnosti na COVID-19 (v průměru 7,5krát nižší).
Zdroj: Studie
Výchozí soubor dat použitý pro analýzu zahrnoval záznamy o jednotlivých úmrtích souvisejících s onemocněním COVID-19 v období tří měsíců od 1. října do 31. prosince 2021. Studované období bylo vybráno kvůli tomu, že dominantní kmenem v té době byla pouze varianta Delta. A jaké měla studie tedy výsledky?
Ze závěrů výzkumu je patrné, že riziko úmrtí v souvislosti s COVID-19 výrazně roste s věkem, tempo je však vyšší u populace bez dokončeného očkování. Pokud nebereme v úvahu nejmladší věkovou skupinu, kde jsou počty úmrtí nízké, je riziko úmrtí u populace bez dokončeného očkování ve věku 85 let a více 6,4krát vyšší ve srovnání s populací s dokončeným očkováním pro stejnou věkovou skupinu. Ve věkové skupině 65-84 let je riziko 7,3krát vyšší a ve věkové skupině 45-64 let je dokonce 9,5krát vyšší pro subpopulaci bez dokončeného očkování.
Tento výsledek jasně ilustruje, že očkování je při záchraně životů účinné, dokonce klíčové pro zvládnutí pandemie. V případě Česka se navíc mezi populací s dokončeným očkováním potenciálně podařilo za tříměsíční analyzované období zabránit téměř 15 tisícům úmrtí spojených s COVID-19. Očkování pomohlo ve sledovaném období snížit YLL mezi plně očkovanými o přibližně 88 % a registrovaný počet úmrtí je napříč všemi věkovými kategoriemi přibližně o 3,5 nižší, než by se dalo očekávat bez očkování. Tato studie prokazuje, že očkování proti COVID-19 zachraňuje životy a šetří roky potenciálních budoucích životů. Hodnocení ztracených let života je dobrým ukazatelem dopadů pandemie, protože poskytuje mnohem relevantnější pohled než hrubá míra úmrtnosti (počty úmrtí na počet obyvatel). Bohužel se tento údaj v praxi často nevyužívá. V této studii byla míra YLL použita nejen pro ilustraci výsledků pandemie, ale především pro hodnocení účinku dokončeného očkování a opět poskytuje jasný důkaz o prospěšnosti očkování proti COVID-19.
*NPO-SYRI - „Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik,“ č. LX22NPO5101, financovaný Next Generation EU
Tereza Žirovnická
Publikováno:
Pondělí 12.12.2022 22:50
Akce dokumentů