E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Přírodověda populárně

Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
Doba ledová: byly horské ledovce v Jizerských horách?
Území České republiky bylo během čtvrtohor součástí převážně nezaledněné oblasti mezi pevninským ledovcem na severu a rozsáhle zaledněnými Alpami na jihu. Nicméně se ukazuje, že zalednění Českého masívu mohlo mít větší rozsah, než se předpokládalo. Indicie o zalednění Jizerských hor přinášejí geomorfologové Katedry fyzické geografie a geoekologie PřF UK společně s polskými kolegy.
Jakou strukturu má globální systém mezinárodní migrace?
Globální systém mezinárodní migrace je značně složitý, neboť směřování jednotlivých migrantů a jejich skupin je ovlivněno velkým množstvím různorodých a v čase se proměňujících faktorů a motivací. Josef Novotný a Jiří Hasman z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje naší fakulty vytvořili na základě sledování prostorové příbuznosti migračních skupin síťový model, který umožňuje originálním způsobem analyzovat strukturu tohoto systému.
Může netopýr velký létat i za hibernace?
Jelikož je tělesná teplota úzce spjata s fyziologickými funkcemi, hibernující živočichové jsou během stavu strnulosti většinou neaktivní, nereagují na okolní podněty a zůstávají imobilní. Typickými představiteli tohoto chování jsou letouni čeledí Vespertilionidae a Rhinolophidae. U některých druhů savců včetně vačnatců, lenochodů, hlodavců a devíti druhů netopýrů však byly zaznamenány pohyby při tělesné teplotě mezi 10 a 14 °C. Je možné, aby se netopýři pohybovali během hibernace i bez zvýšení tělesné teploty?
Hlíva ústřičná na dekontaminaci půdy
K dekontaminaci znečištěných půd se čím dál častěji používají biologické metody. Nejen v případě ropné kontaminace může být velmi účinná hlíva ústřičná, známá spíše z kuchyně. Vědci z naší fakulty toto spolu s dalšími kolegy potvrdili, když porovnávali různé dekontaminační metody na zamořené jílovité půdě v ropné rafinerii v Itálii.
Mají lejsci tajnou zbraň pro úspěch při intimnostech?
Samečci lejsků bělokrkých (Ficedula albicollis) dávají své rodičovské a genetické kvality najevo pomocí svých sekundárních pohlavních znaků, jako je například zbarvení. Zároveň mezi sebou soupeří o nejlepší teritorium, aby mohli samičkám nabídnout více než ostatní. Samice pak zváží všechna pro a proti a vyberou si pro sebe toho nejlepšího partnera. To ale nutně neznamená, že se zrovna on stane biologickým otcem jejich potomků, a proto se u lejsků předpokládá soutěžení spermií mezi sebou. Mají tedy zbarvení, brzké obsazení teritoria a velikost spermií vliv na úspěch při páření?
Vaření s meteorologickými kuchařkami
V Evropě je možné sledovat probíhající klimatické změny. Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) se předpokládá zejména nárůst průměrných ročních teplot, nárůst množství zimních srážek a dlouhodobější a intenzivnější letní sucha. Není to ovšem tak jednoduché. Klima i místní počasí zásadně ovlivňují typy atmosférické cirkulace. Monika Cahynová spolu s Radanem Huthem z Katedry fyzické geografie a geoekologie zkoumali a popsali vztahy mezi současnými změnami atmosférické cirkulace v Evropě a lokálními klimatickými trendy.
Strdimilové – ptačí opylovači
Každý si jistě dokáže představit drobné ptáky kolibříky, jak třepotají křídly ve vzduchu a sají nektar z květu. Mezi kolibříky a květinami, které opylují, se vytváří pevné pouto. Zobáky kolibříků jsou protáhlé a úzké, aby co nejlépe zapadly do dlouhých trubicovitých květů bohatých na nektar. Květina umisťuje pyl či blizny na svých květech tak, aby při návštěvě kolibříka došlo k co nejefektivnějšímu opylení. Takováto situace, kdy se organismy společně vyvíjejí a upevňují vztah mezi sebou, se nazývá koevoluce. Vědci z Katedry ekologie zaznamenali obdobný způsob získávání potravy i u afrických strdimilů.
Osamělý lovec v srdci Evropy
Šakal obecný (Canis aureus) je šelma, která pochází z jižní Eurasie. V posledních desetiletích dochází k přesunům některých druhů na severozápad. To může být způsobeno jednak vlivem měnícího se klimatu, kdy dochází k přesunům a šíření i na území, která pro ně dříve byla k životu nevhodná. Další možnou příčinou je lidské přetváření krajiny a nedostatek přirozených predátorů, kterým je u šakala, kromě člověka, téměř výhradně vlk. Může šakal obecný přežít a zdomácnět i v České republice? To zkoumala studentka Klára Pyšková z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK.
Mikroskopičtí obyvatelé antarktických vod
Antarktida je bezesporu nejdivočejší a nejméně probádaný kontinent Země. V nepříznivých podmínkách, které panují především na antarktické pevnině, dokáže trvale přebývat jen málo organismů. Přestože na jižním pólu stojí již 60 let nepřetržitě obývaná stanice, stále se návštěvou Antarktidy může pochlubit jen málo lidí. Z Přírodovědecké fakulty ji však několik lidí navštívilo a mezi nimi i T. J. Kohler z Katedry ekologie. V jeho případě to bylo McMurdovo údolí a Rossův ostrov ve východní části Antarktidy (situované nejblíž k Novému Zélandu).
Krasavci a násilí v partnerských vztazích
Želvy mají často na těle pestrou kresbu, kterou uplatňují v komunikaci s příslušníky vlastního druhu, ale často i s živočichy druhů odlišných. Přestože jsou plešaté, mnohdy zaujmou svůj protějšek pestrobarevnou hlavou. A kdo ví, možná i jejím myšlenkovým obsahem. Ten je rozhodně složitější, než si lidé donedávna mysleli. Každopádně čím vyzývavější mají barevný ,,účes“, tím méně dochází k partnerskému násilí. Jak to souvisí s velikostí těla a konkrétními projevy chování?

Akce dokumentů