E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Přírodověda populárně

Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
Jak se chová naše zdravotnictví k cizincům?
Geografové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, katedry sociální geografie a regionálního rozvoje se zabývají mnohými aspekty migrace. V jedné ze studií je nejvíce zajímalo, jak je náš zdravotnický systém vstřícný k cizincům. Na základě platné české legislativy stanovili výzkumníci Dušan Drbohlav, Dagmar Dzúrová a dva španělští kolegové hypotézu, že cizinci s legalizovaným dlouhodobým pobytem jsou oproti rodilým Čechům znevýhodněni a tu také otestovali.
Co a jak ovlivňuje geografii gay míst?
Michal Pitoňák, doktorand katedry Sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze se dlouhodobě zabývá geografií sexualit, tzv. queer geografií. Společně s kolegou Koessanem Gabiamem z Belgie se snažili popsat a objasnit faktory, ovlivňující výskyt, lokalizaci a diverzifikaci gay míst. Podobné studie byly dříve zhotoveny v měřítku států, regionů a nejčastěji samotných měst. Michal Pitoňák a Koessan Gabiam však analyzovali celou Evropskou unii (EU) společně s Norskem a Švýcarskem.
Iridescencí proti predaci?
Nápadné zbarvení, nejčastěji v kombinacích červené, žluté a černé, často slouží k signalizaci predátorům, že tato kořist je jedovatá či jinak nebezpečná a nepoživatelná (nebo se tak jen tváří). Mohla by ale podobný účel plnit i iridescence, tedy nápadně lesklé a proměnlivé zbarvení nejčastěji v odstínech modré či zelené? Na to, jak na tento typ zbarvení u hmyzu reagují ptačí predátoři, se podívali čeští a australští biologové.
Jak se nenamočit do kyseliny
Pokud někdo z vážených čtenářů pěstuje ušlechtilý koníček – sběratelství zkamenělin – jistě moc dobře zná sérii pokusů a omylů za účelem zbavit nalezený poklad okolní horniny různými nástroji či přístroji. Ti odvážnější opráší znalosti středoškolské chemie v kuchyňských podmínkách. Tak zjistí, jak účinné je zejména v případě vápenců pouhé namáčení v běžném octu, tedy vlastně 8% kyselině octové. Jak ale přistupovat třeba ke křehkým graptolitům (neboli „popsaným kamenům“, z řeckého graptos – napsaný a lithos – kámen), drobným koloniálním organizmům obývajícím organickou schránku, kteří se jakožto širomořský plankton nalézají nejčastěji v jílovitých horninách?
Co rozhoduje o pohlaví mláďat hýla rudého – otec „sexy idol“ nebo kondice samice?
Zasaď strom, postav dům a zploď syna. Tohle staré pořekadlo slýcháváme od dětství. Doporučuje pokračování rodu v mužské linii, které se předával majetek. Dnes může dědit také dcera, přesto je pro mnoho současných otců otázkou cti mít syna. Možná v tom hraje svou roli fakt, že syn může teoreticky zplodit více dětí než dcera. Může tedy přenést daleko více genů do příštích generací. Také zvířatům se někdy vyplatí mít spíše syny, někdy ale naopak spíše dcery.
Stopování paleoklimatu ve vysokohorské oblasti Středních And
Jak léta a vegetační sezóny míjí, vrší se postupně ostatky odumřelých rostlin, které se v podmáčených oblastech mění v rašelinnou hmotu. Ta v sobě uchovává tisíce let paleo záznamů, ze kterých lze za pomoci různých technik rekonstruovat klimatické a environmentální podmínky převládající v minulosti. Tak jsme se za pomoci paleoklimatologie mohli například již počátkem 19. století dozvědět o existenci skleníkového efektu. Ale k našemu recentnímu článku.
Otrava Tychona Brahe? Rtuť je v tom nevinně
"Ne frustra vixisse videar" - "kéž bych se nejevil být tím, který žil zbytečně", pronesl prý 24. října 1604 na smrtelném lůžku známý astronom, astrolog a alchymista Tycho Brahe předtím, než vydechl naposledy. I po více než 400 letech století je smrt tohoto dánského učence, pobývajícího na sklonku svého života v českých zemích, stále opředena tajemstvím.
Postkomunistická transformace – satelitní městečka v prostoru i myšlení
Změna politického uspořádání po roce 1989 přinesla a stále přináší celou řadu změn, které jsou středem pozornosti pro mnoho vědeckých oborů. Bouřlivý vývoj můžeme pozorovat ve změnách charakteru osídlení a obecně v organizaci a utváření prostoru. Zde se otvírá pole pro geografický výzkum. Luděk Sýkora z Přírodovědecké fakulty UK a Saška Petrova z University of Manchester (Ph.D. získala na Ústavu pro životní prostředí PřF UK) se se svými kolegy a bývalými studenty z jiných českých a britských pracovišť věnovali fenoménu suburbanizace a satelitních měst ve vztahu k jejich energetické náročnosti, a to analýzou článků v médiích v delší časové perspektivě.
Exkurze do Makedonie a Srbska – na Balkán je cesta jako žádná ze sta
Červen se na Přírodovědecké fakultě nenese pouze ve znamení zkoušek, státnic a obhajob, ale také exkurzí – jak těch po našich luzích a hájích, tak zahraničních, úzce oborově zaměřených i interdisciplinárních. Troufám si říci, že jedna z nejpovedenějších byl druhý ročník botanicko-zoologická exkurze, která letos zamířila na Balkán, do Srbska a Makedonie, jejichž nadmíru různorodá flóra a fauna i kultura v nás vyvolávala po celých dvanáct dní nemalé vzrušení.
Benzen znovuobjeven – tentokrát na Přírodovědecké fakultě UK
Ideální šestiúhelníkový tvar molekuly benzenu je všeobecně znám již z doby konce 19. století. Nicméně dojde-li k odtržení jednoho nebo více elektronů z této molekuly, poruší se její elektronová struktura, což se projeví změnou symetrie. Chemici z katedry organické chemie Přírodovědecké fakulty UK v Praze v čele s prof. Janou Roithovou, Ph.D. a RNDr. Jurajem Jašíkem, Ph.D. se pokusili s využitím spektroskopických technik a teoretických modelů kvantové chemie blíže objasnit, jaká je situace v případě dikationtů benzenu. Ukázalo se, že z pěti hypotetických variant se za podmínek reálného experimentu uplatňují pouze dvě struktury.
Akce dokumentů