E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Přírodověda populárně

Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
Kde padají v Krkonoších laviny?
Krkonoše jsou sice naše nejvyšší hory, mezi kategorie velikánů ale nepatří. Přesto ani zde nejsou nebezpečné sněhové laviny výjimkou a mají na svědomí lidské životy. Kudy laviny skutečně padají a kde hrozí, že padat začnou, zkoumali vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR a Pardubické univerzity. Výsledkem jejich práce je mimo jiné mapa, na jejímž zpracování se podíleli Lucie Červená a Jakub Lysák z Katedry aplikované geoinformatiky a kartografie naší fakulty.
Prastaré pohlavní chromosomy umožňují molekulárně určit pohlaví ohrožených želv
Způsob, jakým je v průběhu ontogenetického vývoje určeno pohlaví živočichů, je zásadní na úrovni jedince i populace. Pohlaví je buď určeno genotypem, nebo vlivy prostředí, nejčastěji teplotou během inkubace. U teplokrevných amniot (ptáci a savci) je pohlaví určeno genotypem: pohlavními chromosomy, které jsou neobyčejně evolučně stabilní. Oproti tomu u plazů se pohlavní chromosomy považovaly za nestabilní a poměrně časté je u nich určení pohlaví vlivy prostředí. Pohlavní chromosomy byly objeveny i u dvou druhů želví čeledi kožnatkovití (Trionychidae). Skupina vědců zahrnující dva badatele z Katedry ekologie se pokusila zmapovat vznik pohlavních chromosomů u této čeledi. Ukázali, že jejich pohlavní chromosomy jsou stabilní v čase minimálně stejně jako u ptáků. Zároveň přišli na spolehlivý způsob, jak molekulárně určit pohlaví jedince, což může pomoci při ochraně ohrožených želvích druhů.
Jaká byla strategie pravěkých zemědělců?
Obiloviny patří mezi základní zdroje výživy dnešního obyvatelstva. V průběhu několika tisíciletí však prošlo jejich pěstování změnami. Jaké plodiny byly preferovány v raných počátcích zemědělství na území dnešní České republiky a co mělo na jejich konkrétní výběr největší vliv? Nejen tím se zabývala archeoložka Dagmar Dreslerová spolu s Petrem Kočárem a Adélou Pokornou z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky a Tomášem Chumanem z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Aplikovaní geologové součástí mezinárodního vzdělávacího projektu
Aplikovaní geologové z naší fakulty již třetím rokem spolupracují na mezinárodním vzdělávacím projektu TESEUS, který je zaměřený na udržitelné a efektivní využití přírodních zdrojů. V rámci tohoto projektu se řeší optimální využití a zlepšování vlastností půdy, zvětralých hornin, vody, ale i recyklovatelných materiálů, které mohou nalézt využití jako stavební podloží nebo stavební materiál. V současnosti v rámci projektu proběhly dvě mezinárodní konference, ale také česko-německý hydrogeologický terénní kurz.
Pro boj s parazity je třeba znát jejich zbraně. Patří mezi ně i enzymy štěpící bílkoviny?
Schistosomóza je po malárii druhé nejvýznamnější parazitární onemocnění na světě. Jeho původcem jsou motolice rodu krevnička (Schistosoma), které se vyskytují zejména v tropickém podnebném pásu, v oblasti Afriky, Jižní Ameriky a jihovýchodní Asie. Statistiky uvádějí v současnosti 200 milionů nakažených a dalších asi 800 milionů v ohrožení nákazou. Znalost fungování enzymů parazita, včetně bílkoviny štěpících proteáz, snad může do budoucna pomoci v boji s touto nákazou.
Krajina měnící se před očima
Transformace z komunistického režimu s sebou kromě změn společenských, politických a ekonomických přinesla i významnou proměnu krajiny, na kterou právě zmíněné dílčí sektory působí. Lucie Kupková z Katedry aplikované geoinformatiky a kartografie a Ivan Bičík z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje naší fakulty demonstrují hlavní změny krajiny mezi lety 1990 a 2010. Jsou jimi zatravňování, zalesňování a urbanizace.
Jak se starat o horské lesy Šumavy
Národní park Šumava je relativně často k vidění na předních stranách denního tisku či na obrazovkách domácího televizního zpravodajství. Mnohé vědce, politiky, aktivní a místní obyvatele, pracovníky Správy Národního parku i těžařských firem zaměstnává otázka, jak Národní park dále spravovat. Doporučení k managementu unikátního území v poslední době zasaženého větrnými kalamitami a přemnožením lýkožrouta lze najít v představovaném článku z pera odborníků na Šumavu z naší fakulty, Zdeňky Křenové a Pavla Kindlmanna, a Vladimíra Zývala z ČZU.
Nová třetihorní šídla z Podkrušnohoří
Během třetihor v období oligocénu a miocénu, zhruba před třiceti čtyřmi až dvaceti miliony let, bychom dnešní mosteckou pánev těžko poznali. Místo zarůstajících výsypek zde v Českém středohoří a v Doupovských horách bouřily sopky. Bylo tu podstatně tepleji a biodiverzita byla podstatně vyšší. Někteří blízce příbuzní členové třetihorní podkrušnohorské fauny nás však naštěstí dodnes neopustili. Mezi ně patří například šídla.
Doba ledová: byly horské ledovce v Jizerských horách?
Území České republiky bylo během čtvrtohor součástí převážně nezaledněné oblasti mezi pevninským ledovcem na severu a rozsáhle zaledněnými Alpami na jihu. Nicméně se ukazuje, že zalednění Českého masívu mohlo mít větší rozsah, než se předpokládalo. Indicie o zalednění Jizerských hor přinášejí geomorfologové Katedry fyzické geografie a geoekologie PřF UK společně s polskými kolegy.
Jakou strukturu má globální systém mezinárodní migrace?
Globální systém mezinárodní migrace je značně složitý, neboť směřování jednotlivých migrantů a jejich skupin je ovlivněno velkým množstvím různorodých a v čase se proměňujících faktorů a motivací. Josef Novotný a Jiří Hasman z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje naší fakulty vytvořili na základě sledování prostorové příbuznosti migračních skupin síťový model, který umožňuje originálním způsobem analyzovat strukturu tohoto systému.

Akce dokumentů