E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Přírodověda populárně

Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
Jaké jsou nejnovější poznatky o vodě v Hranické propasti?
V roce 2016 bylo potvrzeno, že Hranická propast je s dosud poslední naměřenou hloubkou své podvodní části 404 m nejhlubší zatopenou propastí na světě. Hranická propast je však pozoruhodný krasový fenomén z řady pohledů – nejen svými rozměry. Rozsáhlý řešitelský tým vědců a speleologů se v rámci projektu Expedice Neuron Nadačního fondu Neuron zaměřil mimo jiné na dosud ne zcela vyřešené otázky původu vody v propasti a příčiny některých jejích specifických vlastností.
Ponurá atmosféra Transylvánie se vytrácí?
Mlha. Fenomén často skloňovaný v mnoha souvislostech, avšak mnohdy i opomíjený. Vzhledem k významnému vlivu na hydrologickou bilanci, změnu dohlednosti i atmosférickou depozici znečišťujících látek představuje významný jev, který má důležitý vliv na krajinu a ekosystémy. Současně není úplně jednoduché předem odhadnout její výskyt, jelikož existuje velké množství ovlivňujících činitelů. Mezinárodní vědecký tým pod vedením Ivy Hůnové z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se nyní soustředil na vliv terénu, jako velmi významného, avšak prozatím dostatečně neprozkoumaného faktoru ovlivňující výskyt mlh.
Český otisk v novodobé paleontologii
Porozumnění minulosti nám pomáhá lépe pochopit současnost a předpovídat budoucnost. Nálezy z minulých dob jsou tak více než žádoucí. Objevit je však mnohdy není jednoduché a skýtá mnoho zkušeností a někdy i náhod. Profesor Zlatko Kvaček z Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy popsal jeden z nových nálezů na českém území, který se zapsal do dějin světové paleontologie.
Mužská plodnost – ohrožena parazity?
Parazitární onemocnění toxoplazmóza v současné době postihuje až třetinu obyvatel Země. Již dříve se vědělo, že je nebezpečné zejména pro pacienty se sníženou imunitou a také pro nenarozené děti, pokud dojde k nakažení v době těhotenství. Má však parazit Toxoplasma gondii vliv i na lidskou plodnost? Na to se blíže podívala skupina odborníků. Výzkum byl prováděn pod vedením naší studentky Jany Hlaváčové spolu s vědci Jaroslavem Flegrem a Šárkou Kaňkovou z Katedry filosofie a dějin přírodních věd Univerzity Karlovy, Přírodovědecké fakulty a dalšími specialisty na tuto problematiku.
Z teorie do zkumavky aneb unikátní zlatný klastr a další sloučeniny
Co se vám vybaví, když se řekne zlato? Pro většinu z nás by odpověď pravděpodobně byla drahé šperky či zlaté cihly ukryté v trezorech. Chemická laboratoř asi napadne málokoho, avšak i tam můžeme zlato najít. Ne ale tak jak ho známe běžně, nýbrž ve formě sloučenin, z nichž některé mají unikátní vlastnosti. Příprava a studium takových látek se staly středem zájmu skupiny prof. Petra Štěpničky z Katedry anorganické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za akademický rok 2019/2020 – Mimosekční předmět
Cenu velemloka za nejlepší mimosekční předmět dostal letos RNDr. Tomáš Křížek Ph.D. (*1989) za jeho přednášku “Prezentace a veřejné projevy”. Na katedře analytické chemie také vede cvičení z analytické chemie. Na analytickou chemii se zaměřuje i jeho výzkum. Jako popularizátor vědy se také účastní projektu Začni (si) s přírodovědou. Problematice veřejného projevu se věnuje i mimo školu, je totiž součástí týmu, který vede klub Bohemian Toastmasters.
Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2019/2020 – Biologie
Doc. RNDr. Magdaléna Krulová, Ph.D. (*1969) je imunoložka působící na Katedře buněčné biologie. Jejím hlavním vědeckým zájmem je studium buněčných mechanismů vedoucích k protizánětlivému směřování imunitní odpovědi. Zkoumá kmenové buňky, především jejich protizánětlivé a regenerační vlastnosti. V současné době se spolu se svými studenty a kolegy zabývá možností využití kmenových buněk pro zabránění vzniku neplodnosti u mužů po prodělaném zánětlivém onemocnění. Dalším tématem, které vyvstalo se současným zájmem o otužování, je studium imunitních aspektů chladové adaptace.
Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za akademický rok 2019/2020 – Geografie
Laureátem ceny Studentský velemlok za akademický rok 2019/2020 za geografii, konkrétně za přednášku a seminář Praktické aspekty výuky zeměpisu, se stal RNDr. Tomáš Měkota (*1993). Na Přírodovědecké fakultě vystudoval Učitelství geografie a matematiky. V současnosti je členem Centra geografického a environmentálního vzdělávání, kde se v rámci své doktorské práce pod vedením doc. Miroslava Marady zabývá čtením krajiny středoškolskými studenty. Působí také jako vyučující matematiky a zeměpisu na Gymnáziu J.K. Tyla v Hradci Králové.
Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2019/2020 za chemii Jiřím Fišerem
Laureátem ceny Studentský velemlok za akademický rok 2019/2020 se stal doc. RNDr. Jiří Fišer, CSc. (*1942) se svojí přednáškou Molekulová symetrie. Na naší fakultě vystudoval fyzikální chemii, ve které se následně i habilitoval. Nyní působí na katedře fyzikální a makromolekulární chemie a v rámci svého výzkumu se zabývá výpočetní a teoretickou chemií. V minulosti již jednou získal cenu Studentského velemloka za sekci chemie v akademickém roce 2011/2012.
Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2019/2020 – Geologie a OŽP
prof. Jan Frouz: „Naší největší noční můrou je, že bychom mohli vychovávat chelicerátové blby.“ Prof. Ing. Mgr. Jan Frouz, CSc. (*1967) je od roku 2013 je profesorem environmentální vědy na Ústavu pro životní prostředí PřF UK. Je vedoucím Centra pro otázky životního prostředí UK. Od roku 2017 vede Národní výzkumnou infrastrukturu SoWA (Soil and Water) BC AV ČR pro komplexní monitorování půdních a vodních ekosystémů v kontextu trvale udržitelného využívání krajiny. Publikoval přes 300 odborných článků, 2/3 v časopisech registrovaných na Web of Science. Je editorem a členem redakčních rad předních oborových časopisů.

Akce dokumentů