E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Přírodověda populárně

Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2017/2018 za chemii Pavlem Kočovským aneb Spolužáci mě měli za chemického cvoka
Prof. Pavel Kočovský, DSc, FRSE (*1951) vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, působil na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Koncem 80. let minulého století se s rodinou přestěhoval do zahraničí, kde působil hned na několika prestižních univerzitách, od roku 1999 pak na University of Glasgow (čtvrté nejstarší univerzitě v anglicky mluvícím světě), kam byl povolán jako Sir William Ramsay Professor of Chemistry; v r. 2010 byl zvolen za člena Skotské královské akademie (Fellow of the Royal Society of Edinburgh, FRSE). V roce 2014 se vrátil zpět do Česka a v současnosti působí na katedře organické chemie. Ve svém výzkumu se zabývá organickou a organokovovou chemií, reakčními mechanismy, stereochemií, katalýzou a syntézou funkčních molekul. Cenu Velemlok, kterou před nedávnem získal, má vystavenou na okenním parapetu ve své kanceláři.
Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2017/2018 za geologii Václavem Špillarem
Doktor Špillar se zabývá fyzikálně-chemickými procesy spjatými s krystalizací magmatu, a to propojením numerického modelování a krystalizačních experimentů. Jeho pedagogickou aktivitu naplňuje zejména základní kurz chemie pro geology a pokročilejší kurzy petrologie magmatických hornin a dynamika magmatických krbů. Václav Špillar má široký rozhled, který v kombinaci s nadšením a mimořádně vstřícným a přátelským přístupem vede k jeho značné oblibě mezi studenty.
Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2017/2018 – Přírodovědný fotoklub
Laureátem speciální ceny SKAS za mimosekční předmět se za svůj Přírodovědný fotoklub stal RNDr. Petr Jan Juračka, PhD. (*1985) z katedry ekologie. Petr Juračka se kromě klasické přírodovědecké a cestovatelské fotografie věnuje vědecké mikrofotografii (včetně elektronové mikroskopie) nebo fotografování pomocí dronů. Vedle popularizování vědy přednáší také o svých dobrodružných cestách. Na katedře ekologie se věnuje ekologii metaspolečenstev a taxonomii korýšů. Přírodovědný fotoklub vede společně se svým kolegou z katedry ekologie, Martinem Černým.
Neobyčejné eseje o životě a biologii
Vědec, univerzitní pedagog a literát Anton Markoš vydal při příležitosti svého životního jubilea sbírku esejů, studií a kratších textů, které průběžně publikoval v uplynulých deseti letech. Sbírka je to skutečně rozmanitá. Osvěžujícím a čtivým jazykem nás zve na myšlenkovou pouť různými obory, při které se spolu se čtenáři pokouší porozumět povaze života.
Čichám, čichám ruměnici…
Snahou živočichů přirozeně je, aby se z nich nestala kořist. Některá zvířata spoléhají na dokonalé maskování, jiná na skrytý způsob života, a další jsou vybavena k tomu aktivně se bránit. I taková vosa s ostrým žihadlem však raději odletí, než aby musela bojovat o život. Jak tedy varovat případné predátory už z dálky? K tomuto účelu se vyvinuly aposematické signály. Aposematismus je nápadné výstražné znamení, které informuje o nechutnosti, jedovatosti nebo obecně nebezpečnosti živočicha. Toto přesně je účelem výrazného žlutočerného zbarvení vosy, mloka, nebo kuňky žlutobřiché. Aposematické signály ale určitě nekončí u zbarvení. Někdy může být nejlepší dát najevo svou nebezpečnost či nechutnost pomocí zápachu. Na to, jestli se lze skutečně spoléhat jen na zápach, se podívali zoologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v čele s Janem Raškou.
Hrozí člověku nebezpečí od arktických komárů?
Komáři jsou známí jako přenašeči celé řady nebezpečných onemocnění. Většině z nás se v této souvislosti pravděpodobně vybaví známé tropické choroby, např. malárie. S některými se však lze setkat i v polárních oblastech. Na zmapování výskytu potenciálně nebezpečných virů u komárů v Arktidě se zaměřil výzkumný tým vedený pracovníky Ústavu parazitologie Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích společně s dalšími pracovišti, včetně Katedry ekologie Karlovy Univerzity.
Čerpání dotací na inovace v Česku – kde a kdo
Strukturální fondy Evropské unie (EU) jsou jedním z často omílaných témat i v mainstreamových médiích. Jsou nástrojem regionálního rozvoje, ale bohužel i předmětem klientelistických vazeb, korupčních skandálů a bývají skloňovány například i v souvislosti s ostatními politikami EU jako je např. migrace. David Hána a Lenka Hellebrandová z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje se zaměřili na prostorové a sektorové rozdíly v podpoře inovativních firem v Česku právě z těchto fondů.
Změny krajiny a lesa na Šumavě – co natropil Kyrill?
Naše pohoří jsou z velké části zalesněna, ne jinak tomu je i na Šumavě. Nejvíce je zastoupen smrkový porost, který také bývá nejčastěji poškozen. Vichřice nebo působení kůrovce patří mezi přirozené typické disturbance, tedy narušení, daného prostředí. Ty mají dále vliv na strukturu, skladbu, diverzitu a celkovou proměnu vegetace. Proto Tomáš Janík a Dušan Romportl z Katedry fyzické geografie a geoekologie naší fakulty zmapovali vývoj po orkánu Kyrill.
Masožravci ve stínu známějších kolegů aneb jak se žije kunám, liškám nebo jezevcům?
V posledních letech zaznamenáváme návrat velkých šelem do naší krajiny. Rysi, vlci a medvědi znovu osidlují středoevropskou krajinu, na okraji zájmu ale zůstávají menší šelmy, a právě na ty se výzkum týmu ekologů a zoologů nejen z naší fakulty pod vedením Kláry Pyškové z Katedry ekologie zaměřil.
Cesta do barokních Čech
Bohuslav Balbín byl barokní vzdělanec, kněz, literát a nadaný přírodovědec. Své poznatky shrnul do monumentálního díla, jehož první část s komentáři se podařilo autorskému týmu poprvé vydat v českém jazyce. Jeho dílo je přímo nabito podrobnými a zajímavými informacemi z mnoha oborů a nabízí jedinečný pohled na historii české vědy.

Akce dokumentů