Státní závěrečné zkoušky a obhajoby bakalářských prací na katedře biochemie - jaro 2023
Datum konání 6.6.2023 - 7.6.2023
Publikováno 1.6.2023
Aktuality
Státní závěrečné zkoušky a obhajoby diplomových prací na katedře biochemie - jaro 2023
Datum konání 30.5.2023 - 31.5.2023
Publikováno 23.5.2023
Pozvánka na přednášku "Význam oxysterolů pro vznik, prognózu a terapii karcinomu prsu"
Datum konání 12.5.2023
Publikováno 9.5.2023
Pozvánka na přednášku "Acceleration of chemical reactions in microdroplets: physical basis, high throughput analysis and implications for drug discovery"
Datum konání 9.5.2023
Publikováno 2.5.2023
Je výhodnější pít čaj z listů či kořenů řepíku lékařského nebo dobromysli obecné? A jak chutná patogenním bakteriím Pseudomonas aeruginosa?
Hledáním účinných přírodních látek v léčivých rostlinách a jejich inhibičním efektem na růst bakterií P. aeruginosa se zabývá nový článek týmu Katedry biochemie, do kterého byly přizváni talentování středoškolští studenti Eliška Sladkovská a Daniel Šmíd.
Publikováno 26.4.2023
Katedra biochemie má novou vedoucí
V polovině února se funkce vedoucí Katedry biochemie ujala Prof. RNDr. Helena Ryšlavá, CSc.
Publikováno 15.2.2023
Pozvánka na profesorskou přednášku "Nová role hemu ve zdraví a nemoci - hemové senzorové proteiny"
Datum konání 2.2.2023
Publikováno 25.1.2023
Pozvánka na přednášku "Moonlighting proteins at the cell surface of Candida pathogenic fungi ‒ their transport to the cell surface and interactions with human proteins"
Datum konání 30.1.2023
Publikováno 25.1.2023
Státní závěrečné zkoušky a obhajoby diplomových prací na katedře biochemie - zima 2023
Datum konání 1.2.2023
Publikováno 23.1.2023
Heme, heme, je tady kyslík?
Že mají aristokrati modrou krev? Ale kdepak, všichni máme krev pěkně červenou právě díky červenému krevnímu barvivu hemoglobinu, jehož součástí je neproteinová část, tvořená molekulou hemu. A právě hem v hemoglobinu přenáší v naší krvi kyslík od plic k buňkám jednotlivých orgánů. Úlohy hemu v různých proteinech i v různých organismech jsou však daleko rozmanitější, než „jen“ udržet lidi naživu pravidelnou dávkou kyslíku. Bakterie například hem využívají v kyslíkových senzorech, kterými se dokážou orientovat ve svém okolí. Právě na mechanismy funkce těchto proteinů se zaměřuje nové mini-review skupiny doc. Markéty Martínkové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Publikováno 10.1.2023
Akce dokumentů