E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2022/2023 s Ing. Mgr. Janem Novákem

Jan Novák se zaměřuje především na výuku sportovních her, plavání a sportů v přírodě. Z hlediska sportovního zaměření je považován za „multifunkčního“ člena katedry. Do výuky zařadil netradiční sporty, například biatlon nebo orientační běh. Neodmyslitelnou součástí jeho činnosti na KTV je organizace řady soutěží, závodů a turnajů, které jsou vždy, díky své originalitě, velkým překvapením nejen pro studenty, ale i pro členy katedry.

Obdržel jste cenu Studentský Velemlok, tedy cenu pro nejlepšího pedagoga PřF UK v oblasti nesekčních předmětů. Jaké emoce ve Vás toto ocenění vyvolalo?

V mém případě nelze úplně mluvit o emocích. Spíše to pro mě bylo překvapení, které mě potěšilo, ale i trochu vystrašilo. Neměl jsem ani tušení o existenci studentské ankety, ani by mě nenapadlo, že bych mohl uspět.

Učíte tělesnou výchovu, jaké všechny sporty máte na starost?

Mgr. Ing. Jan Novák se Studentským velemlokem
foto: Dajána Kolářová a Jonáš Priškin

Učím toho poměrně dost. Podle rozvrhu to je fotbal, orientační běh, lezení, plavaní, posilovaní, lední hokej a kanoistika. Některé semestry toho bývalo i více. V rámci tělesné výchovy 1 jsem vybíral venkovní sporty, s kterými se během školního tělocviku studenti jen tak někde nesetkají.

Náplň hodin by neměla kopírovat středoškolské osnovy a měla by se vyhýbat sportům, kterými je středoškolská TV často zaplevelená.

Jaká byla Vaše cesta k učitelství tělocviku? Nejdříve jste studoval úplně jiný obor. Jak dlouho působíte na Přf UK?

Nejsem ideální kariérní typ. Spíše opak je pravdou, a tak jsem také vnímal souvislost mezi studiem vysoké školy a budoucím povoláním. Plno vystudovaných lékařů také ve zdravotnictví nepůsobí. U mě šlo v první řadě o vyhnutí se fyzice a chemii. Ne že bych se jim chtěl vyhnout, ale studiem bych jim absolutně propadl. Musel jsem tedy jít studovat něco, co je mi totálně ukradené, což Vysoká škola ekonomická splňuje naprosto dokonale.

Připouštím, že to byla chyba a varuji každého před touto instituci. Cesty zpět není. Tím se dostávám k otázce, kolik jsem na fakultě let. Přesně tolik, kolik let už se chystám, podat si přihlášku na geologii. Teď nedávno jsem to prošvihl už po patnácté a tak to asi zůstane i dál.

Jaké byly Vaše začátky na Přírodovědecké fakultě?

V začátcích to bylo úplně jiné než teď. Mnohdy jsem si připadal jen jako stážista. Studenti si mysleli, že jsem také student. V hodinách TV1 jsem byl vždy ve dvou, přičemž ten druhý byl vždy někdo z výrazně starších kolegů, který hrál hlavní roli. V hodinách kanoistiky jsem se ke slovu nedostal minimálně půl semestru. Chodíval jsem si tam vyslechnout nekonečné teoretické přednášky, jak předejít střetu s veslaři a parníky. Stejně byly k ničemu, protože praktická část spočívala především v učení se správně vynášet kánoe z kůlny a zase zpět. Když přisel konečně na řadu rozsáhlý přednáškový blok o správném sedu v kánoi, docházelo ke střídání skupin a místo na vodu jsme odcházeli na softbal. Tam byl často podobný scénář.

Při tělesné výchově 2 se také žádný velký rozlet nekonal. Měl jsem pevně dané hodiny. Tuším, že se jednalo o florbal a futsal. Žádný prostor pro vlastní volbu sportů, které bych uznal za vhodné učit. Vlastní kurzy jsem žádné neměl, pouze jsem pomáhal na kurzech jiných členů KTV. Jediné, co se nezměnilo, je můj výskyt na bazénu v úterý ráno s paní Zdeničkou. Ač tedy začátky mohou vypadat zvláštně až absurdně, vzpomínky na ně jsou vesměs pozitivní.

Co může tělesná výchova nabídnout studentům přírodovědecké fakulty? Proč mají některé obory povinnou tělesnou výchovu a některé nikoliv (třeba biologická sekce)?

Jedna otázka zní, co může TV nabídnout, druhá pak, co by měla nabídnout. Alespoň z mého pohledu by hodiny neměly přinášet kondiční stimul, který by sice měl hrát hlavní roli, nelze však opomíjet sociální společenskou a zábavnou funkci sportu. Tělesná výchova by měla být příjemným doplňkem ke studiu. Studenti by neměli přistupovat ke studiu jako k něčemu, co musí přežít, ale naopak. A právě tělesná výchova a sportovní kurzy by měly být nástrojem, jak studium prožít lépe.

Otázka povinnosti TV u jednotlivých oborů na PřF je složitá. Nebyl jsem na fakultě v době, kdy i biologická sekce měla povinnou TV v rozsahu, jak je tomu na jiných sekcí. Paradoxně v té době KTV spadala pod biologickou sekci. Události, které měly za následek zrušení povinné TV pro biologické obory neznám, tak mně je nepřísluší komentovat. Nicméně s touto změnou přešla KTV pod geografickou sekci. Zde již mohu říct, že podpora ze strany geografické sekce je velmi silná, nebál bych se říct, že nemůže být lepší.

Celá otázka povinnosti TV není jen na úrovní biologické sekce a zbytku fakulty. V nedávné minulosti došlo k redukci rozsahu povinné TV u učitelských nebo demografických oborů. Neznám aktuální data, ale v minulosti jsem často zpracovával statistiky zastoupení studentů jednotlivých sekcí v hodinách TV 2 a volitelné TV. Samozřejmě je to ovlivněno i nejvyššími absolutními čísly v celkovém počtu studujících, ale i tak bylo studentů biologických oborů nejvíce. Zajímavý byl také vysoký počet studentů jiných fakult UK v hodinách TV PřF. Z jiného pohledu, dle stupně studia, je dobré zmínit vysoký podíl studentů doktorského studia.

Čím myslíte, že jste dosáhl u studentů takové oblíbenosti?

Zde již budu konečně stručný. Nevím. A ani si nemyslím, že by to bylo tak slavné.

Jaký jste byl student vy a jak moc pro vás byla v průběhu studia důležitá tělesná výchova?

To by asi měli posoudit jiní, pokud si to někdo vůbec pamatuje. Student jsem byl velmi osamělý až izolovaný. Úplně něco jiného, než co vidím na fakultě, kdy stejné skupiny studentů chodí na přednášky, cvičení, ale i na hodiny TV a sportovní kurzy. Zas by to bylo dlouhé vyprávění a vzpomínání, kde bych sotva našel něco pozitivního.

Celé bych to zobecnil na jednu událost ze studia Fakulty tělesné výchovy a sportu. Ptáte-li se, jak pro mě byla tělesná výchova v průběhu studia důležitá - nejen během studia, ale i celého života, jsem zasvětil veškerý volný čas sportu. Ve studiu se to odrazilo v tom, že jsem neudělal zkoušku z předmětu „Sport a volný čas“. Jak název vypovídá, nebude to úplně nějaká relativistická fyzika a Einstein by se jistě velmi divil, co je dnes také považováno za vědu. Ale zpět k věci, vzhledem k výše uvedené skutečnosti je paradoxem, že jde opravdu o jedinou zkoušku, kdy jsem zaváhal.

Jste spokojený se sportovišti na PřfUK nebo Vám nějaké chybí? Co byste případně chtěl změnit?

Ze sportovního centra UK mám velmi rozporuplné pocity. V průběhu roku 2018 sice prošla většina sportovišť rozsáhlou rekonstrukcí. Do té doby byl stadion použitelný tak akorát pro natáčení filmů s tématikou historie sportu. Nového povrchu se dočkala také centrální hala a zcela nová je také posilovna. Pokud by někdo chtěl vidět původní muzejní posilovací stroje, tak značnou část staré posilovny se podařilo převést do loděnice.

K nové posilovně bych měl pár výhrad, ale horší to je s atletickým oválem a sektory. Nedostatků, které tu nebudu jmenovat, je tam dost. Není to sice pro atletické ovály obvyklé, ale větší multifunkčnost atletického oválu by byla zcela na místě. Po celém obvodu by mohlo být zcela dostačující 6 tartanových drah. Na vnějším obvodu se mohlo nechat 3-4 m asfaltu pro inline brusle nebo kolečkové běžky. V zimě by to pak bylo využitelné na běžkování. Zde by pak nebylo od věci ani sněžné dělo, rolbu, to já už bych zajistil. Prostor pod tribunou by se pak dal využít k vybudování podzemní biatlonové střelnice. Něco jako je v útrobách kopce Parukářka. Zde by se však jistě vešlo více stavů než dva.

Co je mi vysloveně trnem v oku, je softballové hřiště. Nic proti softballu, mluvím pouze o hřišti. Napříč všemi katedrami TV jednotlivých fakult UK plánuje vzácná shoda, že ve SCUK chybí venkovní hřiště s umělým povrchem, které by bylo využitelné celoročně. Místo toho se vybuduje nové softballové hřiště, které po většinu semestru není využitelné ani na ten softbal

Co zde velmi chybí, je lezecká stěna, ať již vnitřní nebo venkovní. Hodiny lezení jsou jedny z nejžádanějších a musí se neustále hledat nějaké nájmy na externích stěnách po celé Praze. Osobně postrádám také gymnastickou tělocvičnu. Myslím, že by se dalo najít řešení rekonstrukcí sklepních prostor. Bylo by také divné, kdybych já nezmínil absenci ledové plochy.

Jak Vás napadlo začít na přírodovědecké fakultě zrovna s nočním orientačním během?

Opět musím lovit v paměti, jak to tenkrát vlastně bylo. Dá se říct, že to vzniklo jako taková protestní hodina proti opatření rektorátu UK. Z ničeho nic bylo fakultám UK nařízeno platit za nájmy hodiny TV ve SCUK. Zní to jistě paradoxně, ale tak to bylo a stále je. Já SCUK opustil a začal učit mimo, většinou někde v přírodě. Tak vznikla i hodina nočního orientačního běhu a v letním semestru, kdy už je dříve světlo klasického denního orientačního běhu.

Nejen z hlediska náplně, ale i kondiční stránky, bych to označil jako ideální formu. Ať se vymýšlí cokoliv, největší efekt bude mít stejně hodina souvislého běhu. Když se k tomu přidá ta orientace, o to více je to zajímavé. Kdyby to bylo vypsáno jako prostý kondiční běh, asi by o to takový zájem nebyl.

Kolega vždycky říkával: „jsou to přírodovědci, mají mít k přírodě vztah“. Samozřejmě jsem si už dávno všiml, že plno oborů PřF je od bezprostředního kontaktu s přírodou vzdálena. Nelze opomenout finanční nenáročnost hodin orientačního běhu, žádné nájmy atd. Také během „doby covidové“ tato hodina mohla probíhat dál.

Děkuji za rozhovor a přeji hodně úspěchů do budoucna.

Anežka Ševčíková

Publikováno: Středa 22.03.2023 21:35

Akce dokumentů