Včely na mušce
Včely patří mezi jedny z nejdůležitějších a nejpilnějších hmyzích opylovačů naší přírody. Bez nich by jen těžko mohl fungovat dnešní ekosystém, a to včetně člověka a jeho zemědělské výroby. Jejich studium je proto nesmírně důležité. Jaká je biologická rozmanitost druhů včel napříč naší planetou a co ji ovlivňuje? Na to a mnohem více se podíval mezinárodní tým v čele s Nicolasem Vereeckenem a Nicolasem Leclercq z Université Libre de Bruxelles, jehož součástí byl i Daniel Benda a Jakub Straka z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Pokud bychom se chtěli navrátit do doby, kdy došlo ke vzniku včelí linie, museli bychom se vrátit hodně daleko, zhruba o 140 milionů let někdy do období střední křídy. V této době začaly vznikat ne náhodou také kvetoucí rostliny. V průběhu evolučního vývoje Země docházelo k mnoha změnám jak biotických (např. vegetace), tak abiotických (např. klima) faktorů, což s sebou přinášelo i vliv na vývoj taxonomie včel mezi kontinenty a také k vysoké úrovni kontinentálního endemismu.
Jelikož poznání taxonomických odlišností či podobností jednotlivých druhů včel má ekologický i socioekonomický význam, vědci se rozhodli pro studium včel velmi zeširoka a zároveň do velkých detailů. Mezinárodní tým odborníků se vydal do celkem 177 komerčních jabloňových sadů ve 33 zemích a čtyřech biogeografických biomech, kde zkoumali celkem 644 včelích druhů.
Při porovnání jednotlivých druhů včel mezi biogeografickými zónami bylo celkově možné zaznamenat jejich významnou taxonomickou odlišnost. Pro podrobnější zjištění vlivu charakteristik stanoviště, managementu krajiny (ekologické vs. neekologické zemědělství) a krajinného pokryvu na diverzitu včel vědci použili několik statistických generalizovaných lineárních modelů, přičemž zjistili zajímavé výsledky. Navzdory taxonomické odlišnosti mezi biogeografickými zónami autoři odhalili trend homogenizace jak ve fylogenetické (dle rozmanitosti evolučních linií), tak funkční diverzitě (dle variability vlastností organismů), což je znepokojivé, neboť by mohla být ohrožena biologická rozmanitost druhů volně žijících včel a s tím související následky. Trend homogenizace společenstev je spojován zejména se systémem vytrvalých monokultur v zemědělství, které jsou intenzivně řízeny pro produkci plodin.
Dominantním druhem v ovocných sadech byla včela medonosná, zatímco ostatní druhy se zde vyskytovaly pouze v nižších počtech. Jako pozitivní se jevila přítomnost bylinných, neobdělávaných otevřených ploch a organické postupy v zemědělství, které podporovaly zvýšenou diverzitu volně žijících včel.
Výsledky studie podtrhují důležitost konkrétních charakteristik stanovišť, způsobu hospodaření a půdního pokryvu jako klíčové faktory přispívající k diverzitě včelích společenstev, které jsou potřeba k zachování funkce ekosystému i zemědělské produkce. Studie zároveň zdůrazňuje potřebu dalšího výzkumu, který by poskytl informace pro účinné strategie řízení a ochrany a cílené přístupy, které by ochránily populace opylovačů a podpořil tak udržitelné zemědělské postupy.
Kateřina Fraindová
Publikováno:
Pondělí 23.10.2023 21:05
Akce dokumentů