Má zvýšené znechucení v těhotenství za úkol ochránit plod?
Otázkou, zda se proběhlá pandemie COVID-19 odrážela i na těhotenském znechucení či jeho změnách právě kvůli zvýšenému riziku onemocnění, se zabývala výzkumná skupina vědců, které nedávno vyšel článek v časopise Frontiers in Psychology. Za Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy se na studii podíleli i Šárka Kaňková a Jana Hlaváčová z Katedry filosofie a dějin přírodních věd a také Jan Havlíček z Katedry zoologie.
Těhotenství je období doprovázené mnoha změnami, na jedné straně dochází ke složitým supresivním procesům, které mají v matce za úkol tolerovat plod, na druhé straně se imunitní systém matky přizpůsobuje tak, aby účinně chránil vyvíjející se zárodek před infekcemi. Právě znechucení se stalo v souvislosti s těhotenstvím předmětem několika recentních studií, z nichž většina pochází z laboratoře Šárky Kaňkové. Vyšší míra znechucení byla již dříve pozorována během prvního trimestru těhotenství, v době mnoha vývojových procesů citlivých na narušení. V roce 2022 publikovali Kaňková a kolektiv v časopise Evolution and Human Behaviour studii, ve které prokázali, že zvýšené znechucení v prvním trimestru je spojeno se sníženými hladinami některých cytokinů, což by mohlo naznačovat, že znechucení aktivně kompenzuje nedostatečnou imunitní adaptaci v časném těhotenství.
Vzhledem k tomu, že pandemie představují významné zdravotní riziko, vědci předpokládali, že ženy v tomto raném stádiu těhotenství i během pandemie COVID-19 budou vykazovat obzvláště velký nárůst míry patogenního znechucení. Popisovaná studie zkoumala míru znechucení mezi ženami, které byly těhotné před a během pandemie SARS-CoV-2. Jako kontrolní proměnnou použili vědci intenzitu těhotenských nevolností. Mezi nevolnostmi a znechucením v těhotenství existují určité podobnosti, kterými se kolektiv autorů také zabýval v jedné ze svých prací z roku 2023 publikované v časopise Hormones and Behavior. Těhotenské nevolnosti jsou přechodné a specifické pouze pro období těhotenství, jejich hlavním cílem je pravděpodobně chránit matku a plod před potravinami obsahujícími potenciálně toxické abortivní látky a teratogeny, zatímco různá míra znechucení doprovázející jedince během celého života by měla vést ke snížení rizika nákazy. Vědci předpokládali, že, na rozdíl od znechucení, pandemie COVID-19 intenzitu těhotenských nevolností neovlivní.
Do předregistrované studie bylo zahrnuto 200 žen ve věku 19–44 let rekrutovaných během prenatální lékařské prohlídky ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze (Porodnicko-gynekologická klinika) v prvním trimestru těhotenství v letech 2017-2019 a 350 žen ve stáří 20–44 let v době pandemie COVID-19 (březen 2020 - prosinec 2020). Do studie byly zahrnuty pouze ženy, které počaly přirozenou cestou. Všechny ženy vyplnily dotazník zaměřený na míru znechucení.
A jaké jsou závěry této studie? Zjistilo se, že ženy, které byly těhotné během pandemie, vykazovaly ve srovnání se ženami těhotnými před pandemií významně vyšší míru znechucení, speciálně se jednalo o znechucení související s obavami z mezilidského přenosu patogenů. Je však třeba zdůraznit, že vliv pandemie na míru znechucení zjištěný v této studii byl spíše slabý. Zajímavé zjištění bylo, že pozorovaný efekt pandemie na znechucení byl silnější u prvorodiček, což naznačuje, že předchozí zkušenost s těhotenstvím by mohla hrát roli v aktivaci BIS během těhotenství. Jak autoři studie předpokládali, pandemie neměla žádný vliv na těhotenské nevolnosti. Závěrem lze konstatovat, že i když je komplexní mechanismus BIS vyvinut tak, aby se adaptoval na podmínky aktuálního prostředí, u těhotných žen bylo v důsledku pandemie COVID-19 znechucení zvýšeno jen mírně. To by mohlo být vysvětleno tím, že už samotné těhotenství představuje dostatečný signál pro aktivaci BIS.
Tereza Žirovnická
Akce dokumentů