Mladí vědci odhalují tajemství vědy
Fotbalové utkání mezi viry a imunitou, filmování ve tmě, fuzzy logika nebo nová naděje pro „zprasená játra“. Co mají tato témata společného? Všechna byla představena na letošním finále soutěže FameLab, které se konalo v úterý večer na půdě Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.
Snad všichni vědci, kteří se pokusili vysvětlit svůj výzkum veřejnosti, vědí, že to není vůbec jednoduché. Dokážete si ale představit, že byste se o něco podobného pokusili na podiu před desítkami posluchačů? Právě o to se snaží účastnící soutěže FameLab, která vznikla v roce 2004 v Anglii a od roku 2011 se pravidelně koná i v České republice, od loňského roku pod záštitou Univerzity Karlovy. Úkolem soutěžících je představit téma svého vědeckého bádání formou stand-up příspěvku. Jejich vyprávění se však musí vejít do tří minut a mohou použít jedině takové pomůcky, které si na podium dokáží sami přinést.
Finálovým večerem provázela jako obvykle ostřílená dvojice moderátorů – Tereza Štěpánek Chytilová a Jat Dhillon, ke kterým se letos poprvé připojily i dvě překladatelky do znakového jazyka, jelikož do finále se probojovala i hluchoněmá doktorandka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Marie Pangrácová. V úvodu večera se tak publikum mimo jiné naučilo potlesk pro neslyšící a pak už dostala slovo rektorka Univerzity Karlovy a čestná předsedkyně poroty, profesorka Milena Králíčková. Paní rektorka vyzdvihla především historii univerzity a její excelenci ve vědě. Následně hosty přivítali britský velvyslanec Matt Field a děkanka Fakulty humanitních studií Věra Sokolová.
FameLab je sice ze své podstaty soutěž a během finálového večera byla nervozita účastníků jasně vidět, někdy dokonce i slyšet. Přesto všichni organizátoři zdůrazňují, že se mezi finalisty snaží vytvořit přátelskou a tvůrčí atmosféru. Finalisté národního kola soutěže se tak společně s odbornými kouči účastní intenzivní víkendové přípravy, kdy pilují přednes a pod taktovkou odborníků se snaží co nejsvědomitěji připravit na své tři minuty slávy. Finálová vystoupení pak hodnotí odborná porota, ve které letos zasedli vědec a popularizátor vědy Michael Londensborough, lékařka a vítězka národního kola FameLab 2016 Eliška Selinger a historik a geograf Jiří Martínek.
Na letošním finálovém večeru jsme slyšeli tyto příspěvky:
- Tereza Pluskalová (FF UK) „Kde se minulost setkává s budoucností?“ – Tereza nás seznámila s historií budovy Strakovy akademie a s tím, jak byla od závěti hraběte Straky až do dnešního dne využívána. Věděli jste například, že tiskový sál vlády dřív býval sálem operačním?
- Pavel Ruzyak (spolek Osvěta) „Filmování ve tmě“ – Je možné, aby nevidomí natáčeli filmy? Pomocí image to voice, umělé inteligence a podobných pokročilých technologií by jednou fotoaparáty a kamery mohly komunikovat se svým uživatelem.
- Lucie Vránová (PřF UK) „Fotbal – ŽIVĚ: Virus vs. imunita“ – Jak vypadá takový fotbalový zápas mezi viry a imunitou? Vrozený imunitní systém rozezná, jaké týmy proti sobě hrají, adaptivní imunitní systém pak umí rozpoznat jednotlivé hráče daného týmu.
- Marek Brousil (LFP UK) „Zprasená játra – nová naděje“ – Existuje alternativa transplantace jater? Játra z prasat se promyjí detergentem a do zbylé hmoty se dosadí lidské buňky. Tak snadné to sice není, ale jednou snad budeme mít játra pro všechny.
- Tereza Pavlíková (PřF MU) „Tak trochu Kinder Surprise“ – Jak souvisí to, co nosíme na sobě a obsahem mikroplastů v půdě a potravinách? Jaká zahrádka je z hlediska ukládání mikroplastů do půdy nejlepší? To všechno nám Tereza vysvětlila.
- Sutha Prathyusha Jakkaliliki (LFHK UK) „Život mezi 0 a 1 pomocí fuzzy logiky“ – Sutha nám na příkladu jablek a našich vlastních životů a těl vysvětila, jak souvisí pravděpodobnost a fuzzy logika s detekcí zhoubných rakovinných nádorů.
- Marie Pangrácová (PřF UK) „Skryté tajemství dlouhověkosti termitích králů a královen“ – Marie nám sice nedala návod na elixír mládí, ale s pomocí termitího vojáka Franka a překladatelky do znakového jazyka vysvětlila, že tajemství dlouhověkosti termitů spočívá v pozměněné aktivitě telomerázy, která jim dokonce opravuje tělní buňky.
- Zuzana Osifová (ÚOCHB AV ČR) „Nukleární genetická rezonance – jaderná zbraň nebo nedestruktivní analytická metoda“ – Zuzana vysvětlila, že tato metoda umožňuje chemickou analýzu otisků prstů. Jak to ale funguje? Prý podobně jako termoska s heliem a dusíkem.
- Zuzana Procházková (MFF UK) „Bude dnes pršet?“ – Za pomoci krabice s klikou jsme se dozvěděli, proč nemůže být předpověď počasí přesná. Proto možná zmoknou i ti, kdo předpověď počasí bedlivě sledují.
Po vystoupení všech finalistů čekaly na diváky dvě novinky české soutěže FameLab, online hlasování a hudební vystoupení, během kterého se porota radila a vybírala vítěze. Vzhledem k podaným výkonům to nemohlo být vůbec snadné. Porotci hodnotili přednes soutěžících na základě tří kritérií – vědecké správnosti, jasnosti sdělení a charismatu. Po každém vystoupení měli porotci ještě dvě minuty na to, aby se pomocí otázek od finalistů dozvěděli další detaily.
Ptáte se, jak letošní ročník dopadl? Na listopadové finále v Cheltenhamu vyrazí Univerzitu Karlovu reprezentovat Marek Brousil s nadějí pro „zprasená játra“. Markovo vystoupení zaujalo i publikum a získal tak cenu poroty i cenu publika. Druhé místo obsadila Tereza Pavlíková, která pojede studovat mikroplasty do jednoho z Českých center. Třetí místo pak vybojovala Zuzana Procházková s úskalím předpovídání počasí. Speciální ocenění získala Marie Pangrácová, kterou rektorka Univerzity Karlovy nominovala na cenu Wernera von Siemense pro překonávání překážek. Gratulujeme!
Krátký rozhovor s Markem Brousilem v magazínu Univerzity Karlovy: zde
Publikováno:
Středa 27.09.2023 22:20
Akce dokumentů