E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Články

Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších vědeckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
(Ne)jedinečnost květen
Obecně platným pravidlem je, že čím jsou regiony dál od sebe, tím méně jsou si jejich květeny podobné. To ale již přestává platit od doby, kdy lidé začali přesouvat rostlinné a živočišné druhy mezi oblastmi. Tento proces začal před stovkami let, kdy lidé začali cestovat nejen v rámci zemí, ale i mezi kontinenty. Biogeografické bariéry tehdy přestaly plnit svou funkci v takové míře jako dřív. Rostliny, které se do té doby nemohly šířit mimo oblast svého původního rozšíření, se najednou objevily v nových oblastech, kde některé z nich zdomácněly. Důsledky šíření nepůvodních rostlin na celosvětovou homogenizaci flóry byly studovány týmem vědců z více než deseti zemí světa. Mezi nimi byl i profesor Petr Pyšek z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Nanočástice: budoucnost nebo dávná minulost?
Nanomateriály jsou díky svým unikátním vlastnostem velmi aktuálním tématem pro mnohé výzkumné týmy po celém světě. Zájem o ně jistě v blízké budoucnosti nebude utichat. Je však možné, že tu s námi jsou podstatně déle, než jsme si mysleli? Že je vyvinula sama příroda? Kvantové tečky jsou typ nanočástic, které jsou běžně považovány za umělé polovodiče se zajímavými vlastnostmi a aplikacemi. Vědecký tým Dr. Martina Feruse, jehož součástí jsou i studenti Přírodovědecké fakulty UK, spojil síly se skupinou Dr. Lukáše Nejdla z Mendelovy univerzity v Brně, aby prozkoumali roli kvantových teček v chemii vzniku života na Zemi.
Když stromy nerostou
Náhlá extrémní zpomalení růstu stromů je možné sledovat na letokruzích, díky nimž jsou vědci schopni studovat nejen všemožné trendy v růstu dřevin, ale i dělat odhady do budoucnosti. Tato zpomalení mohou mít řadu důvodů, od klimatických jevů, přes škůdce až po jiné disturbance. Během těchto extrémních událostí klesá ukládání uhlíku do kmenů stromů na hodnoty kolem 20-40 % běžného stavu. Zároveň je extrémní snížení růstu často hlavním impulsem k následné vlně mortality lesních porostů. Borovice lesní (Pinus sylvestris) a smrk ztepilý (Picea abies), jsou dva druhy jehličnanů vyskytujících se ve střední Evropě a Václav Treml z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy na nich, spolu s dalšími kolegy studoval extrémní zpomalení růstu a jejich trendy. V dlouhodobém horizontu se zaměřili na lesy ve vyšších a nižších polohách a sledovali opakování zpomalení růstu a jejich propojenost s klimatickými jevy. Právě dlouhý časový úsek, z něhož byla sbírána data, je zde výjimečný, protože je dosud z hlediska extrémů málo probádaný.
Ukáže nám měď metastáze v kostech?
Rakovina je onemocněním postihujícím stále větší množství lidí, přetrvávajícím problémem v její léčbě je nejen její pozdní zachycení ale často i absence vhodné léčby. Výzkum v oblasti diagnostiky i terapie rakoviny je tedy stále velice důležitý a je mu věnováno mnoho studií. Mezi jedny z hlavních zobrazovacích technik pro mapování metastází v kostech pomocí radioaktivně značených sloučenin patří pozitronová emisní tomografie (PET) či jedno-fotonová emisní počítačová tomografie (SPECT). Pro využití těchto zobrazovacích technik je nutné zavést do organismu vhodný radionuklid. Mezi dnes standardně využívané radionuklidy, jimiž se značí podávané sloučeniny, se řadí radioaktivní izotop fluoru pro PET či izotop technecia pro SPECT. Stále zkoumaným a velmi populárním tématem je využití kovových radionuklidů jako zářičů. Ty musí být vázány do vhodných nosičů, a tedy komplexovány do ligandů. Právě syntéze ligandu selektivně komplexujícího izotopy mědi a cílícího na kostní tkáně je věnován článek, který vznikl z výzkumu Mgr. Lucie Pazderové pod vedením doc. Vojtěcha Kubíčka z katedry anorganické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Studie vznikla ve spolupráci s Technickou univerzitou v Drážďanech.
Cukrovka? Staré buňky musí pryč!
Cukrovka neboli diabetes mellitus představuje jeden z nejzásadnějších zdravotních problémů současné populace vyspělého světa. Každý z nás pravděpodobně zná někoho, kdo jí trpí. Jen diabetes mellitus druhého typu aktuálně trápí více než 420 milionů lidí po celém světě. Takové množství lidí žije v celé Jižní Americe. A právě výzkumem léčby druhého typu tohoto onemocnění se zabýval tým českých vědců pod vedením prof. Jiřího Neužila, jehož součástí byla i Mgr. Eliška Vacurová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ta je i jednou z hlavních autorek článku, který vyšel v časopise Nature Communications.
Chemie múzou francouzských spisovatelů
Chemie a literatura ─ dva obory velmi odlišné, avšak oba krásné a snadno propojitelné. Ve svých románech se chemií inspiroval i jeden z nejslavnějších autorů 20. století Marcel Proust. Na jeho román Hledání ztraceného času doslova přísahá většina dnešních intelektuálů, i když ho řada z nich nikdy nečetla. Ve světě prodchnutém chemofobií je proto důležité si uvědomit, že za mimořádný čtenářský zážitek toto dílo vděčí také bezpočtu chemických přirovnání, metafor a iluzí. A právě chemickým motivům v Proustově vrcholném díle se věnují v článku pro Chemické listy doc. Karel Nesměrák a Mgr. Radek Chalupa z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Řekni to molekulou!
Čárový kód na obalu zmrzliny nebo bezkontaktní karta použitá k jejímu zaplacení nám dnes připadají jako samozřejmost. Čím dál víc předmětů je dnes značeno nějakým typem digitální značky. Možná se nám může digitální kódování informací zdát jako vymoženost posledních pár desítek let, ale na předávání digitálních informací spoléhá naše existence od nepaměti. Doslova. Nebýt našich genů kódovaných pořadím bází v molekule DNA, nečetli byste nyní tento článek. Není tudíž třeba zdůrazňovat, že informační kapacita molekul je obrovská. Jak molekulární kódování využít pro technologické účely zaujalo skupinu Dr. Miloslava Poláška z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie Věd ČR, v níž působí i Ph.D. student Jan Kretschmer z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Čeští paleontologové zdokonalují vědomosti o mikrofosilních chitinozoích
Již po několik desetiletí zůstávají prvohorní mikrofosilie skupiny chitinovců (Chitinozoa) záhadou. Jejich původ se pokouší vysvětlit dvě protichůdné hypotézy. První je pokládá za pozůstatky individuálních organismů skupiny Protista a druhá za vajíčka zatím neznámých mnohobuněčných živočichů. Nové důkazy podporující druhou jmenovanou hypotézu přinesl mezinárodní tým vědců s Jakubem Vodičkou a Oldřichem Fatkou z Ústavu geologie a paleontologie a Václavem Špillarem z Ústavu petrologie a strukturní geologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Korunovační klenot organokovové chemie
Píše se rok 1952. Zatímco v Británii nastupuje na trůn mladá Alžběta II., v americkém Pittsburghu se odehrává úplně jiný přelom. Tamní vědci Thomas J. Keally a Peter L. Pauson v rámci svého výzkumu izolovali neznámou oranžovou látku, stabilní na vzduchu, ve vodě, a dokonce i v koncentrované kyselině chlorovodíkové. Svůj objev publikovali v časopise Nature, a tak spatřil světlo světa ferrocen. Ten letos slaví 70 let a k této příležitosti sepsal prof. Petr Štěpnička z Katedry anorganické chemie Přírodovědecké fakulty přehledný článek shrnující aplikace a reakce této ikonické organokovové sloučeniny.
Po stopách jelenů do minulosti
Planeta Země prošla mnoha cykly změn klimatu. Tyto teplotní a srážkové výkyvy měly vliv i na změny rozšíření jednotlivých organismů na Zemi. Jakým mikroevolučním procesem prošel v nedávné minulosti jeden z klíčových evropských savců – majestátný jelen? Výsledky mezinárodního výzkumu pod vedením Karoliny Doan z Varšavské univerzity, na němž se vzorkováním jelenů ve střední Evropě a evolučními analýzami podílel i molekulární biolog a zoolog Pavel Hulva z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy byly nedávno zveřejněny v časopise Zoological Journal of the Linnean Society.
Záliv Brandy a unikátní fosilní dřevo z Jamesova ostrova v Antarktidě
Na ostrově Jamese Rosse objevil před více jak 10 lety tým kolem Radka Vodrážky z ČGS a Jakuba „Jamese“ Sakaly nepřeberné množství zajímavých zkamenělin. Nálezy z Antarktického projektu České geologické služby jsou postupně zpracovávány a publikovány. Fosilní dřevo ze sympatického zálivu Brandy je svým způsobem zcela unikátní. Článek vyšel v loňském roce v časopisu Antarctic Science a jeho autory jsou Oleksandra Chernomorets a Jakub Sakala z Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty UK.
Sedm hříchů potenciálních partnerů
V každém vztahu jsou lepší a horší chvíle, ale ze začátku se všichni snaží soustředit na to pozitivní. Vědci dosud zkoumali pozitivní charakteristiky, v angličtině takzvané dealmakers, u potenciálních partnerů. Ale negativní charakteristiky, kterým se říká dealbreakers, hrají ve vztahu také roli, a to minimálně takovou jako ty pozitivní. Neměli by proto být opomíjeny. Ještě se neví, jestli tato negativa dokážou přebít pozitiva, která o daném člověkovi víme, ale je velmi zajímavé, jak různorodě muži a ženy přistupují k informacím, které by o případném partnerovi mohli vědět. Zsófia Csajbók z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a další vědci zkoumali negativní charakteristiky možných partnerů a jejich důležitost.
Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za akademický rok 2020/2021 – Geologie + Životní prostředí
Laureátem ceny Studentský velemlok za akademický rok 2020/2021 v kategorii Geologie a životní prostředí, konkrétně za přednášku a seminář Vybrané kapitoly z praktické toxikologie, se stal doc. Dr. Ing. Petr Klusoň, DSc. Studoval na VŠCHT v Praze a na State University of New York in Buffalo (SUNY Buffalo). Dlouhodobě působil na University of Wales v britském Bangoru a na Imperial College v Londýně. V současné době přednáší na PřF UK v rámci Ústavu pro životní prostředí a věnuje se výzkumu na Ústavu chemických procesů Akademie věd České republiky. Mezi hlavní oblasti vědeckého zájmu patří homogenní a heterogenní katalytické a fotokatalytické reakce, v posledních letech například stereoselektivní hydrogenace vedené v mikrofluidním prostoru na opticky čistých Ru-BINAP komplexech nebo využití vzorovaných polovodivých nanočástic pro fotochemické a senzorické účely. Je autorem 123 odborných prací publikovaných v impaktovaných časopisech a řady patentů. Je aktivní jako sekretář České společnosti chemického inženýrství, působí jako člen editorské rady časopisů ChemBioEng Reviews a Chemical Engineering and Technology (Wiley). Od roku 2010 je vědeckým předsedou mezinárodních kongresů CHISA. Od roku 2018 působí ve vedení Evropské federace chemického inženýrství (EFCE), v létě roku 2021 byl zvolen vice-presidentem EFCE pro vědu. Věnuje se popularizaci vědy, především v Českém rozhlase (Meteor, Rozhlasová laboratoř Martiny Maškové atd.).
Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2020/2021 – Biologie
RNDr. Vladimír Vohralík, CSc. (*1947) působí na Katedře zoologie. Zabývá se především biologií, taxonomií a zoogeografií hmyzožravců a hlodavců ČR, Balkánského poloostrova a Blízkého východu. Okrajově se věnuje také faunistice mravenců. Spolu se svými kolegy a studenty podnikl několik desítek expedic na Balkán a na Blízký východ. Na katedře zoologie přednáší Zoologii obratlovců, Zoogeografii, Evoluční a systematickou zoologii a Faunu savců Evropy.
Rozhovor s laureátkou Studentského velemloka za rok 2021/2022
Cenu Studentské velemloka za nejlepší mimosekční předmět dostala RNDr. Naděžda Krylová CSc. (*1945) za předmět Vybrané partie z matematiky. Vystudovala obor aplikovaná matematika na Matematicko-fyzikální fakultě UK (MFF UK), kde od ukončení studia v roce 1968 až do roku 2010 byla členkou Katedry aplikované matematiky. Po celou tuto dobu vyučovala i matematiku pro chemiky na Přírodovědecké fakultě UK. Po ukončení studia pracovala několik let též v Matematickém ústavu AV, v oddělení parciálních diferenciálních rovnic. Od roku 2011 stále působí jako pedagog v Ústavu aplikací matematiky a výpočetní techniky PřF. Před vlastní vědeckou prací dala přednost lektorství. Naučila spoustu studentů nebát se matematiky a porozumět jejím pravidlům. Podle mnohých studentů je Duší matematiky na půdě přírodovědy.
Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za akademický rok 2020/2021 - Chemie
Cenu Studentský velemlok za uplynulý akademický rok 2020/2021 za sekci chemie získal doc. RNDr. Martin Dračínský, PhD. (*1978) se svou přednáškou Spektrální metody NMR I. Vystudoval organickou chemii na naší fakultě a od svého doktorského studia se věnuje spektroskopii, konkrétně metodě nukleární magnetické rezonance (NMR). Aktuálně v této oblasti působí na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie Věd ČR (ÚOCHB AV ČR). Ocenění Studentského velemloka získal vůbec poprvé.
Rozhovor s laureátkou Studentského velemloka za akademický rok 2020/2021 – Geografie
Laureátkou ceny Studentský velemlok za akademický rok 2020/2021 v kategorii Geografie, konkrétně za přednášku a seminář Demografie v životním pojištění, se stala RNDr. Klára Hulíková Tesárková, PhD. (*1980). Působí na Katedře demografie a geodemografie a na výuce se zde podílí již od zahájení svého doktorského studia v roce 2008. Na Přírodovědecké fakultě je dále členkou Výzkumného centra pro historickou demografii, Centra výzkumu zdraví, kvality života a životního stylu (GeoQol) a od loňského roku vede Centrum pro demografickou analýzu, modely a metody. Stojí také v čele Pracovní skupiny Evropské asociace pro populační studia zaměřené na téma zdraví, nemocnosti a úmrtnosti. Tomu také odpovídá její vědecká specializace především na analytické metody, oblast úmrtnosti, nemocnosti a výzkumu reprodukčního chování v minulosti. Kromě kurzu Demografie v životním pojištění garantuje a vyučuje několik dalších předmětů převážně v navazujícím magisterském studiu Demografie. Cenu Studentského velemloka získala letos již podruhé. Poprvé to bylo v roce 2012, tedy ještě před dokončením doktorského studia. Kromě toho získala za rok 2015 Cenu děkana Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy pro mladého vědecko-pedagogického pracovníka do 35 let. V posledních dvou letech se její aktivity výrazně pojí především s výzkumem okolo pandemie covid-19. Podílí se na mapování jejího průběhu, dopadů z demografického hlediska, ale i efektu očkování na riziko úmrtí.
Kronika broučích invazí
Úhyn lesů v posledních letech nabírá na obrátkách. Ruku v ruce narůstají i kůrovcové populace, které decimují někdy i relativně zdravé stromy. Dochází v současné době opravdu k extrémním situacím, které nemají obdoby nebo se již něco takového stalo i dříve? A mohou nám minulé události pomoci v řešení současných problémů? Odpovědi na tyto otázky hledali vědci v nedotčené oblasti Vysokých Tater. Na výzkumu pod vedením Nicka Schafstalla z České zemědělské univerzity se významně podíleli i Petr Kuneš a Helena Svitavská Svobodová z Katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Těžký život rostlin
Rostliny můžeme najít na většině zemského povrchu, a proto asi není překvapením, že se mezi nimi rozvinula široká škála adaptací a životních strategií. Různá narušení vedou k odstranění rostlinné biomasy, a to jak se s tím rostlina vypořádá, je klíčovým faktorem v selekci. Právě vegetativní regenerace je jednou z možných reakcí, které si rostlina vyvine. Existují dokonce i druhy, které dokáží přežít zničení celé své nadzemní části. Tým vědců, mezi které patří i Jitka Klimešová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, se zaměřil právě na tuto skupinu rostlin. Zkoumali vliv odstranění nadzemních částí rostlin na jejich růst, kořenové dýchání a efektivitu fotosyntézy.
Byla příroda ovlivněna obdobím socialismu? Co třeba ptactvo?
O komunistické éře v našich dějinách se dnes již ve škole učí každé dítě. Na toto období jsme ale zvyklí dívat se jen z dějepisného úhlu pohledu. Jakou roli ale mělo těchto 41 let na přírodu? Kolektivizace, která byla socialistickým režimem tak podporována, neměla dopad jen na malé statkáře, kteří přišli o po generace předávané pozemky, ale i na ekosystém a diverzitu zvířat. Homogenizace krajiny měla mimo jiné dopad na populace ptáků, jejich složení a počty. Zkoumáno to bylo na české a rakouské straně Železné opony vědci nejen z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Možný příběh vysokotlakých hornin v Českém masivu
Každý se jistě již někdy pozastavil nad nějakým kusem kamene či skály. Jen málokdo si však položí otázku, co je daný kámen zač a jaký je jeho původ. V geologii si tuto otázku naopak kladou velmi často a vědci vyvíjí nemalé úsilí pro pochopení dějů, které utvářely tvář země, po které zde ve střední Evropě chodíme a kterou využíváme. Tentokrát se tým vědců za přispění doc. Ondreje Lexy z Ústavu petrologie a strukturní geologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zaměřil na ultravysokotlaké horniny v Českém masivu a objasnění jejich původu.
Vytrvalý pláč nad Smutnou. A co bylo dál?
Krajina drsných pohoří volá nejen dobrodruhy ale i vědce. Zdejší podmínky dávají za vznik neobvyklým ale i ničivým jevům a procesům, často značných rozměrů. Jedním takovým fenoménem je i vznik nebezpečných blokovobahenních proudů, takzvaných mur (debris flows). Jejich studium spolu se zjištěním konkrétních podmínek vzniku je klíčové pro predikci a předcházení ničivých následků. Do jejich studia se proto pustili geomorfologičtí odborníci Tereza Dlabáčková a Zbyněk Engel z Katedry fyzické geografie a geoekologie, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, aby zmapovali a zhodnotili příčinu vzniku nedávné události.
Koho slyšíme zpívat v evropských městech?
Je všeobecně známo, že urbanizace způsobuje fragmentaci krajiny a ztrátu přirozených habitatů. Urbanizované prostředí je také charakteristické velkou dynamikou a častými změnami a mnoho organismů může mít problém se na ně adaptovat. Současně se stále více lidí stěhuje do měst či jejich blízkosti, sídla se proto dále rozrůstají, a tudíž je potřeba pochopit, jak se zde organismy přizpůsobují a jaké faktory hrají v tomto procesu klíčovou roli. Mezinárodní tým vědců, včetně Jiřího Reifa z Ústavu pro životní prostředí, studoval ptactvo v sedmnácti městech v deseti zemích Evropy. Studie si kladla jednu hlavní otázku: Které charakteristiky urbánního prostředí ovlivňují jednotlivé složky ptačí diverzity a jakým způsobem?
S odpadky nejsou žerty
Třídíte? Nebo vše házíte do komunálního odpadu? Přemýšleli jste, co se s odpadem dále děje? Pokud není skládkován, od čehož se vzhledem k vysoce negativním dopadům na životní prostředí upouští, dochází k jeho zpracování. To je však vzhledem k jeho složení z různorodého materiálu o to náročnější. Odborný tým v čele s Vojtěchem Pilnáčkem a Libuší Benešovou z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se proto zaměřili na možnosti optimálního využití technologie biosušení odpadu.
Bojíme se pavouků jako řádu, nebo ve strachu taxonomie nehraje roli?
Při reakci na podnět jsou v mozku vytvořeny signální dráhy, které pro různé situace umožňují různě rychlé reakce. Neurální okruhy zajišťující tyto rychlé odpovědi jsou jedny z nejstarších a zprostředkované reakce jsou jedny z nejpohotovějších. Otázkou je, jak moc v sobě máme zabudovaný například strach z pavouků? Je dán evolučně jako důsledek nějakého přirozeného výběru, učení a reflexů, nebo existuje jiný důvod pro tak rozšířenou fóbii? Už batolata reagují negativně na pavouky a předškolní děti se víc bojí lezoucích bezob-ratlých než létajících. Pro to přece musí být nějaký důvod! Výzkum strachu, nejen z pavouků, se díky Evě Landové, Markétě Janovcové a dalším z týmu profesora Daniela Frynty z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, neustále posouvá.
Kdo rozhoduje, jak bude vypadat krajina kolem nás?
Téměř polovina rozlohy Česka je využívána pro zemědělské účely, přitom se zde zemědělství věnuje méně než 5 % ekonomicky aktivních obyvatel. Malý počet lidí tak může výrazně ovlivňovat podobu krajiny, ve které žijeme. Využití ploch je v Česku systematicky studováno již od 70. let., zatím však šlo především o kvantitativní studie. Článek Tomáše Zavadila a Víta Jančáka v časopise Geografie propojuje kvantitativní data s kvalitativním výzkumem a dává tak hlouběji nahlédnout do problematiky propojující zemědělství a přeměnu krajiny.
Roh jednorožce – co dalšího obsahuje 200 let starý lék na bolest?
Bolest provází lidstvo odjakživa a její potlačování všemožnými přípravky tak není žádnou novinkou. Do objevu moderních analgetik (léků na bolest) bylo hlavní účinnou přísadou těchto přípravků opium, tedy sušená šťáva z nezralých makovic. Základem takových léků na bolest byl zejména alkoholový roztok opia, který poprvé připravil lékař Paracelsus již v 16. století. Obzvláště v 18. století byly velmi populární komplikované směsi látek. Analýza složení tehdejších léků je dnes velmi atraktivním tématem aplikace analytické chemie. Jednu takovou studii přípravku z druhé poloviny 18. století nyní provedl tým pod vedením doc. Karla Nesměráka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Pohádky z moře blízko ústí řeky: Jak se klimatické změny na ústřicích projevily
Za devatero horami a devatero řekami, na samé hranici Vnějších a Centrálních Západních Karpat, rozkládá se zajímavá paleontologická lokalita Hôrka. Není to jen tak obyčejná lokalita, její geologický profil poskytl mnohé zajímavé poznatky díky přítomnosti mnohdy opomíjených ústřic stáří svrchní křídy. Vědecký článek vznikl sepsáním dlouholetých výzkumů paleontologa Jakuba Rantucha z Ústavu geologie a paleontologie (ÚGP) Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ne náhodou byla tato práce oceněná Cenou Zlatka Kvačka za nejlepší článek doktorského studenta na ÚGP.
Chemiklání
Chemiklání je týmová soutěž v chemii zaměřená na žáky středních škol. Soutěž letos již sedmým rokem pořádá Fakulta chemicko-technologická Univerzity Pardubice spolu se studentským spolkem Alumni scientiae bohemicae. Jedním ze zakladatelů této soutěže je Jan Hrubeš, současný student Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Sbohem ptáčci…?
Jen tak vyjít do přírody, zavřít oči a zaposlouchat se do jejích zvuků doprovázených ptačím zpěvem... Možná si o tom časem budeme pouze vyprávět, pokud vývoj společnosti bude pokračovat stejným směrem. Zvuky přírody se v posledních 25 letech napříč Severní Amerikou a Evropou zásadně změnily. Jakým způsobem? Na to se podíval… tedy poslechl a zanalyzoval mezinárodní tým v čele s Catrionou A. Morrison a Simon J. Butlerem z University of East Anglia, jehož součástí byl i Jiří Reif z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Výsledky mezinárodní studie nedávno vyšly v prestižním časopise Nature Communications.
Golfová hřiště v Česku z pohledu socioekonomických aspektů
Spektrum výzkumných témat na Přírodovědecké fakultě UK je velmi široké a zahrnuje i studium dynamiky golfového trhu. Dana Fialová (Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje) a Přemysl Štych (Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie) se podíleli na studii pod vedením Jiřího Slámy z Jihočeské univerzity, která analyzovala vývoj golfových hřišť v České republice v letech 1990 až 2019.
Jak ovlivňuje opiátová závislost matek vývoj cirkadiánních hodin?
O biorytmech slyšel už téměř každý. Málokdo ale ví, co stojí za těmito opakovanými cyklickými ději. Jedním z biorytmů je i rytmus cirkadiánní, tedy takový, který se opakuje v intervalu přibližně 24 h. Celý systém je seřizován s vnějšími podmínkami pomocí světelných signálů z okolí, ale může být ovlivněn také řadou patologických faktorů, mezi které patří i opiátová závislost. Mezi opiáty patří i morfin, který se užívá v lékařství k tlumení bolesti. Při jeho dlouhodobém užívání však vzniká závislost a jeho působením dochází k mnohým patologickým změnám v organismu. A právě tím, zda a jak je ovlivňován cirkadiánní systém opiátovou závislostí na morfinu se zabývali na modelu laboratorního potkana vědci ze skupiny fyziologických adaptací a biorytmů pod vedením doc. Zdeňky Bendové z katedry Fyziologie Přírodovědecké fakulty UK.
Na Kypr k moři? Co radši na netopýry?
Středomořské ostrovy nejsou známé jen jako skvělé místo pro dovolenou, ale také jako místo s vysokou druhovou bohatostí netopýrů v Evropě. Čím to je? Ostrovy zvířatům nabízejí různá prostředí k životu, a tak je jejich diverzita vskutku zajímavá. Bohužel jsou tyto oblasti pod mnoha ekologickými hrozbami. Tým autorů, mezi nimiž je i pan docent Petr Benda z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, provedl akustickou studii zkoumající echolokační chování těchto savců, aby zjistili biotopové preference vybraných netopýřích druhů.
Co určuje trendy v růstu stromů v podmínkách měnícího se klimatu?
Lesní porosty mají klíčovou úlohu v našem ekosystému. Jejich vliv na cyklus uhlíku a zemské klima je zásadní. Zhruba 20 % všech emisí CO2 je pohlcováno lesními ekosystémy. Úbytek lesních ploch či narušení jejich vitality má negativní dopady na vázání uhlíku v biomase. Studium vlivu jednotlivých faktorů na růst stromů je tak aktuální a značně důležité vědecké téma. Skupina odborníků v čele s Jiřím Maškem z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se podívala na to, jaký vliv mají na růstové trendy stromů další faktory kromě klimatu.
Kolik stojí hospitalizace spojená s narozením dítěte? Záleží na způsobu početí?
Na území Česka pozorujeme v posledních desetiletích postupně se zvyšující věk matek při porodu. Odkládání rodičovství však s sebou nese i jisté negativní důsledky. Jedním z nich je i problém s neplodností a s tím spojené stále častější využívání umělého oplodnění. Konkrétně jednou z nejvyužívanějších metod je tzv. IVF (in vitro fertilizace). Zvyšují se u těchto případů náklady spojené s porodem a následnou hospitalizací v důsledku zvýšených zdravotních komplikací? Tereza Havelková, Luděk Šídlo, Jiřina Kocourková a Anna Šťastná z Katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty, Univerzity Karlovy, provedli na toto téma podrobný výzkum.
Jak je to s toxicitou podražců?
Podražce (Aristolochia) jsou aromatické okrasné rostliny, které se vyskytují prakticky po celém světě. Nejvíce druhů nalezneme v teplých přímořských oblastech – hlavně ve Středomoří a Asii. Tyto rostliny obsahují biologicky aktivní sloučeniny pojmenované po tomto druhu – aristolochové kyseliny I a II. Obě zmíněné látky způsobují mutace vedoucí ke vzniku rakovinného bujení a jsou vedeny jako karcinogeny první třídy. Dosud neprozkoumanou oblastí bylo jejich vzájemné působení v organismu. To se rozhodl změnit mezinárodní tým vědců s hlavním přispěním skupiny prof. Marie Stiborové a Petra Hodka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Není pavouk jenom převlečený štír? Hodnotící výstava živých bezobratlých pomohla nahlédnout do zákulisí strachu z pavouků.
V září 2020 se na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a v Národním ústavu duševního zdraví uskutečnila hodnotící výstava živých bezobratlých. Akci vymysleli a zorganizovali profesor Frynta a doktorka Landová z katedry zoologie se svými studenty. Živé exponáty pocházely z chovů organizátorů akce i z chovů některých entomologů, konkrétně můžeme jmenovat doktora Šípka, který je také jedním ze spoluautorů čerstvé publikace v Scientific Reports. Návštěvníci výstavy hodnotili exponáty na základě vnímaného strachu, odporu a krásy a pomohli tak autorům studie objasnit jejich otázky týkající se například fobie z pavouků, či vnímání švábů.
Náhled do tajů organické syntézy: nová cesta k cytotoxickým látkám
Víte, jak probíhají prvotní stádia zrodu molekul, které po jejich dlouhé cestě z chemikovy hlavy až do platíčka s tabletkami či injekce s roztokem známe jako léčivé látky? Že jste nikdy neslyšeli o organické syntéze? Jsou to však právě vědci věnující se tomuto oboru, kteří často stojí za úplně prvotními nápady, jak tyto molekuly syntetizovat a jsou tak nepostradatelnou součástí celého procesu. Oblíbeným přístupem je pak efektivní a ekonomická syntéza analogů přírodních biologicky aktivních látek. A právě s jednou takovou novou syntézou nyní přišel tým Dr. Elišky Matoušové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Slaná či sladká? Na tom záleží.
Na výskyt mlh má vliv mnoho faktorů. Základními předpoklady pro to, aby mlha vůbec vznikla, jsou dostatečná vlhkost vzduchu a existence kondenzačních jader. Faktorů ovlivňujících vznik mlh však je mnohem více a stále zatím nejsou dostatečně prozkoumány. Mezinárodní vědecký tým Ivy Hůnové z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy již dříve zkoumal a kvantifikoval účinky meteorologie a znečištění ovzduší, dále potom vliv terénu a lesů. Nyní se zaměřil na vliv vodních ploch v okolí měřících stanic – a navíc – v závislosti na typu vody – sladké či slané.
V JAR natáčela s domorodci, v Ugandě bořila tabu o menstruaci. Studentka PřF UK zvítězila v soutěži Labyrint 2030.
Michaela Šrámková se v současnosti na Přírodovědecké fakultě věnuje doktorskému studiu na Katedře sociální geografie a regionálního rozvoje. Dlouhodobě se zabývá tématy udržitelného a komunitního turismu a ve své disertační práci zkoumá adaptaci cestovního ruchu na vodní krizi ve městech globálního jihu. Svoji pozornost zaměřuje především na oblast Afriky, kde se podílela na řadě projektů. Jeden z nich byl dokonce zpětně oceněn vítězstvím v soutěži Labyrint 2030. Jak probíhalo filmování s domorodým kmenem? S jakými problémy se potýkají africké ženy? A proč by měl podle ní do Afriky vyrazit každý?
Dosud skrytý gekonek objevený českými vědci
I když by se mohlo zdát, že rozšíření živočišných a rostlinných druhů na Zemi je již dobře známo, není tomu tak. Stále dochází k novým nálezům a objevování druhů i v oblastech, které bychom mohli označit za dobře prozkoumané. Překvapivý objev se povedl i českým vědcům v čele s Jiřím Šmídem a Lukášem Polou z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kteří v Jordánsku jako první objevili prozatím nezaznamenaný druh gekona.
Chemici jako děti Slunce na cestě ke hvězdné budoucnosti chemie
„Jenže my, my lidé, my děti slunce, světlého zdroje života, my sluncem zrození, my nad tím černým strachem ze smrti zvítězíme!“ Tato slova vložil do úst chemika Protasova ruský spisovatel a dramatik Maxim Gorkij ve své hře Děti Slunce již v roce 1905. Jeho vyjádření se stalo inspirací pro komunikační strategii „Chemici jako děti Slunce“, kterou navrhují Mgr. Radek Chalupa a doc. Karel Nesměrák z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ti chtějí touto cestou poukázat na úspěchy chemiků napříč dějinami a potlačit chemofobii (strach ze všeho chemického, který ve společnosti panuje).
První fluorescenční barvivo pro sledování amyloidních fibril v živých buňkách
Amyloidní plaky jsou charakteristickým znakem mnoha neurodegenerativních onemocnění, mezi něž patří např. Alzheimerova, Parkinsonova či Huntingtonova choroba. Jak naše společnost stárne, tyto nemoci postihují čím dál více lidí a způsobují těžké chvíle nejen samotným pacientům ale hlavně jejich nejbližším. Selektivní pozorování amyloidních plaků je zásadní pro studium mechanismu jejich patogeneze a jeho možnosti jsou dosud značně omezené. Novou nadějí je malá molekula barviva, která umožňuje provádět pozorování přímo v živých buňkách. Na jejím vývoji spolupracovali vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie Věd ČR (ÚOCHB AV ČR) a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Výsledkem jejich práce byla publikace, jejíž hlavním autorem je Dr. Pankaj Gaur.
Kolik jídla vyhodí české domácnosti?
Plýtvání jídlem je celosvětový problém. Podle FAO (Organizace OSN pro výživu a zemědělství) se na světě ročně vyhodí až 1/3 – tedy zhruba 1,2 mld. tun – vyprodukovaných potravin. V Evropě se pak podle dat EU ročně nevyužije asi 20 % jídla. Na potřebě tyto objemy redukovat panuje mezinárodní shoda. Například členské země OSN si v programu Cíle udržitelného rozvoje (SDGs) v bodě 12.3 vytyčují do roku 2030 snížit globální plýtvání (v přepočtu na hlavu) na polovinu. Klíčovou podmínkou pro naplňování podobných cílů je detailní monitoring. V něm jsou však podle odborníků značné mezery. Na studii Petry Novákové (mimochodem absolventky PřF UK) publikované v časopise Foods, která má pomoci data doplnit, se podílela i Svatava Janoušková z Katedry učitelství a didaktiky chemie PřF UK.
Čeští polárníci jsou připraveni na budoucnost
Předvídání vývoje krajiny vychází ze znalosti současného stavu zájmového území a jeho změn v minulosti. Skupina odborníků v čele se Stephenem J. A. Jenningsem z Masarykovy univerzity v Brně dokončila mapování nehostinné oblasti poloostrova Ulu, jež by mohla být obrazem budoucího vývoje dalších oblastí Antarktického poloostrova. Na výzkumu se významně podílel i Zbyněk Engel z katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který na polární výzkumné expedice vyráží od roku 2009.
Železo hvězdou nového přístupu k léčbě rakoviny
Rakovina – zákeřné onemocnění, se kterým se jen za rok 2020 celosvětově potýkalo přes 19 milionů pacientů a skoro 10 milionů z nich mu podlehlo. Není tak divu, že hon za novými a účinnějšími způsoby léčby je stále v popředí zájmu vědců i široké veřejnosti po celém světě. Zvláštní pozornost se v posledních letech soustředí hlavně na cílenou léčbu, která by minimalizovala nežádoucí účinky konvenčních chemoterapeutik. S jednou takovou novou cílenou léčbou nyní přišly laboratoře vedené Dr. Jaroslavem Truksou a L. Wernerem z Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR (BTÚ AVČR). Podrobně ji popisuje publikace, jejíž hlavním autorem je Cristian Sandoval-Acuna (BTÚ AVČR) a dále se na ní podílely Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy a Ústav molekulární genetiky AVČR.
Co je malé to je hezké? A někdy i toxické.
S mikroplasty se v poslední době doslova roztrhl pytel. Jsou všude, ve vodě, v půdě, vzduchu, a dokonce i ve vzdálených oblastech jako je třeba Arktida. Studium vzájemného působení mikroplastů a běžných organických polutantů se přitom doposud soustřeďovalo zejména do oblastí oceánů a vodních zdrojů. Jejich přítomnost v půdě je však o řád vyšší. Doktorandka Tereza Černá z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se proto spolu se skupinou odborníků pustila do pokusu interakcí půd s obsahem polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) a polyuretanových pěn. A jak to dopadlo?
Proč zíváme (déle než ptáci)?
Léto, horko, zatemněná místnost a nudná přednáška – situace, kdy se chce zívat snad každému z nás, i když to není zrovna dvakrát vhodné. Mnoho z nás si jistě položilo otázku, proč vlastně zíváme. Stejně tomu bylo v průběhu let pro tucty vědců, a tak ve společnosti koluje spoustu různých odpovědí na tuto otázku. Tou nejpopulárnější by pravděpodobně bylo, že zívání zvyšuje přísun kyslíku do krve. K překvapení mnohých však byla tato teorie vědeckou komunitou vyvrácena již před více než 30 lety. Proč tedy zíváme? A mají to stejně i další živočichové? Na tyto otázky nám nyní dokáže odpovědět dosud největší studie zívání vůbec. Tu provedl mezinárodní tým vědců za přispění studentů skupiny Mgr. Pavla Němce, Ph.D. z Katedry zoologie z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Pohled na zoubek slonům a starožitníkům
Se slonovinou se obchodovalo již od pravěku, dokud nemusel být tento typ komerční činnosti před více než třiceti lety na základě mezinárodní úmluvy zcela zakázán, aby nedošlo k úplnému zdecimování zbývajících slonů. Zákaz obchodu však není kompletní. Například v EU se stále povoluje obchod se starožitnostmi vyrobenými ze zvířat, která byla zabita více než 50 let před tím, než začali být sloni, podobně jako řada dalších druhů, v EU před nadměrným mezinárodním obchodem chránění. Argumentuje se tím, že zabití zvířat „tehdy“, neohrožuje současné populace. Je však všechno, co je prohlašováno za starožitné, opravdu staré? Vědci z Centra forenzních studií Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR analyzovali artefakty ze slonoviny zadržené Českou inspekcí životního prostředí, ověřovali jejich stáří udávané obchodníkem a dospěli k překvapivým závěrům.
Záhadné organismy měnící rtuť pod Grónským ledovcem vědcům stále unikají
Rozlehlé ledovcové masy na naší planetě bezútěšně tají a v souvislosti s tím se hovoří zejména o nebezpečí zvedající se hladiny světového oceánu. Jedním z gigantických pevninských ledovců, který v současné době ztrácí na objemu, je i Grónský ledovec. Pokud by došlo k roztání celého Grónského ledovce, zvedla by se hladina světového oceánu až o 7 metrů. Jde však o jediné nebezpečí? Při výzkumu mezinárodního týmu pod vedením Jona Hawkingse z Florida State University, na kterém se významně podílela i skupina odborníků z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK v čele s Markem Stibalem, byla odkryta čerstvá urgentní zpráva. Nebezpečí nepředstavuje pouze množství vody, ale také výskyt toxických látek v tavných vodách.
Mars: cesta k methanu a (mnohem) dál
Curiosity neboli zvědavost ‒ důležitá kosmická sonda ale také běžná emoce spojená s objevováním neznámého. Ačkoliv jsme v současnosti svědky počátků kosmického turismu, vesmír a jeho chemie jsou stále opředeny mnoha otázkami. Velkou neznámou byl pro vědce původ methanu, který na Marsu objevila právě sonda Curiosity. Na Zemi je jeho vznik spojený hlavně s činností živých organismů, ale jak je tomu na rudé planetě bez života? Na cestu za odpovědí na tuto otázku se vydali čeští vědci prof. Svatopluk Civiš a Mgr. Antonín Knížek z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Když šel sopečný popel přes celé Čechy
Velké výbuchy sopek jsou pro tuzemce známé asi především z katastrofických filmů, a rozhodně ne z naší krajiny. Nicméně i u nás byla historie místy značně výbušná. Jednou ze záhad geologické minulosti Českého masivu byla všudypřítomná vrstva tufu (zpevněného sopečného popela), zvaného bělka, v karbonských pánvích středních a západních Čech. Jak ale jednotlivé vrstvy z různých koutků Česka spojit a určit jejich zdroj? Na to se podívali odborníci z Přírodovědecké Fakulty UK, Akademie věd ČR a České geologické služby v čele s Filipem Tomkem z Ústavu geologie a paleontologie.
Experimentální rozklad
Depozice síry a dusíku velmi významně ovlivnily ekosystémy celé severní polokoule naší planety. Působení kyselých dešťů mělo významný vliv nejen na změny pH vod a vyplavování důležitých iontů z půdy do povrchových vod, ale také na změnu rychlosti rozkladu rostlinného opadu a tím i na globální koloběh uhlíku. Na rychlost rozkladu má přitom vliv více faktorů. Jakým způsobem se na ní podílí typ substrátu a ovlivní ji vyšší přísun dusíku? Tyto otázky si položil Michal Růžek z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a spolu se svým týmem učinil pokus při kterém odhalil zajímavé výsledky.
Jak hlubokovodní vampýrovky ke svému habitatu přišly
Mezinárodní vědecký tým pod vedením docenta Košťáka z Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy publikoval v prestižním časopise Communications Biology vědeckou studii popisují zajímavou fosilii z Maďarského muzea přírodní historie. Práce přináší prohloubení znalostí o dnešních hlubokovodních vampýrovkách. Na článku spolupracovali také prof. Holcová a dr. Mazuch ze stejného ústavu a dr. Culka z Ústavu geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů PřF UK.
Jaké jsou nejnovější poznatky o vodě v Hranické propasti?
V roce 2016 bylo potvrzeno, že Hranická propast je s dosud poslední naměřenou hloubkou své podvodní části 404 m nejhlubší zatopenou propastí na světě. Hranická propast je však pozoruhodný krasový fenomén z řady pohledů – nejen svými rozměry. Rozsáhlý řešitelský tým vědců a speleologů se v rámci projektu Expedice Neuron Nadačního fondu Neuron zaměřil mimo jiné na dosud ne zcela vyřešené otázky původu vody v propasti a příčiny některých jejích specifických vlastností.
Ponurá atmosféra Transylvánie se vytrácí?
Mlha. Fenomén často skloňovaný v mnoha souvislostech, avšak mnohdy i opomíjený. Vzhledem k významnému vlivu na hydrologickou bilanci, změnu dohlednosti i atmosférickou depozici znečišťujících látek představuje významný jev, který má důležitý vliv na krajinu a ekosystémy. Současně není úplně jednoduché předem odhadnout její výskyt, jelikož existuje velké množství ovlivňujících činitelů. Mezinárodní vědecký tým pod vedením Ivy Hůnové z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se nyní soustředil na vliv terénu, jako velmi významného, avšak prozatím dostatečně neprozkoumaného faktoru ovlivňující výskyt mlh.
Český otisk v novodobé paleontologii
Porozumnění minulosti nám pomáhá lépe pochopit současnost a předpovídat budoucnost. Nálezy z minulých dob jsou tak více než žádoucí. Objevit je však mnohdy není jednoduché a skýtá mnoho zkušeností a někdy i náhod. Profesor Zlatko Kvaček z Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy popsal jeden z nových nálezů na českém území, který se zapsal do dějin světové paleontologie.
Mužská plodnost – ohrožena parazity?
Parazitární onemocnění toxoplazmóza v současné době postihuje až třetinu obyvatel Země. Již dříve se vědělo, že je nebezpečné zejména pro pacienty se sníženou imunitou a také pro nenarozené děti, pokud dojde k nakažení v době těhotenství. Má však parazit Toxoplasma gondii vliv i na lidskou plodnost? Na to se blíže podívala skupina odborníků. Výzkum byl prováděn pod vedením naší studentky Jany Hlaváčové spolu s vědci Jaroslavem Flegrem a Šárkou Kaňkovou z Katedry filosofie a dějin přírodních věd Univerzity Karlovy, Přírodovědecké fakulty a dalšími specialisty na tuto problematiku.
Z teorie do zkumavky aneb unikátní zlatný klastr a další sloučeniny
Co se vám vybaví, když se řekne zlato? Pro většinu z nás by odpověď pravděpodobně byla drahé šperky či zlaté cihly ukryté v trezorech. Chemická laboratoř asi napadne málokoho, avšak i tam můžeme zlato najít. Ne ale tak jak ho známe běžně, nýbrž ve formě sloučenin, z nichž některé mají unikátní vlastnosti. Příprava a studium takových látek se staly středem zájmu skupiny prof. Petra Štěpničky z Katedry anorganické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za akademický rok 2019/2020 – Mimosekční předmět
Cenu velemloka za nejlepší mimosekční předmět dostal letos RNDr. Tomáš Křížek Ph.D. (*1989) za jeho přednášku “Prezentace a veřejné projevy”. Na katedře analytické chemie také vede cvičení z analytické chemie. Na analytickou chemii se zaměřuje i jeho výzkum. Jako popularizátor vědy se také účastní projektu Začni (si) s přírodovědou. Problematice veřejného projevu se věnuje i mimo školu, je totiž součástí týmu, který vede klub Bohemian Toastmasters.
Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2019/2020 – Biologie
Doc. RNDr. Magdaléna Krulová, Ph.D. (*1969) je imunoložka působící na Katedře buněčné biologie. Jejím hlavním vědeckým zájmem je studium buněčných mechanismů vedoucích k protizánětlivému směřování imunitní odpovědi. Zkoumá kmenové buňky, především jejich protizánětlivé a regenerační vlastnosti. V současné době se spolu se svými studenty a kolegy zabývá možností využití kmenových buněk pro zabránění vzniku neplodnosti u mužů po prodělaném zánětlivém onemocnění. Dalším tématem, které vyvstalo se současným zájmem o otužování, je studium imunitních aspektů chladové adaptace.
Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za akademický rok 2019/2020 – Geografie
Laureátem ceny Studentský velemlok za akademický rok 2019/2020 za geografii, konkrétně za přednášku a seminář Praktické aspekty výuky zeměpisu, se stal RNDr. Tomáš Měkota (*1993). Na Přírodovědecké fakultě vystudoval Učitelství geografie a matematiky. V současnosti je členem Centra geografického a environmentálního vzdělávání, kde se v rámci své doktorské práce pod vedením doc. Miroslava Marady zabývá čtením krajiny středoškolskými studenty. Působí také jako vyučující matematiky a zeměpisu na Gymnáziu J.K. Tyla v Hradci Králové.
Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2019/2020 za chemii Jiřím Fišerem
Laureátem ceny Studentský velemlok za akademický rok 2019/2020 se stal doc. RNDr. Jiří Fišer, CSc. (*1942) se svojí přednáškou Molekulová symetrie. Na naší fakultě vystudoval fyzikální chemii, ve které se následně i habilitoval. Nyní působí na katedře fyzikální a makromolekulární chemie a v rámci svého výzkumu se zabývá výpočetní a teoretickou chemií. V minulosti již jednou získal cenu Studentského velemloka za sekci chemie v akademickém roce 2011/2012.
Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2019/2020 – Geologie a OŽP
prof. Jan Frouz: „Naší největší noční můrou je, že bychom mohli vychovávat chelicerátové blby.“ Prof. Ing. Mgr. Jan Frouz, CSc. (*1967) je od roku 2013 je profesorem environmentální vědy na Ústavu pro životní prostředí PřF UK. Je vedoucím Centra pro otázky životního prostředí UK. Od roku 2017 vede Národní výzkumnou infrastrukturu SoWA (Soil and Water) BC AV ČR pro komplexní monitorování půdních a vodních ekosystémů v kontextu trvale udržitelného využívání krajiny. Publikoval přes 300 odborných článků, 2/3 v časopisech registrovaných na Web of Science. Je editorem a členem redakčních rad předních oborových časopisů.
Nový minerál maletoyvayamit
Ne každý den se vědcům při provádění geologických studií podaří v přírodě nalézt nový minerál. Jeden takový se při výzkumech v odlehlých oblastech Kamčatky podařilo popsat skupině ruských a českých vědců za přispění pracovníka Univerzity Karlovy RNDr. Marka Tuhého. Maletoyvayamit, jak byl minerál následně pojmenován, byl podrobně zkoumán právě v České republice.
Nestabilní východ Česka
Při extrémních či dlouhodobých srážkových událostech dochází k nasycení půdy vodou a porušení soudržnosti materiálu, což na svazích může dále způsobit velmi nebezpečné bahnotoky či kamenotoky, někdy nazývané také jako „debris flows“. I když o těchto jevech slýcháme zejména ze zahraničí, je něco takového možné i na našem území? Experti na geomorfologii v čele s Janou Smolíkovou a společně s Vítem Vilímkem z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a dalšími kolegy dali na tuto otázku odpověď.
Lese, řekni, jaká bude povodeň?
Sněhová pokrývka má zásadní vliv na doplňování zásob podzemních vod a na celkovou bilanci vody v povodí. Rychlé tání sněhové pokrývky však také způsobuje výskyt jarních povodní. Ondřej Hotový spolu s Michalem Jeníčkem z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zjistili, jaký vliv na distribuci a tání sněhové pokrývky má stav lesa v povodí.
Snadno, rychle a levně – nová metoda diagnostiky (nejen) rakoviny?
Včasná diagnóza je zásadní pro úspěšnou léčbu prakticky jakéhokoliv onemocnění, avšak u nádorových onemocnění toto platí dvojnásob. Detekce indikátorů těchto onemocnění v moči pacienta probíhá většinou jednotlivě a jedná se o metody náročné časově i finančně. Jak tedy docílit efektivnější diagnostiky pomocí detekce několika indikátorů najednou a zároveň levněji a rychleji? To se stalo předmětem výzkumu skupiny prof. Jiřího Barka z Katedry analytické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Sucho přichází dříve
V posledních desetiletích čelíme hydrologickým výkyvům, jež se v současnosti projevují zejména výrazným a déletrvajícím suchem. Změny v hydrologickém cyklu mají zásadní vliv jak pro člověka a jeho zásobování vodou, tak na celý ekosystém. O vážnosti situace velice dobře vědí Vojtěch Vlach a Milada Matoušková z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Ondřej Ledvinka z Českého hydrometeorologického ústavu, kteří podrobně prozkoumali, co přesně se v posledních dekádách dělo v oblastech českých pohoří z hlediska hydrologických změn.
Jižní obr míří na sever
Klimatická změna významným způsobem ovlivňuje život na celé planetě Zemi. Pro zachování své existence se rostliny a živočichové snaží přizpůsobit a často také dochází k jejich migraci do oblastí s příznivějšími podmínkami. Výzkumníci z prestižních univerzit v čele s Gideonem L. van den Bergem z Univerzity v Pretorii v Jihoafrické republice spolu s odborníky na zoologii, včetně Pavla Hulvy a Petry Nevečeřalové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, spojili své síly a přinesli zajímavé, avšak i znepokojivé výsledky ve výzkumu jednoho z největších savců naší planety, velryby jižní.
Další kousek do koronavirové skládačky?
Desítky milionů nakažených lidí na celém světě, skoro dva a půl milionu zemřelých, normální život byl prakticky zastaven… vše kvůli jednomu viru. Řeč je samozřejmě o novém koronaviru SARS-CoV-2 způsobujícím onemocnění covid-19. Kromě vývoje vakcín a léků, je nedílnou stránkou výzkumu také charakterizace jednotlivých součástí virových částic. Na tuto část výzkumu se zaměřil tým pod vedením Václava Veverky a Evžena Bouři z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Výstupem jejich práce byl článek, jehož hlavními autory jsou Dhurvas Chandrasekaran Dinesh a Dominika Chalupská z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie Věd ČR.
Jednoho medvěda, prosím! aneb Obchod s medvědy v České republice
Ne, nejedná se o obchod s jistou značkou aut, v Čechách lidově zvanou medvěd (nebo meďour). Ani o plyšové hračky. Přestože to leckoho jistě překvapí, v České republice existuje poptávka po různých druzích medvědů nebo částí jejich těl pocházejících ze zahraničí. Podrobnosti o stávajícícm ne-/ legálním obchodu shrnula studie vedená Chrisem R. Shepherdem, jejímiž spoluautory byli také členové Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK – Jitka Kufnerová, Tomáš Cajthaml a Jaroslava Frouzová.
Ordovický boj o pevný podklad v moři měkkého sedimentu: zaměřeno na konulárie pražské pánve
Pro velkou část přisedlých živočichů, ať již současných či dávno vymřelých, je tvrdý podklad podmínkou pro plnohodnotný život. V pradávných dobách docházelo také k lítému boji o kousek místa k přichycení na mořském dně. Jana Bruthansová z Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy publikovala článek v prestižním časopise Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology o přisedlých organismech na konuláriích.
Kamarád na půdě, nepřítel v přízemí – ozon, výzva budoucnosti?
Ozon ve stratosféře – ozonová vrstva – umožňuje na Zemi život. Jeho výskyt v troposféře, zejména tzv. přízemní ozon, však působí velice negativně, zásadním způsobem ohrožuje lidské zdraví, vegetaci i celé ekosystémy. Dnes navíc patří spolu s aerosolem a benzo[a]pyrenem mezi nejzávažnější škodliviny ve venkovním ovzduší v České republice i v Evropě. Iva Hůnová z Ústavu pro životní prostředí se proto se svým týmem zaměřila na podrobný výzkum výskytu ozonu na celém území Česka z dlouhodobého hlediska i v rámci sezónního vývoje.
Je starý halančík reprodukčně zdatnější než mladý?
Klást si podobnou otázku u lidí by se zdálo jako nesmysl, protože každý si dokáže představit, že reprodukční zdatnost starého muže nebo ženy je nižší, než když byli mladí. Situace je však odlišná u organismů, které po dosažení dospělosti stále rostou. Například u ryb evoluční teorie stárnutí předpovídá zvyšování reprodukční zdatnosti s věkem. Jak je tomu však u ryb, které žijí jen krátkou dobu, jako například halančíci? To je otázka, kterou řešil dvoučlenný český tým jehož členem byl i Jakub Žák z katedry zoologie naší fakulty.
Jak se ženy chovají když cítí hrozbu nevěry, a jak to souvisí s kvalitou jejich vztahu?
To je otázka, na kterou se pokusili odpovědět Jitka Lindová, Kateřina Klapilová, Adéla Vobořilová a Barbora Chlápková z Fakulty humanitních studií a Národního ústavu duševního zdraví a Jan Havlíček z Katedry zoologie naší fakulty.
Kdo žije v ptačím peří?
Mezinárodnímu týmu vědců, zastoupenému i členem naší fakulty, se podařilo popsat nové hostitelské vztahy mezi všenkami (taxon Ischnocera: Philopteridae) a ptáky. Nové výsledky ukazují, že život a evoluční vztahy všenek jsou mnohem složitější, než jsme si dokázali dříve představit.
Proč je tak důležité kolik napadne sněhu v zimě? Ukáže, zda bude v létě sucho.
Suchá období trápící v posledních letech nejen naši krajinu, ale i další země střední Evropy, mají více příčin. Nejčastěji jsou spojována zejména s vyššími teplotami vzduchu, nižšími srážkami, či jejich odlišným rozložením během roku. Zásadní roli však hraje i akumulace sněhové pokrývky, na jejíž změny se blíže podívali odborníci na hydrologii spolu se členy Katedry fyzické geografie a geoekologie z naší fakulty.
Testosteron nedělá velké bojovníky – aspoň u chameleonů?
Velikost těla je u plazů jedním z nejvýraznějších rozdílů mezi pohlavími (tzv. pohlavního dimorfismu), mechanismus jejího vývoje je však stále málo prozkoumán. Vědci předpokládali, že hlavní roli hrají samčí pohlavní hormony tvořené ve varlatech, jako se to tvrdí o většině obratlovců, nicméně studie na gekonech napovídala opaku. Trojice vědců z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v čele s prof. Lukášem Kratochvílem provedla studii na chameleonech za účelem výzkumu vlivu samčích pohlavních hormonů na vývoj pohlavního dimorfismu.
Tichý nepřítel
Pálení očí, podrážděná kůže, ekzémy, bolesti hlavy, vznik astmatu, rakovina a dokonce i smrt. To jsou hlavní zdravotní rizika způsobená formaldehydem. Látkou, která je celosvětově produkována ve velkém, jelikož je součástí značného množství produktů. Pokud i vy pociťujete některé z výše uvedených příznaků a chtěli byste zjistit, zda není příčinou například nový nábytek, podívejte se na nové možnosti rychlého stanovení obsahu formaldehydu v dřevěných výrobcích, na jehož vývoji se podíleli i Pavel Dvořák a Vlastimil Vyskočil z Katedry analytické chemie.
Může chození do školy ovlivnit naše duševní zdraví v dospělosti?
Duševní zdraví je důležité stejně jako to fyzické, i když se mu mnohdy nedostává tolik pozornosti. Nová studie českého výzkumného týmu hledala spojitost mezi dosaženým vzděláním s výskytem duševních nemocí. Zmapovala také skupiny populace, které potřebují nejvíce pomoci. Přírodovědeckou fakultu v tomto výzkumu zastupovala Marie Kuklová z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje.
Výuka a výzkum během pandemie
Jak zasáhla karanténa do života vědců? Zeptali jsme se Petra Turečka (teoretický biolog, postdok) a Lukáše Kratochvíla (evoluční biolog, profesor)
Whiskey, gin, slivovice bílá...je alkohol stále dospívajících milá?
Alkohol představoval v minulosti pro dospívající značné, a poměrně dostupné, lákadlo. V posledním desetiletí však začala v Evropě spotřeba alkoholu mezi dospívajícími klesat. Jaké jsou hlavní příčiny tohoto poklesu zanalyzoval Ladislav Kážmér z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje spolu s Pavlou Chomynovou z Národního ústavu duševního zdraví.
Rozmanitost ptactva v ovocných sadech
Ptačí populace jsou v důsledku často intenzivního a neuváženého využívání krajiny v současné době ohroženými články ekosystému. Postupně dochází k jejich vytlačování z krajiny, což má v konečném důsledku neblahý vliv na ekologickou rovnováhu v přírodě dopadající i na člověka. Je však opravdu veškerá antropogenní krajina pro ptačí populace nehostinnou? Na to se blíže podívali odborníci spolu s Dušanem Romportlem z Katedry fyzické geografie a geoekologie, kteří se zaměřili na stav ptactva na menších plochách využívaných jako ovocné sady.
Invaze ježků na Nový Zéland
Ostrovy Nového Zélandu jsou jediným územím, které ježek západní (Erinaceus europaeus) nově kolonizoval s lidskou pomocí. Vědci dlouho předpokládali, že ježek byl nejprve vysazen na Jižním ostrově Nového Zélandu v 19. století, a odtud se rozšířil i na Severní ostrov. Nová data získaná analýzou dobových literárních zdrojů i pomocí molekulárních metod ale ukázala, že celá věc je složitější. Současná studie je výsledkem práce mezinárodního týmu vědců, ve kterém má své zástupce i naše fakulta.
Mlhy nad Českem. Jaký je jejich vývoj?
Mlhy mají zásadní význam jak pro přírodní prostředí, tak pro společnost. Přinášejí do krajiny nezbytnou vláhu a čistí atmosféru. Zároveň však mohou být nebezpečné v souvislosti se sníženou viditelností a vzniku nebezpečných kyselin při spojení se znečišťujícími látkami. Donedávna však jejich podrobnému výzkumu nebyla věnována dostatečná pozornost. Vědci v čele s Ivou Hůnovou se proto zaměřili na komplexní zhodnocení výskytu tohoto důležitého jevu na území Česka z dlouhodobého hlediska.
Ochrana lesů před invazí netýkavky žláznaté
Netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) patří mezi nejúspěšnější invazní rostliny v Evropě. Její výskyt byl v minulosti soustředěn zejména na břehy vodních toků, odkud dochází k dalšímu šíření. V posledních zhruba 20 letech se však začala ve větší míře objevovat v lesích. Jaké podmínky ovlivnily tuto náhlou změnu v průběhu invaze, jaký vliv na lesní ekosystém může mít její přítomnost a jak je možné zastavit její šíření? Na to se blíže podívala skupina odborníků z Botanického ústavu AV ČR a naší fakulty.
Je pro fazole globální oteplování hrozba?
Globální oteplování se dotýká všech sfér našeho života. V budoucnu by mohlo zasáhnout i do našeho jídelníčku, třeba fazolí, které jsou velmi citlivé na vyšší teploty. Teplotní regulací této plodiny se zabýval mezinárodní vědecký tým, v němž naši fakultu zastupovala Lenka Svitáková z Katedry experimentální biologie rostlin.
Pes, nebo vlk?
Známé rčení praví, že pes je nejlepším přítelem člověka a v současné době vidíme, že tomu tak často opravdu je. Přesto, že je pes naším nejlepším přítelem, o něm spoustu věcí nevíme. Například to, kdy se naším přítelem stal, tedy jinak řečeno, kdy došlo k domestikaci jeho divokého předka, vlka. Na tuto otázku se snažil odpovědět tým vědců, mezi nimi i Martina Lázničková-Galetová z Hrdličkova muzea člověka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Moravského zemského muzea v Brně. S pomocí nejnovějších technologií podrobili tito badatelé podrobné analýze vzorky zubů z paleolitického naleziště Předmostí. Jejich práce navazuje na dřívější studie na této lokalitě, kde se vědci snaží vysledovat důkazy jedné z nejstarších domestikací vlka.
Jaký je osud proglaciálních jezer?
V současné době představují proglaciální jezera jedno z velkých ohrožení. V důsledku globálního zvyšování teploty vzduchu a zvýšeného tání ledovců může dojít k jejich protržení, což má mnohdy katastrofální následky. S ústupem ledovců je zároveň ohrožen jeden z významných vodních zdrojů. Toto důležité téma není lhostejné ani Kristýně Falátkové, Miroslavu Šobrovi a Bohumíru Janskému z Katedry fyzické geografie a geoekologie spolu s Martinem Slavíkem a Jiřím Brunthansem z Katedry hydrogeologie, kteří se v současném výzkumu zaměřili na ledovcovo-morénový komplex Adygine v pohoří Tien Shan.
Většina dusíku v Labi podle izotopového složení pochází z odpadních vod
Už od začátku monitorováním kontaminace dusičnanů v Labi v 60. letech 20. století jsou jejich koncentrace poměrně vysoké a příliš se nemění. Vědci z Přírodovědecké fakulty a Spojených států se zaměřili na výzkum izotopového složení dusíku v Labi přítomných dusičnanech. Ukázalo se, že mezi lety 2008-2009 většina dusičnanů pocházela z odpadních vod lidských sídel, a to zejména menších obcí.
Nebešťané na cestách
Ptačí tah je nesmírně zajímavým a dlouho studovaným fenoménem. Na jaře i na podzim každoročně přes naše území přelétá obrovské množství ptáků. Velice významným místem, kde v České republice probíhá odchyt ptáků na podzimním tahu pro účely kroužkování je Červenohorské sedlo v Hrubém Jeseníku. Velmi výrazný podíl na realizaci této kroužkovací akce mají Mgr. Anna Lučanová a RNDr. Radek Lučan, Ph.D. z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK.
Podle hlasu poznáš člověka
Jak zvuk naší řeči a zpěvu ovlivňuje atraktivitu? A co vše z nich můžeme predikovat? Na to se zaměřila mezinárodní vědecká skupina, v níž Přírodovědeckou fakultu zastupovali Petr Tureček z Katedry filosofie a přírodních věd a Jan Havlíček z Katedry zoologie.
Moderní bestiář dávných tvorů
„Milý čtenáři, držíš v ruce knihu, která tě chce zavést do hlubin věků a ukázat ti dávné předky dnešních zvířat. ...Pojď a začti se, dobrodružství dávných dob nikdy neskončilo!“ Těmito slovy uvádí autorka a ilustrátorka Barbora Müllerová svoji novou knihu. Jedná se od dílo skutečně nevšední – třistastránkovou obrázkovou encyklopedii evoluce života.
Není moucha jako moucha
Hmyz má zásadní význam jak z hlediska fungování ekosystému Země, tak z pohledu vlivu na lidskou společnost. Přesné rozpoznání konkrétního druhu však mnohdy není jednoduché a často bývá i časově náročné. Skupina vědců spolu s Dominikem Vondráčkem z Katedry zoologie se proto zaměřili na možnost vytvoření automatického identifikačního systému s využitím moderních technologií.
Láska na jednu noc. To je to, po čem JENOM muži touží?
Pokud se zeptáte, které pohlaví je více ochotné střídat partnery/ky, navazovat nové vztahy či si dopřát nezávazný sex bez lásky, téměř každý odpoví, že muži. Je to však stoprocentně pravda, nebo existují nějaké rozdíly dané sexuální orientací, genderovou nonkonformitou nebo sociokulturním pozadím? Přesně to chtěl zjistit česko-brazilský výzkumný tým. Jednou z členů týmu, který náhodou tvořily většinou ženy, byla také Zuzana Štěrbová z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty.
Půdní fauna – pomocnice ve stabilizaci uhlíku?
Uhlík je důležitým a hojně zastoupeným prvkem na Zemi i ve vesmíru. Je součástí živé i neživé přírody, přičemž se liší formou a procentuálním zastoupením. Jedním z důležitých zásobáren uhlíku je půda, ve které je obsaženo až třikrát více uhlíku než v atmosféře. Rozklad stromového opadu přitom hraje zásadní roli při dotaci zásob uhlíku v půdě. Jaký vliv na dekompozici má typ opadu, teplota a jakou roli zde hraje svinka obecná? Na to a mnohem více se podívali Alexandra Špaldoňová a Jan Frouz z Ústavu pro životní prostředí.
Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2018/2019 – Geografie
RNDr. Libor Jelen, Ph.D. působí jako politický geograf na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje. Jeho vědecko-výzkumná činnost je zaměřena na problematiku nacionalismu, etnických konfliktů, geopolitiky a obecně společenského vývoje v postsovětském regionu. Je členem České geografické společnosti, byl šéfredaktorem a stále působí v redakční radě popularizačního geografického časopisu Geografické rozhledy, sám je autorem řady odborných i popularizačních článků publikovaných v domácích i zahraničních časopisech. Vystupuje jako politický geograf v médiích. Dlouhá léta působil jako pedagog na Gymnáziu prof. Jana Patočky v Praze. Cenu Studentského velemloka získal již podruhé, poprvé byl oceněn před pěti lety za předmět Geopolitika.
Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2018/2019 – Biologie
Mgr. Tomáš Urfus, Ph.D. působí na Katedře botaniky, kde učí Botaniku cévnatých rostlin, specializovanou přednášku Regionální botanika a vede řadu odborných exkurzí. V rámci svého výzkumu se snaží přispět k poznání evoluce rostlin, používá k tomu například metodu průtokové cytometrie a experimentální hybridizaci. Spolu se svými kolegy a studenty zkoumá velikost genomu a reprodukční strategie polyploidních alpinských rostlin v Andách a Skalnatých horách. Věnuje se také polyploidii, hybridizaci a reprodukci kapraďorostů.
Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2018/2019 – Ústav pro životní prostředí
Doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D. (*1980) je ornitolog působící na Ústavu pro životní prostředí. Jeho hlavním vědeckým zájmem je pochopení biologických principů, které lze využít v ochraně přírody. Jako modelové organismy mu slouží ptáci. V rámci svého výzkumu se zabývá především ekologickými mechanismy, které ovlivňují složení ptačích společenstev a populační dynamiku. Spolu se svými kolegy a studenty se zabývá mimo jiné reakcí ptáků na globální změny klimatu, urbanizaci nebo invazní rostliny.

Akce dokumentů