E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za akademický rok 2021/2022 – Biologie

Laureátem ceny Studentský velemlok za akademický rok 2021/2022 v kategorii Biologie, konkrétně za přednášku Methods in Genomics (Genomické metody), se stal RNDr. Martin Převorovský, Ph.D. Na fakultě absolvoval celé studium; magisterské v oboru Buněčná biologie a doktorské v oboru Molekulární a buněčná biologie, genetika a virologie. Po postdoktorandském pobytu ve Velké Británii University College London působí na naší fakultě na Katedře buněčné biologie, kde vede Laboratoř genomiky mikroorganismů. V roce 2015 mu byla udělena Cenu děkana pro nejlepší mladé vědecké a pedagogické pracovníky do 35 let.

 

RNDr. Martin Převorovský, Ph.D.

Získal jste Studentského velemloka za přednášku Methods in Genomics. Můžete nám prosím tento předmět blíže představit?

 

Jedná se o metodický kurz, který má za cíl seznámit posluchače s designem, realizací a analýzou genomických experimentů, zejména metod využívajících takzvané sekvenování nové generace (NGS).  Přednášky představují dostupné přístrojové technologie, důležité principy a koncepty oboru. V rámci počítačových praktik si studenti vyzkouší komplexní práci se sekvenačními daty (práce s databázemi, analýzu kvality dat, jejich čištění, mapování, vyhodnocení). Kurz je zakončen kombinovanou zkouškou, kde studenti nejdříve prokazují znalosti teorie a následně v praktické části samostatně (doma) zpracovávají zadané analýzy NGS dat. Na kurz se obvykle hlásí mezi 10-20 studenty různých biologických oborů (většinou magisterských). Téměř vždy se mezi posluchači objeví i studenti z jiných fakult či vysokých škol.

 

Předmět je vyučován v angličtině, chodí na něj více cizinci nebo Češi? Vidíte nějaký rozdíl mezi českými a zahraničními studenty? I třeba ze svého pobytu v Británii?

 

Většina studentů jsou Češi a Slováci, ale mezi posluchači jsou i studující anglických doktorských programů, popř. studenti na stáži Erasmus. Nemám ale dojem, že by toto kritérium mělo vliv například na přístup ke studiu nebo úspěch u zkoušky.

 

Jak přednáška vznikla a z čeho jste při její přípravě čerpal?

 

V rámci svého postdoku v Británii na University College London jsem pracoval v genomické laboratoři a využíval techniky jako DNA microarrays, NGS, screening knihoven mutantních mikroorganismů, a tak dále. Po návratu na PřF UK jsem se postupně chtěl zapojit i do učení. Rozhodl jsem se proto využít svých, v té době ne úplně běžných, zkušeností s technikami genomického výzkumu.

 

Není toto téma pro studenty příliš náročné, chodí na něj lidé i jen tak ze zájmu? Z vlastní zkušenosti mám dojem, že předměty věnované genomice studenty příliš nelákají, pokud se tímto tématem přímo nezabývají ve vlastní diplomové práci.

 

Mám možná zkreslený pohled na věc, ale téma mi nijak extrémně náročné nepřijde. A využití sekvenování NGS je dnes už prakticky mainstream, a to v „zelených“ i „bílých“ biologických oborech. Principy NGS se učí i v základních přednáškách. Můj kurz je tedy spíše nadstavbový, jde více do hloubky a hlavně zahrnuje praktické analýzy dat. Jedná se o výběrovou magisterskou přednášku, takže předpokládám, že většina studentů si ji zapisuje ze zájmu a nikoli „z donucení“.

 

 

Odkdy na Přírodovědecké fakultě přednášíte a měl jste o učení zájem sám, nebo jste k tomu byl víceméně donucen okolnostmi? Přednášel jste i v zahraničí?

 

Už v rámci doktorského studia jsem asistoval s vedením praktických kurzů na Katedře buněčné biologie. Nicméně přednášet jsem začal až v roce 2016, abych se zapojil do pedagogického dění na katedře. V Británii jsem spolu se svými kolegy z UCL působil jako instruktor na kurzech Wellcome Trust Advanced Courses s genomickou tématikou.

 

Můžete prosím představit, čím se zabýváte ve Vašem výzkumu?

 

Studujeme regulaci genové exprese u mikroorganismů. Naším hlavním modelem je poltivá kvasinka Schizosaccharomyces pombe, u které zkoumáme propojení mezi regulací lipidového metabolismu, odpovědí buněk na stres a průchodu buněčným cyklem. V rámci akademické spolupráce se pak věnujeme i analýzám NGS dat z nejrůznějších experimentů a organismů, od bakterií po člověka.

 

Máte raději vlastní výzkum, pedagogickou činnost, nebo preferujete obojí? Jak by vypadal Váš ideální poměr výuka/výzkum?

 

Nejsem si jistý, že to umím takhle od sebe rozlišit. Při výuce mám velkou radost, když se mi podaří zprostředkovat a vysvětlit nějaký (složitější) koncept studentům tak, že to pochopí (a ideálně si i zapamatují). Stejně tak je uspokojující vidět studenty na konci semestru, jak zvládají pracovat se sekvenačními daty, která pro ně ještě před pár měsíci představovala černou magii. V rámci výzkumu mám pak největší radost z úspěchů mých mladších kolegů/studentů. Nechci být přehnaně sentimentální, ale je úžasné sledovat jejich profesní růst, a těší mě, že jim k tomu mohu vytvářet vhodné podmínky.

 

Snažíte se získat zpětnou vazbu od studentů i jinak než z ankety Velemlok? Reagujete na připomínky i při přípravě na další přednášky?

 

Snažím se studenty vybízet k poskytování zpětné vazby už v průběhu výuky. Na kurzu je poměrně neformální atmosféra, která by to měla usnadňovat. Klíčové je, aby byl kurz pro posluchače přínosem. Jinak by nemělo smysl jej dělat.

 

Jak má podle Vás vypadat ideální přednáška?

 

Poučná, ale zároveň zábavná, neuspávající. S jasným odlišením klíčových informací od těch doplňkových. Zapamatovatelná.

 

Kdo byl nebo byla Vaším oblíbeným pedagogem nebo pedagožkou a proč?

 

Těch by bylo asi povícero. Nicméně bych mohl jmenovat naši třídní profesorku z víceletého gymnázia, Zinaidu Hofmannovou. Mimo jiné nám dala perfektní základy angličtiny, což bylo krátce po revoluci vzácné. A tím nám otevřela celý nový svět.

 

Jaké jsou kromě vědy Vaše další zájmy a koníčky?

 

Chov všemožných bezobratlých potvor a pěstování exotických rostlin, hlavně masožravek a sukulentů. A taky ticho, klid.


Máte na závěr nějakou zajímavou historku z výuky oceněného předmětu

nebo výuky obecně

 

Před rokem do výuky zasáhla ruská invaze na Ukrajinu. V kolektivu studentů tehdy byli i ukrajinští rodáci a válečné události negativně silně ovlivnily je i jejich studium. Byl bych moc rád, abych jim co nejříve mohl gratulovat k osvobození jejich země.

 

Mnohokrát Vám děkuji za rozhovor a přeji hodně dalších úspěchů ve Vaší pedagogické a vědecké činnosti.

 

Darina Koubínová

 

Vybrané komentáře studentů z ankety Studentský Velemlok (i z předchozích ročníků):

Pán doktor Martin Převorovský je veľmi ústretový vyučujúci, ktorý sa snaží študentom pomôcť, záleží mu na tom, aby študenti pochopili danú prednášku a aby si z nej odniesli čo najviac. Je to jeden z vyučujúcich, za ktorým sa študenti nemusia báť ísť, keď potrebujú niečo vysvetliť alebo poradiť. Cením si jeho prístup.

 

Skvělý vyučující! Jeho styl přednášení je mi velmi sympatický, cítil jsem se celou dobu ne v interakci vyučující-student, ale spíše student-student, což je zde myšleno hlavně co do srozumitelnosti výkladu, tedy kompliment!

 

Tento predmet sa mne osobne veľmi páčil, hlavne vďaka praktickej časti. Všeobecné prednášky boli trošku na úrovni klasického výkladu s tým že ale pán Převorovský sa snažil aby to bolo viac interaktívne a vždy nápomocne vysvetľoval všetky otázky a nepochopené veci. Praktická časť bola za mňa pravdaže lepšia a čas na tých hodinách vždy prešiel rýchlo ako voda, na začiatku boli hodiny viac spolupracujúce ako celá trieda zároveň s učiteľom a ku koncu to už išlo skôr individuálne. Určite predmet odporúčam študentom, ktorí by sa chceli teoreticky dozvedieť viac o typoch genomických metód a hlavne ich využití, výhod, nevýhod a interpretácií výsledkov. Najpodstatnejšie je ale čo si odnesiete z praktických lekcií a to že budete nie len schopný chápať princíp analýzy sekvenačných dát ale budete schopný aj dáke jednoduchšie dáta zanalyzovať.

Publikováno: Čtvrtek 09.03.2023 00:15

Akce dokumentů