Dvojití agenti: opylovač nebo zloděj?
Když včela nasbírá nektar z květu, začne tím dlouhý proces výroby medu. Nektar představuje sladkou odměnu pro hmyz, který rostlinu opyluje. Tato interakce je považovaná za typický příklad mutualismu. Není to ale tak jednoduché, protože odměna nabízená rostlinami láká i zloděje, kteří vysají nektar, ale rostlinu neopylují. Kdo jsou nejčastější zloději a jaký vliv na krádeže nektaru má nadmořská výška, roční období a tvar květu zkoumal na Kamerunské hoře výzkumný tým z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, v čele se Sailee P. Sakhalkar, Štěpánem Janečkem a Robertem Tropkem.
Jsou různé způsoby, jak ukrást nektar. Ten častější můžeme pozorovat například u čmeláků, včel, či strdimilovitých ptáků, kteří na cestě za nektarem květ poškodí, například ho prokoušou. Často k tomu přistupují, pokud se ke sladké odměně jinak nemohou dostat. Druhá skupina zlodějů nektaru, což jsou například motýli, se k němu dostává korunou květu. Díky dlouhému sosáku nemusí pro nektar do květu zalézt a nedotknou se tak reprodukčních orgánů rostliny. Důsledkem je, že rostlinu neopylují, přestože získají nektar. Mouchy, pestřenky a menší druhy hmyzu zase létají na velké otevřené květy. V nich se díky svým drobným rozměrům dostanou k nektaru jednoduše bez toho, že by přišly do kontaktu s reprodukčními orgány rostlin a květ opylovaly. Ironické je, že nejčastějšími zloději nektaru jsou pestřenky a včely, což jsou zároveň i nejvýznamnější opylovači. Mezi opylovači tak představují takové dvojité agenty v závislosti na druhu rostliny i na dalších okolnostech.
Zajímavé je, že tyto odlišné způsoby krádeží v kamerunských pralesích převládají v jiných částech roku. V období dešťů na Kamerunské hoře kvetou hlavně rostliny s protáhlejšími a užšími květy, ve kterých je nektar lépe chráněný před naředěním nektaru při silných deštích. Zloději nektaru se ke sladké odměně v takových květech hůře dostávají, proto je často poškozují. V období sucha naopak ve studované oblasti kvetou rostliny s převážně otevřenějšími a většími květy, které jsou náchylnější ke krádežím nektaru bez poškození květu jako takového. Zatímco protáhlý tvar květu brání zlodějům v přístupu k nektaru korunou květu, láká naopak zloděje, kteří se ke sladké odměně prokoušou. U otevřených květů to funguje přesně obráceně. Není tedy úplně možné, aby se rostlina svým tvarem dokázala bránit oběma typům zlodějů.
Dobrou zprávou ale je, že studie prokázala, že opylovači navštěvují květy mnohem častěji než zloději nektaru, přinejmenším v tropickém kamerunském pralese.
Eliška Leštinová
Publikováno:
Sobota 24.02.2024 21:20
Akce dokumentů