E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Přírodověda populárně

Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
Imunitní geny – důležité, přesto neprozkoumané
Náš imunitní systém je velmi komplexní. Geny, které ho kódují tvoří přibližně 10 % genomu. Ačkoliv velkou část z nich má většina čelistnatých obratlovců společnou, existují mezi nimi významné rozdíly. Genomy se totiž díky mutacím neustále mění a geny imunity jsou jedněmi z nejvíce proměnných vůbec. Jejich sekvenční rozmanitost v rámci i napříč druhy z podstatné části odráží adaptace na patogeny, se kterými se v evoluci imunitní systém hostitele potkával. Bohužel je ale tato oblast infekční biologie prozkoumaná jen velmi povrchně. Tématu se nyní více věnoval Michal Vinkler z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Okno do budoucnosti léčby rakoviny
Nádor si většina z nás nejspíš představí jako kus tkáně, který vyrostl, kde neměl. Neskládá se ale jen z rakovinných buněk, ale i z mnoha dalších buněčných typů. Celé toto uskupení se nazývá nádorové mikroprostředí (TME z anglického tumor microenvironment) a je ovlivňováno léky, které cílí na metabolismus rakovinných buněk. Na ty se také zaměřuje většina výzkumu o vlivu léčiv na nádory. Efekt na celé TME bývá opomíjen, i když má také zásadní vliv na průběh nemoci. Na tuto mezeru se v nové přehledové studii zaměřil Mirko Milošević z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a s týmem shrnul dosavadní znalosti, jak různé typy léčby cílené na metabolismus ovlivňují nerakovinné buňky v TME.
Tak podobné a zároveň tak rozdílné – příběh Země a Venuše
Mount Everest a celé pohoří Himaláj každý z nás už někdy na fotografii nejspíše viděl, ale jak vypadají hory na naší nejbližší planetární sousedce Venuši? A jak je lze zkoumat pomocí právě našich vlastních pozemských pohoří? Těchto otázek využil vědecký tým pod vedením geofyzika Gunthera Kletetschky z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy pro srovnání geologických profilů těchto dvou planet na základě jejich gravitace. Výzkum byl publikován ve vědeckém časopise Scientific Reports, který je součástí časopisu Nature.
Globální změny klimatu pod mikroskopem
Na globální změny klimatuse můžeme dívat z různých úhlů. Co je způsobuje, jak jim zabránit nebo jaké mají a budou mít důsledky. Petr Kohout z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se podílel na výzkumu, který se zabývá dopady globálního oteplování na mikrobiom lesů a dostal se až na obálku prestižního časopisu Nature Reviews Microbiology.
Ochutnej (přírodo)vědu nově i na Spotify!
Ochutnejte přírodovědu nově i ve vaší oblíbené podcastové aplikaci! Náš podcast roste, a kromě živých vysílání na sociální síti X (Twitter), jak je znáte, přinášíme nově rozhovory i na Spotify, Google Podcastech, Amazon Music podcastech a v aplikaci Audible. Na všech platformách jsme jako Ochutnej (přírodo)vědu a už nyní si můžete poslechnout všechny naše díly. Pojďme si nyní díly připomenout a pak se můžete rovnou zaposlouchat!
Jak trypanosoma imunitě unikla
Trypanosoma spavičná (Trypanosoma brucei gambiense) má na svědomí přes 95 % případů spavé nemoci, která ohrožuje mnoho obyvatel Afriky. Jako každý parazit se i trypanosoma snaží uniknout lidské imunitě a navzdory nehostinnému prostředí cévního systému se jí daří. Důmyslné systémy proti adaptivní imunitě byly již popsány, jak ale tento prvok vyzrává nad imunitou v brzkých stádiích? Na to se zaměřila mezinárodní výzkumná skupina, jejíž součástí byl i Martin Zoltner z Katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Jak moc ovlivňují města ptačí životy?
To, že v přírodě ubývá hmyzu, jste již pravděpodobně zaznamenali, buďto prostřednictvím médií nebo dokonce z vlastní zkušenosti. Mezinárodní evropská vědecká skupina se nyní zaměřila na to, jak mizející hmyz může ovlivnit ptačí populace. Za Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy se na výzkumu podílel i profesor Jiří Reif, a to zejména při plánování projektu. Insektivorní, tedy hmyzožraví ptáci, by podle autorů totiž mohli být negativně ovlivněni právě ochuzením hmyzích společenstev.
Odkud pochází herbářové položky?
Již více než dvacet let probíhá vášnivá debata o úzkém vztahu muzejnictví a kolonialismu. Nová studie v prestižním časopise Nature Human Behaviour zkoumá herbářové sbírky celého světa, jejich koloniální odkaz a míru digitalizace herbářových dat. Jedním ze spoluautorů studie je Patrik Mráz, vedoucí Herbářových sbírek Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Má zvýšené znechucení v těhotenství za úkol ochránit plod?
Behaviorální imunitní systém (dále jen BIS) je vedle tělesného imunitního systému velice důležitou součástí lidského obranného mechanismu proti vnějším patogenům. Funguje zejména na principu znechucení (též odpor, anglicky “disgust“), které nás varuje před potencionálními infekčními agens. Míra znechucení se liší nejen mezi lidmi, ale také se může měnit u jedince v průběhu života. Nejčastěji bývají tyto změny odrazem zvýšeného rizika patogenní nákazy (např. důsledkem imunitních a hormonálních změn či vlivem vyšší koncentrace patogenů v prostředí). Může se u žen v období těhotenství důsledkem inteligentní reakce imunitního systému zvyšovat míra znechucení za účelem chránit matku i plod před potenciálními patogeny?
Stop migraci - nová cesta terapie rakoviny?
Migrace buněk je zásadní pro vznik metastáz – ložisek rakovinných buněk vzdálených od primárního nádoru. A jsou to právě metastázy, kvůli kterým rakovina zabíjí nejvíce. Zabránit jejich vzniku by tak mohlo představovat nadějný přístup k léčbě tohoto obávaného onemocnění. Na aktuální možnosti i vyhlídky do budoucna se v novém souhrnném článku podíval tým, jehož součástí byli i Jan Brábek a Daniel Rosel z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Akce dokumentů