E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Přírodověda populárně

Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
Mají lejsci tajnou zbraň pro úspěch při intimnostech?
Samečci lejsků bělokrkých (Ficedula albicollis) dávají své rodičovské a genetické kvality najevo pomocí svých sekundárních pohlavních znaků, jako je například zbarvení. Zároveň mezi sebou soupeří o nejlepší teritorium, aby mohli samičkám nabídnout více než ostatní. Samice pak zváží všechna pro a proti a vyberou si pro sebe toho nejlepšího partnera. To ale nutně neznamená, že se zrovna on stane biologickým otcem jejich potomků, a proto se u lejsků předpokládá soutěžení spermií mezi sebou. Mají tedy zbarvení, brzké obsazení teritoria a velikost spermií vliv na úspěch při páření?
Vaření s meteorologickými kuchařkami
V Evropě je možné sledovat probíhající klimatické změny. Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) se předpokládá zejména nárůst průměrných ročních teplot, nárůst množství zimních srážek a dlouhodobější a intenzivnější letní sucha. Není to ovšem tak jednoduché. Klima i místní počasí zásadně ovlivňují typy atmosférické cirkulace. Monika Cahynová spolu s Radanem Huthem z Katedry fyzické geografie a geoekologie zkoumali a popsali vztahy mezi současnými změnami atmosférické cirkulace v Evropě a lokálními klimatickými trendy.
Strdimilové – ptačí opylovači
Každý si jistě dokáže představit drobné ptáky kolibříky, jak třepotají křídly ve vzduchu a sají nektar z květu. Mezi kolibříky a květinami, které opylují, se vytváří pevné pouto. Zobáky kolibříků jsou protáhlé a úzké, aby co nejlépe zapadly do dlouhých trubicovitých květů bohatých na nektar. Květina umisťuje pyl či blizny na svých květech tak, aby při návštěvě kolibříka došlo k co nejefektivnějšímu opylení. Takováto situace, kdy se organismy společně vyvíjejí a upevňují vztah mezi sebou, se nazývá koevoluce. Vědci z Katedry ekologie zaznamenali obdobný způsob získávání potravy i u afrických strdimilů.
Osamělý lovec v srdci Evropy
Šakal obecný (Canis aureus) je šelma, která pochází z jižní Eurasie. V posledních desetiletích dochází k přesunům některých druhů na severozápad. To může být způsobeno jednak vlivem měnícího se klimatu, kdy dochází k přesunům a šíření i na území, která pro ně dříve byla k životu nevhodná. Další možnou příčinou je lidské přetváření krajiny a nedostatek přirozených predátorů, kterým je u šakala, kromě člověka, téměř výhradně vlk. Může šakal obecný přežít a zdomácnět i v České republice? To zkoumala studentka Klára Pyšková z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK.
Mikroskopičtí obyvatelé antarktických vod
Antarktida je bezesporu nejdivočejší a nejméně probádaný kontinent Země. V nepříznivých podmínkách, které panují především na antarktické pevnině, dokáže trvale přebývat jen málo organismů. Přestože na jižním pólu stojí již 60 let nepřetržitě obývaná stanice, stále se návštěvou Antarktidy může pochlubit jen málo lidí. Z Přírodovědecké fakulty ji však několik lidí navštívilo a mezi nimi i T. J. Kohler z Katedry ekologie. V jeho případě to bylo McMurdovo údolí a Rossův ostrov ve východní části Antarktidy (situované nejblíž k Novému Zélandu).
Krasavci a násilí v partnerských vztazích
Želvy mají často na těle pestrou kresbu, kterou uplatňují v komunikaci s příslušníky vlastního druhu, ale často i s živočichy druhů odlišných. Přestože jsou plešaté, mnohdy zaujmou svůj protějšek pestrobarevnou hlavou. A kdo ví, možná i jejím myšlenkovým obsahem. Ten je rozhodně složitější, než si lidé donedávna mysleli. Každopádně čím vyzývavější mají barevný ,,účes“, tím méně dochází k partnerskému násilí. Jak to souvisí s velikostí těla a konkrétními projevy chování?
Pražské banky v cizích rukou
Geografickému rozmístění a chování bank v prostoru se poslední dobou věnuje čím dál tím více autorů. To, kdo a odkud rozhoduje a vlastní ekonomickou moc, se poté zrcadlí i v širších souvislostech a rozvoji jednotlivých regionů. Většina dosavadních výstupů pojednává o nejvýznamnějších bankovních centrech. Jiří Blažek a Ilona Bečicová z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje proto analyzovali vývoj bankovního sektoru v Praze s důrazem na výhody a nevýhody spojené s převzetím většiny českých bank zahraničními bankami.
Větší varan útočí
Setkání varana s varanem se může zvrtnout v poměrně agresivní záležitost, chtějí-li si vyříkat, kdo má navrch. Nejenže bývá spor často nebezpečný, ale je i energeticky náročný. Nebylo by tedy špatné umět odhadnout protivníka a zvážit svoje šance předem. V první rituální fázi varaního konfliktu se samci předvádí jeden druhému. Dokážou na základě velikosti protivníka odhadnout, kdo s koho, a podle toho zvolit správnou strategii?
Kategorizováním na pomoc v boji proti invazivním rostlinám
Ze všech nepůvodních organismů v Evropě jsou druhově nejvíce zastoupenou taxonomickou skupinou rostliny. Mohou mít negativní dopad jak na původní evropskou flóru, tak na člověka. Pro účinné zvládání biologických invazí je důležité kategorizovat invazivní druhy rostlin podle jejich dopadu na prostředí. Právě to se rozhodli provést Zuzana Rumlerová a Petr Pyšek z Katedry ekologie a ve spolupráci s kolegy z dalších pracovišť zjišťovali environmentální a socioekonomický dopad 128 invazivních druhů rostlin v Evropě.
Vztah mezi umělou potratovostí a antikoncepcí v Česku a Slovensku
Je v Česku a Slovensku podobný trend vývoje umělé potratovosti? Jak moc je ovlivněn využíváním moderních antikoncepčních metod? Jak se liší tyto státy v postoji k provedení UPT (umělého přerušení těhotenství? Těmito a mnoha dalšími tématy se zabývala ve svém článku Jiřina Kocourková z Katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Akce dokumentů