E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Přírodověda populárně

Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
Nový druh netopýra z Arábie
Čeští vědci, mimo jiné z naší Katedry zoologie, objevili v jižní Arábii nový druh netopýra z rodu Pipistrellus, kterého pojmenovali Pipistrellus dhofarensis podle oblasti Dhofár, kde byl popsán. Jedná se o osmý druh pipistrelloidního netopýra z Arábie (tzn. ze skupiny drobných netopýrů rodů Pipistrellus, Neoromicia, Vansonia a Hypsugo) a o čtvrtý endemický druh netopýra dhofárského regionu, kteří byli shodou okolností všichni objeveni toutéž skupinou vědců.
Je předměstí bezpečné místo k životu?
Jak se obyvatelé suburbií cítí bezpečně ve svém domově? Liší se názory na bezpečí lokalit podle druhů kriminality a skupin populace? Tyto a mnohé další otázky si položili ve svém výzkumu Jana Temelová, Jakub Novák a Jana Jíchová z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Husa velká pod vlivem klimatických změn
Pravidelná migrace je fenomén, který využívá mnoho druhů ptáků k zajištění optimálních podmínek z hlediska teploty, dostupnosti potravy i nejpříznivějších hnízdních lokalit. V posledních desetiletích jsme však svědky klimatických změn, které mají zásadní vliv na chování a rozšíření jednotlivých druhů rostlin i živočichů. Jak je na tom z hlediska vývoje posledních cca 60 let husa velká (Anser anser), největší z rodu Anser? Otázkou migrace se zabýval vědecký tým pod vedením Michala Podhrázského ze ZOO Dvůr Králové a Katedry zoologie PřF UK.
Kdo s koho – jehličnany versus listnáče
Střední Evropa je zhruba z jedné třetiny pokryta lesy. V nižších polohách spíše lesy listnatými a ve vyšších jehličnatými. Celkově převažují lesy jehličnaté. Předpokládali jsme, že jejich vyšší podíl zastoupení je dán především lidskou činností v posledních několika málo stoletích. To vede k ochraně především „původních“ listnatých lesů. Je tomu ale skutečně tak? Jsou listnaté lesy opravdu těmi původními? Posuďte sami na základě článku botaniků z Botanického ústavu AV ČR a Katedry botaniky naší fakulty.
Parazitické organismy, které decimují včely, mají vliv i na jejich symbiotické bakterie
Výraz „mikrobiom“ se stává v biologii i lékařství stále větším trendem. Co to znamená? Jde o společenství mikroorganismů uvnitř těl jiných organismů i na jejich povrchu. Hodně se mluví o důležitosti lidského střevního, kožního a dalšího mikrobiomu pro správné fungování imunity, zažívání i dalších procesů. Mikrobiom ale samozřejmě nemají jen lidé! Mezinárodní tým pod vedením docenta Huberta z Katedry ekologie se podíval na to, jak se mění mikrobiom včel napadených patogeny. Jde o zásadní otázku, jelikož na opylování rostlin včelami silně závisí i naše společnost!
Kde padají v Krkonoších laviny?
Krkonoše jsou sice naše nejvyšší hory, mezi kategorie velikánů ale nepatří. Přesto ani zde nejsou nebezpečné sněhové laviny výjimkou a mají na svědomí lidské životy. Kudy laviny skutečně padají a kde hrozí, že padat začnou, zkoumali vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR a Pardubické univerzity. Výsledkem jejich práce je mimo jiné mapa, na jejímž zpracování se podíleli Lucie Červená a Jakub Lysák z Katedry aplikované geoinformatiky a kartografie naší fakulty.
Prastaré pohlavní chromosomy umožňují molekulárně určit pohlaví ohrožených želv
Způsob, jakým je v průběhu ontogenetického vývoje určeno pohlaví živočichů, je zásadní na úrovni jedince i populace. Pohlaví je buď určeno genotypem, nebo vlivy prostředí, nejčastěji teplotou během inkubace. U teplokrevných amniot (ptáci a savci) je pohlaví určeno genotypem: pohlavními chromosomy, které jsou neobyčejně evolučně stabilní. Oproti tomu u plazů se pohlavní chromosomy považovaly za nestabilní a poměrně časté je u nich určení pohlaví vlivy prostředí. Pohlavní chromosomy byly objeveny i u dvou druhů želví čeledi kožnatkovití (Trionychidae). Skupina vědců zahrnující dva badatele z Katedry ekologie se pokusila zmapovat vznik pohlavních chromosomů u této čeledi. Ukázali, že jejich pohlavní chromosomy jsou stabilní v čase minimálně stejně jako u ptáků. Zároveň přišli na spolehlivý způsob, jak molekulárně určit pohlaví jedince, což může pomoci při ochraně ohrožených želvích druhů.
Jaká byla strategie pravěkých zemědělců?
Obiloviny patří mezi základní zdroje výživy dnešního obyvatelstva. V průběhu několika tisíciletí však prošlo jejich pěstování změnami. Jaké plodiny byly preferovány v raných počátcích zemědělství na území dnešní České republiky a co mělo na jejich konkrétní výběr největší vliv? Nejen tím se zabývala archeoložka Dagmar Dreslerová spolu s Petrem Kočárem a Adélou Pokornou z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky a Tomášem Chumanem z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Aplikovaní geologové součástí mezinárodního vzdělávacího projektu
Aplikovaní geologové z naší fakulty již třetím rokem spolupracují na mezinárodním vzdělávacím projektu TESEUS, který je zaměřený na udržitelné a efektivní využití přírodních zdrojů. V rámci tohoto projektu se řeší optimální využití a zlepšování vlastností půdy, zvětralých hornin, vody, ale i recyklovatelných materiálů, které mohou nalézt využití jako stavební podloží nebo stavební materiál. V současnosti v rámci projektu proběhly dvě mezinárodní konference, ale také česko-německý hydrogeologický terénní kurz.
Pro boj s parazity je třeba znát jejich zbraně. Patří mezi ně i enzymy štěpící bílkoviny?
Schistosomóza je po malárii druhé nejvýznamnější parazitární onemocnění na světě. Jeho původcem jsou motolice rodu krevnička (Schistosoma), které se vyskytují zejména v tropickém podnebném pásu, v oblasti Afriky, Jižní Ameriky a jihovýchodní Asie. Statistiky uvádějí v současnosti 200 milionů nakažených a dalších asi 800 milionů v ohrožení nákazou. Znalost fungování enzymů parazita, včetně bílkoviny štěpících proteáz, snad může do budoucna pomoci v boji s touto nákazou.

Akce dokumentů