E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Přírodověda populárně

Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
Kukaččí ruská ruleta
Kukačky jsou notoricky známí hnízdní parazité. Sotva hostitelský rodič na chvilku vytáhne paty z hnízda, už má doma kukačku. Ta nejenže do hostitelského hnízda naklade vlastní vejce, ale navíc ještě většinou vystrčí jedno původní. Podle čeho ale kukačka vybere, které hostitelské vejce odstranit, aby mělo její vlastní mládě největší šanci na přežití?
Všudypřítomné sinice a jak na ně
Dostupnost a kvalita vody jsou jedním z limitujících faktorů rozvoje lidské společnosti. Vzhledem k probíhající klimatické změně a neustálému znečišťování vodních zdrojů je třeba věnovat stále větší úsilí zajištění kvalitní pitné i užitkové vody. Řada doposud používaných procesů a technologií již v dnešní době nedostačuje a pro zajištění špičkové kvality pitné vody je třeba hledat postupy nové. Vědci z Ústavu pro životní prostředí proto stále pracují na zdokonalení metod úpravy vody, tentokrát v souvislosti s neustále rostoucím výskytem sinic a zvyšujícím se množství organických látek jimi produkovaných.
I včely si hlídají svá hnízda. Anebo ne?
Pokud se řekne včela, jako první se každému obvykle vybaví roj včel hnízdících v úlech. O těch zde ale mluvit nebudeme. Svá hnízda si totiž hlídají i samotářské včely rodu Ceratina, česky nazývané kyjorožky. Hnízda si budují ve stoncích s dřevěnou duší jako je bez, případně suché stonky šípkové růže či ostružiníku. Stejně jako včela medonosná, jsou dobří opylovači, oproti nim jsou ovšem tmavé bez proužků na zadečku a podstatně menší, pouze do osmi milimetrů. Právě na tyto včelky si posvítili naši entomologové.
Zdraví, vzdělání a zaměstnání: Jak to spolu souvisí?
Jsou vzdělání a zaměstnání určující pro vnímání zdraví? I tak lze zjednodušeně položit otázku, kterou se s mnoha dalšími evropskými vědci zabývala i Dagmar Dzúrová, vedoucí Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty. Tento velký výzkum vnáší do této problematiky široký záběr a zkušenosti obyvatel sedmnácti zemí Evropy.
Zkrocení cirkulace atmosféry
Atmosféra tvoří jeden provázaný celek. Její všeobecná celoplanetární cirkulace spoluutváří klima Země a projevuje se i lokálně. V době před počítačovým modelováním atmosféry byla klíčová znalost cirkulace atmosféry a její typizace nástrojem pro předpověď počasí. Nyní nám pomáhá výpočetní technika. Jak se liší snaha o pochopení dějů v atmosféře včera a dnes? To se snažili ve svém článku shrnout Jan Stryhal a Radan Huth z Katedry fyzické geografie a geoekologie.
Jak se sýkorky novou kořist lovit naučily
Evropské druhy sýkor bývají různě konzervativní, co se výběru potravy týče. Většinu jejich jídelníčku tvoří malí členovci příležitostně doplnění o semínka a bobule. Potká-li sýkora novou, podezřele zbarvenou kořist, podle druhové příslušnosti projeví různý stupeň počáteční nedůvěry a opatrnosti, než se případně rozhodne ji sezobnout. Vědci z naší Katedry zoologie se rozhodli zjistit, jak se v této činnosti liší tři druhy u nás žijících sýkor, sýkora koňadra (Parus major), sýkora modřinka (Cyanistes caeruleus) a sýkora uhelníček (Periparus ater), a zdali se jejich opatrnost dá snížit po předchozích zkušenostech s chutnou kořistí.
Aktivní uhlí, pomocník při úpravě pitné vody
V důsledku metabolických pochodů sinic vznikají ve vodě aminokyseliny fenylalanin, arginin a kyselina asparagová. Tyto aminokyseliny mohou vážně narušit celý proces úpravy vody, jelikož nepodléhají účinné koagulaci. Vědci z Ústavu pro životní prostředí proto zkoumají jejich možné odstranění jinou metodou, a to pomocí adsorpce na aktivním uhlí.
Co určuje vegetaci na složištích spalin elektráren nebo po rudní těžbě?
Na skladbě vegetace, která postupně kolonizuje průmyslové deponie „vložené do krajiny“, se podílejí abiotické faktory prostředí i část ze zásoby druhů rostlin v oblasti. Jaký je však podíl každého z těchto vlivů a jak se projevuje na architektuře vegetačního pokryvu? K jakému typu výsledných porostů směrují vegetační sukcesi selekční tlaky a které vlastnosti druhů se přitom nejlépe uplatní? Na tyto otázky nyní odpovídá tým z Katedry botaniky.
První případ přenašeče parazita
Flebotomové, drobní zástupci hmyzu z čeledi Psychodidae, jsou přenašeči několika infekčních patogenů včetně prvoků rodu Leishmania způsobujících leishmaniózu. V Evropě bychom je většinou našli v zemích okolo Středozemního moře, ale některé druhy se vydávají mnohem dál na sever, než bychom od nich čekali. Přítomnost přenašečů je významný rizikový faktor pro přenos leishmanií a šíření leishmaniózy, proto je důležité zjistit, kam až se flebotomové dostali a jestli je náhodou nemůžeme potkat i u nás.
Výsledná podoba kampusu Albertov
Na svatého Valentýna proběhla ve Velké geologické posluchárně prezentace vítězného návrhu kampusu Albertov od jeho autorů Znamení čtyř – architekti. V sále se sešla řada představitelů Akademického senátu, Univerzity Karlovy obecně, ale také zástupci Prahy 2 a samozřejmě i „obyčejní“ studenti a zaměstnanci fakulty. Již po prvních pár slovech si člověk uvědomil, o jak velké dílo – významem i rozměry – se jedná. Jednání o podobě kampusu probíhala téměř deset let, samotná soutěž dva roky a zadání, které každý tým architektů obdržel, čítalo zhruba 150 stran požadavků.

Akce dokumentů