E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Přírodověda populárně

Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
Těžký život rostlin
Rostliny můžeme najít na většině zemského povrchu, a proto asi není překvapením, že se mezi nimi rozvinula široká škála adaptací a životních strategií. Různá narušení vedou k odstranění rostlinné biomasy, a to jak se s tím rostlina vypořádá, je klíčovým faktorem v selekci. Právě vegetativní regenerace je jednou z možných reakcí, které si rostlina vyvine. Existují dokonce i druhy, které dokáží přežít zničení celé své nadzemní části. Tým vědců, mezi které patří i Jitka Klimešová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, se zaměřil právě na tuto skupinu rostlin. Zkoumali vliv odstranění nadzemních částí rostlin na jejich růst, kořenové dýchání a efektivitu fotosyntézy.
Byla příroda ovlivněna obdobím socialismu? Co třeba ptactvo?
O komunistické éře v našich dějinách se dnes již ve škole učí každé dítě. Na toto období jsme ale zvyklí dívat se jen z dějepisného úhlu pohledu. Jakou roli ale mělo těchto 41 let na přírodu? Kolektivizace, která byla socialistickým režimem tak podporována, neměla dopad jen na malé statkáře, kteří přišli o po generace předávané pozemky, ale i na ekosystém a diverzitu zvířat. Homogenizace krajiny měla mimo jiné dopad na populace ptáků, jejich složení a počty. Zkoumáno to bylo na české a rakouské straně Železné opony vědci nejen z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Možný příběh vysokotlakých hornin v Českém masivu
Každý se jistě již někdy pozastavil nad nějakým kusem kamene či skály. Jen málokdo si však položí otázku, co je daný kámen zač a jaký je jeho původ. V geologii si tuto otázku naopak kladou velmi často a vědci vyvíjí nemalé úsilí pro pochopení dějů, které utvářely tvář země, po které zde ve střední Evropě chodíme a kterou využíváme. Tentokrát se tým vědců za přispění doc. Ondreje Lexy z Ústavu petrologie a strukturní geologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zaměřil na ultravysokotlaké horniny v Českém masivu a objasnění jejich původu.
Vytrvalý pláč nad Smutnou. A co bylo dál?
Krajina drsných pohoří volá nejen dobrodruhy ale i vědce. Zdejší podmínky dávají za vznik neobvyklým ale i ničivým jevům a procesům, často značných rozměrů. Jedním takovým fenoménem je i vznik nebezpečných blokovobahenních proudů, takzvaných mur (debris flows). Jejich studium spolu se zjištěním konkrétních podmínek vzniku je klíčové pro predikci a předcházení ničivých následků. Do jejich studia se proto pustili geomorfologičtí odborníci Tereza Dlabáčková a Zbyněk Engel z Katedry fyzické geografie a geoekologie, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, aby zmapovali a zhodnotili příčinu vzniku nedávné události.
Koho slyšíme zpívat v evropských městech?
Je všeobecně známo, že urbanizace způsobuje fragmentaci krajiny a ztrátu přirozených habitatů. Urbanizované prostředí je také charakteristické velkou dynamikou a častými změnami a mnoho organismů může mít problém se na ně adaptovat. Současně se stále více lidí stěhuje do měst či jejich blízkosti, sídla se proto dále rozrůstají, a tudíž je potřeba pochopit, jak se zde organismy přizpůsobují a jaké faktory hrají v tomto procesu klíčovou roli. Mezinárodní tým vědců, včetně Jiřího Reifa z Ústavu pro životní prostředí, studoval ptactvo v sedmnácti městech v deseti zemích Evropy. Studie si kladla jednu hlavní otázku: Které charakteristiky urbánního prostředí ovlivňují jednotlivé složky ptačí diverzity a jakým způsobem?
S odpadky nejsou žerty
Třídíte? Nebo vše házíte do komunálního odpadu? Přemýšleli jste, co se s odpadem dále děje? Pokud není skládkován, od čehož se vzhledem k vysoce negativním dopadům na životní prostředí upouští, dochází k jeho zpracování. To je však vzhledem k jeho složení z různorodého materiálu o to náročnější. Odborný tým v čele s Vojtěchem Pilnáčkem a Libuší Benešovou z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se proto zaměřili na možnosti optimálního využití technologie biosušení odpadu.
Bojíme se pavouků jako řádu, nebo ve strachu taxonomie nehraje roli?
Při reakci na podnět jsou v mozku vytvořeny signální dráhy, které pro různé situace umožňují různě rychlé reakce. Neurální okruhy zajišťující tyto rychlé odpovědi jsou jedny z nejstarších a zprostředkované reakce jsou jedny z nejpohotovějších. Otázkou je, jak moc v sobě máme zabudovaný například strach z pavouků? Je dán evolučně jako důsledek nějakého přirozeného výběru, učení a reflexů, nebo existuje jiný důvod pro tak rozšířenou fóbii? Už batolata reagují negativně na pavouky a předškolní děti se víc bojí lezoucích bezob-ratlých než létajících. Pro to přece musí být nějaký důvod! Výzkum strachu, nejen z pavouků, se díky Evě Landové, Markétě Janovcové a dalším z týmu profesora Daniela Frynty z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, neustále posouvá.
Kdo rozhoduje, jak bude vypadat krajina kolem nás?
Téměř polovina rozlohy Česka je využívána pro zemědělské účely, přitom se zde zemědělství věnuje méně než 5 % ekonomicky aktivních obyvatel. Malý počet lidí tak může výrazně ovlivňovat podobu krajiny, ve které žijeme. Využití ploch je v Česku systematicky studováno již od 70. let., zatím však šlo především o kvantitativní studie. Článek Tomáše Zavadila a Víta Jančáka v časopise Geografie propojuje kvantitativní data s kvalitativním výzkumem a dává tak hlouběji nahlédnout do problematiky propojující zemědělství a přeměnu krajiny.
Roh jednorožce – co dalšího obsahuje 200 let starý lék na bolest?
Bolest provází lidstvo odjakživa a její potlačování všemožnými přípravky tak není žádnou novinkou. Do objevu moderních analgetik (léků na bolest) bylo hlavní účinnou přísadou těchto přípravků opium, tedy sušená šťáva z nezralých makovic. Základem takových léků na bolest byl zejména alkoholový roztok opia, který poprvé připravil lékař Paracelsus již v 16. století. Obzvláště v 18. století byly velmi populární komplikované směsi látek. Analýza složení tehdejších léků je dnes velmi atraktivním tématem aplikace analytické chemie. Jednu takovou studii přípravku z druhé poloviny 18. století nyní provedl tým pod vedením doc. Karla Nesměráka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Pohádky z moře blízko ústí řeky: Jak se klimatické změny na ústřicích projevily
Za devatero horami a devatero řekami, na samé hranici Vnějších a Centrálních Západních Karpat, rozkládá se zajímavá paleontologická lokalita Hôrka. Není to jen tak obyčejná lokalita, její geologický profil poskytl mnohé zajímavé poznatky díky přítomnosti mnohdy opomíjených ústřic stáří svrchní křídy. Vědecký článek vznikl sepsáním dlouholetých výzkumů paleontologa Jakuba Rantucha z Ústavu geologie a paleontologie (ÚGP) Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ne náhodou byla tato práce oceněná Cenou Zlatka Kvačka za nejlepší článek doktorského studenta na ÚGP.

Akce dokumentů