E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Přírodověda populárně

Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
Osamělý lovec v srdci Evropy
Šakal obecný (Canis aureus) je šelma, která pochází z jižní Eurasie. V posledních desetiletích dochází k přesunům některých druhů na severozápad. To může být způsobeno jednak vlivem měnícího se klimatu, kdy dochází k přesunům a šíření i na území, která pro ně dříve byla k životu nevhodná. Další možnou příčinou je lidské přetváření krajiny a nedostatek přirozených predátorů, kterým je u šakala, kromě člověka, téměř výhradně vlk. Může šakal obecný přežít a zdomácnět i v České republice? To zkoumala studentka Klára Pyšková z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK.
Mikroskopičtí obyvatelé antarktických vod
Antarktida je bezesporu nejdivočejší a nejméně probádaný kontinent Země. V nepříznivých podmínkách, které panují především na antarktické pevnině, dokáže trvale přebývat jen málo organismů. Přestože na jižním pólu stojí již 60 let nepřetržitě obývaná stanice, stále se návštěvou Antarktidy může pochlubit jen málo lidí. Z Přírodovědecké fakulty ji však několik lidí navštívilo a mezi nimi i T. J. Kohler z Katedry ekologie. V jeho případě to bylo McMurdovo údolí a Rossův ostrov ve východní části Antarktidy (situované nejblíž k Novému Zélandu).
Krasavci a násilí v partnerských vztazích
Želvy mají často na těle pestrou kresbu, kterou uplatňují v komunikaci s příslušníky vlastního druhu, ale často i s živočichy druhů odlišných. Přestože jsou plešaté, mnohdy zaujmou svůj protějšek pestrobarevnou hlavou. A kdo ví, možná i jejím myšlenkovým obsahem. Ten je rozhodně složitější, než si lidé donedávna mysleli. Každopádně čím vyzývavější mají barevný ,,účes“, tím méně dochází k partnerskému násilí. Jak to souvisí s velikostí těla a konkrétními projevy chování?
Pražské banky v cizích rukou
Geografickému rozmístění a chování bank v prostoru se poslední dobou věnuje čím dál tím více autorů. To, kdo a odkud rozhoduje a vlastní ekonomickou moc, se poté zrcadlí i v širších souvislostech a rozvoji jednotlivých regionů. Většina dosavadních výstupů pojednává o nejvýznamnějších bankovních centrech. Jiří Blažek a Ilona Bečicová z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje proto analyzovali vývoj bankovního sektoru v Praze s důrazem na výhody a nevýhody spojené s převzetím většiny českých bank zahraničními bankami.
Větší varan útočí
Setkání varana s varanem se může zvrtnout v poměrně agresivní záležitost, chtějí-li si vyříkat, kdo má navrch. Nejenže bývá spor často nebezpečný, ale je i energeticky náročný. Nebylo by tedy špatné umět odhadnout protivníka a zvážit svoje šance předem. V první rituální fázi varaního konfliktu se samci předvádí jeden druhému. Dokážou na základě velikosti protivníka odhadnout, kdo s koho, a podle toho zvolit správnou strategii?
Kategorizováním na pomoc v boji proti invazivním rostlinám
Ze všech nepůvodních organismů v Evropě jsou druhově nejvíce zastoupenou taxonomickou skupinou rostliny. Mohou mít negativní dopad jak na původní evropskou flóru, tak na člověka. Pro účinné zvládání biologických invazí je důležité kategorizovat invazivní druhy rostlin podle jejich dopadu na prostředí. Právě to se rozhodli provést Zuzana Rumlerová a Petr Pyšek z Katedry ekologie a ve spolupráci s kolegy z dalších pracovišť zjišťovali environmentální a socioekonomický dopad 128 invazivních druhů rostlin v Evropě.
Vztah mezi umělou potratovostí a antikoncepcí v Česku a Slovensku
Je v Česku a Slovensku podobný trend vývoje umělé potratovosti? Jak moc je ovlivněn využíváním moderních antikoncepčních metod? Jak se liší tyto státy v postoji k provedení UPT (umělého přerušení těhotenství? Těmito a mnoha dalšími tématy se zabývala ve svém článku Jiřina Kocourková z Katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Kukaččí ruská ruleta
Kukačky jsou notoricky známí hnízdní parazité. Sotva hostitelský rodič na chvilku vytáhne paty z hnízda, už má doma kukačku. Ta nejenže do hostitelského hnízda naklade vlastní vejce, ale navíc ještě většinou vystrčí jedno původní. Podle čeho ale kukačka vybere, které hostitelské vejce odstranit, aby mělo její vlastní mládě největší šanci na přežití?
Všudypřítomné sinice a jak na ně
Dostupnost a kvalita vody jsou jedním z limitujících faktorů rozvoje lidské společnosti. Vzhledem k probíhající klimatické změně a neustálému znečišťování vodních zdrojů je třeba věnovat stále větší úsilí zajištění kvalitní pitné i užitkové vody. Řada doposud používaných procesů a technologií již v dnešní době nedostačuje a pro zajištění špičkové kvality pitné vody je třeba hledat postupy nové. Vědci z Ústavu pro životní prostředí proto stále pracují na zdokonalení metod úpravy vody, tentokrát v souvislosti s neustále rostoucím výskytem sinic a zvyšujícím se množství organických látek jimi produkovaných.
I včely si hlídají svá hnízda. Anebo ne?
Pokud se řekne včela, jako první se každému obvykle vybaví roj včel hnízdících v úlech. O těch zde ale mluvit nebudeme. Svá hnízda si totiž hlídají i samotářské včely rodu Ceratina, česky nazývané kyjorožky. Hnízda si budují ve stoncích s dřevěnou duší jako je bez, případně suché stonky šípkové růže či ostružiníku. Stejně jako včela medonosná, jsou dobří opylovači, oproti nim jsou ovšem tmavé bez proužků na zadečku a podstatně menší, pouze do osmi milimetrů. Právě na tyto včelky si posvítili naši entomologové.

Akce dokumentů