E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Přírodověda populárně

Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
Krajina měnící se před očima
Transformace z komunistického režimu s sebou kromě změn společenských, politických a ekonomických přinesla i významnou proměnu krajiny, na kterou právě zmíněné dílčí sektory působí. Lucie Kupková z Katedry aplikované geoinformatiky a kartografie a Ivan Bičík z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje naší fakulty demonstrují hlavní změny krajiny mezi lety 1990 a 2010. Jsou jimi zatravňování, zalesňování a urbanizace.
Jak se starat o horské lesy Šumavy
Národní park Šumava je relativně často k vidění na předních stranách denního tisku či na obrazovkách domácího televizního zpravodajství. Mnohé vědce, politiky, aktivní a místní obyvatele, pracovníky Správy Národního parku i těžařských firem zaměstnává otázka, jak Národní park dále spravovat. Doporučení k managementu unikátního území v poslední době zasaženého větrnými kalamitami a přemnožením lýkožrouta lze najít v představovaném článku z pera odborníků na Šumavu z naší fakulty, Zdeňky Křenové a Pavla Kindlmanna, a Vladimíra Zývala z ČZU.
Nová třetihorní šídla z Podkrušnohoří
Během třetihor v období oligocénu a miocénu, zhruba před třiceti čtyřmi až dvaceti miliony let, bychom dnešní mosteckou pánev těžko poznali. Místo zarůstajících výsypek zde v Českém středohoří a v Doupovských horách bouřily sopky. Bylo tu podstatně tepleji a biodiverzita byla podstatně vyšší. Někteří blízce příbuzní členové třetihorní podkrušnohorské fauny nás však naštěstí dodnes neopustili. Mezi ně patří například šídla.
Doba ledová: byly horské ledovce v Jizerských horách?
Území České republiky bylo během čtvrtohor součástí převážně nezaledněné oblasti mezi pevninským ledovcem na severu a rozsáhle zaledněnými Alpami na jihu. Nicméně se ukazuje, že zalednění Českého masívu mohlo mít větší rozsah, než se předpokládalo. Indicie o zalednění Jizerských hor přinášejí geomorfologové Katedry fyzické geografie a geoekologie PřF UK společně s polskými kolegy.
Jakou strukturu má globální systém mezinárodní migrace?
Globální systém mezinárodní migrace je značně složitý, neboť směřování jednotlivých migrantů a jejich skupin je ovlivněno velkým množstvím různorodých a v čase se proměňujících faktorů a motivací. Josef Novotný a Jiří Hasman z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje naší fakulty vytvořili na základě sledování prostorové příbuznosti migračních skupin síťový model, který umožňuje originálním způsobem analyzovat strukturu tohoto systému.
Může netopýr velký létat i za hibernace?
Jelikož je tělesná teplota úzce spjata s fyziologickými funkcemi, hibernující živočichové jsou během stavu strnulosti většinou neaktivní, nereagují na okolní podněty a zůstávají imobilní. Typickými představiteli tohoto chování jsou letouni čeledí Vespertilionidae a Rhinolophidae. U některých druhů savců včetně vačnatců, lenochodů, hlodavců a devíti druhů netopýrů však byly zaznamenány pohyby při tělesné teplotě mezi 10 a 14 °C. Je možné, aby se netopýři pohybovali během hibernace i bez zvýšení tělesné teploty?
Hlíva ústřičná na dekontaminaci půdy
K dekontaminaci znečištěných půd se čím dál častěji používají biologické metody. Nejen v případě ropné kontaminace může být velmi účinná hlíva ústřičná, známá spíše z kuchyně. Vědci z naší fakulty toto spolu s dalšími kolegy potvrdili, když porovnávali různé dekontaminační metody na zamořené jílovité půdě v ropné rafinerii v Itálii.
Mají lejsci tajnou zbraň pro úspěch při intimnostech?
Samečci lejsků bělokrkých (Ficedula albicollis) dávají své rodičovské a genetické kvality najevo pomocí svých sekundárních pohlavních znaků, jako je například zbarvení. Zároveň mezi sebou soupeří o nejlepší teritorium, aby mohli samičkám nabídnout více než ostatní. Samice pak zváží všechna pro a proti a vyberou si pro sebe toho nejlepšího partnera. To ale nutně neznamená, že se zrovna on stane biologickým otcem jejich potomků, a proto se u lejsků předpokládá soutěžení spermií mezi sebou. Mají tedy zbarvení, brzké obsazení teritoria a velikost spermií vliv na úspěch při páření?
Vaření s meteorologickými kuchařkami
V Evropě je možné sledovat probíhající klimatické změny. Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) se předpokládá zejména nárůst průměrných ročních teplot, nárůst množství zimních srážek a dlouhodobější a intenzivnější letní sucha. Není to ovšem tak jednoduché. Klima i místní počasí zásadně ovlivňují typy atmosférické cirkulace. Monika Cahynová spolu s Radanem Huthem z Katedry fyzické geografie a geoekologie zkoumali a popsali vztahy mezi současnými změnami atmosférické cirkulace v Evropě a lokálními klimatickými trendy.
Strdimilové – ptačí opylovači
Každý si jistě dokáže představit drobné ptáky kolibříky, jak třepotají křídly ve vzduchu a sají nektar z květu. Mezi kolibříky a květinami, které opylují, se vytváří pevné pouto. Zobáky kolibříků jsou protáhlé a úzké, aby co nejlépe zapadly do dlouhých trubicovitých květů bohatých na nektar. Květina umisťuje pyl či blizny na svých květech tak, aby při návštěvě kolibříka došlo k co nejefektivnějšímu opylení. Takováto situace, kdy se organismy společně vyvíjejí a upevňují vztah mezi sebou, se nazývá koevoluce. Vědci z Katedry ekologie zaznamenali obdobný způsob získávání potravy i u afrických strdimilů.

Akce dokumentů