E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Přírodověda populárně

Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
Vitamin B2 a jeho role při úhynu netopýrů
Onemocnění zvané syndrom bílého nosu způsobuje výrazný úhyn severoamerických hmyzožravých netopýrů. Jeho mechanismy však nebyly až doposud známé. Výzkum týmu českých vědců, jehož členem je i profesor Jan Černý z Katedry buněčné biologie PřF UK, přinesl překvapivé výsledky.
O čem vypovídají obecní znaky?
S rozvojem regionu je neodmyslitelně spjata také regionální identita jeho obyvatel. Ti, pokud se ztotožní se svým „žitým prostorem“ a mají zájem na jeho rozvoji, svůj region spoluutvářejí a podílejí se i na jeho pozitivní prezentaci. Do jaké míry přispívají k procesu institucionalizace regionu i k formování regionální identity komunální grafické symboly, zjišťoval Miroslav Šifta, doktorand Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK.
Čich prozradí víc
Co takhle zhluboka se nadechnout? Možná právě stojíte v přeplněné tramvaji a cítíte odér hned několika cestujících stojících poblíž. Pravděpodobně vás nikdy nenapadlo se nad takovými pachy zamýšlet. To je ale chyba! Čich nás totiž může ovlivňovat na každém kroku, aniž bychom si to uvědomovali. Co všechno lze z takového tělesného odéru o daném člověku zjistit, zkoumal tým, jehož členem byl i docent Jan Havlíček z Katedry zoologie. Konkrétně se zaměřil na schopnost odhadovat některé osobností vlastnosti, jako je například neuroticismus, dominance a extraverze, na základě tělesného pachu. Zároveň výzkumníky zajímalo, jak takové hodnocení ovlivní používání parfémované kosmetiky.
Navštívila nás Jane Goodallová
Pokud jste v posledních pár týdnech navštívili Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, a to ať už fyzicky či skrz webové stránky, nejspíš jste si nemohli nevšimnout spousty letáčků oznamujících příjezd a přednášku primatoložky Jane Goodallová. Podle počtu posluchačů lze skutečně usuzovat na to, že přišla nejméně polovina celé biologické sekce, hosté z jiných fakult a univerzit i celá řada dalších posluchačů, kteří se o etologii neboli chování primátů zajímají. Největší přednáškový sál fakulty praskal ve švech a další dva sály, do kterých se přednáška živě přenášela, byly také na hraně svých kapacit. Celou organizaci obdivuhodně zvládly doktorky Eva Landová a Tereza Nekovářová.
Chytrý a nebojácný ťuhýk
Interakce kořisti a predátora je jedno z nejzajímavějších témat biologie. Obzvlášť zajímavá situace nastává, pokud nějaký organismus uplatňuje vůči různým predátorům různé strategie. Nejnovějším příspěvkem na toto téma je chování ťuhýka obecného, který vykazuje odlišné strategie vůči dvěma nepřátelským druhům – strace a sojce – které s oblibou napadají hnízda ťuhýků. Na zajímavosti tomu přidává i fakt, že mezi sojkou a strakou není z lidského pohledu velký rozdíl, co se jejich chování, ekologie a obecně biologie týče. Proč se vůči nim tedy ťuhýk chová jinak? Na těchto otázkách společně pracovali vědci z Přírodovědeckých fakult Jihočeské univerzity a Univerzity Karlovy.
Rozvoj a migrace za časů krize
Výzkumy v Česku týkající se migrace často opomíjí rozvoj zemí, ze kterých migranti pochází. A naopak politiky rozvojové pomoci dárcovských států často neberou v potaz hospodářský význam migrace. Soulad rozvojové a migrační politiky je nutný pro efektivní rozhodování a pro to, aby z procesů těžily oba státy – jak vysílající, tak přijímající. Nakolik jsou v (ne)souladu v naší republice? Tímto problémem se v období ekonomické krize 2008 – 2010 zabýval s kolegyní a kolegou i Robert Stojanov z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje.
Mletí zrna v pravěku
Z kosterních pozůstatků pravěkých žen a mužů lze vyčíst víc, než by nás běžně napadlo. Nejrůznější poškození nám můžou říct, jakými nemocemi či zraněními byl člověk sužován. Naopak zdravě vyvinuté silné kosti můžou naznačovat vysoký společenský status, který jedinci zajistil bohatou stravu. Z kostí lze samozřejmě odhadnout i věk, ve kterém jedinec zemřel, z toho pak maximální a průměrnou délku života v tehdejší společnosti. Tím to ale nekončí…
Jaké květiny se nám líbí nejvíce?
Kdo by neměl rád květiny? Lidé je mají rádi napříč mnoha kulturami, ostatně jsme si pro tuto zálibu vymysleli i krásné slovo – fytofilie neboli láska k rostlinám. Pěstujeme si je v nejrůznějších variacích a kombinacích doma i na zahrádkách, malujeme je na porcelán, šperky nebo obrazy a snad není tradičnějšího a oblíbenějšího daru než právě květiny. Co konkrétně ale ovlivní, po které květině sáhneme a kterou přejdeme bez povšimnutí?
Jak jsou na tom v užívání drog a alkoholu čeští teenageři ve srovnání s Evropou?
Tématem vnímání rizik kouření cigaret, užívání drog a konzumace alkoholu ve srovnání s rizikovým chováním samotným se věnovali Dagmar Dzúrová a Jana Spilková z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty a Martin Vraný z Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Čeští teenageři se v této studii neumístili zrovna nejlépe, v opatrnosti vůči rizikům a i provozování rizikového chování dosáhli na „první příčky“ v negativním směru.
Prof. RNDr. Jiří Zima, CSc., náš nově zvolený děkan o vědě, chemii a roli naší univerzity
Prof.RnDr. Jiří Zima, CSc. se chemii věnoval už od gymnasiálních let, na katedře analytické chemie Přf UK působí od roku 1985. Letos v říjnu byl zvolen na pozici děkana po prof. RNDr. Bohuslavu Gašovi, CSc., kterého by měl ve funkci nahradit od 1.3.2017.

Akce dokumentů