Myši mění složení moči podle toho, v jaké jsou společnosti
Nedávno bylo zjištěno, že laboratorní myši (Mus musculus domesticus) výrazně zvyšují produkci MUPs, když jim do klece nastěhujeme spolubydlící či spolubydlícího opačného pohlaví. Vědce z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy pak zajímalo, zda se tato reakce vyskytuje také u divokých myší (Mus musculus musculus). Pro tento účel odchytili několik zvířat na různých místech ČR a provedli s nimi sérii pokusů, v nichž je donutili sdílet svůj životní prostor s vybraným partnerem. Změna v hladině MUPs byla prokázána poměrně jednoznačně.
U samců se jejich produkce zvýšila, když je navštívila myška-samice, a naopak snížila, když byli umístěni do jedné klece s konkurenčním samcem. Zajímavé bylo, že snížení produkce MUPs bylo obzvláště výrazné u těch jedinců, kteří se při pozdější konfrontaci projevili jako submisivní. To proto, že některé typy feromonů stimulují u samců agresivní chování; jejich vylučování je vlastně jakousi výzvou k útoku. Dominantní samci si mohou dovolit trochu provokovat, zatímco podřízení radši „stáhnou ocas“ a hladinu feromonů ještě o stupínek sníží.
U samic se produkce MUPs snížila ve společnosti jakéhokoliv samce.
Vědcům se tak podařilo dokázat, že i u divokých myší je produkce MUPs ovlivňována sociálním prostředím, a že myši dokáží tímto způsobem specificky reagovat na různé situace. Zvláštní význam by produkce MUPs mohla mít pro samice: vzhledem k tomu, že hladina vylučovaných MUPs je jiná u dominantních a podřízených samců, mohly by tyto proteiny být jedním z faktorů, které pomáhají myším slečnám odhadnout, jakou pozici na společenském žebříčku zaujímá jejich potenciální partner.
Původní článek:
Terezie Imrichová
Akce dokumentů