Kdo je bohatší, Praha nebo Ostrava

Profesor Martin Mihaljevič byl součástí týmu, který studoval rozšíření platinových kovů v našich největších městech – Praze a Ostravě. Obě města se liší svým historickým vývojem, který dále ovlivňuje současnou hustotu dopravní sítě. Také stupeň industrializace je značně odlišný. Na druhou stranu, vysoká míra urbanizace je společným jmenovatelem pro obě města, které tak přesně splňují podmínky pro obohacení zdejších půd.

Oblasti parků a lesoparků, ležících v blízkosti silnic, továren či skládek byly použity jako vhodné lokality pro odběr půdních vzorků. Ty byly odebrány během letních měsíců ve třech různých hloubkách půdního profilu.  Stanoven byl nejen obsah kovů v půdě, ale také půdní pH, které ovlivňuje mobilitu zmíněných kovů. Výsledky ukázaly na rozdílné hodnoty pH v závislosti na zalesnění lokality, kdy oblasti s nižším podkorunovým spadem, tedy ty s vyšší mírou zalesnění byly kyselejší oproti volným plochám. Kyselejší podmínky půd mohou být motorem pro zvýšenou mobilitu kovů v prostředí. Samotný obsah kovů v půdě se značně lišil, porovnáme-li lokality v Ostravě s těmi v Praze. Nejvyšší koncentrace byly naměřeny v Praze, jmenovitě na Karlově náměstí, v Královské oboře a v oboře Hvězda. Zvýšení celkové koncentrace platinových kovů způsobila zejména vyšší míra platiny, následované paladiem a rhodiem. Naměřené množství iridia bylo v četných případech pod hranicí detekce a kov se tedy na zvýšeném množství platinových kovů v půdě nepodílel. Celkové množství kovů bylo v centru Prahy dvakrát vyšší oproti periferním oblastem. V Ostravě byly nejvyšší koncentrace zaznamenány v Sadě M.Horákové, dále pak v Sadě J.Jabůrkové a v Husově sadě. Na druhou stranu, také v Ostravě byly některé naměřené koncentrace pod hranicí detekce a jejich podíl na celkové koncentraci je tedy zanedbatelný.

Karlovo náměstí foto: Markéta Hermová

Statisticky rozpoznatelné rozdíly jsou mezi oblastmi s vyšší mírou zalesnění a otevřenými plochami, kde koncentrace kovů v otevřeném prostředí byla až 200krát vyšší v případě Prahy a 3krát vyšší v případě Ostravy v porovnání se zalesněnými oblastmi. Koruny stromů zachytávají prvky emitované do prostředí a v podzimních měsících se s listovým opadem prvky dostávají do půdy. Nicméně, v městech jsou parky udržovány a nadzemní biomasa v podobě listů je každoročně odvážena.  Lokality jsou díky tomu nejen esteticky zušlechťovány, ale také nepřímo čištěny od polutantů. Závěrem lze dodat, že hloubka, ve které byly vzorky odebrány, neovlivnila výslednou koncentraci . Kovy se sice mohou akumulovat ve vrchních vrstvách půdního profilu, který je v nejužším spojení se zdrojem emisí – dopravou, průmyslem, stejně tak ale mohou být transportovány do nižších partií půdního profilu díky průsakům vod nebo disturbanci prostředí. Rychlost, s níž se prvky pohybují půdním podložím byla odhadnuta na 1.1. – 2.2. cm/rok