Jak zachránit hořeček mnohotvarý před vyhynutím?
Změna obhospodařování krajiny v 2. polovině 20. století a současná změna klimatu znamená pro mnoho organizmů posun k horšímu. Zejména druhy vázané na extenzivně obhospodařované louky a pastviny jsou ohroženy ztrátou stanovišť a jejich fragmentací. To platí jak pro živočichy (např. sysel, http://www.natur.cuni.cz/fakulta/veda-a-vyzkum/popularizace/clanky/na-pomoc-syslum), tak pro rostliny. Pokud chceme tyto druhy chránit, je potřeba cíleně pečovat o poslední zbytky vhodných stanovišť. Zde nastává malý problém: původní managament často není možné použít (např. pastva) vzhledem k malé rozloze a poloze stanovišť. Je proto nutné najít náhradní řešení.
Rostlinou, kterou výše popsané změny velmi ovlivňují je i hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox subsp. Bohemica). Je vázán na vlhké pastviny a louky a těch je v dnešní krajině poskrovnu. Není proto divu, že jej najdeme již na pohých 111 lokalitách. Těžištěm výskytu je Česká Republika (jak název napovídá), proto zde byl vypracován záchranný program pro tento druh. Podklady pro něj byly získány pracovníky PřF UK, AVČR a Muzea Cheb v rámci dlouhodobého výzkumu.
Během terénních pokusů byly testovány 3 způsoby managementu stanovišť – bez obhospodařování, kosení a kosení spojené s bránováním. Bránování a kosení bylo vybráno jako náhradní management za původní pastvu, která není na mnoha lokalitách v současné době aplikovatelná. Některé populace jsou přímo před vyhynutím, proto byla určena pravděpodobnost jejich vzkříšení ze semenné banky a následné vhodné hospodaření k jejich udržení. Dále byly simulovány i podmínky při změně klimatu a jejich vliv na prosperitu populací. Ta byla simulována za různých podmínek demografickým modelem. A výsledek?
Pro přežití druhu je naprosto zásadní údržba lokalit. I velmi malé populace o 10-15 kvetoucích jedincích mohou přežít, pokud je lokalita udržovaná. Na druhou stranu žádná z populací nepřežije pokud o lokalitu pečováno není. Nejlepší metodou je kosení a bránování a to výlučně na podzim poté, co rostliny vytvoří zralá semena . Tento ideální management je vhodný pro obnovení populací ze semenné banky s šancí 80 %, pokud poslední rostlina kvetla maximálně před třemi lety. I malé a kriticky ohrožené populace by takto měly být udržovány. Pokud se populace do 3 let nevzchopí, může například trpět inbreedingem nebo se problém může vyskytovat v narušeném životním prostředí. Samotné kosení dostačuje pouze u velikých stabilních populací. Předpokládaná změna klimatu (simulovaná jako zvýšená frekvence extrémně suchých let) by překvapivě neměla mít na populace příliš velký vliv. Až velmi radikální změna (extrémně suché roky častěji než jednou za 5 let, v současnosti je to jednou za 20 let) by vedla ke zvýšenému riziku vymření populací. To ovšem platí za předpokladu, že na lokalitách bude soustavně probíhat vhodný management.
Radka Nováková
Akce dokumentů