Legionářská nemoc přestavuje naše buňky
Přes dvě stovky lidí nakažených neznámou nemocí, 34 z nich zemřelo. Taková byla bilance setkání amerických válečných veteránů v červenci roku 1976 ve Philadelphii. Jako původce infekce byla později identifikována bakterie šířící se klimatizací. Choroba dostala jméno „legionářská nemoc” a bakterie Legionella.
- Kolonie bakterie Legionella rostoucí na agaru. Zdroj: CDC/James Gathany, Wikipedia.
Bakterie parazituje ve volně žijících amébách a příležitostně, jako se stalo ve Philadelphii, může napadat i lidské bílé krvinky. Po vstupu do hostitelské buňky je obalena membránovým váčkem, který postupně aktivně přeměňuje tak, aby ji chránil a umožňoval přijímat živiny. Legionella se v manipulaci buňkou neomezuje pouze na svůj domovský váček, ale ovlivňuje celou řadu procesů včetně těch spjatých s energetickým metabolizmem. A právě centra energetického metabolizmu, mitochondrie, nás nyní budou zajímat.
Doktor Doležal z Katedry parazitologie, spolu s mezinárodním týmem biologů, objevil nový zajímavý prostředek, kterým Legionella zřejmě nutí mitochondrie pracovat pro ni a ne pro hostitele. V genomu bakterie našli zvláštní verzi genu, který byl dosud znám pouze u „vyšších“ organizmů. Kóduje totiž protein, který se zapojuje do vnitřní membrány obalující mitochondrii a přenáší přes ni ATP. Tato molekula vzniká v mitochondrii a je nesmírně bohatá na energii, kterou je pak možné využít kdekoli v buňce.
Protein vyráběný parazitem musí překonat pět biologických membrán, než se konečně dostane na místo určení, do vnitřní membrány mitochondrie. To je samo o sobě vzácný a zajímavý jev. Vědci navíc pomocí chytře postavených pokusů zjistili, že i tato bakteriální verze je schopná přenášet ATP a její přítomnost negativně ovlivňuje hostitelskou buňku. Jak konkrétně to bakterii pomáhá, ale stále zůstává záhadou.
Lukáš Novák
Akce dokumentů