E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Články

Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších vědeckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
Evoluce endosymbiózy v akci
Endosymbióza je vztah mezi dvěma organismy, kdy jeden žije v těle druhého. Mezi všeobecně známé endosymbiózy patří například prvoci a bakterie v žaludku přežvýkavců pomáhající trávit celulózu nebo bakterie v koříncích bobovitých rostlin (jako fazole či hrách), které jim pomáhají získávat vzdušný dusík. K endosymbióze může docházet i u jednobuněčných organismů, v takovém případě žije jedna buňka uvnitř jiné buňky jiného druhu. Nový příklad endosymbiózy nalezl tým vědců z Ostravské, Českobudějovické, Kalifornské a Karlovy Univerzity, Přírodovědeckou fakultu Karlovy Univerzity v Praze v týmu zastupoval doc. RNDr. Jan Votýpka, Ph.D.
Udusí(kují) se naše lesy?
Dusík má významnou biogeochemickou roli v lesních ekosystémech. Jeho celková kvantifikace se provádí jako součet mokré (dusičnanové a amonné ionty ve srážkách) a suché (imisní koncentrace oxidů dusíku) atmosférické depozice. Doposud se počítalo s měřenými daty. Je však kvantifikace spolehlivá? Skupina vědců v čele s Ivou Hůnovou z Ústavu pro životní prostředí se zabývali otázkou, zda není atmosférická depozice dusíku podhodnocena, jelikož nejsou zahrnuty neměřené látky, které dusík obsahují. Ke zpřesnění celkové depozice, důležité třeba pro zhodnocení vlivů prostředí na stav lesů, proto využili nového přístupu s použitím matematického modelování.
Vybíráme si podobné či nepodobné partnery?
Jak vypadá ideální pár? Podle čeho si vybíráme svůj protějšek? Lidový pohled říká, že protiklady se přitahují. Biologie nám k tomuto fenoménu říká, že jde o vrozený mechanismus, jehož úkolem je zabránit sňatku blízce příbuzných. Jiné studie ovšem ukazují, že lidé přeci jen dávají častěji přednost podobně vypadajícímu partnerovi, jelikož tak tuší podobné společenské a intelektuální zázemí. Ještě jiné výzkumy pak naznačují, že ženy si vybírají partnera podle toho, jak moc se podobá jejich otci, muži totéž s matkami. Zkrátka názorů je mnoho a tato otázka není ani zdaleka vyřešená. Další dílek do skládačky přinesl článek, na kterém se podíleli též vědci z Přírodovědecké fakulty UK.
Zahradničení v zóně smrti
Život v extrémních podmínkách zcela pochopitelně přitahuje pozornost vědců. Za jakých podmínek jsou ještě organismy schopny přežít a rozmnožit se? V Himaláji, v západní části Tibetské plošiny se botanici a ekologové pokoušeli experimentálně určit maximální možnou nadmořskou výšku, ve které ještě cévnaté rostliny přežijí.
Spolupráce univerzit a firem jako faktor rozvoje regionů
Spolupráce univerzit a soukromého sektoru je jedním z důležitých aspektů regionálního rozvoje, vynálezy vymyšlené na akademické půdě můžou být aplikovány a komercionalizovány a v podobě výrobku tak sloužit „všem“. V českém prostředí nejsou tyto vztahy pevně vytvořené a soukromý sektor a akademická půda jsou dva odlišné světy rozdělené obtížně překročitelnou „berlínskou zdí“. Vojtěch Kadlec a Jiří Blažek z katedry Sociální geografie a regionálního rozvoje naší fakulty zkoumali tuto spolupráci ve dvou nejinovativnějších regionech Česka.
Dokáže náš imunitní systém bojovat s obezitou?
Lidský adenovir je běžně rozšířený vir způsobující převážně lehké respirační, oční či zažívací obtíže, často u dětí ve školním věku. Jedním ze skupiny adenovirů, dlouhodobě spojovaným s obezitou, je Adenovir 36. U obézních dospělých byla často naměřena vyšší hladina protilátek proti tomuto viru v krvi, což může poukazovat na dřívější prodělání infekce tímto vírem.
Objevení „vymřelého“ rybího druhu
Malá zvířata se skrytým způsobem života mohou často unikat pozornosti vědců. Pokud se pak nějaký výzkumný tým zaměří na detailní průzkum jejich prostředí, může následovat objev nových druhů. Může ale nastat i situace odlišná, kdy byl nějaký nenápadný živočich nalezen jen jednou, jen na několika málo lokalitách, a skoro nic se o něm neví. Když se pak takové zvíře nepodaří znovu zaznamenat, může být i mylně považováno za vymřelé. Opětovné nalezení takového živočicha pak může vést nejen k radosti z toho, že druh není vyhynulý, ale umožní i detailnější výzkum daného organismu, přehodnocení jeho taxonomického postavení a může inspirovat i další vědecké bádání. Jasna Vukićová z Katedry ekologie byla členkou týmu, který znovuobjevil malou rybku z čeledi hlaváčovitých (Gobiidae) s vědeckým názvem Knipowitschia goerneri, která byla považována za vymřelý druh.
I částečná revitalizace vodních toků může pomoci
Člověk se v historické i současné době snažil zkrotit vodní živly zejména napřimováním a opevňováním koryt řek a potoků, což s sebou však nese negativní důsledky. Dochází k extrémním projevům během povodní, během suchých period je naopak voda rychle odvedena z povodí a nedochází k jejímu zadržení v krajině. Kvalita vody a fyzický habitat vodních toků degradují. Tento stav není lhostejný českým vědcům z Přírodovědecké fakulty, podrobně se jím zabývá Milada Matoušková a Kateřina Kujanová z Katedry fyzické geografie a geoekologie.
Je šíření malých druhů korýšů skutečně neomezené?
Jak vznikají nová společenstva? Co ovlivňuje, které organismy budou na určitém místě žít a které tam nepřežijí? Kombinace vlivu kolonizačních procesů a faktorů prostředí na složení společenstev organismů je dlouhodobě intenzivně studovaným ekologickým tématem. Skupina vědců zahrnující tři z Katedry ekologie a jednoho z Ústavu pro životní prostředí provedla studii, ve které sledovali výsledky kolonizace nových vodních habitatů drobnými korýši v krajině s výraznými prostorovými bariérami šíření. Vliv prostorového uspořádání tůní v krajině se ukázal být mnohem důležitějším než v předchozích obdobných studiích.
Proč se kyperské myši nevyhýbají pachu nebezpečí?
Překvapivé chování bylo objeveno týmem vědců převážně z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze u kyperské myši (Mus cypriacus), na první pohled nepříliš odlišné příbuzné myši domácí. U těchto hlodavců byla testována preference pachů jiných hlodavčích druhů a též kočky domácí (Felis catus), jejich přirozeného nepřítele, a to sice na jedincích narozených v zajetí, tedy bez předchozí zkušenosti s kterýmkoliv z těchto pachů.
Mají kůrovec a vichřice souvislost s hydrologickými extrémy?
V důsledku degradace lesních ekosystémů ve vrcholových částech Šumavy, která je způsobena v posledních letech zejména vichřicemi a napadením kůrovci, se tým vědců spolu s Janou Bernsteinovou a Jakubem Langhammerem z Katedry fyzické geografie a geoekologie věnoval výzkumu změn průtokových vlastností u dvou podobných sousedících povodí, která jsou však odlišná v krajinném pokryvu a rozsahem porušení lesního porostu. Snažili se nalézt souvislost mezi disturbancemi a extrémními hydrologickými situacemi.
Jaký by měl být ideální věk rodičů při narození dítěte?
Touto otázkou se zabývají mnozí lidé při zakládání rodiny. Odborně se na toto téma rozhodl zaměřit tým složený z vědců působících katedře demografie a geodemografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy – Jiřina Kocourková, Boris Burcin a Tomáš Kučera – a dále Hana Konečná ze Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Výzkum je unikátní, a to hlavně tím, že respondenty v něm jsou samotné děti. Tým publikoval výsledky své práce v časopise Reproductive Biomedicine Online.
Pohání hospodářská rozmanitost ekonomický rozvoj regionů?
Podle mnohých je rozrůzněnost ekonomických aktivit v regionu klíčová pro jeho rozvoj. Zda tomu tak je i v českém kontextu se pokusili ověřit Josef Novotný a Viktor Květoň z katedry Sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy společně s kolegy z Ostravské univerzity.
Zážitky z výpravy do Ázerbájdžánu
Na přelomu června a července se mi naskytla zajímavá příležitost – připojit se k výpravě zoologů a parazitologů z Přírodovědecké fakulty do Ázerbájdžánu. Výprava to byla vskutku jedinečná – po dva týdny jsme měli čas prozkoumávat místní přírodu, místa, kde dosud bylo jen málo podobných vědeckých výprav, nebo dokonce taková, kde dosud nebyla žádná. Celou expedici vedl RNDr. Miroslav Švátora, CSc., zoology dále reprezentoval doc. RNDr. Daniel Frynta, PhD., Milan Kaftan, Mgr. Barbora Kaftanová, Mgr. Zdeněk Lerch a Iveta Štolhoferová, parazitology doc. RNDr. Jan Votýpka, PhD., a Barbora Kykalová.
Koukáte, kudy teče voda?
Podoba vodního toku je výslednicí mnoha dílčích podmínek, které na něj působí. Patří mezi ně geomorfologie, krajinný pokryv nebo vodnost (dlouhodobá velikost průtoku) a také činnost člověka. Proto, abychom dokázali rozklíčovat podobu přirozeného vodního toku a jeho chování, se rozhodli Kateřina Kujanová, Milada Matoušková a Zdeněk Kliment, vědci z Katedry fyzické geografie a geoekologie, analyzovat velké množství dat popisujících vodní toky v Česku a následně z nich vytvořit jejich klasifikaci.
Mužský obličej stárne rychleji než ženský
Stárnutí neboli senescence je přirozená součást života. Už od dvaceti let se na lidském obličeji začínají projevovat senescenční změny, které se často snažíme nejrůznějšími způsoby zamaskovat nebo zpomalit. Znalost procesu stárnutí lidského obličeje přitom může být klíčová pro predikci podoby dlouhodobě pohřešovaných osob.
Kam dopadl Čeljabinský meteorit v roce 2013?
15. února 2013 ráno se nad ruským Čeljabinskem rozpadl meteorit a jeho největší fragmenty dopadly do nedalekého jezera Čerbakul. Guntherovi Kletetschkovi z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky na Přírodovědecké fakultě UK a Geologického ústavu AV ČR se spolu s dalšími kolegy podařilo za pomoci magnetometrie lokalizovat dopadlé meteority v jezerních sedimentech.
Rusové a východní Evropa po pětadvaceti letech
Od rozpadu Sovětského svazu již uplynulo čtvrtstoletí. S geopolitickým vakuem bylo v každém z nově vzniklých států naloženo jinak. Role a proměny ruského obyvatelstva ve východoevropských nástupnických státech zkoumá článek Petra Dostála a Libora Jelena z katedry Sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK.
Padělatelům umění pšenka nepokvete
Výtvarné umění je lukrativním zbožím, které se na aukcích prodává za stamiliony. Není tedy divu, že padělků je na trhu jako máku a pro kupujícího jde často o bruslení na tenkém ledě. Na znalecké posudky se nelze na sto procent spolehnout a proto je namístě, aby byla pochybná díla zkoumána i pomocí techniky.
Jak měřit déšť a povodně?
S extrémními projevy počasí se potýkáme čím dál častěji. Tým meteorologů z vědeckých institucí včetně Miloslava Müllera a Blanky Gvoždíkové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se zabývali sestavením a vyzkoušením indexů, které by dokázaly vystihnout vztah mezi srážkami a následnými povodněmi.
Z těžbou poničené krajiny k přirozeným lesům
Velká část ložisek minerálních a energetických surovin se nachází v zalesněné krajině. Kvůli těžbě je nejprve nutná povrchová skrývka. To však znamená ztrátu jedinečných lesních ekosystémů. Otázka také zní, co potom? Vědci z univerzit v Severní Americe, Evropě a Austrálii pracují na tom, jak vrátit zasaženou krajinu nejblíže k její přirozené podobě prostřednictvím lesní rekultivace.
Kudy se jezdí: Změny v dopravě po dostavbě dálnice D47
Dopravní geografové Jakub Chmelík a Miroslav Marada z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zkoumali změny v dopravě před a po dostavbě úseků dálnice D47 spojující Lipník nad Bečvou a Ostravu.
O krok blíže k léčbě neurodegenerativních onemocnění?
Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, Huntingtonova choroba a amyotrofická laterální skleróza (ALS), spolu s poškozením mozku či míchy, spadají do kategorie neurodegenerativních onemocnění, pro která neexistuje žádná léčba. Pacienti s těmito chorobami jsou léčeni pouze symptomaticky se snahou o zpomalení progrese onemocnění, bez možnosti úspěšného vyléčení. Statistiky Organizace spojených národů (OSN) ukazují, že některým neurologickým onemocněním trpí přibližně 17 % světové populace a s ohledem na zvyšující se průměrný věk dožití lze předpokládat, že toto číslo bude dále narůstat.
Jak nás ovlivňuje okolí?
Prostředí, ve kterém žijeme, nás ovlivňuje. S tímto tvrzením bychom souhlasili snad všichni. Na otázku jak přesně, se snaží odpovědět studie z pera členů Katedry Sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK. Zabývají se otázkou vlivu prostředí na rizikové chování mladistvých.
Člověče, člověče, pověz mi, který pták je podle tebe na světě nejkrásnější?
Ptáci a ostatní živočichové nejsou krásní nebo oškliví kvůli tomu, aby se líbili nebo nelíbili lidem. Jejich vzezření má důležitou roli v první řadě pro jejich vlastní druh při hledání sexuálního partnera, nebo jim umožňuje zastrašovat predátory, či se účinně maskovat, ať už jakožto kořist před lovcem nebo obráceně. Může ale zbarvení, tvar těla a další vzhledové znaky ptáků ovlivnit to, s jakými sympatiemi se na ně lidé dívají, a následně i to, jak se k nim chovají? Jak jsou ochotni investovat do programů na jejich záchranu? Tyto otázky si položili Silvie Lišková a Daniel Frynta z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK. Vycházeli přitom z vlastních předchozích výzkumů, kdy zjistili, že ZOO na celém světě chovají obecně více papoušků z lidského hlediska atraktivních, než těch „nezajímavých“, byť kriticky ohrožených.
Krkonoše na konci doby ledové
Pojďme se společně s fyzickým geografem Zbyňkem Engelem z PřF UK přenést do našich nejvyšších hor, do doby dramatických změn, kdy na Zemi vrcholila poslední doba ledová a kdy jsme v našich končinách mohli zatím naposledy obdivovat ledovce. Jak tehdy vypadaly Krkonoše? Jaké procesy jim vládly a jaké převládalo podnebí?
Jako vejce vejci: Kukačky si umí dobře vybrat snůšku!
Kukačky a jejich hostitelé představují klasický případ evolučního závodu ve zbrojení, v tomto případě v rozpoznávání a maskování vajec. Pokud hostitel odhalí vetřelce ve své snůšce, hrozí, že kukaččí vejce bude z hnízda odstraněno nebo bude opuštěna celá snůška a nakladena nová. Kukačky se podobnému osudu ovšem zdárně vyhýbají. Triky, díky nimž se jim to daří, nedávno pomohl objasnit i tým biologů z Katedry ekologie PřF UK a Ústavu biologie obratlovců AV ČR.
Vody šumí na Horehronie
Výzkum srážko-odtokových poměrů je jednou z oblastí zájmu hydrologů z katedry Fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. V současné době, kdy stále více pociťujeme extrémní projevy počasí a změny klimatu, se Andrea Blahušiaková a Milada Matoušková zaměřily na trendy vybraných hydroklimatických faktorů z povodí horního Hronu na středním Slovensku. Na základě zjištěných informací je možné předpovídat i budoucí vývoj.
Chcete být atraktivnější pro citlivé ženské nosy? Dejte si česnek!
Česnek je oblíbenou přísadou nejen v české a evropské kuchyni, ale i třeba v kuchyni asijské, a to pro svou charakteristickou štiplavou ostrost a sladkost. Navíc je velmi zdravý. Již Egypťané za antických dob si toho byli vědomi a česneku hojně užívali k posílení zdraví. Avšak všechna člověku přinesená dobrota je tatam, když se po jídle plném česneku pokusí chlapec políbit krásnou dívku, se kterou si domluvil schůzku. Typický česnekový dech vycházející z jeho úst je prostě nesnesitelný a rande je zničeno… Ale jak je to s vlivem česneku na jiné lidské pachy, především podpažního původu? Každý z nás má charakteristický pach, jenž je též ovlivněn stravou a který může být ostatními vnímán jako příjemný či nepříjemný.
Imigranti: Kam směřují v USA a Austrálii a jak to bude v budoucnosti?
V poslední době se i na starém kontinentu mluví o přílivu imigrantů do Evropy a jejich dalším rozmístění do jednotlivých cílových států. Na příkladu analýzy dat ze dvou velmi tradičních imigračních zemí – USA a Austrálie – testují Josef Novotný a Jiří Hasman z katedry Sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty postup, který může pomoci zpřesnit predikce vývoje rozmístění migrantů a populační struktury regionů.
Tropičtí termiti tvoří největší harémy
Je zajímavé, že velká většina mnohobuněčných organismů na Zemi využívá k rozmnožování pohlavního procesu. Jednou z pozoruhodných výjimek z tohoto pravidla jsou vířníci, kteří jsou schopni se po miliony let rozmnožovat pouze nepohlavně. Je pravdou, že sexuální rozmnožování mělo významný vliv na rozvoj života na naší planetě, přesto je zatíženo jistými nevýhodami. Tou asi nejzásadnější je rozřeďování genetické informace rodiče, která je předávána potomkům. Možná i proto lze nalézt nemálo druhů živočichů a rostlin, které pohlavní proces kombinují v některé části životního cyklu s množením nepohlavním. Jak využívají výhod obou typů reprodukce zástupci vyšších termitů druhu Embiratermes neotenicus, zkoumali vědci z PřF UK a dalších institucí z Francie a Belgie.
Přírodní katastrofy – jejich hodnocení prvním krokem k záchraně?
Na stránkách popularizační rubriky jsme se již vícekrát setkali s pracemi docenta Víta Vilímka a jeho kolegů. Nový výzkum provedený v zájmové oblasti, která je již dlouho v hledáčku českých geografů, se snaží ohodnotit rizika povodní v pohoří Cordillera Blanca v Peru. Spolu s docentem Vilímkem na nové metodě spolupracoval Adam Emmer, taktéž člen katedry Fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Mají vlaštovčí samci z populací s mnoha nevěrníky větší spermie?
Velikost spermií se mezi různými, i blízce příbuznými druhy často dramaticky liší, což je nejčastěji dáváno do souvislosti s různými sexuálními strategiemi a náklady na sex a rozmnožování. Méně je ovšem známo o její vnitrodruhové variabilitě. Mezinárodní tým včetně našeho vědce Tomáše Albrechta právě ji studoval u sedmi populací tří poddruhů naší známé vlaštovky obecné (Hirundo rustica).
Přijdeme o výhledy z Krkonoš a Jeseníků?
V našich nejvyšších pohořích se můžeme kochat pohledy do české kotliny, ale i do polských nížin. Je to díky bezlesí, které se nachází v nejvyšších polohách naší republiky. Bude tu však bezlesí zachováno i nadále? Na otázku, jak se mění dynamika lesních porostů a horní hranice lesa v Krkonoších a Jeseníkách odpovídá článek z pera dvojice autorů z katedry Fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Václava Tremla a Tomáše Chumana.
Zvoní monoklonálním protilátkám hrana?
Objev monoklonálních protilátek, ověnčený Nobelovou cenou za fyziologii a medicínu z roku 1984, byl jedním z klíčových milníků nedávné historie vědy, vedoucí k pochopení mnoha fyziologických procesů. Mimo využití v laboratorním výzkumu a diagnostice jsou dnes monoklonální protilátky podstatou stovek terapeutických preparátů. Nevýhodou je však jejich horší stabilita a snížená tkáňová prostupnost, nesnadná je též jejich chemická modifikace a kupříkladu pro studium nativních myších proteinů nelze myší monoklonální protilátky zpravidla vůbec připravit. Mimoto je jejich produkce poměrně nákladnou záležitostí. Možnost překonat tyto problémy a nahradit v biomedicínském výzkumu doposud hojně využívané savčí protilátky nyní nabízejí takzvané „iBodies“ - nové syntetické polymerní konjugáty, na jejichž přípravě se podíleli také vědci z laboratoře doc. Jana Konvalinky z Katedry biochemie PřF UK.
Kdo rozhoduje o ekonomice? Aneb role státu a nadnárodních společností v automobilovém průmyslu na Slovensku
V posledních letech zažívá Slovensko nebývalý ekonomický růst, který je mimo jiné zapříčiněn i bouřlivým rozvojem automobilového průmyslu. Jestli je však tato cesta bezproblémová, již není tak snadné říct. Profesor Petr Pavlínek působící na katedře Sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a také na Nebraské Univerzitě ve svém článku analyzuje rozvoj automobilového průmyslu na Slovensku především s ohledem na roli státu a jeho hospodářské politiky při tomto rozvoji.
Co s toxickým dřevem? Zkompostovat!
Toxického odpadu se s lehkostí vyrábí ohromná množství, je ale o poznání složitější se ho posléze elegantně zbavit. Stefano Covino a jeho kolegové z Ochrany životního prostředí PřF UK a Mikrobiologického ústavu Akademie věd se na 240 dní zaměřili na detailní průzkum kompostovacího procesu, který dokáže rozložit kreosotem ošetřené dřevo.
Severoatlantická oscilace podruhé: Jaký je její vliv na počasí?
V nedávném příspěvku se Radan Huth z katedry Fyzické geografie a geoekologie zabýval vztahem sluneční aktivity a severoatlantické oscilace (NAO). Nyní společně s Lucií Pokornou analyzují klimatické dopady NAO důležité zejména pro Evropu.
České rododendrony v ohrožení?
Možná jste při svých toulkách botanickou zahradou v posledních letech místo nádherně kvetoucích rododendronů mohli pozorovat pouze nevzhledné ohlodané větvičky a zajímali jste se, kterýpak škůdce má tuto spoušť na svědomí. Je jím drobná „rostlinná vosa“ z rodu pilatek, která se do našich končin dostala teprve nedávno.
Alkohol, cigarety, marihuana - jak jim holdují čeští studenti
Česká republika je řazena mezi země s nejvyšší spotřebou alkoholu na osobu a podobně si vede i ve statistikách popisujících konzumaci drog. Tým, který byl z většiny tvořen členy Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK, zkoumal, jaké jsou hlavní znaky a faktory rizikového chování mládeže ve vztahu k užívání návykových látek u českých adolescentů ve věku 15 až 16 let.
Ledovec – ležící, spící?
Geomorfologové Adam Emmer a Vít Vilímek z katedry Fyzické geografie a geoekologie se dlouhodobě zaměřují na vysokohorskou oblast Cordillera Blanca v Peru. Spolu s kolegy z Ústavu struktury a mechaniky hornin a peruánskými vědci studovali, jaké změny v současnosti a nedávné minulosti prodělal ledovec Jatunraju a zda tyto změny mohou ovlivnit stabilitu jezera Parón, které je hrazené jeho boční morénou.
Jsou mořské trávy schopné mykorhizy?
Mořské trávy jsou zvláštní skupinou cévnatých rostlin, které se před zhruba 100 miliony let přesunuly ze souše zpět pod mořskou hladinu. I když se svými 50-70 druhy tvoří pouhé dvě setiny procenta krytosemenné flory, osidlují celých deset procent pobřežního dna oceánů. Tvoří jedno procento celkové mořské rostlinné biomasy a jsou odpovědné za patnáct procent celkového ukládání uhlíku v mořských ekosystémech. Pro porovnání – z hlediska ukládání uhlíku na jednotku plochy to je dvakrát více než lesy mírného nebo tropického pásma. Pro většinu suchozemských rostliny je typická mykorhizní symbióza, která jim mimo jiné umožnila kolonizovat souš. Je pro rostliny důležitá hlavně z hlediska získávání minerálních látek a vody, které jim rozsáhlá sít houbových hyf „posílá“. Jak je to ale s mořskými travami? Dokážou tvořit něco podobného? To se snažila zjistit skupina vědců kolem Martina Vohníka z Katedry experimentální biologie rostlin PřF UK.
Proměny těžebních oblastí
V severozápadních Čechách nalezneme člověkem velmi pozměněnou krajinu. Překotný vývoj je především poznamenán povrchovou těžbou hnědého uhlí. Vědci z České zemědělské univerzity společně se členem katedry Fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Dušanem Romportlem pomocí geoinformačních systémů analyzovali změnu pokryvu lesa.
Račí mor a jeho příbuzenstvo
Většina z vás o račím moru již pravděpodobně aspoň něco málo slyšela. Původce této nemoci (latinským názvem Aphanomyces astaci) patří do třídy Oomycetes, která však navzdory svému názvu nepatří mezi pravé houby (Fungi). Nachází se totiž v říši Chromista, oddělení Heterokontophyta, stejně jako např. lépe známé chaluhy nebo rozsivky. Vodní řasovky (tak se oomycetům říká česky) jsou ve sladkovodním prostředí téměř všudypřítomné a mají mnoho různých životních strategií.
Eratika – svědci minulosti
Na okraji ledového kontinentu působí i vědci z naší fakulty. Díky zázemí Mendelovy polární stanice Masarykovy univerzity na ostrově Jamese Rosse zde Zbyněk Engel z katedry Fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy společně s kolegy z České geologické služby a Univerzity v Marseille datovali pozůstatky ledovcové činnosti, aby upřesnili stávající poznatky o vývoji zdejšího zalednění.
Člověk a příroda jsou spojené nádoby
Povědomí o tom, že lidstvo se snaží chránit své kulturní a přírodní dědictví má asi každý z nás, jak k tomu ale může přispět geomorfolog? Jelikož každý z cenných výtvorů, staveb a míst vzniká v určitém geografickém prostředí, je na místě zajímat se o přírodní procesy, které v dané lokalitě probíhají. Právě proto vznikla výzkumná síť nesoucí název LACUNHEN, jejíž součástí je i naše fakulta, jmenovitě Vít Vilímek z Katedry fyzické geografie a geoekologie.
Vyšší vzdělání snižuje výskyt vražd
Odhaduje se, že v roce 2004 tvořila úmrtí v důsledku napadení celosvětově až 1% z celkové úmrtnosti. Jejich rozložení je rozdílné jak mezi zeměmi, tak mezi obyvateli v jednotlivých státech. Výzkumy naznačují, že nárůst výskytu vražd by mohl být spojen také s rostoucí nerovností a sociálním znevýhodněním obyvatel zejména v několika posledních letech. Poznání příčin vedoucích k vyššímu výskytu těchto úmrtí je důležité pro rozvoj intervencí, které by mohly tomuto fenoménu předcházet. Jaké skupiny obyvatel jsou touto skutečností více ohroženy, zkoumali vědci ve dvanácti evropských zemích.
Kvasinko, kvasinko, ukaž mi...
Rozhovor s Irenou Vopálenskou, čerstvou absolventkou doktorského studia na Katedře genetiky a mikrobiologie PřF UK o využití kvasinek jako biosenzorů na detekci koncentrace mědi ve vodě.
Za co všechno může sluneční aktivita?
Že je Slunce nejdůležitějším zdrojem energie pro Zemi, je jasné, jak jinak ale ještě ovlivňuje Zem? Radan Huth, klimatolog z katedry Fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy společně s kolegy z Rumunska zkoumali vliv solární aktivity na atmosférickou cirkulaci v severním Atlantiku
Víme, co v půdě provádějí nově introdukované kulturní plodiny?
Půdy jsou důležitými poskytovateli ekosystémových služeb, mezi ty nejdůležitější bychom mohli zařadit možnost produkce potravin a zmírňování vlivu klimatických změn. To je umožněno díky vázání uhlíku a koloběhu živin, což jsou procesy řízené především půdní biotou. Nicméně zintenzivňování zemědělské produkce, způsobené požadavkem na pěstování biopaliv, půdní organismy redukuje. U nás jsou k výrobě biopaliv využívané rostliny jako řepka olejka, Miscanthus a šťovík uteuša (Rumex patientia x R. tianshanicus). Zatímco první dvě plodiny jsou u nás už zavedené, dosud jsme měli velmi málo informací o tom, jaký vliv má dlouhodobé pěstování hybridního šťovíku na půdní organismy.
Jak se vzájemně ovlivňují naše šelmy?
Krajina střední Evropy byla v průběhu staletí výrazně změněna zemědělstvím a urbanizací, původní přirozené habitaty byly fragmentovány a jejich rozloha se zmenšila. To mohlo právě vehnáním vyšších koncentrací původních i nepůvodních druhů na menší a izolovanější plochy navýšit vnitrodruhové i mezidruhové interakce jedinců. Biologové z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, Přírodovědecké fakulty UK a Jihočeské univerzity se pokusili zjistit, jak se jednotlivé druhy masožravců v současné fragmentované kulturní krajině ovlivňují.
Pátrání po přenašečích nebezpečných leishmanióz pokračuje
Leishmaniózy představují závažný zdravotní problém nejen v mnoha částech východní Afriky, ale právě možnostem jejich přenášení v této oblasti se věnovali parazitologové z PřF UK. Parazitičtí prvoci rodu Leishmania způsobují těžká onemocnění člověka a divokých i hospodářských zvířat a omezení jejich šíření je jednou z priorit Světové zdravotnické organizace.
Cesta k odhalení skutečné druhové diverzity jednobuněčných organismů?
Jaká je skutečná diverzita organismů na naší planetě? To je otázka, která mnohým vědcům nedá spát. Je zajímavé, že dosud je popsáno mnohem více makroskopických organismů než těch úplně nejmenších, okem neviditelných. Člověk by ale asi spíše předpokládal, že těch malinkých bude o něco více, když na rozrůzňování měli evidentně mnohem více času. Problém tkví zejména v tom, že je o poznání složitější od sebe odlišit jednobuněčné organismy, které mají poměrně málo morfologických znaků než ty velké, mnohobuněčné. Nebývá výjimkou, že jednobuněčné a mikroskopické organismy mají ve svém popisu definovánu velmi širokou valenci podmínek a prostředí, ve kterých se vyskytují. A není to třeba právě způsobeno tím, že se jedná o vícero druhů, ekologicky mnohem více omezených, které jsme nebyli schopni na základě morfologie odlišit? Pokud už nám tedy nestačí mikroskopy, je třeba přistoupit k použití jiných metod, například molekulárních.
Dotuje Evropská unie venkov efektivně?
Sociální geografové, včetně Viktora Květoně z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, se zaměřili na dotační programy Evropské unie, které mají za cíl rozvíjet venkov. Pomocí statistických metod zjišťovali, zdali programy na českém venkově plní své funkce, které jsou jim vytyčeny.
Obraz s překvapením
Je štěstím, když se povede k rozboru pigmentů získat starý nerestaurovaný obraz, navíc s překvapením uvnitř. Skupina chemiků a geochemiků z Velké Británie, Belgie a České republiky, ve které působí i prof. Jan Jehlička z Ústavu geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů, pomocí Ramanovy spektroskopie analyzovala olejomalbu pocházející z poloviny 18. století. Obraz chlapce s ptáčkem sedícím mu na ruce (Bird in Hand) získal vášnivý sběratel George Lester Winward, který se domníval, že jde o dílo Thomase Gainsborougha, slavného anglického malíře z 18. století. Dílo se momentálně nachází se sbírce společnosti De Brécy. Jelikož paleta obrazu byla dosud neznámá stejně jako jeho autor a dílo k analýzám dostupné, je zřejmé, že se o slovo přihlásila zvídavost vědcům vlastní.
Letokruhy – živá kronika managementu lesa
Dokumentární filmy o přírodě nás zahrnují výzkumem tropických moří a deštných pralesů. V následujícím článku se však podíváme do prostředí nám bližšího. Proč se zabývat pouze původními ekosystémy, které tvoří jen malé procento lesů? Proč nezjistit, jak působí lesní hospodářství na tradičně obhospodařovaný les v CHKO Pálava na jižní Moravě? Právě tam došlo za poslední staletí ke změně od intenzivního obhospodařování až k ponechání lesa jeho přirozenému vývoji.
Jsme blíž odhalení původu mozkové kůry savců?
Savci jsou unikátní svým neokortexem s neurony uspořádanými do šesti vrstev, žádná jiná skupina obratlovců takto uspořádaný mozek nemá – například mozková kůra plazů je složena pouze z jediné vrstvy pyramidálních buněk s malou funkční diferenciací. Právě existence neokortexu do značné míry přispívá k savčí, tedy i naší, inteligenci. Jakým způsobem se tato složitá mozková struktura vyvinula? Protože fylogeneze je sled ontogenezí, tedy vývojů jedince, může k pochopení evoluce mozku zásadním způsobem přispět poznání mechanismů vývoje ontogenetického.
Ochrana koroptví polních? Chce to změnu!!!
Koroptev polní bývala za časů našich babiček běžný pták, ale dnes ji najdeme v Červené knize ohrožených živočichů. Platí zákaz odlovu koroptví a probíhá jejich reintrodukce. Přesto se jejich stavy nezvyšují dle našich představ. Co stojí za úbytkem koroptví? Jaké změny potřebujeme udělat, aby se koroptev polní stala opět běžným druhem?
Termiti a jejich sociální paraziti: Chemický závod ve zbrojení
Inkvilinismus, tedy sociální parazitismus jednoho hmyzího druhu v hnízdě postaveném jiným, je fascinující fenomén, o jehož popsání a vysvětlení se vědci intenzivně snaží již od poloviny minulého století. Parazitičtí termiti využívají prostoru vybudovaného hostitelským druhem a živí se na jeho zásobách. Při kohabitaci poměrně malého prostoru na sebe parazit i hostitel ale nutně musejí narážet – jak je tedy možné, že inkvilinním druhům jejich chování projde?
Jak se chová naše zdravotnictví k cizincům?
Geografové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, katedry sociální geografie a regionálního rozvoje se zabývají mnohými aspekty migrace. V jedné ze studií je nejvíce zajímalo, jak je náš zdravotnický systém vstřícný k cizincům. Na základě platné české legislativy stanovili výzkumníci Dušan Drbohlav, Dagmar Dzúrová a dva španělští kolegové hypotézu, že cizinci s legalizovaným dlouhodobým pobytem jsou oproti rodilým Čechům znevýhodněni a tu také otestovali.
Co a jak ovlivňuje geografii gay míst?
Michal Pitoňák, doktorand katedry Sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze se dlouhodobě zabývá geografií sexualit, tzv. queer geografií. Společně s kolegou Koessanem Gabiamem z Belgie se snažili popsat a objasnit faktory, ovlivňující výskyt, lokalizaci a diverzifikaci gay míst. Podobné studie byly dříve zhotoveny v měřítku států, regionů a nejčastěji samotných měst. Michal Pitoňák a Koessan Gabiam však analyzovali celou Evropskou unii (EU) společně s Norskem a Švýcarskem.
Iridescencí proti predaci?
Nápadné zbarvení, nejčastěji v kombinacích červené, žluté a černé, často slouží k signalizaci predátorům, že tato kořist je jedovatá či jinak nebezpečná a nepoživatelná (nebo se tak jen tváří). Mohla by ale podobný účel plnit i iridescence, tedy nápadně lesklé a proměnlivé zbarvení nejčastěji v odstínech modré či zelené? Na to, jak na tento typ zbarvení u hmyzu reagují ptačí predátoři, se podívali čeští a australští biologové.
Jak se nenamočit do kyseliny
Pokud někdo z vážených čtenářů pěstuje ušlechtilý koníček – sběratelství zkamenělin – jistě moc dobře zná sérii pokusů a omylů za účelem zbavit nalezený poklad okolní horniny různými nástroji či přístroji. Ti odvážnější opráší znalosti středoškolské chemie v kuchyňských podmínkách. Tak zjistí, jak účinné je zejména v případě vápenců pouhé namáčení v běžném octu, tedy vlastně 8% kyselině octové. Jak ale přistupovat třeba ke křehkým graptolitům (neboli „popsaným kamenům“, z řeckého graptos – napsaný a lithos – kámen), drobným koloniálním organizmům obývajícím organickou schránku, kteří se jakožto širomořský plankton nalézají nejčastěji v jílovitých horninách?
Co rozhoduje o pohlaví mláďat hýla rudého – otec „sexy idol“ nebo kondice samice?
Zasaď strom, postav dům a zploď syna. Tohle staré pořekadlo slýcháváme od dětství. Doporučuje pokračování rodu v mužské linii, které se předával majetek. Dnes může dědit také dcera, přesto je pro mnoho současných otců otázkou cti mít syna. Možná v tom hraje svou roli fakt, že syn může teoreticky zplodit více dětí než dcera. Může tedy přenést daleko více genů do příštích generací. Také zvířatům se někdy vyplatí mít spíše syny, někdy ale naopak spíše dcery.
Stopování paleoklimatu ve vysokohorské oblasti Středních And
Jak léta a vegetační sezóny míjí, vrší se postupně ostatky odumřelých rostlin, které se v podmáčených oblastech mění v rašelinnou hmotu. Ta v sobě uchovává tisíce let paleo záznamů, ze kterých lze za pomoci různých technik rekonstruovat klimatické a environmentální podmínky převládající v minulosti. Tak jsme se za pomoci paleoklimatologie mohli například již počátkem 19. století dozvědět o existenci skleníkového efektu. Ale k našemu recentnímu článku.
Otrava Tychona Brahe? Rtuť je v tom nevinně
"Ne frustra vixisse videar" - "kéž bych se nejevil být tím, který žil zbytečně", pronesl prý 24. října 1604 na smrtelném lůžku známý astronom, astrolog a alchymista Tycho Brahe předtím, než vydechl naposledy. I po více než 400 letech století je smrt tohoto dánského učence, pobývajícího na sklonku svého života v českých zemích, stále opředena tajemstvím.
Postkomunistická transformace – satelitní městečka v prostoru i myšlení
Změna politického uspořádání po roce 1989 přinesla a stále přináší celou řadu změn, které jsou středem pozornosti pro mnoho vědeckých oborů. Bouřlivý vývoj můžeme pozorovat ve změnách charakteru osídlení a obecně v organizaci a utváření prostoru. Zde se otvírá pole pro geografický výzkum. Luděk Sýkora z Přírodovědecké fakulty UK a Saška Petrova z University of Manchester (Ph.D. získala na Ústavu pro životní prostředí PřF UK) se se svými kolegy a bývalými studenty z jiných českých a britských pracovišť věnovali fenoménu suburbanizace a satelitních měst ve vztahu k jejich energetické náročnosti, a to analýzou článků v médiích v delší časové perspektivě.
Exkurze do Makedonie a Srbska – na Balkán je cesta jako žádná ze sta
Červen se na Přírodovědecké fakultě nenese pouze ve znamení zkoušek, státnic a obhajob, ale také exkurzí – jak těch po našich luzích a hájích, tak zahraničních, úzce oborově zaměřených i interdisciplinárních. Troufám si říci, že jedna z nejpovedenějších byl druhý ročník botanicko-zoologická exkurze, která letos zamířila na Balkán, do Srbska a Makedonie, jejichž nadmíru různorodá flóra a fauna i kultura v nás vyvolávala po celých dvanáct dní nemalé vzrušení.
Benzen znovuobjeven – tentokrát na Přírodovědecké fakultě UK
Ideální šestiúhelníkový tvar molekuly benzenu je všeobecně znám již z doby konce 19. století. Nicméně dojde-li k odtržení jednoho nebo více elektronů z této molekuly, poruší se její elektronová struktura, což se projeví změnou symetrie. Chemici z katedry organické chemie Přírodovědecké fakulty UK v Praze v čele s prof. Janou Roithovou, Ph.D. a RNDr. Jurajem Jašíkem, Ph.D. se pokusili s využitím spektroskopických technik a teoretických modelů kvantové chemie blíže objasnit, jaká je situace v případě dikationtů benzenu. Ukázalo se, že z pěti hypotetických variant se za podmínek reálného experimentu uplatňují pouze dvě struktury.
Ledovcová jezera a povodně? Udělejme jejich databázi!
Projekt databáze mapující události povodní v návaznosti na protrhávání ledovcových jezer (Glacial lake outburst floods - GLOFs) se snaží popsat co nejvíce odpovídajících událostí na světě. Tyto jevy se týkají jezer hrazených ledovcovou morénou, skalním stupněm a případně i ledem. V případě protržení těchto hrází vzniká velké riziko ohrožení obyvatel v údolí pod jezerem. Možnými důsledky jsou jak náhlé povodně, tak různé bahnotoky. Z tohoto důvodu náleží sledování těchto procesů k jednomu z atraktivních témat geomorfologie. A zcela jistě bude patřit i na dále, a to kvůli oteplování a zrychlení tempa tání ledovců.
Vliv velkých býložravců na přežívání rostlin v krajině
Míra výskytu a přežívání jednotlivých rostlin je ovlivněna podmínkami, ve kterých žijí. Změny v krajině, jako například fragmentace lokalit, se na dynamiku těchto druhů v rámci celého biotopu projeví až za delší dobu. Z krátkodobého hlediska je proto ovlivňují také jiné faktory, a to ty s přímým dopadem na jejich životní cyklus. Vliv spásání rostlin velkými býložravci na přežívání druhu Scorzonera hispanica (Černý kořen) zkoumaly Zita Červenková a Lucie Hemrová z Katedry botaniky Přírodovědecké fakulty v Praze.
Jste alergičtí na pšenici? Pozor také na rýži!
Každý o ní jistě slyšel a mnozí se s ní ve svém životě setkávají i osobně - alergie na potraviny postihuje přibližně 4% světové populace dospělých a až 8% dětí do 3 let. U lidí, trpících potravinovou alergií, vyvolává konzumace určité složky potravy aktivaci imunitního systému, při níž se uplatňují protilátky typu IgE. Důsledkem bývá například ekzém, kopřivka, otok jazyka, astma, zvracení, průjmy nebo bolesti a křeče břicha. Mezi hlavní alergeny, podílející se na cca 90% alergických reakcí, se řadí mléko, vajíčka, pšenice, burské oříšky, sója a ryby. Pacientům trpícím alergiemi na složky potravin pak bývá doporučována alternativní dieta založená na rýži, která je obecně považována za hypoalergenní potravinu. Studie z posledních let však dokládají, že právě rýže může nezřídka způsobovat celé spektrum alergických reakcí.
Berylliu na stopě
Beryllium (Be) je velmi toxický prvek, který na sebe během posledních let přitáhl značnou pozornost. Množství této látky je v zemské kůře a v ekosystémech relativně nízké. V ČR se do ovzduší ve významném množství uvolňuje zejména spalováním uhlí, nicméně o jeho vnikání do přírody z atmosféry je toho dosud známo poměrně málo. Málo prozkoumané jsou i disperzní cesty antropogenního Be v ekosystémech a současný stav oblastí, které byly v minulosti berylliem velmi silně znečištěné. Vědci se věnují zejména studiu kumulativního dlouhodobého vlivu nízkých koncentrací beryllia na organismy.
Chybí Vám skripta? Napište si je!
Skupina osmi Ph.D. studentů, z nichž sedm studuje, nebo donedávna studovalo na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, vydala v roce 2012 knihu s názvem Ochrana přírody z pohledu biologa – proč a jak chránit českou přírodu. Autoři v ní nabízejí vlastní, samostatný a moderní pohled na danou problematiku a pro mnohé bude možná překvapivé zjištění, že ochrana přírody je z biologického hlediska komplexní vědní obor s mnoha přesahy do dalších disciplín, založený na mnohaletých studiích. Čtenář se seznámí se současným stavem přírody, procesy, které v ní probíhají a které ji ovlivňují, postupy, které se používaly a používají včetně příkladů toho, k jakým (ne)úspěchům vedly. A především se dozví, proč je třeba vůbec přírodu chránit. Pro laickou veřejnost pak jistě budou novinkou například informace o tom, která stanoviště jsou v současnosti nejvíce ohrožena nebo to, že často zdánlivě drastické zásahy mohou sloužit k zachování četných společenstev a naopak přespřílišná snaha o obnovu některých území do „původního stavu“ může způsobit velké ztráty biodiverzity. To, co publikaci odlišuje od ostatních, je netradiční zpracování, zaměření na Českou republiku a uvedení mnoha současných lokálních příkladů, problémů založených na vlastních pozorováních, výzkumu a zkušenostech autorů.
Ostrovy chladu nad oceány tropické zeleně
Studium vysokohorské flory v tropech je nejen zajímavé samo o sobě, ale může nám poskytnout i mnoho užitečných informací o minulých dobách ledových a principech, jak se šíří jednotlivé rostlinné druhy. Tříčlenný tým vedený docentem Petrem Sklenářem z PřF UK se podíval na biodiverzitu a rozšíření druhů v alpinských oblastech jihoamerických, afrických a novoguinejských hor v tropech.
Pomůžou strukturně modifikované ribonukleosidy v boji s rakovinou nebo mikroby?
Na pomezí biochemie a farmakologie ribonukleosidů bylo dosaženo dalších pokroků. Nově připravené 7-dezazapurinové deriváty byly shledány in vitro aktivní proti původci žloutenky. Kromě toho by mohla řada z nich kandidovat na potenciální budoucí léčiva proti rakovině.
Pod sukýnkou zlativkové databáze www.chrysophytes.eu
Něco málo o zlativkách jste se už v naší rubrice mohli dočíst. Jen pro připomenutí: tito bičíkovci ze skupiny Chrysophyceae jsou pokryti křemičitými šupinami, žijí osamoceně nebo v koloniích, mohou fotosyntetizovat nebo se živit mixotrofním, či dokonce heterotrofním způsobem. Tvoří významnou část fytoplanktonu zejména ve sladkých stojatých vodách chudých na živiny. Díky svým poměrně úzce definovaným ekologickým nárokům se používají jako bioindikátory kvality vod a jejích změn. Jelikož jejich šupiny přetrvají mnohá léta v sedimentech, slouží i jako výborné indikátory ekologických podmínek v minulosti. Algologické oddělení Katedry botaniky se zasloužilo o vznik celoevropské databáze těchto obskurních :-) řas – a já se vydávám vyzvědět něco víc od Pavla Škalouda, současného hlavního organizátora projektu.
Kam se, broučku, kam schováš?
Počet druhů organismů napříč Evropou klesá. Některé druhy hmyzu nalézají útočiště výhradně na vátých píscích, kde panují velmi specifické podmínky. Proto jsou poklesem druhové rozmanitosti nejvíce ohrožené právě oblasti vnitrozemských písečných dun. Naději by však mohla představovat úložiště popílku vznikajícího jako vedlejší produkt spalování uhlí.
Tajemné Hromnické jezírko pod drobnohledem vědců
Nedaleko Plzně u Hromnic se nachází nápadné červené jezírko, doslova propadlé do okolní krajiny. Před více než sto lety vzniklo samovolným zaplavením břidlicového lomu. Dnes je tato lokalita nejen přírodní památkou, ale pro svou extrémní kyselost i typem extrémního stanoviště, a tak přírodovědci obletovanou.
Co mají společného rododendrony s opancéřovanými amébami? Více než bychom si mysleli…
Kryténky, améby vybavené schránkou, tvoří důležitou součást půdních mikrobiálních společenstev a v některých ekosystémech dokonce představují jejich podstatnou část. Přestože jsou kryténky polyfyletická skupina, slučuje je jejich shodná ekologie. V půdě jsou abundantní a potenciálně důležité v různých procesech obzvláště v rašelinistích a v organických půdách vůbec. Jejich rozšíření je řízeno různými abiotickými faktory, nicméně se ale dosud ví jen velmi málo o jejich vztazích s dalšími organismy. Často se vyskytují v rhizosféře rostlin z čeledi vřesovcovitých (Ericaceae), které žijí především na kyselých a na živiny chudých půdách. Tyto rostliny významně ovlivňují vlastnosti půdy, což působí znatelné změny v mikrobiálních společenstvech. Jeden ze zástupců této čeledi, pěnišník pontický (Rhododendron ponticum), úspěšně invaduje některé ekosystémy na území Velké Británie a již bylo prokázáno, že se jeho vlivem půdní společenstva krytének mění. Jak ale tato společenstva vypadají v místech, kde je pěnišník původní, například v jižním Španělsku, v porovnání s již studovanými lokalitami z Velké Británie? Na to se pokusila odpovědět skupinka vědců - Martin Vohník (Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK), Zuzana Burdíková a David M. Wilkinson.
Železná nebo Zelená opona?
Po pádu komunistického režimu ve východní Evropě se mimo jiné změnily poměry v pokryvu a využívaní krajiny (land cover, land use). K jedněm z největších změn došlo podél hranice, která oddělovala západní a východní Evropu nazývané „Železná opona“.
Zelená hruštička z Uralu
Zelené řasy jsou nejdiverzifikovanější a nejúspěšnější skupina fotosyntetických eukaryot. Oproti jiným řasám se jim povedlo kolonizovat souš, což v historii jednak vedlo ke vzniku cévnatých rostlin, ale také linií, které osídlily půdy a dokonce i různé povrchy přímo na vzduchu. V půdě se nachází velmi různorodá společenstva řas, která ještě nejsou zcela prozkoumána.
Zlato, nebo život aneb chtějí kanadské těžební firmy devastovat naši krajinu?
Otázka těžby zlata se po dlouhých dvaceti letech stala pro Česko opět aktuální v mnoha lokalitách od Kašperských Hor až po Zlaté Hory v Jeseníkách. Její dopady by zasáhly značnou část obyvatel, faunu a flóru nejen v uvedených oblastech, ale i v širokém okolí, zejména vlivem emisí prachu se škodlivým arsenem a v blízkosti koryt znečištěných řek. Jednou z lokalit, kde by mohlo dojít k případné těžbě zlata, je také Mokrsko v oblíbené rekreační oblasti Slapské přehrady. V Poslanecké sněmovně se uskutečnil dne 25. 2. 2014 seminář s názvem „Těžba zlata nejen na Mokrsku u Vltavy“, které se zúčastnil i RNDr. Tomáš Chuman, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty UK.
Jak silný je vztah mezi krevními parazity ptáků a krevsajícím hmyzem?
Tým z Laboratoře pro výzkum biodiverzity Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK se již několik let zabývá studiem hýla rudého ve Vltavském luhu na Šumavě. Jednou z částí tohoto projektu je i výzkum krevních parazitů ptáků. Studie Petra Synka se zaměřila na jejich sledování u různých hostitelů a na to, jak úzce jsou jednotlivé linie parazitů vázány na konkrétní hostitelský druh.
Pozdrav z minulosti
Během posledních dvaceti let vznikla nová disciplína zvaná fylogeografie, která zkoumá vztah mezi historickými procesy a současným rozšířením druhů na velikých geografických škálách. Pátrá po jejich příbuzenských vztazích a genetické diverzitě (diverzitě genetických markerů). Zuzana Münzbergová a její kolegové se pokusili vyzkoumat, zda podobné závislosti, které jsou známé na kontinentální škále, je možno pozorovat i na území o rozloze několika kilometrů čtverečních. Konkrétně se snažili zjistit, zda je dnešní genetická rozdílnost populací vytrvalé rostliny Succisa pratensis ovlivněna minulým rázem krajiny.
Sametová invaze aneb co lze očekávat od mechu nepůvodního v ČR
Trnovník akát, bolševník obecný, šeřík obecný nebo náprstník červený. Tahle jména jsou nám důvěrně známá. Ale vězte, že se jedná o rostliny, které se zabydlely nastálo na našem území, ačkoliv jejich původní areál výskytu je v jiných státech. V Evropě je celkově odhadem 36% nepůvodních rostlin (rostlin stabilně a trvale rostoucích v jiném než původním areálu výskytu), včetně mnoha druhů invazních. Ty nekontrolovaně kolonizují nová území a vytlačují z nich původní druhy s podobnými nároky. Některé z invazních druhů s námi sdílí prostor již několik desetiletí nebo dokonce staletí, takže si ani neuvědomujeme, že tu původně neměly co dělat. Coby „velcí vládci tvorstva“ si uvědomujeme výrazné změny v rámci cévnatých rostlin, invaze však také probíhají na úrovni mechorostů. Proto se Eva Mikulášková se svými spolupracovníky zabývala výskytem mechu křivonožka vehnutá (Campylopus introflexus), který v posledních třiceti letech zaplavil Českou republiku.
Renschovo pravidlo vládne všem, aneb proč existují rozdíly mezi rozdíly
Řešíme to všichni. Je praktické mít stejně velkého partnera? Anebo je lepší mít dlouhána, či prcka? Touží romantické ženy po mužném chlapovi? Jsou muži opravdu přitahováni křehkými Popelkami? Rozdíly ve velikosti neřeší pravděpodobně pouze lidstvo, ale také zvířata. Dokonce to vypadá, že vkus a požadavky na rozdílný vzrůst partnerů se liší mezi druhy. Renschovo pravidlo popisuje děj, kdy se zvětšující se velikostí druhů v rámci dané živočišné linie se zvětšuje velikost samců více než velikost samic. Samci u větších druhů pak bývají větší vzhledem k velikosti samic než u menších druhů. Příklad můžeme nalézt v rámci našeho vlastního řádu - primátů. Samce nártouna filipínského (0,12kg), coby zástupce malého druhu, skoro nerozeznáme od nepatrně lehčí samice. Naopak samci gorily nížinné (160 kg) jsou dvakrát těžší než samice. Tento trend je většinou vysvětlován sexuální selekcí. Samice malých druhů by si tedy měly vybírat samce menší či podobné velikosti než jsou ony samy, zatímco samice velkých druhů by si měly vybírat samce větší.
Kolapsy krušnohorského úpatí
Přestože sesuvy, coby přírodní ohrožení, u nás nepatří k mediálním hvězdám jako třeba povodně, má i v tomto směru Česká republika co nabídnout. Ideální prostředí pro jejich studium nabízí oblast na hranici úpatí Krušných hor a Mostecké pánve, kde se tak stalo i díky těžbě hnědého uhlí během 20. století.
Antarktická jezera v českém zorném poli
Již sedm let patří Česká republika do rodiny zemí, které na šestém kontinentu provozují vědeckou stanici. Jsme nejméně početným národem, jenž se touto skutečností může pyšnit. K vydobytí prestiže však nestačí postavit chatu kousek od jižního polárního kruhu, ale je třeba především výsledků v podobě studií o nejméně prozkoumaném světadílu naší planety. Takový střípek do mozaiky poznání byl českou rukou nedávno přidán v podobě detailního průzkumu 29 jezer poloostrova Ulu (ostrov Jamese Rosse).
Souvisí úzkostlivost a neuroticismus s citlivějším vnímáním pachů?
Čich hraje i u lidí významnou roli, ač se nám to mnohdy v běžném životě nezdá. Tento důležitý smysl u nás zůstává stále jedním z nejméně prozkoumaných – to se ovšem naštěstí postupně mění. Přispěla k tomu i nová studie zaměřená na možnou souvislost čichových schopností a osobnostních rysů člověka.
Nový druh šťavele se zásluhou našich vědců jmenuje po Univerzitě Karlově!
Česko-jihoafrický tým vědců zkoumal rostlinnou diverzitu v kapské květenné oblasti JAR a popsal dva zcela nové druhy šťavelů, z nichž jeden byl na počest naší univerzity pojmenován Oxalis carolina. Podívejte se blíže na to, s jakou rostlinou má nyní UK tu čest!
Může technologie GPS poodhalit tajemství vztahu rysů a lidí?
Rys ostrovid (Lynx lynx) je největší evropskou kočkovitou šelmou a původním druhem naší fauny. V přírodě se živí především srnčí zvěří, kterou loví převážně v noci. Ačkoliv byl rys v některých oblastech zcela vyhuben, díky úspěšné reintrodukci je možné jej u nás dnes potkat, především na Šumavě. Rys žije skrytým způsobem života, člověku se jej podaří spatřit jen vzácně, jeho chování přesto může být rozličnými lidskými aktivitami ovlivněno. Využívá rys značené turistické chodníky a vyšlapané stezky, nebo se od nich raději drží dál? A mají lidské turistické aktivity vliv na vzdálenost rysa od turistických cest? Je tato vzdálenost větší ve dne, kdy jsou stezky využívány turisty, než v noci, kdy je lidská aktivita minimální? Odpověď dává nedávno publikovaný článek, shrnující předběžné výsledky zkoumání reakce rysů na lidskou přítomnost.
Odkaz kyselých dešťů po více než 30-ti letech
Atmosférická depozice oxidů síry a dusíku u nás od 2. poloviny 80. let zaznamenala drastický pokles (více než 87 resp. 51%). Mohlo by se tudíž zdát, že tyto prvky z ekosystémů pozvolna mizí, stejně tak jako zájem vědecké komunity o ně. Nedávno se však ukázalo, že se těchto reliktů československé industriální minulosti jen tak nezbavíme.
Může velikost červených krvinek souviset s tělesnou hmotností?
Zdá se, že ano! Nová studie vědců ze skupiny docenta Daniela Frynty poodhaluje souvislost mezi velikostí erytrocytů a tělesnou hmotností u dvou druhů varanů. Vědci zjistili, že větší jedinci mají v průměru větší červené krvinky, než je tomu u menších ještěrů. Tento zajímavý efekt by mohl souviset s postupně klesající úrovní metabolismu během jejich vývoje.
Bakalář PLUS po prvním roce bilancuje
Přírodovědecká fakulta nestárne, což dokazují především inovace a novátorství ve výuce. Toho nejlepším příkladem budiž nový studijní program Bakalář PLUS. Co nabízí nového? A jak je hodnocen jeho průběh po prvním semestru své existence ze strany frekventantů a jejich pedagogů? Chystají se do budoucna ještě nějaké změny? To a mnohé další se dozvíte v rozhovoru s jedním z ideových otců celého projektu, doc. RNDr. Janem Černým, PhD.
Tatranské kary pod drobnohledem
Přestože glaciální historie většiny evropských pohoří včetně těch v Českém masivu je detailně podchycena a v Čechách se jí věnovalo možná více odborníků, než kolik jsme měli dohromady ledovců, potom na Slovensku byla situace naprosto odlišná. Až po nedávné publikaci výsledků terénních prací z tatranských karů z pera dvojice Peter Mida – Marek Křížek se konečně i naši nejbližší sousedé připojili k početné rodině evropských států, jimž není lhostejné pleistocénní zalednění jejich domoviny.
Vývoj sítnice oka – nový nástroj pro studium
Embryonální vývoj oka savců je komplexní proces, vyžadující účast mnoha nepostradatelných faktorů takříkajíc ve správný čas na správném místě. Při poškození některého z genů, zásadních pro vytvoření tohoto orgánu, může dojít k nezvratnému poškození zraku a v některých případech dokonce až k úmrtí zárodku. Studium takových genů a vývojových procesů proto může poskytnout důležité informace, potenciálně využitelné i v lidské medicíně. Vědci z přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci s Ústavem molekulární genetiky AV ČR v.v.i proto vyvinuli nový myší kmen mRx-cre, který umožňuje studium vývoje sítnice oka v jeho raných stadiích.
Neviditelná dynamika uvnitř obilných polí: mšice vs. střevlíci
Intenzifikace zemědělství v posledních dekádách přinesla nejen snížení diverzity přirozeně se vyskytujících druhů v zemědělské krajině v důsledku úbytku přirozených a polopřirozených stanovišť, ale také používání velkého množství pesticidů cíleně bránících rozvoji škůdců. Tato a jiná opatření s sebou přinesla množství na sebe navazujících negativních efektů, zejména pak narušenou rovnováhu vztahu kořist:predátor, přemnožení druhů prosperujících z homogenizace krajiny spojenou s přítomností obilnin jako potravního zdroje nebo schopností škůdců být rezistentní proti aplikovaným pesticidům. V současnosti se odhaduje, že téměř 70% úrody obilovin dominujících na trhu by bylo ztraceno bez užití ochranných přípravků. Alternativním řešením je použití přirozených predátorů těchto škůdců. Jaké životní podmínky potřebují predátoři, aby snížili početnost škůdců v zemědělské krajině, studoval tým zahraničních vědců, jehož členem byl také profesor Pavel Kindlmann z Ústavu pro životní prostředí.
Skrytá druhová rozmanitost létavců
S nástupem používání molekulárních metod v zoologii dochází u mnoha skupin organismů k rozsáhlým změnám. Mění se systematické zařazení některých zástupců, pohled na příbuzenské vztahy skupin mezi sebou i v jejich rámci, jsou rozpoznávány dříve skryté druhy. Právě na problematiku odhalování druhů, které jsou na první pohled stejné, ale liší se svojí genetickou informací (tzv. kryptické druhy), se zaměřuje studie netopýrů provedená Janem Šrámkem z katedry zoologie PřF UK a jeho kolegů. Ve svém výzkumu se zaměřili na netopýry rodu Miniopterus (česky létavec) zejména ze západního Palearktu, u kterých zkoumali srovnávací znaky na lebce a zubech, a sekvence mitochondriální DNA.
Vězňovo dilema není vždy nejlepším modelem vzniku kooperace
Vyvinula se u některých zvířat kooperace na principu známého opakovaného vězňova dilematu, nebo je tento široce používaný model nepřesný a jiné mechanismy teorie her objasní vznik spolupráce lépe? Pavel Stopka z PřF UK se společně s kolegou Johnsonem na tento problém podívali podrobněji.

Akce dokumentů