E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Změna klimatu a migrace na malých ostrovech: Složitější, než jsme si mysleli ...

Na souostroví Maledivy v Indickém oceánu jsou již nyní dobře patrné důsledky klimatické změny. Ostrovy jen o pár metrů převyšující hladinu oceánu trápí stoupající hladina, pobřežní eroze, změny v režimu monzunu a s tím spjatých dešťů. Jak na dané podmínky reagují místní obyvatelé? Na to se zaměřil mezinárodní tým vědců pod vedením Roberta Stojanova, bývalého pracovníka Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje naší fakulty, který v současné době působí v Migration Policy Centre na European University Institute v italské Florencii.

Maledivy jsou poslední desetiletí vhodnou laboratoří dopadů změny klimatu. Souostroví zažívá změny – přírodní, ekonomické, demografické i životního stylu. Další nárůst hladiny moře může významně poškodit nejvýznamnější ekonomický sektor země a motor zdejší prosperity – turistický ruch. Migrace se proto nabízí jako jedna z reakcí místní populace. Lidé obecně, a zvláště obyvatelé ostrovů, migrují z několika navzájem provázaných důvodů – od environmentálních přes sociální, touze po vzdělání, a především kvůli ekonomickým důvodům.

Maledivy - stát a soustroví v Indickém oceánu. Zdroj: autoři článku.

Výzkum probíhal v hlavním městě Malediv, státu roztroušeného na stovkách malých ostrůvků s tropickým klimatem, na ostrově Malé a další dvou okolních ostrovech. Místní obyvatelé se snaží nepříznivým dopadům změn vzdorovat různými opatřeními – výsadbou mangrovových porostů, budováním ochranných valů, odsolením mořské vody. V postojích k migraci jako reakci na zmínění změny se náhledy i v dřívějších výzkumech lišily. Výzkum ukázal, více znepokojené jsou elity, starší lidé jsou připraveni zůstat na svých místech, tak respektovat státem řízené přestěhování, naopak mladí vnímají migraci jako příležitost.

Samotný výzkum mezi obyvateli Malé se soustředil na dvě otázky – jak lidé vnímají dopad klimatické změny a zdali je pro ně migrace možnou strategií, jak změnám čelit. Dále byly celkem od 347 respondentů zjišťovány demografické údaje a kde a jak žijí.

Většina obyvatel má zkušenosti s extrémními projevy počasí. Dopadů změny klimatu si je většina obyvatel vědoma a 37 % respondentů vidí environmentální změny jako problém do budoucna. To je nejvíc ze všech zmíněných hrozeb, mezi další uváděné patřila např. nezaměstnanost, kriminalita, či politický situace. Necelá polovina respondentů je smířena s tím, že při nárůstu hladiny moře bude nutné se odstěhovat

Vnitrostátní migrace je determinována nejvíc životními podmínkami, případně stěhováním za vzděláním. Environmentální situace v tom nehraje příliš velkou roli. Podobně to platí i pro případné stěhování z Malediv, avšak environmentální faktory jsou obyvateli v tomto případě více akcentované. Převažuje motivace vzdělání, životních podmínek (26 %), environmentální důvody zmiňuje 13 % respondentů, častěji ti s vyšším vzděláním. Nejoblíbenějšími případnými destinacemi migrace jsou nepříliš vzdálené státy Asie – Malajsie, Srí Lanka a Indie a pak také Austrálie.

Celkově převažují spíše ekonomické a sociální individuální motivace k případnému plánování emigrace, byť vědomí těch environmentálních se společností dere více a více na povrch.

Stojanov, R. et al. (2017): Local perceptions of climate change impacts and migration patterns in Malé, Maldives. The Geographical Journal, Vol. 183, No. 4, pp. 370–385, doi: 10.1111/geoj.12177

Tomáš Janík

Publikováno: Neděle 03.06.2018 20:40

Akce dokumentů