Kde se u nás vzdělávají děti imigrantů?
Do České republiky přichází stále více imigrantů a jejich počet od pádu komunismu a zejména od vstupu do Evropské unie rok od roku roste. Řada z nich se u nás plánuje dlouhodobě usadit a založit rodinu. Právě děti cizinců je nesmírně důležité úspěšně začlenit do společnosti a poskytnout jim kvalitní vzdělání na českých školách. Jiří Hasman z naší fakulty se ve spolupráci s kolegy z Pedagogické fakulty UK zaměřil na rozložení žáků z imigrantských rodin v jednotlivých regionech republiky a na jejich případnou koncentraci v konkrétních školách v dané oblasti.
Migrace byla odnepaměti součástí lidských společenství, nikdy ale počet migrantů nedosahoval takového množství jako v současnosti. Počet lidí, kteří žijí v jiné zemi, než ve které se narodili, vzrostl mezi lety 1990 a 2013 téměř o 50 % na 232 milionů. Některé země, jako například v západní Evropě, mají s imigranty na rozdíl od České republiky dlouholetou zkušenost. Počet cizinců u nich ještě masově vzrostl po druhé světové válce v důsledku poválečného ekonomického růstu a poptávce po pracovní síle. Česká republika měla oproti tomu hranice v té době zavřené a imigranti sem tak mohli začít přicházet až relativně nedávno.
V současnosti u nás žije téměř půl milionu cizinců, přibližně 4,5 % z celkového počtu obyvatel. To je zatím méně, než je evropský průměr, nicméně jejich počet stále roste a přibývá také lidí, kteří se u nás plánují trvale usadit. Na rozdíl od většiny západních států Evropské unie pochází ale u nás většina imigrantů pouze z několika málo zemí. Nejvíce cizinců k nám přišlo z Ukrajiny (106 000), Slovenska (102 000), Vietnamu (57 000) a Ruska (57 000). Většina imigrantů se usazuje ve městech, z toho přibližně třetina v Praze a okolí a zbytek hlavně v průmyslových městech a v blízkosti německých hranic.
Vědci porovnali data ze základních škol z let 2005 až 2013 a zjišťovali, jak se měnila koncentrace dětí imigrantů v jednotlivých regionech a školách. Během let se jejich koncentrace zvýšila v Praze a průmyslových městech, jako jsou Liberec, Plzeň nebo Mladá Boleslav, ale také v Brně a okolí. To nejspíše souvisí s přirozeným pohybem jejich rodičů za prací. Tuto celkovou zvýšenou koncentraci však způsobují zejména imigranti z bývalých sovětských zemí, kteří tvoří početně největší skupiny. Naopak méně zastoupené skupiny cizinců se geograficky spíše rozšířily a míra koncentrace se nijak výrazněji nezměnila ani u Slováků a Vietnamců, kteří tvoří z hlediska imigrantů vyjímečné skupiny žijící rovnoměrně po celé republice.
Míra koncentrace dětí cizinců v jednotlivých školách je pak důležitým ukazatelem případné segregace jednotlivých etnik. Ta se sice v průběhu let zvýšila, nicméně jak ukázaly podrobnější analýzy, je to způsobeno zvýšenou koncentrací imigrantů v regionech a ne cíleným výběrem škol uvnitř těchto regionů. Na rozdíl od zemí západní Evropy se u nás cizinci výrazně neshlukují v konkrétních městských částech a netvoří etnické čtvrti, ale například v Praze jsou rozmístěni poměrně rovnoměrně a školy s největším počtem dětí cizinců nacházíme různě po městě.
Závěrem lze tedy říct, že trendy typické pro země západní Evropy s dlouhou historií imigrace nejsou v České republice zatím patrné. Nedochází u nás k tvoření etnických čtvrtí, děti cizinců nejsou koncentrovány v jednotlivých školách a segregovány od českých žáků, ani nejsou umisťovány do škol podle původu. Nicméně není jisté, jestli k podobnému vývoji nemůže dojít za pár let, pouze s mírným zpožděním. Proto je důležité myslet na opatření podporující začleňování dětí imigrantů do české společnosti.
Gabriela Suchanová
Publikováno:
Sobota 09.12.2017 18:10
Akce dokumentů