Tající smrt
I přes značnou vzdálenost od hlavních emitentů znečištění se oblast Arktidy, včetně Grónska, nemůže vyvarovat jejich nebezpečného působení. Již od 2. poloviny 19. století byla tato oblast vystavována nepříznivému vlivu často toxických imisí a těžkých kovů, mezi které patří např. rtuť, olovo, insekticid DDT, PCB (polychlorované bifenyly) nebo PAU (polycyklické aromatické uhlovodíky). Tyto toxické látky se zde akumulují, a pokud dojde k odtávání ledovců, dochází zároveň k lokálnímu zvýšení koncentrace toxických látek, které se uvolňují z tajícího ledu. Tyto látky jsou často karcinogenní, teratogenní, mutagenní a dochází k jejich bioakumulaci.
V souvislosti s možnou mobilizací znečišťujících látek byl výzkumníky zjištěn na Grónském ledovcovém štítě výskyt mikrobiálních společenstev, která jsou odolná vůči pesticidům a těžkým kovům a zároveň mohou přispívat k jejich degradaci. Vědci použili metagenomické postupy ke zjištění genetického materiálu pomocí sekvenování DNA společenstev mikroorganismů přítomných v prachu usazeném na povrchu ledovce, tzv. kryokonitu.
Výsledky výzkumu ukázaly, že mikrobiální společenstva, která jsou odolná vůči toxickým látkám a přispívají k jejich degradaci, se vyskytují na všech zkoumaných lokalitách Grónského ledovcového štítu, nezávisle na vzdálenosti od lidských aktivit, a že existují rozdíly v jejich struktuře a diverzitě mezi jednotlivými lokalitami. Je proto možné konstatovat, že tuto dosud jen málo ovlivněnou krajinu není možné považovat za "nedotčenou" a je potřeba sledovat možné ovlivnění okolního prostředí při stále se měnícím klimatu.
Další výzkum by také mohl objasnit, zda složení mikrobiálního společenstva na povrchu ledovce opravdu může sloužit jako indikátor výskytu kontaminantů, které se v důsledku globálního oteplování dostávají do potravního řetězce. Zároveň by budoucí výzkum pomohl odhalit, zda existuje obecný trend v degradaci xenobiotik v pozemské kryosféře.
Kateřina FRAINDOVÁ
Akce dokumentů