Podle popelnice poznáš člověka
S nákupem v obchodě má zkušenost snad každý z nás. Stejně jako se mezi sebou liší nákupní košíky, liší se i obsah našich popelnic. I když se Česko aktuálně umisťuje na předních příčkách v třídění odpadu, je z hlediska produkce odpadu stále co zlepšovat. Znalost odlišných vzorců chování obyvatel by v této oblasti mohla výrazně pomoci. Právě na výzkum sociodemografických faktorů a jejich vlivu na produkci odpadu se zaměřili badatelé z katedry demografie a geodemografie Kristýna Rybová, Boris Burcin a Tomáš Kučera ve spolupráci s dalšími třemi vědeckými pracovišti v Česku.
Do roku 2025 si Evropská unie dala za cíl snížení počtu běžných skládek a postupně ukončit skládkování recyklovatelného odpadu. Téměř v každé obci i té sebemenší nalezneme sběrné kontejnery, není proto divu, že pro zkoumání sociodemografických pravidelností si vědci vybrali za zkoumanou jednotku právě obce. Třídí vaši sousedé, prarodiče nebo spolužáci ze základní školy odpad? Pokud ne, demografové mají vysvětlení. Právě sociodemografické faktory mají podle nich totiž klíčový vliv na chování domácností ke svému okolí, o to víc v zemích, které procházejí intenzivní demografickou změnou, mezi které patří i Česko.
Výši nákladů spojených s jeho likvidací ovlivňuje jak množství vyprodukovaného odpadu, tak i jeho struktura. Aby bylo možné třídit odpad ještě efektivněji než dosud, je nezbytné znát faktory, které mají na množství a strukturu vliv, a efektivně na ně zacílit management. Podobné studie již byly provedeny v mnohých evropských státech a v USA, avšak v Česku se jedná o ojedinělou studii. Výzkum je inovativní nejen svým zaměřením na Česko, ale také zohledněním ukazatelů příjmové úrovně obyvatelstva (kupní síly) a způsobu vytápění domácností.
Zahraniční výzkumy se nejvíce soustřeďují na pět proměnných – velikost domácnosti, věk, pohlaví, vzdělání a velikost sídla. Vícečlenné domácnosti produkují průměrně méně odpadu na osobu než domácnosti jednotlivců a mají tak pozitivní vliv na snižování množství vyprodukovaného odpadu. Věk je druhou nejčastěji sledovanou proměnnou. Podle některých studií produkují starší lidé méně pevného odpadu, důvodem je pravděpodobně jejich šetrný a hospodárný způsob života. Samotné zohlednění věku bez dalších sledovaných ukazatelů má však jen slabý vliv na množství vyprodukovaného odpadu nebo se jej nepodařilo prokázat. V otázce vlivu pohlaví rovněž nehovoří studie jednoznačně; podle některých autorů nebyl vliv prokázán, podle jiných byla naopak potvrzena pozitivní korelace mezi množstvím vyprodukovaného odpadu a podílem žen. Důvodem může být prý pro ženy typická vyšší péče o zevnějšek, častý nákup z katalogů nebo objednávky s dovážkou až domů. Co se týče vzdělání, lidé se základním vzděláním produkují průměrně více odpadu než osoby s vyšším vzděláním, na druhou stranu tam, kde je vzdělanější obyvatelstvo, se produkuje více odpadu, jedná se totiž častěji o větší města a obce. Zatímco některé studie tvrdí, že je to vyšším životním standardem vzdělanějších lidí, jiní autoři tuto hypotézu neprokázali.
S množstvím vyprodukovaného odpadu pozitivně koreluje také výše příjmů, opačný vliv má ale míra nezaměstnanosti, při které klesá kupní síla, a tedy i klesá spotřeba nezaměstnaných osob. Při bližším zkoumání zaměstnanosti podle odvětví byla prokázána menší produkce odpadu v zemědělských oblastech. Je to tím, že zde mají lidé lepší přístup ke kompostování a pravděpodobně také potravinám přímo od jejich producentů, které proto není nutné balit do jednorázových obalů. Dále má na množství vyprodukovaného odpadu vliv způsob vytápění, studie se ale opět rozcházejí – díky spalování části odpadu se celkové množství odpadu snižuje, na druhou stranu se zvyšuje množství zbytkového odpadu z kotlů na tuhá paliva v podobě popela.
Autoři z Přírodovědecké fakulty zkoumali 12 ukazatelů v celkem 5445 obcích Česka a s využitím regresní analýzy nejmenších čtverců vytvořili model s 8 indikátory. Průměrné množství vyprodukovaného odpadu v obcích Česka je 276 kg na osobu ročně. Za signifikantní faktory, které zvyšují množství vyprodukovaného odpadu, autoři uvádějí podíl osob se středním a vysokoškolským vzděláním a kupní sílu populace; naopak ukazatele průměrné velikosti domácnosti, podílu vytápění pomocí kotlů na tuhá paliva, podílu mužů a osob zaměstnaných v zemědělství indikují nižší produkci odpadu.
Za naprosto stěžejní sociodemografickou proměnnou však autoři, demografové, uvádějí velikost domácnosti. Jak již bylo uvedeno výše, více početné domácnosti produkují na osobu průměrně méně odpadu než domácnosti početně menší. Proč tomu tak je? Zkrátka některé produkty musí domácnost kupovat vždy, a to nezávisle na svojí velikosti. Vzroste-li počet osob v domácnosti o jednu, sníží se tak celkový roční objem vyprodukovaného odpadu o 80 kg na osobu. S ohledem na demografický vývoj, kdy se velikost domácností zmenšuje a roste počet domácností jednotlivců, tak pravděpodobně do budoucna poroste i množství celkově vyprodukovaného odpadu.
Pouhé sociodemografické faktory nedokáží vysvětlit všechny rozdíly v produkci odpadu mezi českými obcemi, nicméně na závěr článku je diskutován i vliv dalších (nejen sociodemografických) faktorů na množství vyprodukovaného odpadu. Jsou to především faktory hodnotové (zejm. vztah k životnímu prostředí) a faktory psychologické (např. společenský tlak na třídění odpadů).
ZDROJ
Rybová, K. – Slavík, J. – Burcin, B. – Soukopová, J. – Kučera, T. – Černíková, A. (2018): Socio-demographic determinants of municipal waste generation: case study of the Czech Republic. Journal of Material Cycles and Waste Management, https://doi.org/10.1007/s10163-018-0734-5
Hana Bednářová
Publikováno:
Pondělí 19.08.2019 06:55
Akce dokumentů