Krása a nebezpečí jezera Iskanderkul v pohoří Tien Shan
Vysokohorská jezera utvářejí často velmi malebné scenérie s křišťálově čistou vodou lemovanou vrcholky hor, vyznačují se však také poměrně krátkou „životností“ a vysokou dynamikou vývoje, který je často svázán s riziky, například průvalovými povodněmi. Příkladem vysokohorského jezera se zajímavou historií je jezero Iskanderkul v pohoří Tien Shan, tedy v „Horách duchů“. Jak vzniklo toto jezero, které nese jméno Alexandra Velikého, a jaký bude jeho další možný vývoj s ohledem na probíhající globální změny? Těmito otázkami se zabývali geomorfologové Adam Emmer a Jan Kalvoda z Katedry fyzické geografie a geoekologie.
Výzkum velehorských jezer má celosvětově vzrůstající trend, a to zejména s ohledem na nezbytný management vodních zdrojů a monitoring rizikových procesů. V oblasti západního Tien Shanu je však dosud velmi málo těchto studií. Vědci se proto soustředili na podrobný popis přírodního prostředí v současné době největšího vysokohorského jezera této oblasti - jezera Iskanderkul. Analýzou družicových snímků, digitálního modelu reliéfu, a dokumentace z terénního výzkumu rekonstruovali vznik a vývoj tohoto jezera v širším paleogeografickém kontextu.
Geomorfologické interpretace a rekonstrukce ukázaly, že současné jezero Iskanderkul je reliktem podstatně většího jezera, které vzniklo zahrazením řeky Iskanderdarja mohutným sesuvem z jejího pravého břehu, a to pravděpodobně ve středním holocénu.
Jezero vzniklé zahrazením toku mělo plochu hladiny 9.80 ± 0.5 km2, objem 1.01 ± 0.1 km3 a maximální hloubkou přes 190 m. V důsledku protržení hráze jezera došlo k jeho výraznému zmenšení, celkem o 84 % objemu a 65 % rozlohy. Zda se jednalo o epizodickou událost či postupný proces, nelze rozhodnout. Ovšem množstvím uvolněné vody je tato událost řazena mezi největší svého druhu v celosvětovém měřítku. Při protržení hráze došlo postupným zařezáváním toku k přeložení původního koryta řeky a ke vzniku tzv. epigenetického odtokového kanálu. Hladina jezera Iskanderkul se přitom ustálila v nadmořské výšce 2195 m.
Vzhledem ke vzniku stabilního odtokového kanálu není pravděpodobné další protržení hráze, mohlo by však dojít k jejímu přelití v případě rozsáhlých sesuvů a dalších typů svahových pohybů do jezera, k nimž již v minulosti docházelo.
Nespornou hrozbou je také možnost reaktivace původního katastrofického sesuvu (např. v důsledku zemětřesení) a tedy dalšího přehrazení řeky. Budoucí vývoj jezera a jeho „životnost“ závisí na množství přitékající vody a také na množství nesených sedimentů. Vzhledem k nízkým ročním úhrnům srážek je hlavním zdrojem vody v létě tání ledovců v horní části povodí. Autoři této studie dospěli k názoru, že současné změny klimatu a ústup zalednění v západním Tien Shanu mohou v blízké budoucnosti výrazně ovlivnit odtokové poměry řek. Jezero Iskanderkul se může stát jezerem s občasným odtokem nebo dokonce bezodtokým jezerem, což se již stalo v případě známějšího jezera Issyk Kul.
Jan KALVODA, Kateřina FRAINDOVÁ, Adam EMMER
Publikováno:
Pátek 08.12.2017 20:50
Akce dokumentů
Zajímavé. Pro popularizici by však bylo třeba uvést stát, kde se jezero nachází... Zdraví Tomáš Kučera