Jak důležité je zobrazování ve vědě?

Grafy bývají předmětem mnoha kontroverzí a plamenných diskusí, zvláště pokud se týkají změn klimatu
zdroj: wikimedia commons

Eliška Fulínová celé setkání uvedla příspěvkem, týkajícím se fenoménu „anthropocénu“. K popisu současné globální situace bývají hojně užívány grafy se strmě stoupajícími křivkami, ať už se jedná o znázornění těžby nerostů, odlesňování či popis sociologických fenoménů. Přednášející názorně připomněla, že takové grafy nesou jako poselství spíše než exaktní informaci naléhavý etický apel, mající čtenáře pohnout k ochraně planety. Taková informace je ale bohužel často znehodnocována faktem, že grafy vypovídají o vzájemně nesouměřitelných hodnotách. Navíc se při konstrukci grafů dají snadno provádět různá „kouzla“, a tak i poměrně banální sdělení může vypadat závažně, naopak důležitou informaci je možné snadno banalizovat. Křiklavým příkladem je tzv. hokejkový graf týkající se globálních změn klimatu, o jehož interpretaci se přou vědci i politici, českého ex-prezidenta nevyjímaje. Obtíží, které vznikají při konstrukci grafů a diagramů by si měl být dobře vědom každý vědec i zasvěcený čtenář odborné literatury.

Entomolog Karel Chobot ukázal na mnoha příkladech zakreslování druhových areálů do map. To prošlo za uplynulá desetiletí bouřlivým vývojem, od ručního vytečkovávání map po moderní aplikace pracující s GPS souřadnicemi. I sebepodrobnější mapa však není dokonalým obrazem přírody, jedná se vždy o interpretaci s mnoha zkresleními. Například známé mapování podle kvadrátů na mapě je silně ovlivněno tím, jak velké kvadráty si zvolíme. Do hry vstupují samozřejmě i další faktory, jako zkušenost mapovatele, počasí v terénu atd.

Na přednášku navázal Roman Figura s příspěvkem o úskalích při mapování výskytu ptáků. U tak pohyblivých živých bytostí, jakými jsou ptáci, bývají totiž pokusy o přesné vymezení jejich areálu občas dosti neuspokojivé. Standardní mapovací techniky také obtížně podchycují takové fenomény jako náhlé invaze druhů do neobvyklého areálu, případně trvalé šíření druhů zcela nových. Přílišné zaměření ornitologů na mapování a početnost druhů také může vést k zanedbávání výzkumu jiných oblastí života ptáků.

Jan Bláha předvedl nesamozřejmost dnes běžného zachycování krajiny do map pro jiné kultury, konkrétně na příkladu obyvatel Papui-Nové Guinei. Domorodí obyvatelé totiž popisují krajinu způsobem dosti odlišným od moderních přesných map s měřítkem.

Mladý geolog a malíř Adam Kašpar, který na sebe již upozornil řadou povedených výstav, se pokusil vysvětlit svoji precizní metodu opřenou o vědecké porozumění, dík níž vytváří monumentální obrazy skal a kamenů. Věda a umění se tak ve vzácné shodě mohou skvěle doplňovat a přispívat k rozšiřování našich obzorů.

Druhý blok kolokvia byl věnován technikám vizualizace z více pohledů. Přednáška Tomáše Kolicha tak předvedla metodu vizualizace sítí v humanitních vědách a také to, jak síťové diagramy začínají „žít vlastním“ životem a pronikají do umění. Lukáš Pilka promluvil na aktuální téma strojového rozpoznávání obrazů. Téma je mimo vědecké využití důležité i z jiného hlediska – moderní bezpečností programy totiž dokáží rozpoznávat lidské obličeje. Anna Kvíčalová představila fascinující obor vizualizace zvuku a zvukových studií. Takový přístup je ve vědě, obecně si libující v přesných zobrazováních, často opomíjen. Nakonec Jindřich Brejcha promluvil o tématu vědeckého uchopení zbarvení živočichů. Jedná se už minimálně od přírodovědného bádání J. W. von Goetha o otázky, které se stále nedaří podrobněji vyřešit. Barvy mají jednoznačně klíčovou roli při komunikaci živočichů, otázka jejich vnímání a kvantifikace však stále není jednoznačně zodpovězena.

Přes velkou různorodost příspěvků se během kolokvia často opakovalo jedno důležité sdělení. Vizualizace dat nikdy není přesnou „kopií“ přírody, ale jejich tvorba i čtení jsou interpretačním výkonem, který může být stejně užitečný jako zavádějící. Obrazová gramotnost by proto měla patřit ke klíčovým kompetencím zasvěceného badatele i čtenáře.

www.vizualita-veda-vnimani.cz

Roman Figura