„Socioekonomická transformace a velikost zvířecí populace“ Jak se to rýmuje?

Ekonomické otřesy, zejména tím negativním směrem, mohou velmi zahýbat početností zvěře. Lov i pytláctví slouží k obstarávání potravy, politická situace pak většinou není nakloněná řešení environmentálních otázek. Na druhou stranu mohou vznikat i oblasti, kde díky válce, nebo jiným negativním podmínkám, vznikne člověkem nerušená zóna.

Autoři studie se zaměřili na státy východní Evropy po rozpadu Sovětského svazu a východního socialistického bloku. Konkrétně šlo o Bulharsko, Česko, Estonsko, Maďarsko, Litvu, Lotyšsko, Polsko, Slovensko a Ukrajinu. Zajímal je vývoj početnosti druhů velkých savců: losa, divokého prasete, jelena, srnce, medvěda, rysa a vlka.

Vývoj velikosti populace jednotlivých druhů (lynx - rys, wolf - vlk, bear - medvěd, boar - divoké prase, moose - los, red deer - jelen, roe deer - srnec). Zdroj: autoři článku.

Vyhodnocením ekonomických charakteristik vznikly dvě skupiny států – s pomalou transformací (Bulharsko, Litva, Lotyšsko, Ukrajina) a rychlou (Česko, Estonsko, Maďarsko, Polsko, Slovensko). Velikost populace zmíněných savců byla měřena v delší časové řadě v procentech stavu počátečního roku sledování 1990. Změny stavu populací v období transformace se mezi skupinami států liší – pomalu transformující se státy zaznamenávají spíše pokles početnosti zvěře, nejvýznamněji Ukrajina. Na druhou stranu v rychle transformujících se státech početnost narůstala, nejvíce na Slovensku. Obecně výraznější změny trendu vývoje počtu vybraných druhů savců byly zaznamenány v pomalu se transformujících státech než ve státech s transformací rychlejší. Rychleji transformující se státy vykazují relativně větší početnosti vybraných savců a také stabilnější trendy vývoje.

Vývojové změny početnosti savců jsou důsledkem mnoha faktorů. Např. restituce a privatizace pozemků může vést k intenzifikaci využití krajiny, ale i jejímu opouštění. V Pobaltí v důsledku přísnější ochrany zemědělských pozemků dochází v některých místech k redukci populace losa, naopak jinde opouštění zemědělské půdy vede k nedostatku potravy pro divočáky. Změna vlastnictví a opuštění zemědělské půdy však nejsou jedinými příčinami. Jako další lze jmenovat pytláctví či institucionální změny. Také šíření predátorů (rysa, medvěda, vlka) zapříčiňuje nárůst jejich početnosti a možný pokles počtu býložravců, kteří se stávají kořistí. Zmíněné závěry studie mohou být dále využity pro stanovení ochrany zvířat v případě podobných socioekonomických vývojových trendů a podmínek.

Bragina, E. V, Ives, A. R., Pidgeon, A. M., Balčiauskas, L., Csányi, S., Khoyetskyy, P., … Radeloff, V. C. (2018). Wildlife population changes across Eastern Europe after the collapse of socialism. Frontiers in Ecology and the Environment. https://doi.org/10.1002/fee.1770

Tomáš Janík