Těžba uranu bude ještě dlouho ovlivňovat proudění podzemní vody
Dřívější těžba uranu ve Stráži pod Ralskem bude mít ještě za třicet let výrazný vliv na životní prostředí, ať už jde o chemickou kontaminaci či odčerpávání zásob vody. Tomáš Lipanský z Přírodovědecké fakulty se zabýval vlivem těžby na hladinu a proudění podzemní vody, který bude možné pozorovat i za několik desítek let. Jedná se tak o největší zásah do režimu podzemních vod na území Česka v historii.
Těžba uranu probíhala v okolí Stráže pod Ralskem v letech 1967 až 1996 a v současnosti je území sanováno. Stráž pod Ralskem leží v České křídové pánvi, což je rozsáhlé území na severu Čech, které se vyznačuje až 700 metrů mocným podložím sedimentů z období křídy. V místě těžby jsou známy dva kolektory (propustnější sedimenty) – spodní a svrchní. Oba kolektory jsou saturované podzemní vodou a svrchní je široce využíván jako zásobárna pitné vody. Kolektory jsou od sebe oddělené desítky metrů mocným izolátorem v podobě méně propustných sedimentů.
Autor sestavil na základě údajů ze stovek hydrogeologických vrtů grafy a mapy hladin podzemní vody. Z nich je vidět vývoj hloubky hladin v čase či směr proudění podzemní vody od začátku těžby až do současnosti. Informace z nově vytvořených interpolačních map následně použil k předpovědi situace v budoucnosti. Na rozdíl od doposud publikovaných prací, kde je hladina podzemní vody považována v čase za stálou, tato práce nabízí vhled do dynamiky systému podzemních vod České křídové pánve.
Během těžby bylo čerpáno až 600 l/s, což způsobilo snížení hladiny podzemní vody ve spodním kolektoru až o 170 metrů. Těžba tak ovlivnila režim podzemní vody na území o ploše až 700 km2, což ve směru proudění znamená vliv na vzdálenost až 50 km. Území přímo kontaminované chemickými látkami z kyselého loužení je však řádově menší – cca 26 km2. Svrchní kolektor používaný jako zásobárna pitné vody naštěstí nebyl vážně narušen.
Sanační práce se plánují ukončit v letech 2030 až 2035. Při současné rychlosti zaplavování a zvyšování hladiny podzemní vody je pravděpodobné, že hladina dosáhne přirozené výšky během několika desetiletí. Tato předpověď však závisí na použitých sanačních technologiích.
Tomáš WEISS
Publikováno:
Úterý 06.06.2017 17:00
Akce dokumentů