E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Těžba uranu bude ještě dlouho ovlivňovat proudění podzemní vody

Dřívější těžba uranu ve Stráži pod Ralskem bude mít ještě za třicet let výrazný vliv na životní prostředí, ať už jde o chemickou kontaminaci či odčerpávání zásob vody. Tomáš Lipanský z Přírodovědecké fakulty se zabýval vlivem těžby na hladinu a proudění podzemní vody, který bude možné pozorovat i za několik desítek let. Jedná se tak o největší zásah do režimu podzemních vod na území Česka v historii.

Těžba uranu probíhala v okolí Stráže pod Ralskem v letech 1967 až 1996 a v současnosti je území sanováno. Stráž pod Ralskem leží v České křídové pánvi, což je rozsáhlé území na severu Čech, které se vyznačuje až 700 metrů mocným podložím sedimentů z období křídy. V místě těžby jsou známy dva kolektory (propustnější sedimenty) – spodní a svrchní. Oba kolektory jsou saturované podzemní vodou a svrchní je široce využíván jako zásobárna pitné vody. Kolektory jsou od sebe oddělené desítky metrů mocným izolátorem v podobě méně propustných sedimentů.

Autor sestavil na základě údajů ze stovek hydrogeologických vrtů grafy a mapy hladin podzemní vody. Z nich je vidět vývoj hloubky hladin v čase či směr proudění podzemní vody od začátku těžby až do současnosti. Informace z nově vytvořených interpolačních map následně použil k předpovědi situace v budoucnosti. Na rozdíl od doposud publikovaných prací, kde je hladina podzemní vody považována v čase za stálou, tato práce nabízí vhled do dynamiky systému podzemních vod České křídové pánve.

Hladina podzemní vody (m n. m.) ve spodním kolektoru v okolí Stráže pod Ralskem v roce 2001 před zahájením zatápění. Autor: Tomáš Lipanský.

Během těžby bylo čerpáno až 600 l/s, což způsobilo snížení hladiny podzemní vody ve spodním kolektoru až o 170 metrů. Těžba tak ovlivnila režim podzemní vody na území o ploše až 700 km2, což ve směru proudění znamená vliv na vzdálenost až 50 km. Území přímo kontaminované chemickými látkami z kyselého loužení je však řádově menší – cca 26 km2. Svrchní kolektor používaný jako zásobárna pitné vody naštěstí nebyl vážně narušen.

Sanační práce se plánují ukončit v letech 2030 až 2035. Při současné rychlosti zaplavování a zvyšování hladiny podzemní vody je pravděpodobné, že hladina dosáhne přirozené výšky během několika desetiletí. Tato předpověď však závisí na použitých sanačních technologiích.

Tomáš WEISS

Lipanský, T. (2016). Regional Impact of Uranium Mining on Piezometric Surfaces in a Multi-layered Water-bearing System, Bohemian Cretaceous Basin, Czech Republic. Mine Water and the Environment. doi:10.1007/s10230-016-0420-6

Publikováno: Úterý 06.06.2017 17:00

Akce dokumentů