Beton na okrajích měst
Výstavba nových domů, silnic a dalších lidských výtvorů na zemském povrchu patří mezi těžko zvratitelné procesy měnící tvář krajiny. Nárůst rozlohy takových ploch je znatelný po celém světě a střední Evropa nepředstavuje žádnou výjimku. Nejdominantnější je takový proces v blízkosti velkých měst, a proto se autoři – Přemek Štych a Lukáš Holman z Katedry aplikované geoinformatiky a kartografie naší fakulty společně se slovenskými kolegy – zaměřili na změny probíhající v okolí Prahy a Bratislavy.
Proměna zemědělské půdy v zastavěnou přináší mnoho negativních dopadů. Fragmentovanou krajinou hůře migrují různé druhy organismů, dochází tak ke snižování biodiverzity. Dále nová zástavba ovlivňuje i klima nebo srážkovo-odtokové poměry. Ačkoliv zastavěná krajina zabírá celosvětově zhruba 2 % povrchu, zhruba polovina obyvatel (3,3 mld.) planety žije právě tam a podíl městské populace neustále roste. Proto existuje několik výzkumných projektů založených na mapování vývoje urbanizace pomocí metod dálkového průzkumu Země (DPZ). Díky tomu víme, že zástavba v západní Evropě roste s průměrnou rychlostí více než 250 ha denně a tyto změny tak patří mezi nejvýznamnější v rámci EU.
Na rozdíl do západní Evropy začaly procesy rozrůstání měst do okolní volné krajiny v post-socialistickém světě až později a jsou spjaté s příchodem tržního hospodářstvím, které tento rozvoj zhruba od poloviny devadesátých let ve střední Evropě umožnilo. Autoři analyzují změny v letech 2006 až 2012 v metropolích Praze a Bratislavě a jejich okolí. Zajímají je také rozdíly v procesech mezi vybranými lokalitami. Studie též klade důraz na hodnocení jednotlivých datových zdrojů, na základě kterých se hodnotí změny krajinného pokryvu a jeho využití.
Praha a Bratislava se řadí mezi jedny z nejbohatších regionů EU vůbec. I proto je hlavním pozorovaným procesem nárůst zastavěných ploch na úkor ploch pro zemědělství v okolních okresech, a to přesto, že místní půdy jsou převážně velmi kvalitní a měly by podléhat přísnější ochraně.
Nárůsty a úbytky typů krajinného pokryvu v Praze a Bratislavě a v jejich okolí mezi roky 2006 a 2012: kódy začinající jedničkou značí novou výstavbu (červená, fialová, hnědá), kód 20 je zemědělská půda (žlutá), 30 je les (zelená) a 50 vodní plochy (modrá). Zdroj: autoři článku.
V Bratislavě se výstavba realizuje na okrajích měst a podél dopravní infrastruktury. Nejvýrazněji v okresu Senec, kde s nárůstem zastavěných ploch, tedy nových domů, vzrostl i počet obyvatel.
Podobně v případě Prahy se nejvíce projevuje proces suburbanizace v jejím okolí s důsledkem výrazného nárůstu zastavěných ploch. Nejvýraznější nárůst v okolí Prahy byl zaznamenán v okresech Praha-západ a Praha-východ, těsně za administrativními hranicemi samotné Prahy. Komerční zástavba se nejvíce realizovala v blízkosti křižovatek významné dopravní infrastruktury. Naopak v okresech dále od metropole je tempo nové výstavby pomalejší.
Výsledky studie potvrdily výhody a perspektivy dat DPZ, konkrétně databáze Urban Atlas. Tato volně stažitelná databáze dokáže velmi přesně zaznamenat probíhající změny v městských regionech, a tak i monitorovat zástavbu zemědělské půdy. Data DPZ a z nich odvozené databáze se tak jeví vysoce perspektivním informačním zdrojem, jelikož na rozdíl od tradičních zdrojů (jako je např. katastrální evidence), dokáže přesně a včas detekovat proběhlé krajinné změny.
Tomáš JANÍK
Publikováno:
Čtvrtek 13.04.2017 11:10
Akce dokumentů