E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Tajemné cesty vody

V souvislosti s častějšími hydrologickými extrémy, mezi které patří sucho a povodně, je v současné době stále aktuálnějším tématem hydrologický cyklus a proces odtoku a retence vody ve všech částech naší krajiny. Mezi ně patří i rašeliniště, která jsou hojně zastoupena v pramenných oblastech a mají zásadní vliv na odtokový proces, přičemž jejich funkce v odtoku nebyla zatím zcela jednoznačně vysvětlena. Proto se Lukáš Vlček a Kristýna Falátková z Katedry fyzické geografie a geoekologie ve spolupráci s Univerzitou v Curychu rozhodli pomocí pokusů část těchto procesů objasnit.

Vzhledem k hojnému zastoupení rašelinišť bylo místem výzkumu zvoleno povodí Rokytky na Šumavě.

Rokytská slať se nachází v pramenné oblasti Vydry. Foto: K. Fraindová.

Aby bylo možné porovnání, byla pro pokusy zjištění podpovrchového odtoku v rašeliništních půdách vybrána dvě  odlišná místa na protilehlých svazích - organická rašelinná půda s mělce položenou zónou nasycení v poloze 0,5 metru pod povrchem a minerální podzol s hladinou podzemní vody níže než 2 metry. Pokus na obou místech proběhl v červnu 2015 za podmínek základního odtoku při simulaci umělého deště. Byl sledován průběh infiltrace, laterální odtok a perkolace (nastává, pokud množství dodávané vody přesahuje transpirační nároky rostlin). K monitorování preferenčního proudění infiltrované vody v půdních profilech byla použita dvě barviva - Brilliant Blue a Fluorescein (Uranin). 

U rašeliny došlo k rychlé identifikaci barviva Brilliant Blue v akrotelmu (periodicky provzdušněná, částečně živá složka rašeliny). Docházelo zde k preferenčnímu proudění podél odumřelých kořenů a stromů spadlých do akrotelmu a svrchní části katotelmu (hlubší anaerobní vrstva), přičemž živé kořeny neumožňovaly stejně efektivní odtokové trasy. Na rozdíl od rašeliny, u podzolu docházelo k podpovrchovému proudění pouze v organickém horizontu v blízkosti povrchu, laterální odtok zde byl výrazně nižší a převažovala zde perkolace do podloží. Obě barviva měla u podzolu shodné výsledky. 

Překvapivé výsledky při srovnání jednotlivých barviv však ukázala rašelinná půda. Lepší hydrologickou konektivitu mezi svahem a příbřežní zónou bylo možné sledovat pomocí barviva Brilliant Blue, které je obecně považováno za méně vhodné (vyšší sorpční schopnost a nižší optická detekce v tmavých půdách) oproti konzervativním stopovačům jakým je i Fluorescein. Tyto výsledky autoři připisují tomu, že u barviva Brilliant Blue nedochází k ovlivnění velmi nízkými hodnotami pH pod 5, které jsou u Šumavských pramenných oblastí typické. 

Vlček, L., Falátková, K., Schneider, P. (2017): Identification of runoff formation with two dyes in a mid-latitude mountain headwater. Hydrology and Earth System Sciences, 21, s. 3025–3040.

Kateřina FRAINDOVÁ

Publikováno: Neděle 03.12.2017 14:55

Akce dokumentů