E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Co nechrání les, to odnese voda

V důsledku klimatických změn a nepříznivých vlivů na lesní ekosystémy došlo v posledních desetiletích k nárůstu ploch lesů zasažených kůrovcem, a to jak v Severní Americe a Asii, tak také v Evropě. Jedním z těchto lesů byla také Šumava. Má stav lesa vliv na odtok a na koncentraci rozpuštěných iontů v průběhu jednotlivých srážko-odtokových epizod? Podrobným výzkumem ve čtyřech lesních povodích s různým stupněm poškození lesních porostů se ve spolupráci se Stockholmskou univerzitou zabývala studentka Ye Su a profesor Jakub Langhammer z Katedry fyzické geografie a geoekologie.
Poškozený smrkový les zásadním způsobem přetvořil šumavskou krajinu. Foto: Kateřina Fraindová.

Lýkožrout smrkový (Ips typographus L) za normálních podmínek nepředstavuje pro les hrozbu. Stromy chrání pryskyřice, která dokáže úspěšně lýkožrouty eliminovat. Pokud je však les pod stresem (imise, vichřice, houbová nákaza..) může dojít k jeho rychlé expanzi. K této expanzi došlo ve vrcholových částech Šumavy, přičemž zároveň zde docházelo i k lesní obnově. Tým vědců proto vybral čtyři lesní povodí v pramenných oblastech Vydry, která je možné odlišit různým stupněm poškození lesního porostu a zároveň zde od roku 2009 probíhá kontinuální monitoring hydrologicko-meteorologických a chemických parametrů. 

Autoři hodnotili změny hydrogeochemických parametrů v různých časových měřítkách, roční a sezónní průměrné hodnoty, denní variabilitu a odezvu na srážko-odtokové epizody. 

Požerek dřevokazného hmyzu. Foto: Lucie Fraindová.

Výsledky ukázaly, že v povodí, kde došlo k masivní expanzi populace lýkožrouta smrkového dochází ke zvyšování konduktivity (parametr ukazující množství iontově rozpuštěných látek) v podmínkách základního odtoku, což autoři dávají do souvislosti se zvýšenou koncentrací dusíku a uhlíku pocházející z odumřelé biomasy. Zároveň byla prokázána odlišná dynamika chování konduktivity během srážko-odtokových epizod. Zatímco v povodích s relativně zdravým  lesním porostem  se projevovala změna konduktivity v průběhu srážko-odtokových epizod jako velmi výrazná, byla zde velká variabilita, v povodích zasažených kůrovcem nebyly změny významné. Autoři předpokládají, že se jedná o vliv vodních zásob v půdním profilu a podzemních vod, které mají vyšší hodnoty konduktivity než v povodích bez poškození kůrovcovou kalamitou.

Su, Y., Langhammer, J., Jarsjö, J. (2017): Geochemical responses of forested catchments to bark beetle infestation: Evidence from high frequency in-stream electrical conductivity monitoring. Journal of Hydrology, 550, s. 635–649.

Kateřina FRAINDOVÁ

Publikováno: Pondělí 15.01.2018 19:30

Akce dokumentů