E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Každý si zpívá tu svou písničku, i strnadi

Spolupráce vědců s milovníky přírody má velký potenciál. Poukazuje na to například projekt Nářečí českých strnadů. Díky týmu vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a dobrovolníkům zapojeným do projektu občanské vědy vznikl nevídaný soubor dat týkající se zpěvu strnada obecného. V nedávno publikované studii představili vědci v čele s Lucií Diblíkovou výsledky svého bádání vědecké veřejnosti. Širší veřejnost má možnost prohlédnout si informace o projektu v graficky zajímavé a přehledné podobě na webových stránkách www.strnadi.cz.

Nápad se zrodil v roce 2011, kdy byl strnad zvolen ptákem roku a Česká společnost ornitologická odstartovala kampaň na ochranu ptáků žijících v zemědělské krajině. Současně byl spuštěn i projekt občanské vědy Nářečí českých strnadů. V průběhu prvního roku se vědci snažili ukázat veřejnosti, proč jsou ptáci v zemědělské krajině ohroženi. Žádali také dobrovolníky, aby nahrávali zpěv samců strnada obecného na území České republiky. Záznam bylo možno pořídit na chytrý telefon, fotoaparát nebo diktafon a spolu s nahrávkou zpěvu zasílali dobrovolníci také datum a čas, geografickou polohu a typ zařízení, který byl k nahrávce použit.

zdroj: www.biolib.cz, autor: Ivan Motlík

Vzhledem k tomu, že se v prvním roce podařilo veřejnost zapojit a autoři získali poměrně velké množství nahrávek, rozhodli se v projektu pokračovat. V dalších letech bylo cílem nahrávat na lokalitách s doposud nízkým pokrytím nahrávek a také v oblastech, kde autoři očekávali hranice dialektů.

Projekt nakonec běžel mezi lety 2011 a 2016 a vědci díky němu získali téměř čtyři tisíce nahrávek. Díky ochotě a píli dobrovolníků tak bylo možno analyzovat rozložení strnadích dialektů téměř na 90% rozlohy České republiky.

Představení studovaného druhu

Strnad obecný (Emberiza citrinella) je běžným evropským druhem obývajícím zemědělskou krajinu. Naši strnadi nejsou tažní a většinu svého života obvykle stráví na jedné lokalitě. Strnad je také jedním z druhů, které zpívají poměrně dlouho – od počátku jara do pozdního léta nebo i déle. Jeho zpěv lze rozdělit na dvě části (odborně řečeno fráze). První fráze se může lišit mezi jednotlivými jedinci a může tudíž sloužit k jejich individuálnímu rozpoznání. Druhá fráze se skládá ze dvou (vzácněji ze tří) elementů a je stejná u samců vyskytujících se na jedné lokalitě, odráží tudíž lokální dialekty.

Sonogram (grafické znázornění) zpěvu strnada obecného s nápěvkem, který umožňuje představit si zpěv a rozpoznat v něm jednotlivé fráze a elementy, zdroj: http://www.strnadi.cz/.

První zmínka o tom, že strnadí zpěv není všude totožný, a tudíž lze vymezit různá nářečí nebo dialekty pochází už z roku 1924. Na stránkách: http://www.strnadi.cz/o_strnadovi si můžete poslechnout jednotlivé dialekty a dozvědět se více podrobností o tomto druhu pěvce.

Sonogramy jednotlivých dialektů strnada obecného na území ČR, zdroj: http://www.strnadi.cz/.

Výsledky studie

Analýza nahrávek, které nasbírali dobrovolníci v rámci tohoto projektu, ukázala, že v České republice můžeme slyšet 7 různých strnadích nářečí. Přibližně 80 % samců zpívá jedním ze tří nejrozšířenějších dialektů – BC (40 % samců), BE (20 %) nebo XlB (20 %). 42 samců (necelá 2 % studovaných jedinců) zahrnutých ve studii bylo schopno zpívat dva různé dialekty.

Mapa znázorňující geografické rozložení jednotlivých dialektů, zdroj: http://www.strnadi.cz/. Růžově jsou vyznačeny oblasti, kde se vyskytují vzácné dialekty.

Ačkoliv podle charakteristik zpěvu je možné rozdělit dialekty do sedmi různých kategorií, autoři studie navrhují definovat je poněkud šíře, což by podle nich dávalo větší smysl z biologického hlediska. Například pokud by došlo ke spojení dialektů XsB a XlB v jeden (XB) s vyšší mírou variability zpěvů, vznikla by téměř kontinuální oblast na západě republiky, kde strnadí samci tímto nářečím zpívají. Dalším příkladem je dialekt BD, který je jakýmsi mezistupněm mezi dialekty BlBh a BE a jejž nacházíme roztroušeně mezi oblastmi, kde strnadi zpívají těmito dvěma dialekty. Podle autorů by tedy bylo logičtější nepokládat dialekt BD za samostatný, ale přiřadit ho k jednomu z těchto dvou dialektů.

Před začátkem projektu měli vědci k dispozici pouze 13 geograficky lokalizovaných nahrávek z České republiky, které zachycovaly 3 dialekty.  S přispěním dobrovolníků vznikl v České republice největší soubor dat pro studium rozšíření strnadích dialektů. Tento dataset je unikátní i v porovnání s ostatními studiemi, které mapují dialekty jiných druhů pěvců. Na tomto příkladu je vidět, jaký potenciál skýtá občanská věda pro výzkum. Projekt Nářečí českých strnadů byl tak úspěšný, že po jeho ukončení na území České republiky byl rozšířen na mezinárodní úroveň.

 

Odkaz na stránky projektu Nářečí strnadů: http://www.strnadi.cz/, odkazy na sesterské projekty: http://www.yellowhammers.net/.

Odkaz na odborný článek: Diblíková, Lucie, et al. "Detailed large‐scale mapping of geographical variation of Yellowhammer Emberiza citrinella song dialects in a citizen science project." Ibis 161.2 (2019): 401-414.

Veronika Rudolfová

Publikováno: Středa 23.10.2019 10:25

Akce dokumentů