Unikne Bambi před jedovatými pesticidy?
V současné době je deklarováno, že používané pesticidy představují menší riziko pro životní prostředí, než tomu bylo u již zakázaných pesticidů organochlorovaných (např. velmi známé DDT), vzhledem k jejich vyšší efektivnosti, kratšímu setrvání v půdě a nižší toxicitě. Stále však řada legálních pesticidů používaných na evropském kontinentě má potenciál akutní akvatické toxicity, toxicity pro reprodukci, endokrinní disrupce, karcinogenity a jiného nebezpečí.
Autoři proto provedli rozsáhlý výzkum na našem území, čítající 75 půdních vzorků na zemědělských plochách s detekcí 53 pesticidů (51 současně používaných a zakázaný atrazin a simazin) a 15 jejich transformačních produktů. Výsledky nálezů pesticidů (frekvencí výskytu a koncentrací) byly interpretovány vzhledem k vlastnostem látek i půd, srovnány se zahraničními limity a dále porovnány s výskytem jednotlivých látek z monitoringu vod ČHMÚ.
Výzkum ukázal, že obavy nejsou neopodstatněné. U 99 % vzorků byl detekovatelný alespoň jeden pesticid, přičemž v 81 % byla alespoň jedním pesticidem překročena limitní hranice 0.01 mg/kg, která pochází z donedávna platné české legislativy pro zemědělský půdní fond. Většina vzorků obsahovala mix různých pesticidů, přičemž u poloviny půd byla prokázána současná přítomnost pěti a více pesticidů. Třetina vzorků obsahovala minimálně tři pesticidy v nadlimitní koncentraci.
Nejčastěji se vyskytovaly triazinové herbicidy, které jsou velmi perzistentní, toxické a předpokládá se, že se jedná o látky rakovinotvorné a způsobující endokrinní disrupci (narušení hormonální rovnováhy). Navzdory tomu, že dva z nich jsou již více než 10 let zakázány (atrazin, simazin), byly jejich transformační produkty v půdě velmi často přítomné ve významných koncentracích. Zajímavé je především to, že v řadě půd byly přítomny jak staré, tak čerstvé transformační produkty simazinu, jehož používání bylo povoleno do roku 2003 a bylo možné ho používat pouze na jiné než polní plodiny. Autoři předpokládají, že se nejedná o reziduum z minulosti, ale o výsledek legálně používaného terbutylazinu, který může obsahovat až 3 % simazinu, čímž dochází k ještě většímu vstupu této látky do zemědělských půd, než tomu bylo před jejím zákazem.
U více než 70 % půd byly nalezeny conazlové fungicidy, které jsou vysoce toxické pro vodní organismy, chronicky toxické pro savce – z hlediska karcinogenity, toxicity pro reprodukci a další. Vysoká koncentrace těchto látek je dávána do souvislosti nejen s jejich každoročním používáním ve velkém množství, ale také v důsledku jejich vlastností, jako je vysoká schopnost vázat se v půdě, malá rozpustnost a vysoká perzistence v půdě.
Dalšími často nalezenými látkami byly chloracetanilidové herbicidy používané zejména při pěstování kukuřice a řepky, diflufenican a fenpropidin.
Autoři také porovnali výsledky z půd s výsledky z monitoringu vod v České republice provedeného ČHMÚ, kde byl nejčastější výskyt transformačních produktů chloracetanilidů. Tyto látky nebyly v půdách nejčastější, jelikož se jedná o látky vysoce mobilní a záhy po svém vzniku migrují do vodního prostředí. Výskyt a setrvání pesticidů a jejich transformačních produktů tedy souvisí nejen s jejich aplikovaným množstvím, ale zejména s jejich individuálními vlastnostmi.
Výzkum pesticidů v jednotlivých částech krajiny je v současné době velmi aktuálním tématem, jelikož jejich množství i koncentrace u českých zemědělských půd i vodních zdrojů je značné a často přesahuje limitní koncentrace. Jejich používání slibovalo větší výnos, avšak za cenu znehodnocení zdrojů, které samy o sobě představují velký ekonomický potenciál.
Kateřina FRAINDOVÁ
Akce dokumentů